Fakty – Nevzorná (Fakta – Nevzorná, 2024)
Z knihy Timrava v kritice a vzpomínkách čtou Ľudmila Mandžárová, Eva Matejková, Táňa Kulíšková, Mária Schumerová a Přemysl Boublík.
Natočeno 2024. Premiéra 22. 12. 2024 (SRo 3 Rádio Devín, 16:30 h.).
Pozn.: Sestra, neter, poštová doručovateľka a novinárka – štyri spomienky na výnimočnú slovenskú spisovateľku: Boženu Slančíkovú – Timravu. Ľudmila Mandžárová, Eva Matejková, Táňa Kulíšková, Mária Schumerová a Přemysl Boublík budú čítať z rozsiahlej publikácie Timrava v kritike a spomienkach. (anotace)
Rubikon: Zabudnuté rozprávky (Rubikon – Zapomenuté pohádky, 2024)
Hovoří literární historička Jana Piroščáková, etnoložka Hana Hlôžková, ilustrátor Zsolt Lukács a herečka Zuzana Kronerová.
Natočeno 2024. Premiéra 22. 12. 2024 (SRo 3 Rádio Devín, 10:00 h.).
Lit.: anonym: Rubikon: Zabudnuté rozprávky. Témy. In web SRo 3 Rádio Devín, 18. 12. 2024 (článek). – Cit.: Nezachovala sa nám jej fotografia, o jej živote vieme len základné fakty a poznáme miesto jej posledného odpočinku. A z listu, ktorý písal jej manžel po dvadsiatich rokoch manželstva vieme aj to, že o nej s láskou písal ako o drahej Málike.
Zbierka slovenských rozprávok, tak ako ich publikoval Pavol Dobšinský dodnes formuje našu kultúru a literatúru. Poznáte však meno a osud prvej slovenskej rozprávkárky, súčasníčky Pavla Dobšinského? S najväčšou pravdepodobnosťou ste doteraz o tejto žene a jej písaní nepočuli. A to aj napriek tomu, že jej rozprávky boli osobité a odlišné od rozprávok zapísaných mužmi. Ak je to tak, máte možnosť sa s ňou zoznámiť – jej meno je Amália Sirotková. Program Rubikon sa bude v nedeľu 22. decembra od 10:00 venovať novej knihe Amália Sirotková Zabudnuté rozprávky. Za jej publikovaním stojí systematický výskum literárnej historičky Jany Piroščákovej. Vďaka jej práci si môžeme prečítať dodnes neznáme a nepublikované rozprávky a cez ne spoznávať postavu Amálie Sirotkovej.
V programe Rubikon budeme v rozprávaní o prvej slovenskej rozprávkarke počuť, okrem literárnej historičky Jany Piroščákovej, etnologičku Hanu Hlôžkovú, ilustrátora Zsolta Lukácsa a herečku Zuzanu Kronerovú. A vypočujeme si ukážku z hrôzostrašnej rozprávky o umrlčej hlave, ktorá je súčasťou Zabudnutých rozprávok Amálie Sirotkovej. Dozvieme sa aj to, čím jej rozprávky pobúrili Pavla Dobšinského a ako s vizuálom knižky Zabudnuté rozprávky súvisí umelá inteligencia.
Poézia moderny – Georg Trakl (Poezie moderny – Georg Trakl, 2024?)
Juraj Šlauka. Pásmo o životě a díle rakouského básníka.
Premiéra (?) 21. 12. 2024 (SRo 3 Rádio Devín, 15:00 h.).
