Pojďte k nám na návštěvu – Do studia Československého rozhlasu v Hradci Králové (1967)
Reportážní procházka po studiu Československého rozhlasu Hradec Králové.
Hovoří ředitel ČsRo Hradec Králové Břetislav Balcar.
Natočeno v roce 1967.
Lit.: anonym: Reportážní procházka po studiu Československého rozhlasu Hradec Králové v roce 1967. In web ČRo Hradec Králové, 3. 5. 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pojďte k nám na návštěvu. Reportážní procházka po studiu Československého rozhlasu Hradec Králové ve Vrchlického ulici z roku 1967. (…)
První vysílání z Hradce Králové bylo spojeno s koncem druhé světové války. Dva nadšení radioamatéři Josef Čupr a Augustin Ševčík použili 5. května roku 1945 šifrovací vysílačku wehrmachtu, aby občany informovali o pohybu ustupujících německých vojsk.
20. srpna 1945 pak vydalo ministerstvo pošt povolení k provozu Východočeského vysílače, který měl přinášet programy z Královéhradecka a Pardubicka. Jeho provoz byl slavnostně zahájen 26. srpna 1945 za účasti programového ředitele Čs. rozhlasu Mirko Očadlíka.
A tak to všechno začalo a pokračuje to dodnes.
Odposlech – Strategické posuny, geopolitické kalkulace a americké volby. Jak se proměňuje dynamika rusko-ukrajinské války? (2024)
Podcast připravil a ptá se Josef Šlerka.
Hovoří Jan Kofroň.
Natočeno 2024. Webová premiéra 21. 11. 2024 (Investigace.cz. 47 min.).
Lit.: Šlerka, Josef: Data Boutique: Strategické posuny, geopolitické kalkulace a americké volby. Jak se proměňuje dynamika rusko-ukrajinské války? In web Investigace.cz, 21. 11. 2024 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Hostem Josefa Šlerky v nejnovějším díle podcastu Data Boutique je Jan Kofroň z Fakulty sociálních věd. V rozhovoru přibližuje aktuální vývoj na frontě, včetně ruských postupů, zapojení severokorejských jednotek či spekulací o ukrajinské jaderné zbrani. Dozvíte se také, jaké by mohly být širší důsledky pro Evropu, jaký má pro situaci význam americká politika a zda svět směřuje k novému uspořádání sil. (…)
Kecy a politika 188 – Babiš a Fiala na rajském plynu (2024)
Podcast připravili Petros Michopulos a Bohumil Pečinka.
Natočeno 2024. Webová premiéra 19. 11. 2024 (YouTube, 48 min.).
Lit.: anonym: Kecy a politika 188: Babiš a Fiala na rajském plynu. In web YouTube, 19. 11. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Bylo uplynulých 35 let obdobím zkázy, nebo spásy? Agentura STEM ve svém průzkumu dospěla k rozdělení české veřejnosti v poměru 48:31. Téměř polovina si myslí, že dnešní režim je lepší než komunistický. Téměř třetina naopak preferuje systém jedné politické strany bez svobodných voleb. Zajímavější jsou jemnější data. 85 procent voličů vládních stran považuje demokracii za lepší a jen 6 procent preferuje minulý režim. Naopak u opozičních parlamentních stran je ten poměr 31:45 ve prospěch komunistického režimu. Pokud přihlédneme k tomu, že část opozičních voličů zaměňuje kritiku momentální vlády za odmítání režimu jako takového, stále jsou to děsivá čísla. Co z nich vyplývá? Znamená to, že Andrej Babiš po nástupu k moci zavede – v souladu s přáním svých voličů – totalitní systém? To zcela jistě ne, protože si nechce nechat sáhnout na Agrofert. Trendem v celém postkomunistickém světě ovšem je vytvářet autoritativní vlády a na ně navázané podnikatele, kteří žijí v symbióze s vládními politiky a společně vytvářejí vládnoucí třídu. To je například podstata Orbánova režimu v Maďarsku, v němž se tak zhlédl Robert Fico i Andrej Babiš. Oba dva jsou však nesystematičtí imitátoři, kterým jde spíš o moc než o změnu systému. Souhrnně řečeno: po vítězství Andreje Babiše nás nečeká boj o demokracii, ale o charakter státu. Do toho přicházejí jak Petr Fiala, tak Andrej Babiš s návrhy, o nichž si autoři podcastu myslí, že jsou spíš halucinace než politické plány. Nápadně to připomíná scény z filmu Růžový panter, kdy se dva hlavní hrdinové nadýchají rajského plynu a pak jeden druhému za vzájemného smíchu trhá zuby.
