Pozvání k soudu (1993)

Přidal: Martin |

Březen 25, 2013

Jaroslav Putík. Povídka. Režie Vladimír Tomeš.

Účinkuje Jan Přeučil.

Připravil Československý rozhlas v roce 1993. Repríza 14. 2. 2016 (ČRo 3 Vltava, 2:31 h.; 23 min.) v cyklu Noční bibliotéka; 27. 7. 2023 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.) ke 100. výročí narození autora.

Lit.: anonym: Bochánek, Míla nebo Degustace. Poslechněte si povídky spisovatele Jaroslava Putíka! In web ČRo 3 Vltava, 24. červenec 2023 (článek). – Cit.: Jaroslav Putík byl český spisovatel, novinář a překladatel. Narodil se 25. července 1923 v Mostě jako syn tesaře. Kvůli otcově práci se rodina během Putíkova dětství několikrát přestěhovala, až se usadili poblíž Prahy. V roce 1940 se aktivně zapojil do protinacistického odboje jako člen levicové organizace Národní hnutí pracující mládeže. O dva roky později byl nacisty zatčen a odsouzen ke třem letům za „přípravu velezrady“. Vystřídal několik věznic, mimo jiné i koncentrační tábor Dachau. Domů se vrátil vážně nemocný, ale i přes velmi skeptické prognózy lékařů se brzy zotavil, odjel do Ústí nad Labem a začal pracovat jako tajemník Svazu české mládeže a psát do deníku Mladá fronta.

Po válce, kdy absolvoval Novinářskou fakultu Vysoké školy politické a sociální, pracoval v různých periodikách (Lidové noviny, Literární noviny, Tvorba) a od roku 1964 byl ve svobodném povolání. Přestože po sovětské okupaci nesměl do konce osmdesátých let publikovat, nadále zůstával aktivní a pod jmény kolegů překládal z němčiny a francouzštiny. Ve své tvorbě, ve které najdeme jak cestopisné reportáže a deníky, tak i romány, se často zabýval tématem ztráty lidskosti a krizí společnosti, ve které ale hledá jedince, kteří nepodlehnou stereotypům doby.

V roce 2013 získal cenu PEN klubu za celoživotní dílo. Cenou Egona Hostovského byly oceněny jeho romány Muž s břitvou a Plyšový pes. Jaroslav Putík zemřel v Praze 31. října v roce 2013. (…)

Sbírka povídek Pozvání k soudu je knihou zpovědí. Titulní příběh má kafkovsky absurdní zápletku. Vypravěč najde 3. února 1963 ve schránce předvolání k lidovému soudu. To se má ovšem podle dokumentu konat až za deset let, 18. února 1973. Je to omyl? Chyba byrokratického systému? Nebo je vypravěč opravdu něčím vinen? V hlavě se mu roztáčí kolotoč úzkosti a nejistot a v zoufalství se rozhodně jít k soudu pro vyjasnění situace hned…

Věci nečekané nás zaskakují. Cítíme v nich osudovost a také svoji bezmocnost. Tento pocit není vlastní jen povídce Pozvání k soudu, ale i dalším příběhům ze stejnojmenné sbírky, ve které se Jaroslav Putík představuje jako bystrý pozorovatel světa a znalec lidí a vzájemných vztahů jedince a společnosti. (….)

Povídky