Ať jste kdekoli aneb O rozhlasových Vánocích (2013)
Pohled do historie rozhlasových vánočních pořadů. Projevy, vzpomínky a unikátní záznamy. Připravila Lenka Svobodová. Dramaturgie Bronislava Janečková. Zvukový mistr Tomáš Hlavnička. Spolupracoval Tomáš Černý. Režie Yvona Žertová.
Hovoří Tomáš Černý, Miloš Rejchrt, Milan Rykl, Milena Lukavská a Jana Špačková. Z archivních pásů hovoří Jan Masaryk, Emil Hácha, Alice Masaryková, František Kovářík, Jan Pivec, Josef Větrovec a další.
Natočeno v roce 2013. Premiéra 6. 12. 2013. Repríza 17. 12. 2013 (ČRo 2 Praha, 18:05 h.) v cyklu Tisíc příběhů; 21. 12. 2013 (ČRo Plus, 21:10 h.; 26 min.) v rámci cyklu 90 let s vámi – závěrečný díl; 26. 12. 2015 (ČR0 2 Praha, 18:30 h) v cyklu Dobrá vůle; 24. 12. 2019 (ČRo Plus, 6:33 h.); 24. 12. 2020 (ČRo Plus, 20:33 h.).
Ke stažení zde.
Pozn.: Odvysíláno také 25. 12. 2013 (ČRo 3 Vltava, 21:45 h.) pod názvem České Vánoce v proměnách času a v delší stopáži (60 min.).
Lit.: Svobodová, Lenka: Ať jste kdekoli aneb O rozhlasových Vánocích. In web ČRo Plus, 24. prosinec 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vánoční vysílání Československého rozhlasu odráží omezování svobody uprostřed převratných událostí, které zasáhly národ v minulém století. Je svědectvím o opakovaném hledání svobodného prostoru.
Oscilace mezi nadějí, že dobro se nakonec vždycky nějak prosadí, a mezi postojem hluboce skloněné hlavy před mocí první i druhé totality provázela náš národ po většinu let druhé poloviny dvacátého století. Tento pohyb v různých podobách odráželo a ztvárňovalo také rozhlasové vysílání. Na co vše naráželi jeho tvůrci? Co všechno si mohli dovolit a co museli i o Vánocích odložit stranou? O tom pojednává rozhlasový dokument Lenky Svobodové, který uzavře dokumentární cyklus připravený k devadesátému výročí Českého rozhlasu. (…)
Lit.: Hanáčková, Andrea: Dokumenty od Ježíška. In Týdeník Rozhlas 4/2014, s. 21 (recenze).
Lit.: Svobodová, Lenka: Ať jste kdekoli aneb Vánoční vysílání Českého rozhlasu během 20. století. In web ČRo Plus, prosinec 2013 (článek). – Cit.: Nevěřte tomu, co se bere jako jasný mainstream. Hleďte na to, co se někde nenápadně rodí, nenápadně vzniká a v čem je obsažena nějaká naděje. To, co je malé a bezmocné, někde na okraji a mimo pozornost médií, to se totiž může ukázat jako to nejdůležitější. Takové poselství nám přináší vánoční příběh narození betlémského dítěte.
„On do vlastního přišel, ale svět ho nepoznal a jeho vlastní jej nepřijali,“ píše evangelista Jan. „On je tu totiž taky král Herodes, který ta děťátka hodlá zdecimovat,“ připomíná bývalý dlouholetý člen Redakce náboženského vysílání a evangelický farář Miloš Rejchrt. „A tady ten moment takového toho zamítání pravosti, pravdy a dokonce lásky, toho všeho dobrého, ten je také přítomen ve Vánocích. Ve tvaru jeslí lze zahlédnout i kříž,“ vysvětluje.
Oscilace mezi nadějí, že dobro se nakonec vždycky nějak prosadí, a mezi postojem hluboce skloněné hlavy před mocí první i druhé totality provázela náš národ po většinu let druhé poloviny 20. století. Tento pohyb v různých podobách odráželo a ztvárňovalo také rozhlasové vysílání. Na co vše naráželi jeho tvůrci? Co všechno si mohli dovolit a co museli i o Vánocích odložit stranou?
O tom pojednává rozhlasový dokument Lenky Svobodové, který uzavře dokumentární cyklus připravený k 90. výročí Českého rozhlasu.
„Vánoce oslavíme uprostřed velikého dění, kdy se kolem nás mění svět a kdy myšlenky, za které se i my stavíme, vítězí nad silami minulosti… Prozřetelnost nám uchystala šťastný osud tím, že nás v době jednoho z největších světových otřesů postavila po bok velkoněmecké říše,“ takto promlouval k národu na Štědrý den pohnutého roku 1942 protektorátní prezident Emil Hácha.
Jelikož v době protektorátu šlo hlavně o nacistickou propagandu, namísto Háchy stále více posluchačů dávalo zvláště o Vánocích přednost pravidelnému českému vysílání londýnské BBC. A to přesto, že poslech zahraničního rozhlasu se bez pardonu trestal smrtí. Tradiční vánoční promluvy Edvarda Beneše v mnohém překonal velmi populární Jan Masaryk. Krajany o Vánocích po rozhlasových vlnách ze zahraničí pravidelně zdravili také českoslovenští vojáci.
BBC dávala Československu prostor i po válce. O prvních mírových Vánocích vysílala tradiční vánoční poselství „Where ever you may be – Ať jste kdekoli“, které poslouchalo na padesát milionů lidí. Pořad zahajoval londýnský zvon Big Ben a pak se postupně hlásila Anglie, Singapur, Káhira… z vln Atlantiku slavná loď Quenn Elizabeth nebo ze vzduchu pověstný letoun B – 17.
Mezi sedmnácti místy byly toho roku vybrány také české Lidice. Tamní ženy totiž nesly první poválečné Vánoce velmi těžce. Sešly se i s dětmi v bytě lidického rodáka a válečného letce štábního kapitána Horáka, který i se svou anglickou manželkou pro ně v Kročehlavech uspořádal společnou oslavu.
Avšak oddělování Československa od Evropy už bylo hned po válce na postupu. „Letošní Vánoce konečně slavíme ve své vlasti poprvé bez Němců,“ pochvaloval si uplynulý rok na Štědrý den roku 1946 v rozhlasovém projevu Edvard Beneš. Český národ pak kvůli úbytku obyvatelstva vyzýval k vyšší porodnosti. A s politickou orientací na východ už prezident převzal i novou rétoriku. „Je třeba vzít do rukou motyky, kladiva a pluhy. Postavit se ke strojům a dělat bez podmínek,“ volal po splnění dvouletého hospodářského plánu.
Po Vítězném únoru se k nám soudruzi snažili importovat sovětské Vánoce. V proslulém štědrovečerním projevu z roku 1952 tehdejší premiér Antonín Zápotocký nabídl našim dětem náhradu za Ježíška Dědu Mráze: „Doby se změnily, Ježíšek zestaral, narostly mu vousy a stává se z něho Děda Mráz… Přijíždí k nám od východu a na cestu mu září celá řada rudých hvězd na našich hutích, továrnách a stavbách. Tyto rudé hvězdy hlásají radostně, že vaši tatínkové a maminky splnily na svých pracovištích úkoly čtvrtého roku první Gottwaldovy pětiletky.“
Vánoční pořady už procházely důslednou cenzurou. Jelikož měly být hodně poslouchány, jejich přípravu svěřovali jen zvláště „důvěryhodným“ a prověřeným pracovníkům. Krátké uvolnění na konci 60. let vystřídala léta tvrdé normalizace. O náboženském rozměru Vánoc opět nesmělo padnout ani slova. Vysílaly se pohádky, klasika nebo vzpomínky celebrit na dobu minulou. Až v osmdesátých letech se témata opatrně posouvala směrem k mizejícím lidovým vánočním tradicím a Vánoce se staly hlavně rodinnými svátky. V devadesátých letech se váhalo, jak vůbec naložit s náboženstvím, a krátce tu byla obava, aby křesťanství nemělo ambici převzít ideologickou úlohu KSČ.
Ze vzácných rozhlasových snímků jsme pro vás vybrali mj. nedávno objevený záznam vánočního projevu Jana Masaryka odvysílaný z Londýna o Vánocích roku 1941 československou redakcí BBC. Dále štědrovečerní reportáž natočenou u československé roty přímo na hlavní frontové linii u Dunquerke v roce 1944, nebo vánoční přání Alice Masarykové z 50. let nalezené v archivu Svobodné Evropy a propašované do československého vysílání v roce 1968.
Průvodcem pořadu vám bude bývalý dlouholetý člen Redakce náboženského vysílání a evangelický farář Miloš Rejchrt, spolu s ním pak rozhlasoví matadoři a pamětníci Milan Rykl, který v rozhlase působil od roku 1951 až do roku 2005, a také Milena Lukavská a Jana Špačková.
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku