Hledáme babičku (1965)
Milivoj Matošec. Rozhlasová hra pro mládež z repertoáru záhřebského studia. Překlad ze srbochorvátštiny Dušan Karpatský. Režie Miloslav Disman.
Účinkují František Filipovský, Josef Beyvl, členové DRDS a další.
Natočeno 1964. Premiéra 3. 4. 1964 (Praha, 14:00 h.)
Pozn.: Uvedeno společně s hrou téhož autora Nemáte dědečka?
Lit.: Nešvera, Karel: Závěr rozhlasových přehlídek. In Večerní Praha, 30. 4. 1965, s. 5 (referát o měsíčním cyklu sobotních her z mezinárodní rozhlasové tvorby pro děti). – Cit.: „.. přehlídka (…) ještě výraznějí prokázala, že naše rozhlasová dramatika patří dnes k nejlepším, třebaže právě v oblasti tvorby pro děti a mládež v poslední době poněkud stagnuje. Zde byla soutěž poněkud širší (…). Věříme-li, že bylo vybráno skutečně to nejlepší, co přišlo, je výsledek této přehlídky skličující. Navíc vyvolala rozpaky i skutečnost, že každý pořad byl určen jinému věkovému stupni.“
Ochová, Sheila: Festival pro děti. In Rudé právo, 28. 4. 1965, s. 2 (recenze cyklu her pro mládež). – Cit.: „… A co přinesl festival dětem? Žánrovou pestrost, humor i napětí, nové a neotřelé příběhy, prostě několik zajímavých sobotních odpolední. (…) budují svou komiku (zvláště druhá /Hledáme babičku/ na oproštěnosti a nevázanosti dětského pohledu na dospělé. Dospělí jsou mírní popletové a trochu nemohoucí postavičky. Autor je vkusný, zná míru, hra je skutečně veselá a vtipná, ale dítě je zde spíše jakýmsi nástrojem než skutečným hrdinou příběhu.“
Pour, Jaroslav: Malá přehlídka zahraničních rozhlasových her. In Československý rozhlas a televize, 14/1965 (29. 3. – 4. 4. 1965), s. 16 (redakční uvedení cyklu).
-st- (= Kráslová, Nasťa): Zahraniční hry dětem. In Svobodné slovo, 3. 4. 1965, s. 3 (recenze). – Cit.: „… hledající babičku… v osvědčeném nastudování Dismanově s výbornými interprety nejen dětské role, ale i cestujícího a průvodčího (F. Filipovský, J. Beyvl) pobaví jak malé, tak i dospělé posluchače…“
Šafaříková, Dagmar: Poznáváme zahraniční rozhlasové hry. In Práce, 3. 4. 1965, s. 5 (recenze). – Cit.: „Nejlepší byl výtěžek ze zásilky jugoslávské (…) Hledáme babičku (…). Ta by se hodila asi spíš pro menší děti, které se soustřeďují k nedělnímu poslechu pohádek, ale je v ní půvab i pro dospělé. Autor má smysl pro humor a zná psychologii dětí. Škoda jen, že pražské nastudování se dopouští chyby, která nám (myslím tím i dětem, setkávajícím se dnes stále častěji s civilnějším podáváním umění) hodně začíná vadit. Herecké projevy – a mnohdy více dospělých než dětí – jsou násilně přeexponovány do „dětského“ způsobu vyjadřování, až nakonec vyznívají příliš hlučně a nepřirozeně.“
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku