Osudy – Robert Kvaček 1/5 (2013)

Přidal: Přemek |

Březen 27, 2013

Rozhlasové vzpomínky historika, odborníka na moderní československé dějiny, pedagoga a popularizátora, člena Učené společnosti ČR. Připravila Jana Olivová.

Natočeno 2013. Premiéra 18. – 22. 3. 2013 (ČRo 3 Vltava, 5 x 30 min). Repríza 22. – 26. 2. 2016 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.); 17. – 20. 8. 2020 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.).

Lit.: Olivová, Jana: Osudy Roberta Kvačka. In web ČRo, březen 2013 (článek + zvuková ukázka). – Cit.: Profesor Robert Kvaček je náš přední historik specializující se na moderní dějiny, dlouholetý popularizátor, autor řady vědeckých děl, ale i knih a článků určených široké veřejnosti, člen Učené společnosti České republiky.

Narodil se v malé vesničce Dvorce u Jičína, kde maminka pracovala v nevelkém hospodářství svých rodičů, otec byl řidičem autobusu. V roce 1936 se přestěhovali do Jičína. Drsné zážitky z doby Mnichova a protektorátu, heydrichiáda, tragické události v rodině, válečné zážitky i dozvuky války ho vedly k hlubokému zájmu o politické dění, filozofii a historické příčiny událostí týkajících se propuknutí i průběhu světové války. Po gymnáziu se proto rozhodl studovat historii na Karlově univerzitě – což znamenalo, že studoval také jazyky, paleografii, výklad pramenů a další obory.

Na Karlově univerzitě posléze zůstal a dlouhá léta i přednášel, třebaže musel z politických důvodů čelit různým zákazům a omezením. Jeho odborné zájmy se postupně vyhraňovaly a soustředily zejména na období 30. let 20. století a jejich závěr v Československu: mnichovskou dohodu a její důsledky. Zaujala ho osobnost i činnost prezidenta Beneše. Práce, kterou na toto téma vypracoval, mu přivodila první střet s komunistickým režimem. 60. léta přinesla uvolnění i v pracovní oblasti, začal přednášet také na publicistice, začal spolupracovat s rozhlasem, připravovat rozhlasovou univerzitu a rozhlasová pásma na historickou tematiku starší i novější. Jeho práce začaly zajímat i zahraniční odborníky.

Tragické události v osobním životě ještě prohloubily snahy prof. Kvačka představit chod dějin co největšímu počtu čtenářů a posluchačů. Po srpnu 1968 mu hrozilo propuštění z fakulty, nakonec dostal „jen“ na určitou dobu politický zákaz přednášet na univerzitě dějiny 20. století. To se změnilo v 80. letech, kdy polevovala ideologická rigoróznost, mohl pracovat na různých textech, představovat výsledky svého výzkumu, věnovat se pedagogické činnosti, přednášet i mimo fakultu. Listopad 1989 znamenal z hlediska profesionálního i ideového zlom: ještě zintenzívnil pedagogickou práci, mohl vyjíždět na zahraniční konference a podobně.

Radiodokument