Století – 100 let od přejmenování obce Vnorovy (2024)
Reportáž připravila Jarka Vykoupilová.
Hovoří kronikář obce Vnorovy Jan Grabec.
Připravilo Brno v roce 2024. Premiéra 4. 11. 2024 (ČRo Brno, ) v cyklu To nejlepší k poslechu.
Lit.: Vykoupilová, Jaroslava: Před sto lety došlo k přejmenování obce Znorovy na Vnorovy. Místní ale původní název nezapomněli. In web ČRo Brno, 4. listopad 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vnorovy leží mezi Strážnicí a Veselím nad Moravou. Vládní nařízení z roku 1925 změnilo první písmeno v názvu obce. „Čeští jazykovědci se postavili proti tehdejšímu názvu Znorovy, protože podle nich znělo německy a bylo třeba ho počeštit,“ vysvětluje pamětník a nadšený historik Jan Grabec. Obyvatelé obce, ve které se narodil Jan Skácel a kam pravidelně přijížděl Leoš Janáček, však původní pojmenování nezapomněli. Co označuje ona nora v názvu? (…)
Po mene ťa zavolám (Jménem tě zavolám, 2024)
Matúš Marcinčin. Esej. Režie Stanislav Bilý.
Čte Igor Kasala.
Nastudovaly Košice v roce 2024. Repríza 8. – 14. 11. 2024 (SRo 8 Rádio Litera).
Lit.: Šaráková, Lucia: Týždeň medzi Rómami. Téma týždňa. In web SRo 8 Rádio Litera, 3. 11. 2024 (článek). – Cit.: V našom programe sa tento týždeň venujeme rómskej tematike a rómskym autorom pri príležitosti Medzinárodného dňa rómskeho jazyka. Ten si každoročne už od roku 2009 pripomína európska i slovenská verejnosť 5. novembra. (…)
Záver nášho týždňa bude patriť eseji Matúša Marcinčina Po mene ťa zavolám o životnom príbehu mladej rómskej ženy a sile pomenovávania: „Dlho mi trvalo, kým som naozaj pochopil a skutočne porozumel, že nazvať človeka po mene je prvý krok, ktorým mu preukazujeme úctu a ľudskú dôstojnosť. Zbavujeme ho anonymity, dávame mu konkrétnu tvár a absolútnu hodnotu človeka…“ – píše vo svojej eseji autor. Číta Igor Kasala. Vyrobilo košické štúdio Slovenského rozhlasu v roku 2024.
Povedz mi, Iboja (Řekni mi, Ibojo, 1999)
Dezider Banga. Pásmo z poezie romského básníka připravil a uvádí Štefan Moravčík. Režie Milena Lukáčová.
Recituje Ivan Laca.
Natočeno 1999. Repríza 7. – 13. 11. 2024 (SRo 8 Rádio Litera).
Lit.: Šaráková, Lucia: Týždeň medzi Rómami. Téma týždňa. In web SRo 8 Rádio Litera, 3. 11. 2024 (článek). – Cit.: V našom programe sa tento týždeň venujeme rómskej tematike a rómskym autorom pri príležitosti Medzinárodného dňa rómskeho jazyka. Ten si každoročne už od roku 2009 pripomína európska i slovenská verejnosť 5. novembra. (…)
Vo vysielaní samozrejme dáme priestor aj ďalším rómskym autorom, ktorých diela sú výrazným spestrením slovenskej literárnej tvorby. Povedz mi, Iboja - pod týmto názvom vás pozývame počúvať pásmo poézie rómskeho básnika Dezidera Bangu, ktoré pripravil a uvedie básnik Štefan Moravčík. (…)
Úryvok z četby – Pod šťastnou hviezdou (Úryvek z četby – Pod šťastnou hvězdou, 2023)
Elena Lacková. Úryvek z knihy Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou. Překlad Júlia Choleva Vrábľová. Režie Stanislav Bilý.
Čte Jana Wernerová.
Natočeno 2023. Repríza 7. – 13. 11. 2024 (SRo 8 Rádio Litera).
Lit.: Šaráková, Lucia: Týždeň medzi Rómami. Téma týždňa. In web SRo 8 Rádio Litera, 3. 11. 2024 (článek). – Cit.: V našom programe sa tento týždeň venujeme rómskej tematike a rómskym autorom pri príležitosti Medzinárodného dňa rómskeho jazyka. Ten si každoročne už od roku 2009 pripomína európska i slovenská verejnosť 5. novembra. (…)
V roku 2023 vyšli v slovenčine rozprávania Eleny Lackovej, ktoré spracovala Milena Hübschmannová. Vydanie knihy sa stalo udalosťou, v krátkom čase sa vypredal prvý náklad, bola vydaná dotlač… Prinášame vám výber z tohto rozsiahleho diela. Ponúka najtemnejšie a najjasnejšie roky pohnutého života Eleny Lackovej: obdobie Druhej svetovej vojny a potom čas, keď po vojne rómsky súbor putoval s jej divadelnou hrou a robil osvetu, ale aj získaval sebaúctu po ťažkých rokoch útlaku. Knihu Narodila som sa pod šťastnou hviezdou do slovenčiny preložila Júlia Choleva Vrábľová. V réžii Stanislava Bilého úryvok z nej číta Jana Wernerová. (…)
Krajina kníh – Kale topanky (Krajina knih – Kale topanky, 2013)
Pásmo připravil Egon Tomajko.
Účinkují Michal Ďuriš, Egon Tomajko a Viťo Staviarsky.
Natočeno 2023. Repríza 7. – 13. 11. 2024 (SRo 8 Rádio Litera).
Pozn.: Literárne pásmo Egona Tomajka o knihe „Kale topanky“ (2012) spisovateľa V. Staviarskeho, za ktorú získal prestížnu Cenu Anasoft Litera. (anotace)
Lit.: Šaráková, Lucia: Týždeň medzi Rómami. Téma týždňa. In web SRo 8 Rádio Litera, 3. 11. 2024 (článek). – Cit.: V našom programe sa tento týždeň venujeme rómskej tematike a rómskym autorom pri príležitosti Medzinárodného dňa rómskeho jazyka. Ten si každoročne už od roku 2009 pripomína európska i slovenská verejnosť 5. novembra. (…)
Od štvrtka nájdete v našom vysielaní pásmo z cyklu Krajina kníh, ktoré sa venuje knihe Viťa Staviarskeho Kale topanky o Rómoch a ich tragikomickom živote, dielu ocenenému prestížnou literárnou cenou Anasoft litera 2013. Ide o živelné rozprávanie o malých rómskych obchodníkoch z východného Slovenska. Opisuje tragikomický život rómskych trhových kšeftárov, obyvateľov osád a iných rázovitých postáv a postavičiek. (…)
Rómske literárne svety medzi nami (Romské literární světy mezi námi, 2023)
Dominika Moravčíková. Esej.
Čte Jana Pilzová.
Natočeno 2023. Repríza 5. – 11. 11. 2024 (SRo 8 Rádio Litera).
Lit.: Šaráková, Lucia: Týždeň medzi Rómami. Téma týždňa. In web SRo 8 Rádio Litera, 3. 11. 2024 (článek). – Cit.: V našom programe sa tento týždeň venujeme rómskej tematike a rómskym autorom pri príležitosti Medzinárodného dňa rómskeho jazyka. Ten si každoročne už od roku 2009 pripomína európska i slovenská verejnosť 5. novembra. (…)
Dominika Moravčíková je poetka, prozaička a doktorandka muzikológie. V rámci muzikologického výskumu sa venuje aj problematike hudobného vzdelávania v rómskych komunitách. V cykle esejí si na Litere môžete vypočuť jej príspevok na tému Rómske literárne svety medzi nami. Moravčíková si vo svojej eseji kladie otázku, ako môžeme definovať rómsku literatúru a otvára dôležitú tému absencie súčasných rómskych hlasov v knižnej produkcii na Slovensku. Číta Jana Pilzová.
A tak ťa ľúbim (A tak tě miluji, 2002)
Daniela Hivešová Šilanová. Pásmo veršů. Připravila Viera Prokešová. Režie Róbert Horňák.
Recituje Lucia Vrablicová.
Natočeno 2002. Repríza 5. – 11. 11. 2024 (SRo 8 Rádio Litera).
Lit.: Šaráková, Lucia: Týždeň medzi Rómami. Téma týždňa. In web SRo 8 Rádio Litera, 3. 11. 2024 (článek). – Cit.: V našom programe sa tento týždeň venujeme rómskej tematike a rómskym autorom pri príležitosti Medzinárodného dňa rómskeho jazyka. Ten si každoročne už od roku 2009 pripomína európska i slovenská verejnosť 5. novembra. (…)
A tak ťa ľúbim - pod týmto jednoznačným názvom, ktorý znie ako ľúbostná výzva, vás pozývame počúvať pásmo poézie Daniely Hivešovej Šilanovej, aktivistky za práva Rómov a spoluzakladateľky rómskeho divadla Romathan, ktorá sa roky venovala umeleckej a novinárskej práci s Rómami. Autorsky pripravila Viera Prokešová. (…)
Brněnská jedenáctka – Chcete v Brně čisté a opravené chodníky? Vyklikejte si je v participativním rozpočtu (2024)
Připravili Tomáš Kremr a Marie Veselá.
Připravilo Brno v roce 2024. Premiéra 1. 11. 2024 (ČRo Brno, 11:00 h.; 12 min.).
Lit.: Kremr, Tomáš – Veselá, Marie: Chcete v Brně čisté a opravené chodníky? Vyklikejte si je v participativním rozpočtu. In web ČRo Brno, 1. listopad 2024 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Je nutné se k čistému chodníku proklikat? Brňané rozhodují o projektech participativního rozpočtu. Nakonec se ale může stát, že vyhrají deodoranty do šalin. Brněnská jedenáctka má i další zajímavosti. Zjistili jsme třeba novinky kolem zchátralého domu, o který se židovská obec roky soudí se státem. Připomeneme prezidentem vyznamenané osobnosti z regionu a nechybí ani přehlídka nových studijních oborů, které chystají brněnské univerzity. Některé vás možná překvapí. (…)
Ovčáček Panenka mluví 1/?? (2024)
Podcast připravili Jiří Ovčáček a Radim Panenka.
Hovoří Miloš Zeman.
Natočeno 2024. Webová premiéra 1. dílu 22. 10. 2024 (HeroHero).
Pozn.: Unikátní autorské duo! Jiří Ovčáček celý život působí v médiích, například na portálu ŽivotvČesku.cz, a díky desetiletému působení na Pražském hradě v roli mluvčího prezidenta republiky Miloše Zemana má vhled do nejvyšších pater české i světové politiky.
Radim Panenka téměř 15 let píše pro politický zpravodajský server ParlamentníListy.cz, kde se věnuje zásadním tématům, a přináší věrné zprávy z politického zákulisí. Vedl už celou řadu rozhovorů se zajímavými osobnostmi.
Díky předplatnému získáte veškeré naše pořady bez reklam a v kompletní délce, plus bonusový obsah. Několik pořadů měsíčně. (anotace)
Lit.: Bartkovský, Martin: Martin Bartkovský: Kolik stojí vylouhovaný Miloš Zeman? Na exprezidentovi parazituje nová parta. In web Reflex, 31. října 2024 (článek) – Cit.: Není lehké být bývalým prezidentem. Své o tom ví jak Miloš Zeman, tak Václav Klaus. Ale zatímco ten druhý jmenovaný na důchod myslel dlouho dopředu, založil institut a zajistil si financování nejprve jedním, následně druhým miliardářem, ten první tuto situaci podcenil. Miloš Zeman nemá ani letiště, ani knihovnu, ani institut, ani klubovnu. Jediné, co mu zbylo, je lánský bungalov, chalupa na Vysočině, ložnice v Jaselské ulici, žlutý člun a banda podivných existencí, které na něm parazitují. A právě ta poslední skupinka se rozhodla vylouhovat Miloše Zemana, co to jen půjde.
Přečtěte si zbytek příspěvku »
Divadlo na rozhlasovém jevišti aneb Obrana dlouhých her
Přemysl Hnilička
(prosloveno na festivalu Prix Bohemia Radio 5. 11. 2013)
Divadlo a divadelní texty stály u samotného počátku rozhlasového dramatického vysílání. Není divu, prvotní rozhlasové přenosy byly spíše technickou kuriozitou a program byl tím pádem sestavován z toho, co bylo k dispozici. Dodnes se tradují historky z českého rozhlasového pravěku, v nichž zaměstnanec Radiojournalu zakoupil v knihkupectví daný počet divadelních her a přinesl je do studia, rozřezal potřebné stránky, herci si je jednou či dvakrát přečetli – a večer se pak vysílalo první dějství zakoupené hry.
Čím více se rozhlas a rozhlasové drama emancipovalo, tím více ustupovala do pozadí role divadla. První teoretické studie Václava Růta, Františka Kožíka, Olgy Srbové či Miloslava Havla vnímají rozhlasové umění blíže literatuře či filmu než divadlu. V dobách rozhlasového rozkvětu, tj. v letech třicátých, šedesátých a (snad i) devadesátých se rozhlas téměř zcela odklání od divadelních přenosů či adaptací a osamostatňuje se.
Zatímco ve dvacátých letech byla divadelní hra vítaným pomocníkem ve vysílání, v letech padesátých a sedmdesátých plnila roli více méně degenerativní. Já jako divadelní vědec samozřejmě s povděkem kvituji, že rozhlas oplývá mnoha dochovanými přenosy či úpravami divadelních her, neboť umožňuje zprostředkování významných i bezvýznamných inscenací českých divadel. Pro rozhlas však znamenaly úkrok, ne-li skok zpátky. Používání sovětských metod v Československém rozhlase bylo čiré zpátečnictví; to, co fungovalo v širé Rusi, v níž bylo do divadla často sta mil cesty, nemohlo fungovat ve střední Evropě. Rozhlasová hra jakoby na deset let zamrzla v čase. Zvukový záznam divadelní hry ji většinou nemohl nahradit.
Přečtěte si zbytek příspěvku »
