Skoč tam! (2007)
Původní rozhlasová pohádka. Napsala Jana Knitlová. Hudba Petr Mandel. Dramaturgie Václava Ledvinková. Režie Hana Kofránková.
Účinkují Johanka Kozáková, Jíří Köhhler, Robin Pařík, Taťjana Medvecká, Valérie Zawadská, Miroslav Táborský, Jan Köhler, Stanislav Zindulka, Michal Zelenka, Zdeněk Hess, Lukáš Hlavica, Růžena Merunková, Miloš Hlavica, Anna Suchánková, Lucie Trmíková, Petr Pelzer, Rudolf Pellar, Vladanka Drvotová, Ondřej Sova, Petr Šplíchal a Anna Věrtelářová.
Natočeno v roce 2007. Premiéra 24. 12. 2007 (Praha, 13:00 – 14:00 h.; 50 min.). Repríza 16. 10. 2022 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.) v cyklu Pohádka.
Lit.: Pavlovský, Petr: Český rozhlas o Vánocích. In Divadelní noviny 1/2008 (recenze). – Cit.: Na svátky si ČRo nastřádal něco premiér, takže si každý posluchač mohl užít nejméně dvě denně. Tak hned na Štědrý den po poledni vysílala Praha inscenaci pohádky Jany Knitlové Skoč tam! Pohádky stoprocentně postmoderní, ale zároveň se opírající o tradici. Realisticky současná je vstupní situace: dva dětští kamarádi, chlapec a dívka, jsou od sebe dlouhodobě odděleni, protože jedni rodiče pobývají pracovně ve skotském Edinburgu a syna vzali s sebou. Do pohádky děti vstupují snem, kdy holčička nastupuje do »vyskočilovského« vláčku na stanici Dolní Usínákov, přičemž vlak míří do Horního Budíkova (srov. Malý Alenáš). Pohádkovým principem je možnost hrdinů vstupovat do dějů nejenom tradičních pohádek, ale dokonce i verneovek, a zase z nich vystupovat vesměs po vyřčení hesel »skoč tam«, »skoč ven«. Syžetový postup ne zcela originální, ale rozhodně působivý a vtipně rozehraný. A tak jsme byli několikrát v Šípkové Růžence, v Malé mořské víle, v pohádce O Smolíčkovi, v Ubrousku, prostři se, ba i ve werichovsky rýmované Zlaté rybce! Vrcholem žánrové synkreze byl hrneček nezadržitelně vařící kaši na palubě Nemova Nautilu v Tajuplném ostrově, tedy kombinace pohádkového zázraku s pozitivistickým scientismem. Do toho palubní hrací hodiny hrály známý motiv z Offenbachovy opery Hoffmannovy povídky. Navíc tu románoví trosečníci mluvili anglicky a francouzsky, prostě podle své literární národnosti. Režisérka Hana Kofránková obsadila přední herce (mezi jinými Taťjanu Medveckou, Valerii Zawadskou, Miroslava Táborského) a ačkoli postav bylo na rozhlasovou hru trochu moc, dokázala je vést k hlasovému rozlišení, které umožňovalo dostatečnou orientaci. Velice kvalitní byly i oba dětské výkony. Vzhledem k tomu, že adresátem byly zřejmě především děti okolo deseti let, zůstává ovšem otevřená otázka, zda dětská literatura poloviny 20. století je stále ještě fungujícím pozadím. Já ve svém dětství bych byl v syžetu zcela doma a byl jsem i dnes, ale o dnešních dětech si dovolím pouze v to doufat (včetně toho vláčku).
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku