Ex libris – Oppenheimer. Americký Prométheus (2024)
Velkolepý úspěch zaznamenal při předávání prestižních filmových Oscarů, životopisný snímek Oppenheimer. Málokdo ovlivnil světové dějiny takovým způsobem, jako americký fyzik Robert Oppenheimer. Jeho příběh popisuje, jak se z hloubavého a soucitného člověka stal „otec atomové bomby“, nejničivější zbraně, jaká kdy byla vyrobena. A také proč se z tohoto vynálezu pro něj stala noční můra. Film vychází z knihy, kterou napsali Kai Bird a Martin J. Sherwin a nazvali ji Oppenheimer. Americký Prométheus. Pro Ex libris ji zpracoval Milan Mundier.
Natočeno 2024. Premiéra 19. 3. 2024 (ČRo Plus, 20:05 h.; 24 min.).
Lit.: Mundier, Milan: Robert Oppenheimer jako Americký Prométheus. Pro „otce atomové bomby“ byl jeho úspěch spíš noční můrou. In web ČRo Plus, 19. březen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Málokdo ovlivnil světové dějiny takovým způsobem jako americký fyzik J. Robert Oppenheimer, který žil v letech 1904 až 1967. Byl to totiž právě tento hloubavý a soucitný člověk, kdo se stal „otcem atomové bomby“, nejničivější zbraně, jaká kdy byla vyrobena. Ač byl Oppenheimer po nějakou dobu oslavován jako americký hrdina, jeho osud byl spíše tragický.
Když během druhé světové války vyšlo najevo, že němečtí vědci pracují na výrobě nové ničivé zbraně, která by využívala atomové energie, spustila americká vláda projekt Manhattan.
Jeho organizací byl pověřen generál Leslie Groves, jenž si do funkce vědeckého ředitele vybral právě Oppenheimera. A to i přesto, že měl Oppenheimer poměrně problematickou minulost. Sice nikdy nebyl členem Komunistické strany USA, svého času, konkrétně během občanské války ve Španělsku, s ní ale sympatizoval. A navíc v ní působili jeho nejbližší – ať už to byla jeho manželka Kitty, nebo jeho mladší bratr Frank.
Pro funkci technického ředitele se však nakonec ukázal být tou nejlepší možnou volbou. (…)
Zrcadlo – Jana Hradílková (2024)
Jana Hradílková je básnířka, učitelka a organizátorka aktivit na pomoc uprchlíkům. Její poslední komunitní projekt s názvem Salon Žinka je otevřený dámský klub. Navazuje na Café Žinka, důstojné místo pro setkávání žen z Ukrajiny. Altruismus, spolkaření a hlas žen v tomto světě jsou pro ni dlouhodobými tématy. Proč založila zrovna kavárnu? Jaké místo má v jejím životě poezie a hudba? A jak můžou být v přístupu k uprchlíkům z Ukrajiny nápomocnější lidé okolo?
Natočeno 2024. Premiéra 19. 3. 2024 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.). Repríza 24. 3. 2024 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.).
ArtCafé – Tělo v mé hlavě (2024)
Jak čelit body shamingu? Aktéři a aktérky dokumentu Tělo v mé hlavě byli*y od dětství kvůli svému vzhledu vystavováni*y kritice. Tomu, jak otevřeně mluvit o nepřijetí a šikaně se věnuje režisérka Dagmar Smržová. A právě o tom, jaké místo mají v programu letošního festivalu Jeden svět filmy s tématikou přijetí vlastního těla a identity promluví dramaturgyně Kamila Dolotina. Moderuje Agáta Hrnčířová.
Natočeno 2024. Premiéra 19. 3. 2024 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).
Akcent – Galerie PLATO v Ostravě (2024)
Galerie PLATO v Ostravě je mezi pěti finalisty Ceny Evropské Unie 2024 za současnou architekturu. Jak významný je to úspěch? Čím právě tato městská galerie, která sídlí ve zrekonstruovaných ostravských jatkách, ohromuje odborníky? Připravil Alexandr Saša Michailidis. Editorka Lenka Buriánková.
Hovoří Martin Strakoš a Jakub Potůček.
Natočeno 2024. Premiéra 19. 3. 2024 (ČRo 3 Vltava, 16:30 h.).
Dvacet minut Radiožurnálu – David Smoljak (2024)
Hostem je David Smoljak, senátor za hnutí STAN. Představuje Andrej Babiš bezpečnostní riziko? Pokud ano, dá se to dokázat? Moderuje Vladimír Kroc.
Natočeno 2024. Premiéra 19. 3. 2024 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).
Zázračná madona (2024)
Jakub Arbes. Romaneto o sebezničující lásce a elixíru mládí, který z nehezké a nešťastné ženy dočasně vykouzlí překrásnou dívku s tváří madony. Dramatizace a režie Ondřej Štefaňák. Hudba Miroslav Tóth, hrají Marek Buranovský, Matouš Hejl, Barbora Polyxena Nowak a Viktor Wojtanovský. Zvuk Jonáš Rosůlek. Zvukový design Miro Tóth. Dramaturgie Lenka Veverková. Produkce Jana Knappová.
Osoby a obsazení: Jan (Václav Marhold), Ismena (Antonie Rašilovová), přítel (Vojtěch Hrabák), pěstoun (Hynek Chmelař), družka (Nataša Bednářová), Honza (Samuel Budiman), Honzova matka (Lucie Roznětínská), Isménka (Luisa Jirsová), Ismenina matka (Agáta Kryštůfková), důstojník (Jan Bárta), kněz (Jan Grundman), slečna (Darija Pavlovičová). Dále účinkují Jakub Tvrdík, Anežka Šťastná, Pavel Neškudla, Jan Jankovský, Ondřej Jiráček, Tereza Hofová.
Natočeno 2024. Premiéra 2. 4. 2024 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 53 min.) v cyklu Večerní drama.
Lit.: Veverková, Lenka – Venclová, Renata: Jakub Arbes: Zázračná madona. Co kdyby na světě existovala látka, díky které můžete být krásnější? In web ČRo 3 Vltava, 2. duben 2024 (článek). – Cit.: Premiéra tajemného příběhu o posedlosti krásou, sebezničující lásce a jedu, který zabíjel, poslouchejte online po dobu čtyř týdnů po odvysílání. Rozhlasovou hru na motivy stejnojmenného romaneta uvádíme k 110. výročí úmrtí Jakuba Arbese. (..)
Jan (Václav Marhold) a jeho přítel (Vojtěch Hrabák) každodenně obdivují portréty barokních madon. Hodiny a hodiny se dokáží dívat na jejich překrásné tváře a povídat si o dokonalé kráse. Zatímco Janův přítel je malíř a obrazy jsou pro něj uměleckou inspirací, lékárníka Jana postihne až chorobná touha po dívce, která bude vypadat jako obrázek.
Ismena (Antonie Rašilovová) se zdá být pravým opakem tohoto ideálu: od dětství se jí za ošklivost posmívají, na krku má velkou jizvu, pod očima kruhy, pleť nezdravé barvy. Mladá dívka se však rozhodne udělat cokoli, aby Janovi jeho sen o kráse splnila, i kdyby ji to mělo zabít…
Na Zázračné madoně mě nejvíc oslovila tajemná atmosféra a také téma kultu krásy. Fascinovala mě myšlenka, jak pracovat s něčím tak vizuálním právě v rozhlase. Téma je v dnešní době sociálních sítí a až toxické vizuality, kdy se všichni předvádí, jak jsou krásní a úspěšní, stále velmi aktuální. Ondřej Štefaňák
Mnohá Arbesova romaneta byla zfilmována, ale Zázračná madona se konkrétnímu vizuálnímu zpracování vzpírá. O to více se však hodí pro rozhlas: záleží na subjektivním vnímání každého posluchače, zda si představí Ismenu krásnou jako madonu na obraze, či ošklivou.
S knihou na kaFFe (2024)
Filozofická fakulta Masarykovy univerzity pořádá autorská čtení v Čítárně. Rozhovor připravila Alena Blažejovská.
Hovoří Silvie Kořínková Presová, Markéta Stulírová.
Připravilo Brno v roce 2024. Premiéra 9. 3. 2024 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 17 min.).
Lit.: Blažejovská, Alena: S knihou na kaFFe. Přijďte na setkání se spisovateli do Čítárny brněnské filozofické fakulty. In web ČRo Brno, 12. březen 2024 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: S jarním semestrem se na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně rozběhl další cyklus autorských čtení známých spisovatelů i autorů odborné literatury. Alena Blažejovská natočila rozhovor se ženami, které stojí za pořádáním literárních večerů a výstav na filozofické fakultě. Markéta Stulírová z Oddělení vnějších vztahů a Silvie Kořínková Presová z Ústřední knihovny Filozofické fakulty zvou veřejnost, aby do Čítárny (přístupné z ulice Arna Nováka) také přišla.
V letošním jarním cyklu se už představil muzikolog Jiří Zahrádka se svou novou knihou Osud a Výlety páně Broučkovy: Opery Janáčkových nadějí i zklamání a také Petra Dvořáková se svou knihou Pláňata. Nejbližším pořadem se stane 20. března večer věnovaný Adéle Elbel a její knize Santiago, má lásko. 21. března zde oslaví Den poezie olomoucký básník Radek Malý spolu se začínajícími autory. Na 16. duben bylo zvoleno téma zvláště závažné. Zločiny komunistického režimu páchané na ženách a jejich dětech včetně novorozenců zpracovává román Petry Klabouchové U severní zdi. (..)