Kecy a politika je podcast komentátora Bohumila Pečinky a Petrose Michopulose, muže, který se čtvrtstoletí zabývá marketingem a politikou. Současná politika pohledem dvou rozdílných osobností, kteří se nebojí říct své názory. Nekorektní podcast, v němž se věci zasazují do kontextu a přísně se tu oddělují prázdné kecy od skutečné politiky.
Hovory Plus – Martin Žiaran (2024)
I když se děj filmu Vlny, režiséra Jiřího Mádla, odehrává převážně v pražském Československém rozhlase v letech 1967 – 1968, reálné prostory této budovy již filmařům nevyhovovaly: „Jsou krásné, ale výrazně zrekonstruované. Redakci jsme postavili v ateliéru a chodby a schodiště jsme točili v budově Radost na pražském Žižkově,“ říká host Hovorů, kameraman Martin Žiaran. Moderuje Tatiana Čabáková.
Natočeno 2024. Premiéra 21. 11. 2024 (ČRo Plus, 22:05 h.).
Zpívej pozpátku a plač 1/10 (2024)
Mark Lanegan. Četba na pokračování. Překlad Vojtěch Nemčok Březík. Rozhlasová úprava a režie Radim Nejedlý. Dramaturgie Petra Hynčíková.
Čte Jiří Vyorálek.
Nastudovalo Brno v roce 2024. Premiéra 1. dílu 20. 11. 2024 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.) v cyklu Četba s hvězdičkou.
Pozn.: Nekompromisní vzpomínky frontmana rockové kapely Screaming Trees, který byl svědkem vzestupu legend seattleské hudební scény devadesátých let. O vlastní tvorbě i zákulisí showbyznysu, ale také o svém celoživotním boji s depresemi a závislostí. (anotace)
Lit.: Nejedlý, Radim – Hynčíková, Petra: Mark Lanegan: Zpívej pozpátku a plač. Nekompromisní vzpomínky frontmana rockové kapely Screaming Trees. In web ČRo 3 Vltava, 18. listopad 2024 (článek). – Cit.: Charismatický hlas, divoký životní styl a nesmazatelná stopa ve světě rockové hudby. Mimořádně talentovaný hudebník a velice komplikovaná osobnost Mark Lanegan líčí ve vzpomínkové próze zrod žánru grunge. Pořad není vhodný pro děti a mladistvé. (…)
Se skupinou Screaming Trees patří k hudebnímu proudu, který se v polovině osmdesátých let šířil ze Seattlu ve státě Washington do celého světa jako lavina. Spolu s ním rostla popularita skupin Nirvana, Alice in Chains nebo Pearl Jam.
Lanegan předkládá neretušovaný obraz muzikantského života. Popularitu zároveň provází strmý pád do hlubin závislostí na drogách i alkoholu.
Autobiografický román Zpívej pozpátku a plač je syrovou zpovědí člověka zmítaného posedlostmi: posedlostí hudbou, narkotiky, sexem. Lanegan v knize popisuje své drogami nasáklé přátelství s Kurtem Cobainem i Laynem Staleym (zpěvákem Alice in Chains), dává nahlédnout do zákulisí hudebního průmyslu a především se nebojí ukázat sám sebe v nelichotivém světle.
