Panáček v říši mluveného slova

stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Jsme s vámi, buďte s námi! (2013)

Připravil Tomáš Černý. Dokument z cyklu 90 let společně.

Ze záznamu hovoří Václav Havel, Jan Tříska, Jiří Kadlec a Vladimír Fišer.

Natočeno 2013. Premiéra 5. 8. 2013 (ČRo 1 Radiožurnál, 20:05 h.; 27 min.). Repríza 21. 8. 2013 (ČRo 3 Vltava, 21:45 h.).

Pozn.: Libereckým nahrávkám ze srpna 1968 se věnuje i jeden díl cyklu Fonogramy (2013).

Lit.: -als- (= Švarcová, Alžběta): V unikátním dokumentu zní Václav Havel z roku 1968. In web ČRo, srpen 2013 (článek). – Cit. : Václav Havel, jak jste jej ještě neslyšeli, herec Jan Tříska a dramatické srpnové dny roku 1968. To všechno uslyšíte v dokumentu Tomáše Černého Jsme s vámi, buďte s námi!, který oživuje záznamy z dob srpnové okupace. Radiožurnál dokument odvysílá 5. srpna.

Rozhlasový objev roku. Za ten je možné bez přehánění označit unikátní záznamy vysílání ze srpna roku 1968, k nimž se rozhlas nedávno dostal. Jde o dlouho hledané nahrávky z dramatických dnů okupace.

Jména tehdejších rozhlasových „moderátorů“ a komentátorů aktuálního dění přitom nejsou jen tak ledasjaká. Byli jimi herec Jan Tříska a dramatik Václav Havel, kteří se v roce 1968 podíleli na rozhlasovém vysílání z Liberce. Význam objevu? Nevyčíslitelný

„Tento objev potvrzuje, co všichni víme, na co oba aktéři mnohokrát vzpomínali, ale co nikdo od roku 1968 neslyšel,“ přibližuje redaktor Českého rozhlasu Tomáš Černý. „Najednou víme přesně, co vlastně Jan Tříska v Liberci hlásil, a víme, že to nebyly výhradně texty Václava Havla, jak se vždycky tradovalo…“

Neuvěřitelné odhalení

V tom, že unikátní nahrávky mohou po dlouhých letech opět zaznít v rozhlasovém éteru, sehrála svou roli vlastně náhoda.

Největší zásluhu na tom má liberecký posluchač Vladimír Beran. Ten na srpnovou okupaci 1968 vzpomíná se slovy: „Upadl jsem do apatie, ve které jsem byl schopen jen zapnout magnetofon a nahrávat vysílání rozhlasu. Poslouchal jsem Prahu, ale také stále častější vstupy ‚svobodného vysílače Liberec‘.“

Právě pásky, které Vladimír Beran v roce 1968 pořídil, nedávno nabídl jeho syn Českému rozhlasu k poslechu a digitalizaci – a neuvěřitelné odhalení bylo na světě. Šlo o dlouho hledané unikátní záznamy z dramatických srpnových dnů s hlasy tehdejších „moderátorů“: herce Jana Třísky a dramatika Václava Havla.

V premiéře na Radiožurnálu

Po dlouhých 45 letech se části tohoto srpnového vysílání opět dostanou k posluchačům. Jsou totiž součástí dokumentu Tomáše Černého Jsme s vámi, buďte s námi!

„V dokumentu zazní i vzpomínky dvou hlasatelů Československého rozhlasu Jiřího Kadlece a Vladimíra Fišera,“ slibuje Tomáš Černý. „Ten první měl službu večer 20. srpna 1968 a krátce před tím, než šel číst zprávy ve 23 hodin, debatoval s kolegou ze zpravodajské směny o tom, co by se stalo, kdyby ‚sem na nás vtrhli‘.

A Vladimír Fišer místo toho, aby po půlnoci z 20. na 21. srpna otevřel víno a oslavil s kolegyněmi techničkami své 34. narozeniny, dostal nečekaný dárek v podobě prohlášení ÚV KSČ ke vzniklé situaci. Byl tak první, kdo provolání ‚všemu lidu Československé socialistické republiky‘ do éteru četl.“

Dokument Jsme s vámi, buďte s námi! vysílá v premiéře Radiožurnál, a to v pondělí 5. srpna po 20. hodině. Poté ho do svého programu postupně zařadí i ostatní stanice Českého rozhlasu.

Jsme s vámi, buďte s námi!

Tohle zvolání se v rozhlasovém vysílání poprvé objevilo v květnu 1945. Rozhlas jím dával jasně najevo, že je na straně „správné věci“ a k témuž vyzývá také posluchače. V roce 1968 si na tuto výzvu někdo z hlasatelů nebo redaktorů vzpomněl a užil ji ve stejném duchu: Jsme s vámi, vážení posluchači, důvěřujte nám, dejte na nás, buďte s námi. „Těžko říct, jestli bude ještě někdy mít rozhlas takovou sílu,“ uzavírá redaktor Tomáš Černý.

Lit.: -red-: V unikátním dokumentu zní Václav Havel z roku 1968. In web Moderní dějiny, 11. 8. 2013 (anotace). – Cit.: Václav Havel, jak jste jej ještě neslyšeli, herec Jan Tříska a dramatické srpnové dny roku 1968. To všechno uslyšíte v dokumentu Tomáše Černého Jsme s vámi, buďte s námi!, který oživuje záznamy z dob srpnové okupace. Radiožurnál dokument odvysílal 5. srpna.

V unikátním dokumentu zní Václav Havel z roku 1968

Rozhlasový objev roku. Za ten je možné bez přehánění označit unikátní záznamy vysílání ze srpna roku 1968, k nimž se rozhlas nedávno dostal. Jde o dlouho hledané nahrávky z dramatických dnů okupace. Jména tehdejších rozhlasových „moderátorů“ a komentátorů aktuálního dění přitom nejsou jen tak ledasjaká. Byli jimi herec Jan Tříska a dramatik Václav Havel, kteří se v roce 1968 podíleli na rozhlasovém vysílání z Liberce…

Lit.: Černý, Tomáš: Válka světů to nebyla. In Týdeník Rozhlas 34/2013 (článek). – Cit.: „Jsme s vámi, buďte s námi!“ Před pětačtyřiceti lety, ve dnech po 21. srpnu, se Československý rozhlas těmito slovy postavil na stranu národa, který si oproti několika jednotlivcům rozhodně nemyslel, že obrodný proces zvaný Pražské jaro 1968 by měl být násilně ukončen sovětskou vojenskou intervencí. Když už se to stalo, neměli bychom nikdy zapomenout, že při tom byla napsána jedna z nejslavnějších kapitol rozhlasových dějin, kdy rádio bylo přímým hybatelem dění v ulicích plných šokovaných lidí. Také o tom vypráví dokument z cyklu 90 let s vámi, který 24. srpna odvysílá Český rozhlas Vltava.

Dříve než tanky a letadla se z pohraničních hor přivalily do vnitrozemí telefonické zprávy o prolomení hraničních závor. Nikdy se už asi nedovíme, kdo ten těžko uvěřitelný fakt vlastně zavolal do rozhlasu, ale na Vinohradské 12 se to vědělo už někdy po půlnoci. Vlastně jen krátce poté, co jeden ze službu konajících hlasatelů – Jiří Kadlec – vedl s redaktorem zpravodajské směny Miroslavem Zázvorkou poněkud prorocky znějící dialog o tom, co by se stalo, kdyby k nám Sověti vtrhli. „Já jsem na to opáčil, že to si nemůžou lajsnout, to by se přece zhroutilo celé světové dělnické hnutí,“ vypráví Jiří Kadlec. Zkušený redaktor Zázvorka mu na to opáčil: „A co jako myslíš tím světovým dělnickým hnutím? To míníš těch pár funkcionářů v Paraguayi, které si stejně Moskva platí? Nebo kdo by se to zhroutil!?“

Okupace v čase Kolotoče

Aniž to aktéři tohoto rozhovoru 20. srpna 1968 někdy v půl jedenácté večer tušili, invaze kdesi v hraničních hvozdech právě začínala. Jiří Kadlec šel přečíst zprávy ve 23 hodiny a pak šel klidně spát. Službu do dvou hodin do noci měl hlasatel Vladimír Fišer. „Když jsem se o postupujících armádách dověděl, běžela ve vysílání právě repríza odpoledního Kolotoče. Potom od jedné hodiny zněla už jen hudba, a tak jsem vstupoval mezi jednotlivé skladby a vyzýval noční posluchače, aby probudili své známé, sousedy… aby taxikáři troubili na klaksony. Opakoval jsem, že budeme vysílat mimořádně důležitou zprávu. Sám jsem také zatelefonoval redaktorovi Čeňkovi Pražákovi, o kterém jsem věděl, že jako velký zastánce obrodného procesu bude mezi jinými jistě na nějakém seznamu.“

Mezi tím jedná ústřední výbor strany a je formulováno později mnohokrát vysílané provolání všemu lidu Československé socialistické republiky. „Čekali jsme na ně jako na smilování,“ pokračuje ve vzpomínce na osudnou noc hlasatel Vladimír Fišer. „Neustále jsem upozorňoval, že vysílače se ve dvě hodiny vypínají a naskočí zase až v půl páté ráno – ať tedy alespoň o to se někdo postará. To jsem ještě netušil, že Karel Hoffman, dřívější ústřední ředitel a toho času šéf spojů, se postará o pravý opak.“ Provolání ÚV KSČ se však ještě před druhou ráno odvysílat podařilo a kdo je neslyšel na běžné vlně, zaslechl je alespoň v rozhlase po drátě. Paradoxně se tak proti okupantům obrátilo stalinistické opatření, které v padesátých letech bylo zavedeno jako prostředek informování obyvatelstva v případě války.
Na vysílání „dráťáku“ si vzpomíná i Pavel Ficek z Liberce: „Severočeský kraj tehdy dělal takový experiment – výuka angličtiny ve spánku. Zvečera jsem se uložil podle pokynů, poslouchal uklidňující hudbu, ale když jsem se později v noci probudil, slyšel jsem výzvy k zachování klidu a podobně. V první chvíli jsem si myslel, že to je něco jako Válka světů, kdy ve třicátých letech Orson Welles rozpoutal v Americe paniku kvůli domnělému vpádu mimozemšťanů na Zemi. Ale později jsem pochopil, že tohle bohužel není rozhlasová hra.“ V Liberci té noci bdí mezi jinými také Vladimír Beran, psycholog místní polikliniky. Ráno tráví střídavě v práci a na náměstí, kde okupační tank poboří část domu a zemře při tom několik lidí…

Objev roku!

Když Vladimír Beran pochopil, že naskakovat na tanky a obrněné transportéry nemá cenu, stejně jako vysvětlovat vojákům, že tu žádná kontrarevoluce neprobíhá, koupil si kubánské cigarety, dvě z nich vykouřil na schodech vedoucích ke kostelu a tím – jak sám říká – pro něho první okupační ráno v Liberci skončilo. „Upadl jsem do jakési apatie a následující dva dny jsem seděl doma. Vytáhl jsem magnetofon a začal nahrávat vysílání rozhlasu. Poslouchal jsem Prahu, ale také stále častější vstupy svobodného vysílače Liberec, kde v těch dnech působili herec Jan Tříska a dramatik Václav Havel.“ Jejich tehdejší angažmá v libereckém éteru je všeobecně známým faktem, ale pražský rozhlasový archiv dosud nedisponoval žádnou autentickou nahrávkou Havlových textů v Třískově podání. Hledalo se hodně a důkladně. Jednak kvůli poznání a pak také proto, že Václav Havel se kdysi v Hovorech z Lán zmínil, že by si tyto záběry rád po letech poslechl. Ale nenašlo se – kromě několika fragmentů z pohřbu libereckých obětí – vůbec nic. Po pětačtyřiceti letech je tu jistá naděje: syn Vladimíra Berana magnetofonové pásky svého otce nabídl k poslechu a digitalizaci. Poslechněte si sami, zda i po téměř půlstoletí přinese sounáležitost posluchačů a rozhlasu své ovoce.

Lit.: anonym: Havel + Tříska v Liberci 68: Rozhlasový objev roku. In web Divadelní noviny 10. 9. 2013 (článek). – Cit.: Dagmar Havlová včera převzala z rukou generálního ředitele Českého rozhlasu Petera Duhana historický záznam Václava Havla a Jana Třísky komentujících dramatické události srpna 1968. Unikátní nahrávku, právem označovanou jako rozhlasový objev roku, předal ředitel Českého rozhlasu v sídle Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97.

Pozoruhodný, více než šestatřicetihodinový záznam vysílání libereckého studia Československého rozhlasu ze srpna 1968 s účastí herce Jana Třísky a dramatika Václava Havla, léta považovaný za ztracený, nabídl rozhlasu po 45 letech syn libereckého posluchače Vladimíra Berana.

Tento objev potvrzuje, co všichni víme, na co oba aktéři mnohokrát vzpomínali, ale co nikdo od roku 1968 neslyšel, přibližuje nahrávky redaktor Českého rozhlasu Tomáš Černý. Najednou víme přesně, co vlastně Jan Tříska v Liberci hlásil, a zjišťujeme, že to nebyly výhradně texty Václava Havla, jak se vždycky tradovalo… podotýká.

Český rozhlas vedle digitalizace nahrávky zařadil část záznamu i do dokumentu Jsme s vámi, buďte s námi! k 45. výročí invaze vojsky varšavské smlouvy do Československa.

Posluchači si dokument se záznamem Václava Havla a Jana Třísky mohou naladit ZDE v archivu Českého rozhlasu.

Lit.: Pšeničková, Jana: Tříska měl osudový vztah k Liberci, v srpnu 1968 odtud vysílal s Havlem. In web IDnes Liberec, 25. září 2017 (článek). – Cit.: Herec Jan Tříska měl osudový vztah k Liberci. V srpnu 1968 se před střelbou z ruského kulometu plazil libereckým náměstím. Spolu s ním se v podloubí tísnil i budoucí prezident Václav Havel.

„V srpnu šedesát osm jsem byl bezradný. Nešťastný. Plný slz. Nedovedl jsem předpovídat, neměl jsme ponětí, co bude se mnou za týden, co za rok. Nemělo by to smysl. Dneska jsem opět v Liberci. V demokratické republice.“

Těmito slovy se loučil s lidmi v liberecké knihovně 21. srpna roku 2003 herec Jan Tříska.

Přijel sem společně s tehdy již bývalým prezidentem Václavem Havlem, aby zavzpomínali, jaké pro ně byli první dny sovětské okupace. Zastihla je právě v krajském městě. Třískovi a Havlovi tehdy bylo jedenatřicet, resp. dvaatřicet let a v libereckém rozhlase strávili týden.

Při střelbě celé náměstí lehlo na zem

Havel s Třískou přijeli na pozvání architekta Miroslava Masáka do liberecké galerie, které tehdy šéfovala Hana Seifertová. Když se dozvěděli, že ve městě jsou Rusové, vydala se celá společnost až k radnici.

„Bylo to nečekané setkání. Stáli jsme v podloubí, bylo nás tam pět, já s manželkou, nějaký policista s bílou čepicí na hlavě, Jan Tříska a vedle něj takový menší, usměvavý chlapík, a to byl Havel. Tříska byl svěží, úžasný. Když z toho jednoho tanku začali střílet slepými náboji, tak celé náměstí lehlo na zem. My jsme se pak všichni společně plazili do jednoho průjezdu, tam, jak byla lékárna, a na tom dvoře nám pan domácí říkal, že nás zavře do kumbálu na uhlí, aby nás nikdo nenašel. Ale Havel si v tu chvíli všiml, že střelba ustala, a tak jsme se rozešli,“ popsal dramatické události bývalý poradce Václava Havla, filozof Jan Šolc.

Pak už se prý s Třískou nikdy nesetkal. „Bohužel, osobně už jsme se nepotkali. Viděl jsem jej v divadelní inscenaci, kde byl úžasný. Je ho velká škoda, odešel Pan herec,“ poznamenal k hercovu nečekanému a nevyjasněnému skonu (…).

Přímo v rozhlase, v srpnu 1968, viděl herce při práci také turnovský novinář a dokumentarista Milan Brunclík. Bylo mu tehdy sedmnáct let a v rozhlase byl jako elév-praktikant. Do libereckého studia vozil příspěvky z Turnova, a tak tu zastihl i Havla s Třískou. Bývalý prezident psal komentáře a herec je pak četl.

„Ten jeho proslov byl perfektní. Obratně pak Havlovi sekundoval, když vymýšleli únikovou strategii v případě, že nás obsadí a my budeme muset utéci z rozhlasu pryč. Havel říkal, že Flekna, to byl slavný liberecký mistr zvuku, pustí hymnu a my utečeme lesíkem pod zámečkem,“ zavzpomínal novinář.

Před čtrnácti lety v knihovně se ostatně ke svým textům pro liberecký rozhlas vrátil i sám Havel. „Já psal texty a Jan je v rozhlase předčítal. Trochu je zbreptával. Byl rozrušený a navíc text nemohl přečíst. Měl jsem v něm spoustu škrtanců a vsuvek,“ řekl před lety v zaplněné aule knihovny.

Sovětská okupace nevzala národu pouze svobodu, ale podle Dagmar Helšusové, bývalé ředitelky krajské knihovny, i skvělého herce. V roce 1977 se Tříska rozhodl emigrovat do Kanady, posléze přešel do Spojených států.

„Kvůli politice jsme byli ochuzeni o spoustu jeho krásných rolí,“ konstatovala Helšusová. „Je mi to moc líto, těšila jsem se, že ho uvidím v dalším filmu,“ lituje Třískova úmrtí.

Právě ona dělala herci i bývalému prezidentovi společenský doprovod, když se před čtrnácti lety do Liberce vrátili. „Bylo to pro mě tehdy první setkání s panem Třískou a musím říci, že to byl velmi přívětivý a skromný člověk na to, jaká to byla velká herecká osobnost,“ dodala.

Lit.: Švarcová, Alžběta: Jsme s vámi, buďte s námi! In web ČRo 3 Vltava, 21. srpen 2013  (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Dokument Tomáše Černého Jsme s vámi, buďte s námi! oživuje záznamy z dob srpnové okupace.

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

(c) 2005 - 2011 Panáček v říši mluveného slova | autoři: Přemek, Beatman, ixi a Rickie | mapa webu

• Domů