Pozn.: Počas života Georga Trakla vyšiel iba jeden zväzok poézie. Takmer všetky jeho verše pojednávali o hrôze budúceho zániku, smrti a bolesti. Thomas Mann o ňom neskôr napísal: „Smutný a osamelý život mladého muža tejto doby sa stal poéziou a tou najintenzívnejšou.“
Cyklus relácií venovaných poézii a jej reflexii otvára široké náručie slovenskej a do istej miery aj zahraničnej poézii. Vítaní sú výborní mladí autori, ale aj zrelí básnici a už nežijúci klasici. Dominantné sú literárne komponenty, ale vždy, ak je to možné, sa na zatraktívnenie rozhlasového pásma, používajú publicistické prvky určené na priblíženie konkrétnej tvorby poetky či básnika. Večerný priestor je optimálny na stíšený dialóg s poslucháčom vnímavým voči krásam poézie. Bonusom pre budúcnosť je vytvorenie a uchovanie vzácneho hlasu básnika. Priestor dostáva aj forma klasického literárneho pásma s veršami, komentármi a hudbou. (anotace)
Hovory Plus – Jakub Shelby (2024)
„Nebyl jsem si vědom rozdílu mezi pracovníky OSN a lidmi, kterým jsme pomáhali. Byli jsme jako jedna rodina a tam jsem viděl naprostou lidskost,“ říká o své misi v džibutské poušti humanitární pracovník OSN Jakub Shelby. Hovory moderuje Tatiana Čabáková.
Natočeno 2024. Premiéra 19. 12. 2024 (ČRo Plus, 22:05 h.).
Noční Mikrofórum – Blažena Kohoutová (2024)
Host: Blažena Kohoutová, evangelická farářka. Co ji baví při navrhování oděvů? Jak se z farářky stala headhunterkou? A proč se z velkého byznysu vrátila zpátky do kostela? Moderuje Joachim Dvořák.
Natočeno 2024. Premiéra 19. 12. 2024 (ČRo
Portréty – Otakar Hromádko (2024)
Tři roky se vyšetřovatelé Státní bezpečnosti snažili zlomit Otakara Hromádka, aby vypovídal proti Slánskému. Nepoddal se, jak prozradí historik Zdeněk Doskočil.
Natočeno 2024. Premiéra 19. 12. 2024 (ČRo Plus, 20:05 h.; 24 min.).
Lit.: Hertl, David: Popsal mučení a nepřiznal se k tomu, co neudělal. Otakar Hromádko byl přitom zapálený komunista. In web ČRo Plus, 19. prosinec 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Gustáv Husák nebyl jediným, kdo se v 50. letech odmítal při brutálním mučení Státní bezpečností přiznat k věcem, které neudělal. Statečných bylo víc – třeba Otakar Hromádko, kdysi zapálený komunista. Při mučení z ideálů vystřízlivěl a později o tom napsal v knize Jak se kalila voda. V Portrétech ho připomene historik Zdeněk Doskočil.
„Byly komunistické revoluce na Východě opravdovými revolucemi? A do jakého bodu? Nebylo to jen jednoduše dobytí moci jednou stranou?“ napsal Hromádko v textu s názvem Revoluce požírá své děti. Budiž! Ale jak a proč.
Vystřízlivění z ideálů bylo v jeho případě bolestné a musel si ho naplno protrpět. (…)
Postskriptum Bedřicha Smetany – Skladatel a jeho dílo v soukolí politiky (2024)
Tomáš Dufka. V páté epizodě cyklu dokumentů založených na bohatých materiálech rozhlasového archivu Radiostopy se Tomáš Dufka věnuje přijetí Bedřicha Smetany a jeho hudby v dobách po jeho smrti, kdy se různé režimy snažili si ho přivlastnit. Dramaturg Marek Mojžíšek. Zvukový mistr Tomáš Gsöllhofer. Produkce Petra Petříčková.
Natočeno 2024. Premiéra 19. 12. 2024 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 56 min.) v cyklu Radiostopy – Radiodokument.
