Zastavte černou oktávii! (1963)

Přidal: Přemek |

Listopad 21, 2012

Juraj Sever. Rozhlasová hra pro mládež z repertoáru bratislavského studia. Překlad Eva Vnoučková. Režie Josef Svátek.

Obsazení nezjištěno.

Nastudovala Plzeň v roce 1963. Premiéra 9. 12. 1963 (Praha, 14:00 h.). Repríza 28. 8. 1965 (Praha, 14:00 h.).

Lit.: Nešvera, Karel: Závěr rozhlasových přehlídek. In Večerní Praha, 30. 4. 1965, s. 5 (referát o měsíčním cyklu sobotních her z mezinárodní rozhlasové tvorby pro děti). – Cit.: „.. přehlídka (…) ještě výraznějí prokázala, že naše rozhlasová dramatika patří dnes k nejlepším, třebaže právě v oblasti tvorby pro děti a mládež v poslední době poněkud stagnuje. Zde byla soutěž poněkud širší (…). Věříme-li, že bylo vybráno skutečně to nejlepší, co přišlo, je výsledek této přehlídky skličující. Navíc vyvolala rozpaky i skutečnost, že každý pořad byl určen jinému věkovému stupni.“

Ochová, Sheila: Festival pro děti. In Rudé právo, 28. 4. 1965, s. 2 (recenze cyklu her pro mládež). – Cit.: „… A co přinesl festival dětem? Žánrovou pestrost, humor i napětí, nové a neotřelé příběhy, prostě několik zajímavých sobotních odpolední. (…) budují svou komiku (zvláště druhá /Hledáme babičku/ na oproštěnosti a nevázanosti dětského pohledu na dospělé. Dospělí jsou mírní popletové a trochu nemohoucí postavičky. Autor je vkusný, zná míru, hra je skutečně veselá a vtipná, ale dítě je zde spíše jakýmsi nástrojem než skutečným hrdinou příběhu.“

Pour, Jaroslav: Malá přehlídka zahraničních rozhlasových her. In Československý rozhlas a televize, 14/1965 (29. 3. – 4. 4. 1965), s. 16 (redakční uvedení cyklu).

Lit.: -ic- (= Ciprová, Inka, tj. Jiřina Nývltová): Detektivka pro mládež. In Mladá fronta, 2. 9. 1965, s. 4 (recenze). – Cit.: „.. Všimněme si blíže literární předlohy, která se mohla stát zajímavou psychologickou studií, kdyby obratně vedenou rukou šla svým hrdinům „pod kůži“ (…) ale to by si autor nesměl pomáhat schematickými konvenčnostmi. (…) některé z postav se nepodařilo dostatečně prokreslit, takže působí neživotně, schematicky. Konkrétně „kádrováka“, který je blízký zparodovaným typům zlých byrokratů. (…) Plzeňští herci ani režisér (…) neměli tentokrát šťastnou ruku, i když pod jeho vedením se snažili uhrát maximum. Žel, pokud měla být tato detektivka důstojným vyvrcholením celého cyklu, nestalo se tak, posuzujeme-li celou hru z českého překladu Evy Vnoučkové.“

Rozhlasové hry