Osudy – Jan Wiener 1/5 (2007)
Ze vzpomínkové knihy Bojovník dvojnásobného exulanta a válečného veterána. Německy psané pasáže přeložil Martin Jeřábek. Připravila Marie Valtrová. Režie Petr Mančal.
Účinkují Rudolf Pellar, Michal Pavlata a Hana Kofránková.
Premiéra prvního dílu 19. listopadu 2007 (Vltava, 11.30 h.). Repríza 1. dílu 10. 11. 2018 (ČRo Plus, 23:33 h) v cyklu Radiokniha.
Lit.: (alt): Čtyři páry bot Jana Wienera. In Týdeník Rozhlas 47/2007 (recenze). – Cit.: „Nejtěžší, co v životě bývá, je čelit sobě samému,“ řekl Jan Wiener v rozhovoru pro Pozitivní noviny v souvislosti s vydáním své autobiografické knížky Bojovník aneb Vždy proti proudu. Čelit sobě samému musel v životě mnohokrát, ostatně tak jako my všichni. Jednou však sám nad sebou prokazatelně zvítězil. To když se po válce rozhodl popřít vnitřní nesouhlas s konáním Němců za druhé světové války a jako pedagog začal seznamovat mladé Němce s historií střední Evropy.
Když v roce 1939 Jan Wiener (1920) odjížděl z Československa, musel na ministerstvu financí předložit seznam věcí, jež chtěl odvézt s sebou. Úředník, který výběr schvaloval, mu vmetl do tváře: „Čtyři páry bot? Nebudeš mít čas obnosit ani jeden, židáku!“ Když se po válce Wiener jako seržant britské letecké armády s tímto úředníkem na ministerstvu znovu setkal, bylo jasné, že se karta obrátila. Ale ne nadlouho. Na rozdíl od úředníka Havránka, který si po letech do důchodu odnášel za vzorné služby státu Řád práce, čekalo Jana Wienera po roce 1948 vyloučení ze studií na univerzitě a následné uvržení do pracovního tábora na Kladně. Teprve díky pozvání, jež obdržel od Eleonor Rooseveltové, se mu na prahu šedesátých let podařilo z Československa uniknout. Natrvalo přesídlil do Spojených států. Všechno, co prožil, mělo smysl. Už jen proto, že mohl své poznání předat vlastním dětem a dalším generacím jako profesor na Williams College ve Washingtonu či jako přednášející na Univerzitě Karlově a na pražské fakultě New York University.
Kolik párů bot od té doby Jan Wiener prochodil, bychom jen stěží spočítali. Pravdou zůstává, že má dva domovy – ten první v Praze, kde prožil dětství a mládí, a druhý v americkém Lenoxu, kde žije se svou rodinou. V roce 1969 napsal knihu Atentát na Hitlera, v roce 2007 vydal v pražském nakladatelství Lidové noviny autobiografickou knížku Bojovník.
Lit.: Valtrová, Marie – Blažejovská, Alena: Jan Wiener: Bojovník aneb Vždy proti proudu. In web ČRo Plus, 12. listopad 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Nejtěžší, co v životě bývá, je čelit sobě samému,“ řekl Jan Wiener v rozhovoru pro Pozitivní noviny v souvislosti s vydáním jeho autobiografické knížky Bojovník aneb Vždy proti proudu. Čelit sobě samému musel v životě mnohokrát, ostatně tak jako my všichni. Jednou však sám nad sebou prokazatelně zvítězil.
To, když se po válce rozhodl popřít vnitřní nesouhlas s konáním Němců za druhé světové války a jako pedagog začal seznamovat německé mladé lidi s historií střední Evropy.
Když v roce 1939 odjížděl Jan Wiener (1920-2010) z Čech, musel na ministerstvu financí předložit seznam věcí, které chtěl odvézt s sebou. Úředník, který výběr schvaloval, mu vmetl do tváře: „Čtyři páry bot? Nebudeš mít čas obnosit ani jeden, židáku!“ Když se po válce Wiener jako seržant britské letecké armády s tímto úředníkem na ministerstvu znovu setkal, bylo jasné, že se karta obrátila.
Odchod do USA
Ale ne na dlouho. Na rozdíl od úředníka ministerstva financí pana Havránka, který si po letech do důchodu odnášel za vzorné služby státu Řád práce, čekala Jana Wienera po roce 1948 trpká osobní zkušenost s vyloučením ze studií na Karlově univerzitě a následujícím uvržením do pracovního tábora na Kladně.
Teprve na základě pozvání na oběd od paní Eleonor Rooseveltové, který se konal 6. června 1960, se mu později podařilo z Československa uniknout. Pozvání se stalo impulsem k tomu, že se rozhodl do USA přesídlit.
Všechno, co prožil, mělo smysl. Už jen proto, že mohl své poznání předat vlastním dětem a dalším generacím jako profesor na Williams College ve Washingtonu, či jako přednášející na Univerzitě Karlově a pražské fakultě New York University.
Literární práce
Kolik párů bot od té doby Jan Wiener prochodil, bychom jen stěží spočítali. Pravdou zůstává, že měl dva domovy – ten první v Praze, kde prožil dětství a mládí, a druhý v americkém Lenoxu, kde žil se svou rodinou.
V roce 1969 napsal knihu Atentát na Hitlera, v roce 2007 vydal v pražském nakladatelství Lidové noviny autobiografickou knížku Bojovník. Jeho život není literaturou, ale svou knížku naplnil vlastním životem. V roce 2001 byla Janu Wienerovi udělena prezidentem Václavem Havlem medaile Za zásluhy 1. stupně.
Četbu na pokračování ze vzpomínkové knihy dvojnásobného exulanta a válečného veterána připravila Marie Valtrová. Německy psané pasáže přeložil Martin Jeřábek. V režii Petra Mančala účinkují Michal Pavlata, Rudolf Pellar a Hana Kofránková. Natočeno v roce 2007.
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku