Fonogramy – Hlásí se Svobodný vysílač Liberec aneb Co nového se našlo na starém pásku (2013)

Přidal: Přemek |

Srpen 16, 2013

Návraty po stopách zvuku. Připravil a uvádí Tomáš Černý.

Natočeno 2013. Premiéra 23. 8. 2013 (ČRo 3 Vltava, 16:00 h.; 30 min).

Pozn.: Ukázky z libereckých nahrávek byly použity i v dokumentu Jsme s vámi, buďte s námi! (2013).

Lit.: -als- (= Švarcová, Alžběta): V unikátním dokumentu zní Václav Havel z roku 1968. In web ČRo, srpen 2013 (článek). – Cit. : Václav Havel, jak jste jej ještě neslyšeli, herec Jan Tříska a dramatické srpnové dny roku 1968. To všechno uslyšíte v dokumentu Tomáše Černého Jsme s vámi, buďte s námi!, který oživuje záznamy z dob srpnové okupace. Radiožurnál dokument odvysílá 5. srpna.

Rozhlasový objev roku. Za ten je možné bez přehánění označit unikátní záznamy vysílání ze srpna roku 1968, k nimž se rozhlas nedávno dostal. Jde o dlouho hledané nahrávky z dramatických dnů okupace.

Jména tehdejších rozhlasových „moderátorů“ a komentátorů aktuálního dění přitom nejsou jen tak ledasjaká. Byli jimi herec Jan Tříska a dramatik Václav Havel, kteří se v roce 1968 podíleli na rozhlasovém vysílání z Liberce.

Význam objevu? Nevyčíslitelný

„Tento objev potvrzuje, co všichni víme, na co oba aktéři mnohokrát vzpomínali, ale co nikdo od roku 1968 neslyšel,“ přibližuje redaktor Českého rozhlasu Tomáš Černý. „Najednou víme přesně, co vlastně Jan Tříska v Liberci hlásil, a víme, že to nebyly výhradně texty Václava Havla, jak se vždycky tradovalo…“

Neuvěřitelné odhalení

V tom, že unikátní nahrávky mohou po dlouhých letech opět zaznít v rozhlasovém éteru, sehrála svou roli vlastně náhoda.

Největší zásluhu na tom má liberecký posluchač Vladimír Beran. Ten na srpnovou okupaci 1968 vzpomíná se slovy: „Upadl jsem do apatie, ve které jsem byl schopen jen zapnout magnetofon a nahrávat vysílání rozhlasu. Poslouchal jsem Prahu, ale také stále častější vstupy ‚svobodného vysílače Liberec‘.“

Právě pásky, které Vladimír Beran v roce 1968 pořídil, nedávno nabídl jeho syn Českému rozhlasu k poslechu a digitalizaci – a neuvěřitelné odhalení bylo na světě. Šlo o dlouho hledané unikátní záznamy z dramatických srpnových dnů s hlasy tehdejších „moderátorů“: herce Jana Třísky a dramatika Václava Havla.

V premiéře na Radiožurnálu

Po dlouhých 45 letech se části tohoto srpnového vysílání opět dostanou k posluchačům. Jsou totiž součástí dokumentu Tomáše Černého Jsme s vámi, buďte s námi!

„V dokumentu zazní i vzpomínky dvou hlasatelů Československého rozhlasu Jiřího Kadlece a Vladimíra Fišera,“ slibuje Tomáš Černý. „Ten první měl službu večer 20. srpna 1968 a krátce před tím, než šel číst zprávy ve 23 hodin, debatoval s kolegou ze zpravodajské směny o tom, co by se stalo, kdyby ‚sem na nás vtrhli‘.

A Vladimír Fišer místo toho, aby po půlnoci z 20. na 21. srpna otevřel víno a oslavil s kolegyněmi techničkami své 34. narozeniny, dostal nečekaný dárek v podobě prohlášení ÚV KSČ ke vzniklé situaci. Byl tak první, kdo provolání ‚všemu lidu Československé socialistické republiky‘ do éteru četl.“

Dokument Jsme s vámi, buďte s námi! vysílá v premiéře Radiožurnál, a to v pondělí 5. srpna po 20. hodině. Poté ho do svého programu postupně zařadí i ostatní stanice Českého rozhlasu.

