Přeplněné posluchárny (1945)

Doc. dr. Albína Dratvová. Přednáška.

Natočeno 1945. Premiéra 2. 1. 1946 (Praha I, 17:00 – 17:15 h.).

Pozn.: Albína Dratvová  (2. 1. 1892 – 1. 12. 1969)  – původně Běla D. – Po ukončení Státního ženského učitelského ústavu v Praze (1911) maturovala po soukromé přípravě na pražském Akademickém gymnáziu (1913). V l. 1913–17 studovala na UK filozofii a matematiku; PhDr. 1918 (latinskou dizertaci o Descartově etice obhájila u prof. F. Krejčího a prof. F. Čády). V l. 1919–27 působila jako gymnaziální profesorka. Zájem o teorii a metodiku středoškolské výuky filozofie ji vedl nejen k psaní středoškolských učebnic, ale (v červenci 1927) i k nástupu na pedagogické oddělení Ministerstva školství a národní osvěty. V červenci 1932 se habilitovala z filozofie přírodních věd a jako soukromá docentka začala přednášet na PřF UK (tu byla vedena až do r. 1949). Z ministerstva školství odešla do důchodu na vlastní žádost hned po německé okupaci ČSR. V l. 1941–47 byla členkou redakce ČM. Po válce byla činná v rámci Jednoty filozofické (její historii vylíčila ve studii otištěné ve FČ 1966). Jako většina někdejších středoškolských profesorek zůstala neprovdána. Když musela opustit svůj „mansardní byt vysoko nad Riegrovými sady s vyhlídkou na Hradčany“ (J. Popelová), strávila poslední léta života v terezínském domově důchodců. (zdroj)

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)