Deska „Wabi a Ďáblovo stádo“ je moderní pocta trampingu (2012)

Vilém Faltýnek. Pásmo. Skladby z nového alba komentují bubeník, perkusista a duchovní otec projektu David Landštof a zpěvák Wabi Daněk.

Natočil ČRo stanice Radio Praha v roce 2012. Premiéra 23. 9. 2012 (26 min.)  v pořadu Hudební neděle s Radiem Praha.

Pozn.: Vilém Faltýnek vybral zbrusu nové album Stanislava Wabiho Daňka „Wabi a Ďáblovo stádo“, které v těchto dnech (2012) vychází ve vydavatelství Universal Music. Klasik české trampské a folkové hudby se tu spojil s originálním uskupením muzikantů mladé generace a vznikla svérázná pocta trampské hudbě, která se zároveň ohlíží do minulosti a současně předává odkaz jako štafetový kolík dalším generacím.
_________________________________________________________
„Blíží se výročí 100 let trampingu, ryze českého nebo čekoslovenského fenoménu, který nemá jinde na světě obdoby. To je obrovské téma plné krásných myšlenek a ideálů, není to jen o táborácích a kovbojích, je v tom výraz touhy po svobodě a únik ze strastí života. Jsou v tom silné příběhy. Třeba příběh Laredo, kterou na téhle desce zpívá Wabi s Radůzou, to je stará kramářská píseň a někteří tvrdí, že má dokonce původ v Čechách,“ vypráví Landštof. Z třinácti písní, které jsou na desce Wabi a Ďáblovo stádo, uslyší posluchači tohoto pořadu například zmíněné Laredo, Blízko Little Big Hornu, Mrtvej vlak, Ďáblovo stádo, Hejno vran nebo vlastní Daňkovu píseň Dawson: „Ukecali mě, že jsem tam dal píseň, o které jsem ani nevěřil, že ji někdy dám na desku, a to je Dawson. Ani na koncertech jsem ji nehrál. Tady jsem přijal tu nabídku, protože jsem měl možnost si to vyzkoušet s kapelou. A všichni do mě hučeli, že se nemám za co stydět.“
Ďáblovo stádo je název příležitostného seskupení umělců, říká Landštof: „Není to parta jen hudebníků, ale i výrazných umělců z jiných odvětví. Například fotograf Jiří Turek, Maťo Mišík, mladá výtvarnice Agáta Majerová, dokumentarista Jan Foujkal. Se spoustou z nich spolupracujeme na jiných projektech, takže jsme udělali takovou osobní bestovku…“
Deska se natáčela ve srubu v Orlických horách. Wabi Daněk připomíná: „David zařídil čtyři nebo pět zkoušek, kde se to dávalo dohromady. Já jsem měl pocit, že je to málo, ale kupodivu stačily, protože jsou to skvostní muzikanti, kteří si na rozdíl ode mně pamatují noty. Oživující prvek na tom je prvek hledání. Tvůrčí proces probíhal během toho natáčení, samozřejmě ty jedničky a nuly to nemůžou přenést, ale já mám přesto pocit, že to tam je cítit. Ta kapela to hraje skvostně a navíc s radostí, protože to je funglnágl nový. Je tam to dobrodružství.“

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)