Vize Codyho 1/15 (2012)

Přidal: Přemek |

Říjen 8, 2012

Jack Kerouac. Dvojhlas o Americe v rytmu jazzu. Z vlastního překladu připravil Josef Rauvolf. Režie Vlado Rusko.

Účinkují David Novotný a Jaroslav Plesl.

Natočeno 2012. Premiéra 8. – 22. 10. 2012 (15 x 30 min).
Lit.: Zemančíková, Alena: Za večerů provoněných marihuanou. In Týdeník Rozhlas 41/2012 (článek). – Cit.: Jakousi literární laboratoří je román Jacka Kerouaka (1922–1969) Vize Codyho. Kniha vznikala na počátku padesátých let minulého století, v úplnosti byla ovšem publikována až v roce 1973, čtyři roky po autorově předčasné smrti. Do Kerouakovy „laboratoře“ dá od středy 10. října nahlédnout rozhlasová četba na pokračování připravená každý den v 18.30 na stanici Vltava.

„Má práce, tak jako práce Proustova, sestává z jedné obrovské knihy, jenže já ji psal v běhu a ne na posteli nemocného“

Stejně jako ve většině Kerouakových knih i Vize Codyho evokují skutečné události a předobrazem postav jsou reálné osoby. Román, který mnozí čtenáři i kritici považují za Kerouakovo nejlepší dílo, je nejvíce zaměřen na Kerouakova přítele a souputníka Neala Casadyho (Deana Moriartyho z románu Na cestě), vystupují tu také Allen Ginsberg, William S. Burroughs a další snadno identifikovatelné osoby.

Kerouac v knize střídá vypravěčské postupy ve snaze naplnit svou představu spontánního psaní, jež pravdivě zachytí skutečnost. Nejdále v této snaze zachází v pasáži, která je doslovným přepisem rozhovorů s Codym, které vedli během několika večerů provoněných marihuanou. Jinde Kerouac prostřednictvím „náčrtů“ zachycuje detaily drobného výseku skutečnosti a opět jinde používá techniku proudu vědomí, kdy postup vyprávění ovlivňují bezprostřední asociace. Celek působí mohutným dojmem (nejen proto, že čítá v českém překladu šest set stran) a bezesporu patří k nejvýznamnějším Kerouacovým knihám.
Jack Kerouac byl extrémně vnímavý a citlivý člověk. Jeho pochybnosti o sobě pramenily mimo jiné i z faktu, že jeho novátorská tvorba nebyla dlouho považována za způsobilou k vydání. Zažíval období těžkých depresí a pocitů osamění, zničujícím způsobem pil alkohol a z těchto stavů se dostával pomocí buddhismu. Domníval se, že zemře o samotě jako jeho oblíbení spisovatelé Emily Dickinsonová a Henry David Thoreau, a sám o sobě v dopisech psal jako o zuboženém papírovém žebrákovi.

Ke Kerouakovým nejslavnějším knihám patří romány Na cestě, Dharmoví tuláci, Podzemníci či Satori v Paříži. Román Vize Codyho, knížka o „vizionářském“ experimentu, se šířil mezi spřízněnými americkými čtenáři a záhy se stal kultovním. Česky knihu máme k dispozici v překladu Josefa Rauvolfa, který také vybral patnáct pokračování pro rozhlasovou četbu. V režii Vlada Ruska čtou David Novotný a Jaroslav Plesl, hudbu, která je další „jednající postavou“, z klasických jazzových nahrávek zvolil a částečně improvizoval Kryštof Marek.

Četba na pokračování