Ein liebender Mann (Milující muž, 2010)

Přidal: Přemek |

Únor 24, 2013

Martin Walser. Rozhlasová dramatizace knihy o pozdní lásce J. W. Goetheho. Rozhlasová dramatizace Friederike Roth. Režie Ulrich Lampen.

Osoby a obsazení: vypravěč (Ulrich Noethen), Goethe (Friedhelm Ptok), hlas Goethevých dopisů (Martin Walser), Ulrike von Levetzow (Klara Manzel), Amalie von Levetzow (Lucie Mackert), Bertha von Levetzow (Katharina Hackhausen), von Levetzow, jejich matka (Anke Sevenich), Dr. Rehbein (Felix von Manteuffel), hrabě Klebelsberg (Viktor Tremmel), velkovévoda Carl August (Volkert Kraeft), pán de Ror (Christoph Pütthoff), Stadelmann (Uwe Koschel).

Produkce stanic HR/DLR v roce 2010 (89 min., stereo). Repríza 24. 2. 2013 (hr2 kultur).

Pozn.: »Bis er sie sah, hatte sie ihn schon gesehen. Als sein Blick sie erreichte, war ihr Blick schon auf ihn gerichtet. Das fand statt am Kreuzbrunnen, nachmittags um fünf, am 11. Juli 1823 in Marienbad.« Mit diesen Sätzen beginnt Martin Walsers Roman über jene letzte Liebe Goethes, der sich die Marienbader Elegie verdankt. Der 73jährige Geheimrat liebt die 19jährige Ulrike von Levetzow. 54 Jahre Altersunterschied trennen die beiden, aber Goethe sagt sich: »Meine Liebe weiß nicht, dass ich über siebzig bin. Ich weiß es auch nicht.« Blicke werden getauscht, Worte gewechselt. Doch schließlich holt sein Alter ihn ein. Auf einem Kostümball stürzt er, und bei einem Tanztee will ein Jüngerer die Ersehnte verführen. Der Heiratsantrag, den er trotzdem macht, erreicht sie erst, als ihre Mutter mit ihr nach Karlsbad weiterreisen will. Goethe schreibt die »Marienbader Elegie«.

Martin Walser (nar. 1927) je německý spisovatel, dramatik, esejista a společenský kritik. Jeho dílo zahrnuje na dvacet románů, četné novely, povídky a eseje, divadelní a rozhlasové hry, projevy, přednášky a deníky. Získal mimo jiné Cenu Georga Büchnera (1981) a Mírovou cenu německých knihkupců (1998). U nás vyšly knihy Spoluúčast při mém konci (výbor povídek ze sbírek Ein Flugzeug über dem Haus, 1955, Lügengeschichten, 1964; česky Mladá fronta 1967 v překladu Jiřího Janovského), Philippsburské svazky manželské (Ehen in Philippsburg, 1957; česky Svoboda 1980 v překladu Dagmar Martincové), Prchající kůň. Gallistlova nemoc (Gallistl’sche Krankheit, 1972; česky Svoboda 1981 v překladu Jiřího Stromšíka), Bez lásky (Jenseits der Liebe, 1976; česky Odeon 1980 v překladu Jaromíra Povejšila), Příboj (Brandung, 1985; česky Melantrich 1992 v překladu Hanuše Karlacha) a Johann (1998, Der springende Brunnen, překlad Volvox Globator 1999). Poslední návštěvu v České republice v říjnu 2009 zorganizoval pražský Goethův institut ve spolupráci s Lingua et Cultura Tours.