Akademie – Václav Talich a Švédsko (2013)

Přidal: Přemek |

Únor 26, 2013

„Ideální dirigent, s jakým se zřídka setkáváme,“ psali o českém mistru taktovky švédští recenzenti. O Talichově desetiletém (1926 – 36) působení u Orchestru Koncertního sdružení ve Stockholmu, které dokumentují i vzácné rozhlasové snímky s hudbou L. van Beethovena a G. Mahlera, hovoří muzikolog Milan Kuna.

Natočeno 2013. Premiéra 20. 2. 2013 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 105 min).

Lit.: Kuna, Milan: Václav Talich a Švédsko. In web ČRo 3 Vltava, únor 2013 (článek). – Cit.: Václav Talich a Švédsko, to je pozoruhodná etapa v životě legendárního dirigenta. Během jednoho desetiletí od poloviny 20. do poloviny 30. let, kdy úzce spolupracoval s orchestry ve Stockholmu a Göteborgu, dirigoval Talich na 250 koncertů.

A konkrétně stockholmský orchestr pozvedl český dirigent na nebývalou interpretační úroveň. Zároveň přicházel se zajímavou dramaturgií. Talichův „stockholmský“ repertoár dosáhl takové šíře, že nebylo jediného významnějšího skladatele starší i novější doby, jehož hudbu by neuvedl. Více bude o Talichově švédské životní kapitole vyprávět ve středeční Akademii muzikolog Milan Kuna.
Ten mimo jiné píše: „Od podzimu 1926 až do poloviny roku 1935, než se stal vůdčí osobností pražského Národního divadla, zajížděl do Stockholmu, kde dirigoval v průměru třicet koncertů ročně. Rozložil si je vždy do tří etap, které koordinoval s prací v České filharmonii, kde zůstával šéfem. I v Praze nadále dirigoval abonentní a reprezentační koncerty svého orchestru, s ním zajížděl i do ciziny a trvale se staral o jeho repertoár a umělecký růst.

Tento dvojí život, v Praze a ve Švédsku, představoval pro Talicha obrovské vypětí, které se podepsalo i na jeho zdraví. Jen dvě sezóny mezi léty 1930 a 1932 se náš dirigent Praze vzdálil, neboť se zde proti němu ošklivě intrikovalo. Někteří vlivní lidé si nepřáli, aby se stal profesorem dirigování na mistrovské škole. Proto Talich přijal funkci šéfdirigenta u stockholmského orchestru a v Praze vystupoval vzácně jen jako host. Česká filharmonie však brzy poznala, že bez Talicha se neobejde, a povolala jej jako svého šéfa zpět.“

A co se například v Göteborgu psalo po jednom z Talichových provedení Čajkovského Patetické symfonie? „Talichovou význačnou vlastností je gesto, skromné a vznešené zároveň. Sám v nejlepším věku, kypící hudebním temperamentem, k němuž se druží jasná, vysoká inteligence. Slovem: ideální dirigent, s jakým se zřídka setkáváme. Čajkovského Patetickou interpretoval způsobem, který znova všechny přesvědčil o velikosti a lidskosti této hudby. První věta a scherzo byly vrcholnými body v tomto – možno směle říci – geniálním Talichově provedení. Obecenstvo jásalo, potlesk a volání bravo neměly konce. Tuše orchestru a spousta květin zdůrazňovaly téměř demonstrativní touhu po opětném setkání…“

Radiodokument