Alex a host – Tomáš Dastlík (2024)
Herec Tomáš Dastlík hostem Alex Mynářové.
Natočeno 2024. Premiéra 18. 3. 2024 (ČRo Region, 26 min.).
Lit.: djo – Mynářová, Alexandra: Tomáš Dastlík: Záporných rolí si užiju dost, ale i za kladnou roli mě divačka přetáhla holí. In web ČRo Brno, 18. březen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Má výraz tvrďáka, často se tak objevuje v rolích padouchů. Známý je ale i díky postavě Martina Maléře v seriálu Ulice a blízká jsou mu také divadelní prkna.
Role záporáků se hercům obecně hrají lépe a Tomáš Dastlík tuto teorii potvrzuje. „To je pravda, ale v mém případě už je těch záporných rolí až moc. Už bych chtěl i na druhou stranu barikády,“ směje se herec a dodává, že v televizi mu často k jeho už tak drsnému výrazu přidají ještě tetování nebo jizvu na oko.
V trojdílném filmu Jan Hus na sebe upozornil rolí papeže, který byl velký záporák. „To byla historická postava. On snad byl původně pirátem, plavil se na lodích a okrádal lidi. Toužil po bohatství a věděl, že v církvi to jde ještě lepším způsobem, tak dělal všechno možný, aby se tam dostal. Byly na to výrazné reakce,“ vzpomíná představitel Baltazara Cossy. (…)
Crunch – Petr Fiala (2024)
Připravil a moderuje Čestmír Strakatý.
Hovoří premiéra ČR profesor Petr Fiala.
Natočeno 2024. Webová premiéra 18. 3. 2024 (CzechCrunch, 52 min.).
Lit.: anonym: Fiala: Jsem si jistý, že vyhrajeme. Pro mladé děláme hodně, žádná únava z války na Ukrajině není. In web YouTube, 18. 3. 2024 (anotace + video). – Cit.: Premiér Petr Fiala ve velkém rozhovoru pro podcast Crunch o tom, co dělá vláda pro mladé v Česku, klesajících preferencích nebo o tom, co řekl slovenskému premiérovi Robertu Ficovi. Pusťte si celý rozhovor! Partnerem podcastu je Elka Lounge. (…)
Obsah: 0:15 Dva a půl roku vlády pětikoalice – 8:04 Je Andrej Babiš bezpečnostní riziko pro Česko? – 15:28 Bude vláda pokračovat ve stejném složení? – 21:06 „Restart Česka je pro mladé lidi“ – 26:40 Jak to bude s ČEZ – 31:09 Manželství pro všechny: Vítězný návrh je výrazný posun – 35:10 Ochlazení vztahů se Slovenskem – 45:47 Budou čeští vojáci na Ukrajině?
Na stole je téma – Babičky za klima (2024)
Připravil Jan Hanák.
Hovoří Yvonna Gaillyová, Helena Továrková.
Natočeno 2024. Premiéra 20. 3. 2024 (Rádio Proglas, 9:00 h.).
Lit.: Hanák, Jan: Na stole je téma. Náš tip. Babičky za klima. In web Radio Proglas, 19. 3. 2024 (článek). – Cit.: Rozhovor s Yvonnou Gaillyovou, ředitelkou Ekologického institutu Veronica a Helenou Továrkovou, ředitelkou Nadace Veronica. Připravil Jan Hanák.
Yvonna Gaillyová vystudovala fyziku a svůj život zasvětila ochraně klimatu a environmentální výchově a osvětě. Od počátku devadesátých let stála u zrodu Ekologického institutu Veronica, kde jako jedni z prvních už tehdy upozorňovali na téma klimatické změny. Je matkou zakladatelkou ekoporadenství u nás, první ekoporadna vznikla pod jejím vedením v roce 1993 a po jejím vzoru pak další po celé zemi. Díky ní se uskutečnila řada ekologických projektů v Hostětíně v Bílých Karpatech, kus svého života strávila stavbou prvního pasivního domu u nás, který byl přístupný veřejnosti – Centrum Veronica Hostětín. Centrem od té doby prošly desetitisíce dětí i dospělých na nejrůznějších environmentálních vzdělávacích akcích. V poslední době se věnuje především aktivitám zaměřeným na klima – klimatické akademii pro aktivní lidi, CO2 lize pro školy, síťování klimatických aktivistů. Na podzim 2023 iniciovala manifest Babičky za klima (Prarodiče za klima), kterým se obrací na seniory, aby se stali součástí klimatického hnutí, naslouchali svým dětem a chovali se tak, aby tu jejich vnoučata ještě mohla žít.