Jsme s vámi, buďte s námi!

Tohle zvolání se v rozhlasovém vysílání poprvé objevilo v květnu 1945. Rozhlas jím dával jasně najevo, že je na straně „správné věci“ a k témuž vyzývá také posluchače. V roce 1968 si na tuto výzvu někdo z hlasatelů nebo redaktorů vzpomněl a užil ji ve stejném duchu: Jsme s vámi, vážení posluchači, důvěřujte nám, dejte na nás, buďte s námi. „Těžko říct, jestli bude ještě někdy mít rozhlas takovou sílu,“ uzavírá redaktor Tomáš Černý.

Lit.: -red-: V unikátním dokumentu zní Václav Havel z roku 1968. In web Moderní dějiny, 11. 8. 2013 (anotace). – Cit.: Václav Havel, jak jste jej ještě neslyšeli, herec Jan Tříska a dramatické srpnové dny roku 1968. To všechno uslyšíte v dokumentu Tomáše Černého Jsme s vámi, buďte s námi!, který oživuje záznamy z dob srpnové okupace. Radiožurnál dokument odvysílal 5. srpna.

V unikátním dokumentu zní Václav Havel z roku 1968

Rozhlasový objev roku. Za ten je možné bez přehánění označit unikátní záznamy vysílání ze srpna roku 1968, k nimž se rozhlas nedávno dostal. Jde o dlouho hledané nahrávky z dramatických dnů okupace. Jména tehdejších rozhlasových „moderátorů“ a komentátorů aktuálního dění přitom nejsou jen tak ledasjaká. Byli jimi herec Jan Tříska a dramatik Václav Havel, kteří se v roce 1968 podíleli na rozhlasovém vysílání z Liberce…

Lit.: Černý, Tomáš: Válka světů to nebyla. In Týdeník Rozhlas 34/2013 (článek). – Cit.: „Jsme s vámi, buďte s námi!“ Před pětačtyřiceti lety, ve dnech po 21. srpnu, se Československý rozhlas těmito slovy postavil na stranu národa, který si oproti několika jednotlivcům rozhodně nemyslel, že obrodný proces zvaný Pražské jaro 1968 by měl být násilně ukončen sovětskou vojenskou intervencí. Když už se to stalo, neměli bychom nikdy zapomenout, že při tom byla napsána jedna z nejslavnějších kapitol rozhlasových dějin, kdy rádio bylo přímým hybatelem dění v ulicích plných šokovaných lidí. Také o tom vypráví dokument z cyklu 90 let s vámi, který 24. srpna odvysílá Český rozhlas Vltava.

Dříve než tanky a letadla se z pohraničních hor přivalily do vnitrozemí telefonické zprávy o prolomení hraničních závor. Nikdy se už asi nedovíme, kdo ten těžko uvěřitelný fakt vlastně zavolal do rozhlasu, ale na Vinohradské 12 se to vědělo už někdy po půlnoci. Vlastně jen krátce poté, co jeden ze službu konajících hlasatelů – Jiří Kadlec – vedl s redaktorem zpravodajské směny Miroslavem Zázvorkou poněkud prorocky znějící dialog o tom, co by se stalo, kdyby k nám Sověti vtrhli. „Já jsem na to opáčil, že to si nemůžou lajsnout, to by se přece zhroutilo celé světové dělnické hnutí,“ vypráví Jiří Kadlec. Zkušený redaktor Zázvorka mu na to opáčil: „A co jako myslíš tím světovým dělnickým hnutím? To míníš těch pár funkcionářů v Paraguayi, které si stejně Moskva platí? Nebo kdo by se to zhroutil!?“

Okupace v čase Kolotoče

Aniž to aktéři tohoto rozhovoru 20. srpna 1968 někdy v půl jedenácté večer tušili, invaze kdesi v hraničních hvozdech právě začínala. Jiří Kadlec šel přečíst zprávy ve 23 hodiny a pak šel klidně spát. Službu do dvou hodin do noci měl hlasatel Vladimír Fišer. „Když jsem se o postupujících armádách dověděl, běžela ve vysílání právě repríza odpoledního Kolotoče. Potom od jedné hodiny zněla už jen hudba, a tak jsem vstupoval mezi jednotlivé skladby a vyzýval noční posluchače, aby probudili své známé, sousedy… aby taxikáři troubili na klaksony. Opakoval jsem, že budeme vysílat mimořádně důležitou zprávu. Sám jsem také zatelefonoval redaktorovi Čeňkovi Pražákovi, o kterém jsem věděl, že jako velký zastánce obrodného procesu bude mezi jinými jistě na nějakém seznamu.“

Mezi tím jedná ústřední výbor strany a je formulováno později mnohokrát vysílané provolání všemu lidu Československé socialistické republiky. „Čekali jsme na ně jako na smilování,“ pokračuje ve vzpomínce na osudnou noc hlasatel Vladimír Fišer. „Neustále jsem upozorňoval, že vysílače se ve dvě hodiny vypínají a naskočí zase až v půl páté ráno – ať tedy alespoň o to se někdo postará. To jsem ještě netušil, že Karel Hoffman, dřívější ústřední ředitel a toho času šéf spojů, se postará o pravý opak.“ Provolání ÚV KSČ se však ještě před druhou ráno odvysílat podařilo a kdo je neslyšel na běžné vlně, zaslechl je alespoň v rozhlase po drátě. Paradoxně se tak proti okupantům obrátilo stalinistické opatření, které v padesátých letech bylo zavedeno jako prostředek informování obyvatelstva v případě války.
Na vysílání „dráťáku“ si vzpomíná i Pavel Ficek z Liberce: „Severočeský kraj tehdy dělal takový experiment – výuka angličtiny ve spánku. Zvečera jsem se uložil podle pokynů, poslouchal uklidňující hudbu, ale když jsem se později v noci probudil, slyšel jsem výzvy k zachování klidu a podobně. V první chvíli jsem si myslel, že to je něco jako Válka světů, kdy ve třicátých letech Orson Welles rozpoutal v Americe paniku kvůli domnělému vpádu mimozemšťanů na Zemi. Ale později jsem pochopil, že tohle bohužel není rozhlasová hra.“ V Liberci té noci bdí mezi jinými také Vladimír Beran, psycholog místní polikliniky. Ráno tráví střídavě v práci a na náměstí, kde okupační tank poboří část domu a zemře při tom několik lidí…

Objev roku!

Když Vladimír Beran pochopil, že naskakovat na tanky a obrněné transportéry nemá cenu, stejně jako vysvětlovat vojákům, že tu žádná kontrarevoluce neprobíhá, koupil si kubánské cigarety, dvě z nich vykouřil na schodech vedoucích ke kostelu a tím – jak sám říká – pro něho první okupační ráno v Liberci skončilo. „Upadl jsem do jakési apatie a následující dva dny jsem seděl doma. Vytáhl jsem magnetofon a začal nahrávat vysílání rozhlasu. Poslouchal jsem Prahu, ale také stále častější vstupy svobodného vysílače Liberec, kde v těch dnech působili herec Jan Tříska a dramatik Václav Havel.“ Jejich tehdejší angažmá v libereckém éteru je všeobecně známým faktem, ale pražský rozhlasový archiv dosud nedisponoval žádnou autentickou nahrávkou Havlových textů v Třískově podání. Hledalo se hodně a důkladně. Jednak kvůli poznání a pak také proto, že Václav Havel se kdysi v Hovorech z Lán zmínil, že by si tyto záběry rád po letech poslechl. Ale nenašlo se – kromě několika fragmentů z pohřbu libereckých obětí – vůbec nic. Po pětačtyřiceti letech je tu jistá naděje: syn Vladimíra Berana magnetofonové pásky svého otce nabídl k poslechu a digitalizaci. Poslechněte si sami, zda i po téměř půlstoletí přinese sounáležitost posluchačů a rozhlasu své ovoce.

Radiodokument