Dvacet minut Radiožurnálu – Olga Richterová (2024)

Hostem je Olga Richterová, místopředsedkyně Poslanecké sněmovny z Pirátské strany. Česká pirátská strana má po víkendu nové vedení. Proč po jeho zvolení stranu opouštějí někteří významní členové? Proč Piráti nepodpořili vládní důchodovou reformu? Moderuje Vladimír Kroc.

Natočeno 2024. Premiéra 11. 11. 2024 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).

ArtCafé – Symptomy budoucnosti v Ústí (2024)

Lithium. Mělo by sehrát klíčovou roli při přechodu k udržitelné energetice a dopravě. Jenomže to znamená začít ho těžit v obrovském množství – protestují proti tomu lidé po celém světě i v Krušných horách… Ústecká Galerie Hraničář představuje projekt Symptomy budoucnosti, který se skrze umělecký výzkum zabývá jednou ekologickou kauzou Ústecka v globálních souvislostech. Jak a čím může umělecký výzkum vstoupit do aktuálních diskuzí o těžbě a využití lithia, ale taky o energetické a sociální transformaci kraje? O Symptomech budoucnosti přijdou do studia vyprávět kurátorka Martina Johnová a vystavující umělkyně Sára Märc a Bára Mrázková. ArtCafé připravila Hanka Malaníková.

Natočeno 2024. Premiéra 11. 11. 2024 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).

Akcent – Zpěvník Evropské unie (2024)

Po devíti letech příprav vyšel první zpěvník EU. Obsahuje i šest českých písní. Které to jsou a proč právě ony? Mohly by uspět i songy ze současné tuzemské pop music? Poslouží zpěvník EU jako promo české hudbě? Připravil Alexandr Saša Michailidis. Editorka Lenka Buriánková.

Hovoří Lukáš Prchal a Jaroslav Špulák.

Natočeno 2024. Premiéra 11. 11. 2024 (ČRo 3 Vltava, 16:30 h.).

Podnikání pod Davidovou hvězdou (2024)

Připravila Alena Blažejovská.

Hovoří Pavel Kosatík.

Připravilo Brno v roce 2024. Premiéra 9. 11. 2024 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 22 min.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Židovští podnikatelé často působili v průmyslu, nejen v bankovnictví, upozorňuje v nové knize Pavel Kosatík. In web ČRo Brno, 11. listopad 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Poslechněte si rozhovor se spisovatelem a publicistou Pavlem Kosatíkem. Ve vile Löw-Beer představil svou novou knihu Podnikání pod Davidovou hvězdou. (…)

V poslední říjnový den se v brněnské vile Löw-Beer uskutečnila beseda se spisovatelem Pavlem Kosatíkem, který zde představil svou novou knihu Podnikání pod Davidovou hvězdou.

Kniha se věnuje hospodářským dějinám, ale zejména lidským příběhům a vztahům uvnitř židovských rodin u nás, a to převážně v období mezi dvěma světovými válkami. Podnikateli a rody, jejichž osudy autor sleduje, jsou pražští železářští Bondyové, Emil Kolben (ČKD),  F. L. Popper (továrna na obuv Chrudim), Otto Reich (organizátor českožidovského hnutí z Kolína), Petschkové, Löw-Beerové a Tugendhatové, Jindřich Waldes a Josef Auerbach (největší filmový magnát první republiky).

„Nebýt židovského podnikatelského elementu, každá debata na téma hospodářského liberalismu v Čechách a na Moravě by byla kratší, než je,“ upozorňuje Pavel Kosatík. S myšlenkou pojednat souborně fenomén židovského podnikání přišel kdysi režisér Petr Weigel. Když zemřel, oživili tento záměr jeho přátelé a vyzvali spisovatele, aby na tématu začal pracovat. „Snažím se nikomu neslibovat knihu, protože nejsem schopný ji zaručit,“ přiznává však autor. „Často nevím, zda to budu schopen napsat tak, abych v tom viděl smysl. Rodilo se to dlouho, ale nějak to dopadlo.“ Přesto Kosatík tvrdí, že je v permanentní krizi: „Mně to pořád nejde. Proto, abych měl dojem, že jsem ten den nezabil nebo jenom neprokrastinoval, tak když je jiná látka ve fázi rešerše, tak si aspoň dělám výpisky.“ (…)

BáSnění Igora Bareše 1/5 (2024)

Poezie na každý den. Inspirativní texty čtou a komentují inspirativní lidé. Připravil Petr Gojda.

Čte Igor Bareš.

Natočeno 2024. Premiéra 4. – 8. 11. 2024 (ČRo 3 Vltava, 14:50 – 14:55 h.).

Obsah: 1. Karel Jaromír Erben: Polednice (2. díl Jiří Weinberger: Kroky po krách (. Jiří Orten: Malá elegie (4. Jean Arthur Rimbaud: Večerní modlitba (5. Edgar Alan Poe: Spící (

Lit.: Gojda, Petr: BáSnění Igora Bareše. Slavné básnické skladby v mistrném přednesu. In web ČRo 3 Vltava, 8. listopad 2024 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Karel Jaromír Erben, Jiří Orten nebo Jean Arthur Rimbaud a Edgar Alan Poe, básnické lásky herce Igora Bareše zazní spolu s osobním a osobitým komentářem. (…)

Igor Bareš (1966) je jedním z nejvíce obsazovaných českých herců jak ve filmu, tak v rozhlase a audioknižních produkcích. V rozhlasovém vysílání ztvárnil stovky rolí i četeb, v poslední době například načetl pro Vltavu Hrabalova Něžného barbara, Lovecraftův tajemný horor V horách šílenství nebo Deník morového roku od Daniela Defoea. Z posledních audioknižních počinů vyniká série románů Vladimíra Körnera.

Jako divadelní herec v současnosti působí v souboru pražského Divadla na Vinohradech, vystupuje také v Divadle Viola, dříve byl v angažmá v pražském Národním divadle, v Národním divadle Brno i na dalších scénách.

Je rodákem z Olomouce a čestným prezidentem festivalu Prix Bohemia Radio. (…)

BáSnění Jonáše Hájka 1/5 (2024)

Poezie na každý den. Inspirativní texty čtou a komentují inspirativní lidé. Připravil Petr Gojda.

Čte Jonáš Hájek.

Natočeno 2024. Premiéra 11. – 15. 11. 2024 (ČRo 3 Vltava, 14:50 – 14:55 h.).

Mozaika – Rushdieho nová kniha Nůž (2024)

Připravila Šárka Jančíková.

Natočeno 2024. Premiéra 11. 11. 2024 (ČRo 3 Vltava, 5 min.).

Lit.: Jančíková, Šárka: Autor, láska a smrt. Jak se Salman Rushdie chopil pera a učinil ho mocnějším nože. In web ČRo 3 Vltava, 11. listopad 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) „Prostě jsem nemohl myslet na nic jiného. Abych se přes to přenesl, musel jsem projít skrz,“ prozrazuje Salman Rushdie, proč se rozhodl útok zpracovat formou krátkého memoáru.

12. srpna 2022 byl při vystoupení v New Yorku pobodán spisovatel Salman Rushdie. Po zotavení svůj zážitek s útokem zpracoval v knize Nůž, na jehož pražský křest se autor připojil přes videohovor.


Přečtěte si zbytek příspěvku »

Káva o čtvrté – Rovnání zubů dospívajících a dospělých (2024)

Vaše každodenní inspirace: Rovnání zubů dospívajících a dospělých. Host: MUDr. Petra Hliňáková, přednostka Stomatologické kliniky dětí a dospělých 2. LF UK a FN v Motole. Moderuje Patricie Strouhalová.

Natočeno 2024. Premiéra 11. 11. 2024 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).

Seriál Radiožurnálu – Putinova vězeňkyně 1/5 (2024)

Alsu Kurmaševová se pro Radiožurnál rozhodla poprvé v češtině popsat detaily nejhoršího období života a to v pětidílném seriálu Putinova vězeňkyně. Připravila Veronika Hlaváčová.

Natočeno 2024. Premiéra 11. – 15. 11. 2024 (ČRo 1 Radiožurnál, 8:50 h.).

Obsah: 1. díl: O mně nerozhodovaly místní soudy, bylo to rozhodnutí z Moskvy, říká rusko-americká novinářka Alsu Kurmaševová (4:41) – 2. díl: Záchod jako díra v podlaze, zapáchající voda k pití a žádné léky. Alsu Kurmaševová strávila v ruské vazbě devět měsíců (3. díl: Za první měsíc jsem ve vazbě zhubla deset kilo. Problém s jídlem mi zůstal, líčí Putinova vězeňkyně (4. díl: „Putinova vězeňkyně“ po osvobození: objetí s rodinou, přivítání s prezidentem USA i lékařské prohlídky (

Lit.: agn – Hlaváčová, Veronika: Putinova vězeňkyně. Exkluzivní portrét rusko-americké novinářky Alsu Kurmaševové. In web ČRo 1 Radiožurnál, 11. listopad 2024 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: (…)  Alsu Kurmaševová je rusko-americká novinářka z Rádia Svobodná Evropa, která žije 26 let v Praze. V srpnu se stala součástí velké výměny vězňů mezi Ruskem a Západem. Pochází z Kazaně, kam letěla loni navštívit nemocnou matku. Nejdřív ji ruská strana zadržela cestovní pasy, později si pro ni přišli muži v kuklách. Nyní se pro Radiožurnál rozhodla poprvé v češtině popsat detaily nejhoršího období života a to v pětidílném seriálu Putinova vězeňkyně.

Lit.: prh – Hlaváčová, Veronika: „Putinova vězeňkyně“: Jsem zpátky doma v Praze, ale z té noční můry se pořád vzpamatovávám. In web ČRo 1 Radiožurnál, 11. listopad 2024 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: (…) Alsu Kurmaševová je rusko-americká novinářka z Rádia Svobodná Evropa, která žije 26 let v Praze. V srpnu se stala součástí velké výměny vězňů mezi Ruskem a Západem. Pochází z Kazaně, kam letěla loni navštívit nemocnou matku. Nejdřív ji ruská strana zadržela cestovní pasy, později si pro ni přišli muži v kuklách. Nyní se pro Radiožurnál rozhodla poprvé v češtině popsat detaily nejhoršího období života a to v pětidílném seriálu Putinova vězeňkyně.

Ve vazbě byla osmačtyřicetiletá Alsu v otřesných podmínkách 9 měsíců. Za údajné šíření lživých informací o ruské armádě dostala nakonec trest 6,5 roku. Noční můru ukončila velká srpnová výměna vězňů mezi Ruskem a Západem.

„V Česku jsem doma. Původně jsem tady měla zůstat měsíc. Pak tři měsíce. Pak rok. No a pak se stalo, že jsem tady celý život. Krásný život, už je to 26 let,“ usmívá se Alsu Kurmaševová, která v Praze bydlí od roku 1998, seznámila se tu s manželem a narodily se jí tady dvě děti. (…)

Nejsme nic, avšak těžko říct…. (2024)

Josep Pla. Povídka katalánského spisovatele z antologie V zahradě Ramonově. Překlad Vít Groesl. Pro rozhlas připravil Dominik Mačas. Účinkuje Ivan Řezáč. Režie Jakub Doubrava.

Nastudovala Plzeň v roce 2024. Premiéra 11. 11. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 29 min.).

Lit.: Mačas, Dominik: Karneval, Mar, Ztroskotání a další katalánské povídky z antologie V zahradě Ramonově. In web ČRo 3 Vltava, 11. listopad 2024 (článek). – Cit.: Nová antologie katalánských povídek, která v těchto dnech vychází v nakladatelství Euskaldun, představuje přední osobnosti katalánské literatury 20. století. Prózy pětice vybraných autorů, mezi kterými nechybí ani i českým čtenářům dobře známá spisovatelka Mercè Rodoreda, si můžete poslechnout ve vltavské Povídce (…).

„Vybrali jsme autory různě píšící, různě uvažující. Někteří přišli k literatuře od novin, jiní od plátna, všichni se však do ní obtiskli – svým dílem,“ uvádí k výběru povídek do antologie V zahradě Ramonově překladatel Vít Groesl. „Lluíse Ferrana de Pola vyhnala občanská válka do Mexika, avšak svým psaním a jazykem zůstal doma. Málokdo dokáže mluvit o těch nejspletitějších věcech našich dní s takovou srozumitelností a vytříbeností jako Josep Pla. Stěží bychom hledali někoho, kdo je schopen s takovým jemnocitem jako Mercè Rodoreda vykreslit i ten nejnepatrnější záchvěv v nitru člověka. Neuvěřitelná je životaschopnost a vitalita každé z vět z pera Montserrat Roig. O rafinovanosti a nadčasovosti humoru Sergi Pàmiese není třeba vést dlouhé debaty.“ (…)

Pere Ametller, kterému nikdo neřekne jinak než pan Peretka, se má velmi dobře. Je bohatý, nic mu nechybí a spokojeně si se svou rodinou žije v obci Torrelles. Proto ho velice zneklidní slova přítele Rafaela, který mu prorokuje náhlý konec „po třech kýchnutích“.

Spisovatel a novinář Josep Pla (1897–1981) bývá označován za největšího katalánského prozaika 20. století. Jeho souborné dílo čítající více než třicet tisíc stran mělo zásadní význam pro modernizaci katalánštiny a pro popularizaci katalánské literatury obzvlášť v nelehkých dobách frankistické diktatury.

Příběh Nejsme nic, avšak těžko říct… je součástí povídkového souboru La vida amarga (Hořký život). Autor v něm líčí své zážitky mladého novináře cestujícího po Španělsku i po Evropě na počátku 20. let 20. století. Už tehdy z jeho textů čiší jasně patrné schopnosti skvělého vypravěče bedlivě pozorujícího osoby, jež ho obklopují. (…)