Téma – Cella místo saxofonů aneb O jazzu v padesátých letech (2012)

Přidal: Přemek |

Prosinec 22, 2012

Připravil Pavel Hlavatý. Zvukový mistr Miloš Kott.

Natočeno v roce 2012. Premiéra 9. 9. 2012 (ČRo 6, 20:10 – 21:00 h.; 50 min.). Repríza 22. 6. 2020 (ČRo Plus, 21:10 h.); 5. 3. 2024 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Dokument Plus.

Lit.: Hlavatý, Petr: Cella místo saxofonů. In web ČRo 6, září 2012 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Lze ideologicky regulovat počet synkop? Obsazení orchestrů? Vkus lidí?
O postavení jazzu v Československu přelomu čtyřicátých a padesátých let uslyšíte v pořadu Cella místo saxofonů.

Nenávist komunistického režimu vůči jazzu se v Československu nejvýrazněji projevila počátkem padesátých let. Jazz se stal v kulturní oblasti jedním z hlavních ideových (a tedy ideologických) nepřátel. Řada profesionálních i amatérských hudebníků byla tehdy existenčně postižena, mnozí odešli do exilu a existují i případy jejich uvěznění. Perzekvováni byli – nejrůznějším způsobem – i propagátoři, diváci a posluchači této hudby.

V dokumentárním pásmu Cella místo saxofonů budeme sledovat období největší perzekuce jazzové hudby u nás – tj. od roku 1948 asi do poloviny padesátých let. V pořadu jsou použity ukázky z dobových propagandistických článků i knih, ale také ukázky z pamětí hudebníků Jiřího Traxlera a Kamila Běhounka, kteří po roce 1948 odešli, respektive zůstali v exilu. Opakovaně zde zazní fundované svědectví hudebního publicisty, kritika a překladatele dr. Lubomíra Dorůžky i prozaické jazzové reflexe spisovatele Josefa Škvoreckého.

V pořadu je reprodukována řada invektiv – některých velmi groteskních – kterých třeba i opakovaně používali bojovníci proti jazzu. Zmínka padne i o tom, jak komunisté nerespektovali autorská práva. Z nástrojového hlediska se pak dozvíte – nejenom – o snahách nahradit saxofony violoncelly. Přiblížíme také snahy zpěváka Arnošta Kavky hrát pokrokovou taneční hudbu i historii administrativního postihu jazzové skupiny v Hranicích.

Fakt, že napadána nebyla jenom jazzová hudba, ale také tanec, ilustruje příběh Bulla Máchy. Dozvíte se, kdo byl Herbert Ward a jak tento Američan (spolu se svou ženou Jacquelinou) ovlivnil naše posluchače i zaskočil ideology. Připomenut je i legendární propagátor jazzu Willis Conover. Na malé ploše pak připomeneme tragický osud zpěváka R. A. Dvorského v padesátých letech. Zazní zde i srovnání komunistického hudebního teroru s nacistickým a pokusíme se odpovědět na otázku, proč totalitní režimy neměly rády jazz. V pořadu zazní dobové nahrávky, včetně skladeb některých uvedených protagonistů.

Radiodokument