Úžasné životy – Meda Mládková podle Ondřeje Kundry (2024)
Meda Mládková byla jedna z nejpozoruhodnějších českých žen, které naše země v moderní historii měla. Jak říká reportér Ondřej Kundra, který o ní napsal knihu, viděla příležitost tam, kde ostatní viděli problém. Dávala smysl života československým umělcům, kteří byli v minulém režimu perzekuováni. Stala se v mecenáškou umění, která Praze darovala sbírku obrazů Františka Kupky a založila Museum Kampa. Připravila Lenka Nechvátalová.
Natočeno 2024. Premiéra 10. 3. 2024 (ČRo 2 Praha, 9:04 h.).
Noční Mikrofórum – Daniel Šmíd (2024)
Host: Daniel Šmíd, expert na etiketu a komunikaci. Co o nás vypovídá styl a kvalita oblékání? Proč se dnes lidé nezřídka potýkají s absencí zdravé sebedůvěry? A jak si máme vytvářet dobré vztahy na osobní i profesní úrovni? Moderuje Marta Marinová.
Natočeno 2024. Premiéra 9. 3. 2024 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.). Repríza 10. 8. 2024 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).
Po Česku – Augustiniánské opatství na Starém Brně (2024)
Václav Žmolík pro vás objevuje místa a lidi, které stojí za to znát. Tentokrát v Mendelově muzeu v augustiniánském opatství na Starém Brně s jeho ředitelkou Blankou Křížovou a tamějšími průvodkyněmi.
Natočeno 2024. Premiéra 9. 3. 2024 (ČRo 2 Praha, 15:04 h.).
Host Radiožurnálu – Šárka Hanušová (2024)
Hostem je Šárka Hanušová, fyzioterapeutka. Psychická zátěž na úrovni psychiky. Fyzioterapeutka Šárka Hanušová prý v poslední době řeší hlavně tuto situaci. Co na nás tak tlačí? Kde na těle je to nejvíce znát? A skutečně můžeme mít namísto tenisového lokte spíše loket mobilový nebo palec scrollovací? Moderuje Vladimír Kroc.
Natočeno 2024. Premiéra 9. 3. 2024 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).
Chyba systému – Česko v NATO (2024)
26. díl podcastu. Blíží se pětadvacáté výročí vstupu České republiky do NATO. Jak Severoatlantickou alianci proměnila válka na Ukrajině? Podílí se Evropa dostatečně na jejím financování? Moderátor Jan Pokorný se zeptá politického geografa Jana Kofroně z fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Jako vždy budou diskutovat také novinářka a dokumentaristka Apolena Rychlíková a ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky David Klimeš. Editorka Karolína Kašparová. Zvukový obal Jaroslav Pokorný. Grafika František Novotný. Kreativní producent Lukáš Sapík.
Natočeno 2024. Premiéra 8. 3. 2024 (ČRo Plus, 50 min.). Repríza 9. 3. 2024 (ČRo Plus, 11:07 h.).
Lit.: ert (= Erhart, Michael) – Pokorný, Jan: Když nebude dost dobrovolníků pro aktivní zálohy, vrátí se povinná služba, upozorňuje politický geograf Kofroň. In web ČRo Plus, 8. březen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Před 25 lety Česká republika vstoupila do Severoatlantické aliance. Podle politického geografa Jana Kofroně jsme tím získali nejsilnější možné bezpečnostní záruky. Ač se to ale s odstupem času nemusí zdát, vstup prý nebyl zcela hladký a na počátku 90. let se ve Spojených státech vedly diskuse, jestli z Evropy neodejít: „Neříkám, že to bylo dobře pro USA, ale pro nás to bylo neskutečně dobře,“ konstatuje. (…)
Přečtěte si zbytek příspěvku »
Tobogan – Tomáš Klus a jeho přátelé (2024)
Přímý přenos ze Studia A v Karlínském rozhlasu. Moderuje Aleš Cibulka.
Natočeno 2024. Premiéra 9. 3. 2024 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
Kronika jednoho šílenství (2024)
Čarodějnice na severní Moravě v 17. století. S historikem Jaroslavem Čechurou o sabatech na Petrových kamenech, galánech i travičkách, o čarodějnických procesech, mučidlech a hořících hranicích, o bádání v archivech, jedné zvláštní sektě a historii, která občas realitu v mýtus převrací. Připravila Milena M. Marešová.
Hovoří historik Jaroslav Čechura.
Natočeno 2024. Premiéra 9. 3. 2024 (ČRo 3 Vltava, 10:00 – 11:00 h.; 52 min.) v cyklu Víkendová příloha.
Lit.: Marešová, Milena M.: Kudy z nudy? Zkuste čarodějnický sabat na Petrových kamenech. In web ČRo 3 Vltava, 9. březen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Poslechněte si rozhovor nejen o čarodějnicích na severní Moravě v 17. století. Historik Jaroslav Čechura mluví o sabatech, galánech, ukradené hostii a zastřeleném teleti.
Začalo to přistižením Mariny Schuchin odnášející hostii z kostela za účelem čarování. „Domnívám se, že o tom museli všichni vědět,“ zamýšlí se historik Jaroslav Čechura.
Sabatická setkání se konala dlouhodobě a do prostoru Petrových kamenů se mohly vejít tisíce lidí přijíždějících nejen z okolí Velkých Losin, ale třeba i z poměrně vzdálené Olomouce.
Přečtěte si zbytek příspěvku »
Horažďovický Tyjátr (2024)
První divadelní představení ochotnické společnosti v Horažďovicích bylo sehráno v roce 1845. Z Práchně byl roku 1868 dopraven na voru do Prahy základní kámen ke stavbě Národního divadla a horažďovičtí ochotníci se plavby zúčastnili. V březnu 1924 se poprvé rozhrnula opona na tamní loutkové scéně a místní divadelní tradice sehrála významnou roli při rozhodování o pořádání pravidelných přehlídek amatérského divadla, které mají v Horažďovicích, pod názvem Západočeská oblastní přehlídka činoherního a hudebního divadla, své místo už téměř půlstoletí. Do divadelního šumu vás vezme Tamara Salcmanová.
Natočeno 2024. Premiéra 9. 3. 2024 (ČRo 3 Vltava, 9:20 – 10:00 h.) v cyklu Víkendová příloha.
Aby všickni jazyk ve vážnosti měli… (2024)
Alexandr Stich. Jazyk a jeho vazby na národní smýšlení. Zamyšlení významného bohemisty připravil Vratislav Färber. Účinkuje Petr Stach. Režie Petr Mančal.
Natočeno 2024. Premiéra 9. 3. 2024 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.; 9 min) v cyklu Víkendová příloha a Esej.
Úvahy nad ptačím štěbetáním a semínky slunečnice (2024)
Radek Štěpánek. Fejeton napsaný pro rozhlasový magazín Zelný rynk. Dramaturgie Alena Blažejovská.
Čte autor.
Připravilo Brno v roce 2024. Premiéra 9. 3. 2024 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 6 min.).
Lit.: Štěpánek, Radek: Radek Štěpánek: Úvahy nad ptačím štěbetáním a semínky slunečnice. In web ČRo Brno, 7. březen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Přes pětatřicet tisíc lidí se letos zapojilo do sčítání ptactva při akci České společnosti ornitologické s názvem Ptačí hodinka. Byl to rekordní počet pozorovatelů, který potvrzuje, že zájem veřejnosti o ptactvo stoupá. Díky sčítání se navíc nedovídáme jen o počtech jednotlivých druhů ptáků, ale třeba i o jejich pohybu v prostoru, zkrátka získáváme i nové informace z jejich života. Z vlastní zkušenosti navíc vím, že letos se Ptačí hodinka stávala i námětem běžných rozhovorů lidí, kteří se rozhodně nepovažují za ornitology. Ptáci tak díky ptačí hodince rozprostírali svá křídla v kavárnách při snídaních, na ulicích mezi rodiči při tlačení kočárků, sám jsem takový milý rozhovor absolvoval při zanášení korektur do jedné připravované knihy.
Povědomí o ptácích se mezi lidmi zvyšuje, na čemž má lví podíl právě Česká společnost ornitologická. Oprávněná starost o ptáky a jejich budoucnost jistě způsobila i to, že se právě téhle neziskovce podařilo loni v rekordním čase vykoupit pozemky na budování dalšího ptačího parku, který vznikne na mých milovaných Zbudovských blatech. Dárci na jejich vykoupení poslali za pouhých pět dní tři miliony korun, a díky nim tak uprostřed Budějovické pánve v jižních Čechách vznikne místo, kde budou ptáci v bezpečí i při svém hnízdění a kde dnes stále meliorovaný potok dostane šanci vrátit se do svých původních meandrů.
Je to dobrá zpráva, ale jinak pro nás ornitologové příliš dobrých zpráv nemají. Počet ptáků žijících nejen na našem území, ale v celé Evropě strmě klesá. A nejhůř na tom jsou druhy dříve zcela běžné, jejichž životním prostředím je obyčejná kulturní krajina. Úbytek těchto druhů ptáků je způsoben tím, že se nedokáží přizpůsobit modernímu průmyslovému zemědělství, které naši krajinu ždímá ze všech sil. (…)
