Diplomacie (2013)
Cyril Gely (Gély). Hra francouzského dramatika, ve které budoucnost Paříže závisí na vyjednávacích schopnostech švédského diplomata Raoula Nordlinga. Co přesvědčilo loajálního nacistického generála Dietricha von Choltitze, aby se v srpnu 1944 vzepřel přímému Hitlerovu rozkazu a ušetřil Paříž a její obyvatele? Překlad Kateřina Neveu. Hudba Tomáš Pergl. Rozhlasová úprava a dramaturgie Renata Venclová. Režie Vlado Rusko.
Osoby a obsazení: generál Choltitz (Miroslav Táborský), Raoul Nordling (František Němec), Helmut Mayer (Martin Zahálka), Ebernach (Jiří Dvořák), Brensdorf (Matouš Ruml) a hlas ze záznamu (Josef Somr).
Natočeno 2013. Premiéra 8. 5. 2013 (ČRo 3 Vltava, 14:50 h; 60 min.). Repríza 8. 5. 2018 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h); 9. 11. 2019 (ČRo 2 Praha, 13:04 h) v cyklu Hra na sobotu; 8. 5. 2022 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.) v cyklu Hra na neděli.
Lit.: Venclová, Renata: V květnu se na Vltavě znovu povede boj o záchranu Paříže. In Magazín Klubu Vltava 1/2013 (článek). – Cit.: Píše se 25. srpen 1944, k Paříži se blíží spojenecké jednotky, aby přispěly na pomoc povstání, které zuří v ulicích města už šestý den. Velitel německých sil v Paříži, generál Dietrich von Choltitz, ovšem obdržel od Hitlera jasný rozkaz: Paříž je nutno udržet za každou cenu, pokud by měla padnout do rukou spojenců, pak jen jako hromada trosek. Ke splnění Hitlerova rozkazu je všechno připraveno, podminovány byly všechny pařížské mosty přes Seinu i další strategické objekty. Vykoná loajální generál, který zatím vždy osvědčil bezmeznou oddanost Třetí říši, i tentokrát rozkaz svého vůdce? A zapíše se do historie jako muž, který zničil Paříž?
Dnes víme, že Paříž se dočkala osvobození netknutá. Místo, aby francouzskou metropoli vyhodil do povětří, složil Dietrich von Choltitz 25. srpna odpoledne bezpodmínečnou kapitulaci do rukou francouzského generála Philippa Leclerca. Částečně nezodpovězená zůstává otázka, co (nebo kdo) přimělo von Choltitze neuposlechnout Hitlerova rozkazu. Zajímavou odpověď nabízí ve své zatím poslední hře s názvem Diplomacie francouzský dramatik Cyril Gely.
V hlavní roli diplomat
V Gelyho hře má na záchraně Paříže hlavní podíl švédský konzul Raoul Nordling, který 25. srpna 1944 nad ránem tajně pronikne do sídla německého vojenského velení v hotelu Meurice. Podaří se mu setkat se o samotě s generálem von Choltitzem a získá tak zhruba hodinu na to, aby dokázal zdánlivě nemožné: přesvědčit nacistického generála, aby se vzepřel slepé vojenské poslušnosti. V bezesporu největší diplomatické partii své kariéry se přitom Nordling může spolehnout jen na umění vyjednávat, budoucnost Paříže závisí na tom, dokáže-li švédský diplomat najít oboustranně přijatelné řešení neřešitelné situace. Napínavý souboj dvou protikladných osobností korunuje Gely překvapivým závěrem, v němž válečné události po svém naloží s právě uzavřenou diplomatickou dohodou. A ukazuje, jak obtížná může být definice „správného rozhodnutí“ v nepřehledném dějinném momentu konce války.
Diplomacie Cyrila Gelyho rozšiřuje řadu hypotetických historických setkání, kterými se na francouzských jevištích proslavil například Jean-Claude Brisville (Večeře, Rozhovor pana Descarta s mladým panem Pascalem, Předpokoj… ). Podobně jako Brisville také Gely se zaměřil na tzv. zlomový okamžik, v němž se píší dějiny. Ne snad proto, že by chtěl publiku předkládat alternativní výklad dějin a měnit pohled na známé historické události. Vyjednávání Nordlinga s von Choltitzem zajímá Gelyho především jako výsostná dramatická situace, aby ji patřičně vyhrotil, neváhá pozměnit historická fakta. Ostatně ve správně namíchaném poměru historické skutečnosti a autorské fabulace spočívá kouzlo podobných „her s historií“.
Jak se jednalo ve skutečnosti
S generálem von Choltitzem se Raoul Nordling sešel v srpnových dnech roku 1944 celkem pětkrát. Jako prostředník mezi francouzským odbojem a německými okupačními jednotkami vyjednal křehké příměří po vypuknutí pařížského povstání. Zdánlivý klid ve městě umožnil von Choltitzovi oddálit bombardování Paříže a také opakovaně odložit začátek řízené destrukce pařížských mostů a dalších důležitých budov, které nařídil Hitler. Ve svých pamětech von Choltitz uvádí, že chtěl poskytnout čas spojencům, aby vstoupili do Paříže, do rukou povstalců nemohl německý generál složit kapitulaci. Nordlingovy zásluhy na poměrně klidném průběhu osvobození Paříže jsou nezpochybnitelné, ovšem rozhodnutí nevykonat Hitlerův rozkaz ke zničení Paříže učinil von Choltitz sám. Generálovi odpůrci dodnes tvrdí, že k záchraně města ho nevedly humanistické ohledy, jen čirý pragmatismus.
Diplomacie Cyrila Gelyho měla premiéru v Théâtre de la Madelaine v lednu roku 2011 a stala se hitem pařížské divadelní sezony. Vedle režiséra Stephana Meldegga se o to zasloužili především představitelé hlavních rolí André Dussollier (Raoul Nordling) a Niels Arestrup (Dietrich von Choltitz). Hra, divadlo i oba herci byli za Diplomacii nominováni na prestižní ocenění Prix Molière 2011. Českou premiéru Gelyho hry v překladu Kateřiny Neveu uvede Český rozhlas Vltava v Den vítězství, 8. května 2013.
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku