Literární výročí: Josef Suchý (2013)

Po absolvování klasického gymnázia v Brně pracoval ve svém rodišti jako zemědělský a lesní dělník. Po roce 1945 vystudoval češtinu a filozofii na brněnské filozofické fakultě. V roce 1947 se Josef Suchý připojil ke skupině katolicky orientovaných básníků kolem Velikonočního almanachu; velký vliv na něj mělo přátelství s Jakubem Demlem a Janem Zahradníčkem.

V roce 1948 byla po vydání zničena jeho básnická sbírka Žernov. O rok později začal pracovat jako středoškolský učitel na Státní dopravní škole ve Valticích, ovšem byl zatčen a odsouzen za údajný pokus o ilegální odchod za hranice. Roku 1952 byl z vězení propuštěn a nastoupil vojenskou službu u Pomocného technického praporu. Od roku 1955 pracoval jako soustružník v továrně na traktory v Brně-Líšni. Teprve v roce 1968 mohl nastoupit do brněnského nakladatelství Blok, kde pracoval jako redaktor až do odchodu do důchodu.

Suchého z politických důvodů opožděný básnický debut Jitřenka v uchu jehly se ocitl pod vlivem tvorby Jana Skácela. Pozdější meditativní lyrika se vyznačuje hlubokou zakotveností v rodném kraji. Pro pochopení Suchého tvorby jsou důležité i jeho autobiograficky laděné lyrizované prózy Eliášovo světlo a Dům u jitřního proutí. Napsal i mírně didaktické prózy pro dívky Katka má starosti a Starosti s Katkou a jako překladatel se věnoval německé a rakouské poezii, ale i lužickosrbské poezii i próze, jejichž existenci připomínal záslužně objevnými antologiemi.