Páteční večer – Oleg Sus redivivus (2007)

Přidal: Přemek |

Listopad 6, 2007

K 25. výročí úmrtí významného českého estetika, bohemisty, literárního vědce a kritika, jehož všestranné působení a myšlení ovlivnilo celou jednu generaci filozofů a bohemistů. Osobnost a tvorbu Olega Suse připomenou jeho spolupracovníci a přátelé: Milan Uhde, Miloš Štědroň, Rudolf Pečman a Petr Osolsobě. Připravila Olga Jeřábková. Účinkuje Miloš Černoušek. Režie Hana Mikolášková.

Připravilo Brno. Premiéra 2. 11. 2007 (Vltava, 20:00 – 22: 00 h.; 116 min.). Repríza 23. 11. 2022 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Večer na téma k výročí úmrtí estetika, literárního historika a kritika doc. Olega Suse.

Lit.: Němec, Ivan: Zamyšlení nad rozhlasem – Vzpomínky na estetika a kritika Olega Suse. In Týdeník Rozhlas 49/2007 /26. 11. 2007/ (recenze). – „Nebyl zbabělec. Po celý život se jako vědec, teoretik i kritik obíral odvážně krásou, zkoumal její strukturu a její nevývratné zákony, ve jménu krásy lámal kopí, za krásu se bil, bránil ji před nečistými doteky, jen v jejích službách a k její obhajobě zraňoval, sám jsa těžce poraněný. Šalda by jej nazval neúnavným dělníkem na poli krásy.“ Těmito přiléhavými slovy se před pětadvaceti lety loučil s předčasně zesnulým docentem brněnské filozofické fakulty, nepřehlédnutelnou osobností české estetiky a osobitým zjevem naší literární kritiky Olegem Susem básník Jan Skácel. Čtvrtstoletí, které v listopadu uplynulo od smrti Olega Suse, motivovalo Olgu Jeřábkovou, redaktorku a dramaturgyni brněnského studia Českého rozhlasu, k nápadu doplnit portrét tohoto nevšedního člověka vzpomínkami lidí, kteří mu stáli nablízku. Tak se zrodil poutavý dvouhodinový pořad Oleg Sus Redivivus, který měl premiéru v rámci Pátečních večerů na stanici Vltava (2. 11. 2007).

Po úvodní připomínce Susova vědeckého růstu, jenž byl násilně ukončen za tzv. normalizace v roce 1971, zavzpomínal na něho Petr Osolsobě, vedoucí Semináře estetiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, který vyslovil i příslib kompletního soupisu badatelovy obsáhlé bibliografie. Nejpřitažlivěji vypravoval o českém estetikovi dramatik Milan Uhde. Poznal ho nejprve jako svého učitele na fakultě a později se stali spolupracovníky v redakci Hosta do domu, časopisu, jenž si právě díky svým nevšedním tvůrcům získal značný čtenářský obdiv i respekt. Barvitě líčil, jak se při Susových přednáškách stával z posluchárny takřka divadelní sál a jak jeho živé a rozpohybované výklady byly na hony vzdáleny obvykle suchému podání kabinetních badatelů. S obdivem mluvil nejen o jeho širokém vědeckém záběru, ale přiblížil i jeho práci redakční a bravurní znalost jazyka, jež se projevovala v Susových bystrých a pohotových úpravách příspěvků, jimiž přispíval k jejich myšlenkové vybroušenosti.

Jako literární a filmový kritik sklízel Oleg Sus obdiv za své hluboké a přesné analýzy jednotlivých děl, jež bývaly často ostré a nezvykle tvrdé, a proto i pobuřující a vybízející k polemikám. Rozpoznal talent i u debutantů a své mínění dokázal v Hostu do domu vyjádřit i analyticky přesnou kritickou miniaturou na sedm řádků. Kdo tohoto osobitého estetika a kritika znal, musel vyprávění Milana Uhdeho jen přikyvovat, neboť jeho obraz rýsoval barvitě, přesně a pravdivě. Také vzpomínky profesorů Rudolfa Pečmana a Miloše Štědroně, muzikologů, kteří připomněli, jak inspirativně rozvíjel vědecké bádání, se nesly v obdivu k jeho obrovským znalostem. Součástí přitažlivého pořadu Olgy Jeřábkové byly také ukázky z autorových esejů, které četl Cyril Drozda. Škoda že režisérka Hana Mikolášková zvolila k tomuto přednesu interpreta, jehož nezaujatá a nevzrušivě poklimbávající četba byla na hony vzdálena blyštivým výkladům, jimiž Oleg Sus omračoval své posluchače. Naštěstí ze způsobu, jakým pamětníci vzpomínali na svého kolegu, bylo cítit nejen jejich živé osobní zaujetí a obdivný vztah, který k němu chovali, ale svým vyprávěním vytvořili i určitý obraz doby, v níž estetik žil a tvořil. Tak se podařilo, že ve vzpomínkovém pásmu Olgy Jeřábkové byl Oleg Sus vskutku redivivus – znovu oživený.