Chvilky s literaturou – Benefice Jiřiny Švorcové (1988)
Natočeno 1988.
Lit.: (mb): Benefice. In Scéna 17/1988, s. 7 (recenze). – Cit.: Chvilky s literaturou nejsou možná nejsledovanějším rozhlasovým pořadem, ale když si na ně uděláme chvilku (tu hodinku, co trvají), nelitujeme. S rozmyslem a kultivovaně připravované, ukážou nám známou osobnost či dílo v novém světle, spojí poznání s uměleckým zážitkem. Bylo tomu tak i v případě rozhlasové benefice Jiřiny Švorcové u příležitosti jejího nedávného životního jubilea. (Jen by bylo možná dobré občas připomenout, že pojem „benefice“, který se i dnes občas používá, ztratil svůj původní význam — z benefičního vystoupení měl herec i mimořádný finanční příjem.) Herečka Jiřina Švorcová, nedoprovázena žádným dalším spolubesedníkem či komentátorem, zvolila bezpečný tón důvěrného popovídání s posluchači a dokázala vzbudit zájem o to, co má sama ráda. A tak pořadem prošli čeští i světoví básníci v citlivé, zažité interpretaci; ke slovu se dostali i autoři, které herečka recituje ve Viole, například Josef Kainar z pořadu Jakoubku, cos měl s tím andělem, který patří už léta ke kmenovému repertoáru Violy.
Dominantou večera se pochopitelně stala literatura dramatická v ukázkách inscenací. Sára – Elina — Marie, to byly tři odlišné dramatické postavy, kterým Jiřina Švorcová dala cosi společného: vitalitu, nezdolnost a humor. Sára Bernhardová, velká francouzská hvězda, sepisuje své paměti se sympatickou dávkou sebeironie (Murellovo Poslední léto v divadelní režii Lidy Engelové). Elina Makropulos okouzluje šarmem i zaráží chladem (Čapkova Věc Makropulos ve vynikajícím Horčičkově nastudování). Marie Ricklová-Jablonczayová je zatím poslední hereččinou divadelní rolí (v Divadle na Vinohradech režíroval Starorůžovou historii Magdy Szabóové Jiří Dalík). Možná i pro to, že to byla práce nejnovější, působil dialog se zavrženým manželem (Ilja Prachař) o nežádoucím sňatku jejich dcery neobyčejně přitažlivě, s maximální soustředěností obou umělců na vnitřní život rozporuplných lidí, jimiž Jablonczayovi jsou. — Škoda, že se nedostalo ještě na Dámu v zrcadle, monolog dnešní německé herečky, který s citem pro nové výrazové možnosti„divadla jednoho herce“ režíroval Jiří Horčička.
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku