Důvěrná sdělení – Aby jazyk tvárlivý vypověděl vše, co myslí hlava 1/30 (2013-2014)

Přidal: Přemek |

Leden 10, 2014

Setkání s polskou poezií – od počátků k baroku. Připravila Milena M. Marešová. Spolupráce Jiří Vondráček.

Hovoří Michal Téra (Katedra literární kultury a slavistiky Filozofické fakulty Univerzity Pardubice), Michaela Hashemi (Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně).

Účinkují Paulina Dobosz, Andrzej Magala, Jan Szymik a Hanuš Bor.

Natočeno 2013. Premiéra 1. dílu 6. 1. 2014 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 10 min) v cyklu Polský rok. Repríza 1. dílu 22. 9. 2014 (ČRo 3 Vltava, 13:05 h.).

Obsah: 1. ?? – 2. Gaude mater Polonia. – 3. Bogurodzica. – 4. Počátky renesance. – 11. Paměti Jana Chryzostoma Paska. - 12. Hrdinský epos Waclawa Potockého. – 13. První polská básnířka Anna Stanislawska. – 14. Kníže básníků polského osvícenství Ignacy Krasicki. – 15. Sentimentalismus Francizska Karpińského. – 16. Básník romantismu Adam Mickiewicz. – 17. Polský romantismus a Julius Slowacki. – 18. Polský romantismus a Zygmund Krasiński. – 19. Polský romantismus a Cyprian Kamil Norwid. – 20. Mladé Polsko Jana Kasprowicze.

Lit.: Marešová, Milena M.: Aby jazyk tvárlivý vypověděl vše, co myslí hlava. In web ČRo 3 Vltava, leden 2014 (článek + ukázka k poslechu). – Cit.: Každý školák v Polsku zná citát z poémy Juliusze Słowackého Beniowski, mnohý maturant psal na jeho motivy kompozici. Tento verš dal název třicetidílnému cyklu věnovanému polské poezii od nejstarších dob po dnešek.

Západoslovanské kmeny české a polské žily v úzkém sousedství od pradávných dob, vždyť podobnost jako by stvrzovala už jména mytických praotců. Přímý sousedský kontakt ostatně dokládá podobnost jazyková, historické kontakty i tísně, jimž musely oba národy čelit. Osobnosti vládců i světců procházely oběma územími. Na mnohé z nich příslušníci obou celků dodnes s úctou vzpomínají. A tak jistě i literární památky čerpaly z podobných zdrojů inspirace. Legendy, modlitby, kázání, písně, díky rozsáhlým vzájemným stykům v nich lze najít výrazné spoje a vlivy, tematické i stylové. Možná to je nejpádnější důvod, proč se vypravit do minulosti polské poezie, připomenout si její zásadní okamžiky, upozornit na tvárlivé nadání skvělých umělců.

Třicetidílný cyklus postupně připomene polskou poezii od nejstarších dob, zprvu texty psané latinsky, později už v jazyce polském.

Jedna z prvních písemných památek polské literatury pochází z 11. století a její autorkou je žena, kněžna Gertruda, dcera krále Měška II., vnučka Bohuslava Chrabrého, vznešená a vzdělaná princezna rodu Piastovců, která psala modlitby za uzdravení svého syna. Smutek a žal je ostatně jako by tradičním námětem poezie, o několik století později psal Trény – žalozpěvy za svoji zemřelou dcerku nepochybný kníže polské poezie Jan Kochanowski. Ovšem to už se čas posunul do básnicky bohatého a pestrého období renesance a baroka, např. v milostné poezii Jana Morsztyna či oslavných veršů Chryzostoma Paseka napsaných po vítězství nad Turky.

Setkání s polskou poezií představuje v originálních ukázkách i v českých překladech deset století polské básnické tvorby, mnohdy pozapomenuté, jindy velmi těsně inspirované a reflektované. Průvodci budou skrze svoji tvorbu sami autoři, dobové okolnosti, souvislosti a detaily doplní přední polonisté a odborní znalci polské literatury.

Literární pásma