Lit.: Dufka, Tomáš: RADIOSTOPY. Postskriptum Bedřicha Smetany. Skladatel a jeho dílo v soukolí politiky. In web ČRo 3 Vltava, 19. prosinec 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nový dokument z cyklu RADIOSTOPY se snaží porozumět druhému životu národního skladatele a jeho hudby. Sleduje růst smetanovského kultu na konci 19. a začátku 20. století a boje o interpretaci „mistrova“ díla v kritické době protektorátu Čechy a Morava a po jeho konci. V neposlední řadě se ale také zamýšlí nad tím, zda dokáže být Smetanova hudba aktuální i dnes. (…)
Autor dokumentu Tomáš Dufka si za průvodce tématem zvolil vedoucí Muzea Bedřicha Smetany Sandru Bergmannovou, vedoucí Archivu Národního divadla Josefínu Panenkovou a muzikologa z Ústavu hudební vědy Masarykovy univerzity Viktora Pantůčka. V pořadu také zazní řada vzácných nahrávek převážně z fondů Archivu Českého rozhlasu.
Smetanova hudba se nedlouho po skladatelově smrti osvědčila jako národní tmel pro krizové situace. Ať už v první světové válce a po vzniku Československa, nebo během protektorátu. Ze Smetany už byl tou dobou díky pracím historika a komunistického politika Zdeňka Nejedlého fenomén, promlouvající k národu nejen svou hudbou, ale také jako osobnost. Do pozice předního interpreta jeho hudby se přitom v čase vyprofiloval šéfdirigent České filharmonie Václav Talich.
Sílu smetanovského kultu si dobře uvědomovali jak představitelé první republiky, tak nacističtí politici. Věděli, že pro získání českého národa je zapotřebí umně pracovat se smetanovskou tradicí. Nechtěli opakovat jaro 1939, kdy Talichovo provedení „Libuše“ a „Mé vlasti“ na festivalu „Pražský hudební máj“ v Národním divadle vzbudilo u obecenstva mohutný aplaus, který přerostl v symbolickou protiokupační manifestaci.
Nejedlý i Talich považovali Smetanovo dílo za základní kameny české hudby, jeho roli za okupace ale viděli zcela opačně. První emigroval a provozování Smetanovy hudby v Národním divadle za protektorátu později označil za „nejstrašnější ponížení našeho národa“. Druhý zůstal a bojoval za možnost uvádět Smetanovu hudbu v českých zemích i za cenu toho, že jeho jméno využívala nacistická propaganda pro své účely. (…)
Člověčiny aneb Svět lidských fenoménů – Zatočit s nemocemi i bolestí (2024)
Léčit zranění nebo uzdravovat nemoci – potřeba stará jako lidstvo samo. Záležitost, kterou ekonomicky vyspělý svět svěřil vědě a exaktní medicíně, zůstává jinde věcí nadpřirozenou, vyhrazenou pro přírodní léčitele nebo šamany. O různých podobách lékařství povedou Martin Rychlík a Martin Soukup rozhovor s chirurgem Tomáše Šebkem, který má za sebou několik misí u organizace Lékaři bez hranic.
Natočeno 2024. Premiéra 19. 12. 2024 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.).
Dvacet minut Radiožurnálu – Tomáš Pojar (2024)
Hostem je Tomáš Pojar, premiérův poradce pro národní bezpečnost. Evropští lídři dnes v Bruselu jednají s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Přinese příští rok ukončení bojů na Ukrajině a uzavření mírové dohody s Moskvou? Moderuje Tomáš Pancíř.
Natočeno 2024. Premiéra 19. 12. 2024 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).
ArtCafé – Albové novinky zahraniční alternativní scény (2024)
Hudební dramaturg Josef Sedloň nabídne svůj pravidelný průřez nejzajímavějšími deskami. Těšte se na ukázky z nových desek německého krautrockového dua Tarwater, švédského liquid drum´n´bassového producenta Seba, britského kytaristy a skladatele Jamese Blackshawa, amerického ambientního projektu Foam And Sand, irské elektronické dvojice Long Island Sound, novozélandského indie kytarového počinu Fazerdaze, řeckého elektronického producenta Hiora Chronika, londýnského folkjazzového zpěváka Jona McCleeryho, belgického multiinstrumentalisty Tristana de Liège, mexického experimentálního producenta Murcofa či španělského housového projektu Yamil.
Natočeno 2024. Premiéra 19. 12. 2024 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).