Noční Mikrofórum – Justin Svoboda (2024)
Host: Justin Svoboda, herec, vypravěč a propagátor storytellingu. Proč si myslí, že příběh je víc než skutečnost? Jak propojuje storytelling s divadlem, moderováním a školením? A co vypráví dětem při dlouhé horské túře? Moderuje Joachim Dvořák.
Natočeno 2024. Premiéra 21. 11. 2024 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).
Portréty – Milán Václavík (2024)
Posledním skutečným obráncem komunistické moci v listopadu 1989 byl armádní generál Milán Václavík. Připravil David Hertl.
Natočeno 2024. Premiéra 21. 11. 2024 (ČRo Plus, 20:05 h.; 23 min.).
Lit.: Hertl, David: Generál Václavík, poslední obránce komunistické moci. In web ČRo Plus, 21. listopad 2024 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: Jedním z těch, kteří se v listopadu 1989 snažili za každou cenu udržet u moci komunistickou stranu, byl tehdejší ministr národní obrany, armádní generál Milan Václavík. Plány na ozbrojený zásah proti demokratické opozici nakonec zhatili jeho podřízení a nejspíš i Václavíkova soudnost. I o tom hovoří v Portrétech historik Prokop Tomek.
Vyučený zámečník Václavík nastoupil v roce 1949 základní vojenskou službu a zůstal uniformě věrný.
Zatímco většina našich vojáků s vyšším vojenským vzděláním absolvovala Vojenskou akademii Antonína Zápotockého, Václavík měl výhradně sovětské školy: v letech 1955 až 1958 to byla vojenská akademie Michajla Vasilijeviče Frunzeho, od září 1967 dvouleté studium Vojenské akademie generálního štábu ozbrojených sil Sovětského svazu a nakonec v roce 1975 dvouměsíční vyšší akademický kurs v Moskvě.
Poté, co se prudce zhoršila vleklá nemoc tehdejšího ministra národní obrany Martina Dzúra, dostal Václavík 9. ledna 1985 hodnost generálplukovníka a 10. ledna 1985 se stal ministrem národní obrany; v říjnu 1986 obdržel nejvyšší možnou hodnost – armádní generál. (…)
Člověčiny aneb Svět lidských fenoménů – Od pěstního klínu k vesmírným lodím! (2024)
První nástroje zhotovili pravěcí lidé, aby si usnadnili konzumaci jídla. Výroba nástrojů ale zůstala vlastní lidstvu dodnes. Už ale netvoříme oštěpy nebo různé vrhače, ale sofistikované stroje, které nám místo lovu usnadňují práci.
Natočeno 2024. Premiéra 21. 11. 2024 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.).
Dvacet minut Radiožurnálu – Robert Plaga (2024)
Hostem je Robert Plaga, bývalý ministr školství, nyní předseda Rady Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství. Novela vysokoškolského zákona schválená Sněmovnou má mimo jiné zajistit akreditaci i jednoletým či dvouletým programům vyšších odborných škol. Budou absolventi těchto programů úspěšnější na trhu práce? Nepůjde o umělé navýšení kapacit vysokých škol, jak tvrdí opozice? Moderuje Vladimír Kroc.
Natočeno 2024. Premiéra 21. 11. 2024 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).
ArtCafé – Nové nahrávky zahraniční alternativní scény (2024)
Hudební dramaturg Josef Sedloň nabídne svůj pravidelný průřez nejzajímavějšími deskami ze zahraniční alternativní muziky. Těšte se na ukázky novinek švýčarského bubeníka a producenta Arthura Hnatka, londýnské nu-jazzové skupiny Kinkajous, kanadského downtempo elektronického producenta Murge, berlínského post shoegaze projektu RIP Swirl, švédské zpěvačky a hudebnice Mariam The Believer, britského indie-elektronického zpěváka Leifura Jamese, holandského multiinstrumentalisty Anderta Tijsma nebo dánské elektronicko-jazzové dvojice Svaneborg Kardyb. Uslyšíte i novou spolupráci legendární dvojice Underworld.
Natočeno 2024. Premiéra 21. 11. 2024 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).
