Na Hané se lyžuje (2024)
V Kladkách na Prostějovsku se lyžuje. Reportáž připravila Barbora Weinekötter.
Připravil ČRo Olomouc v roce 2024. Premiéra 21. 1. 2024 (ČRo Olomouc, 2 min.) v cyklu Zprávy ČRo Olomouc.
Lit.: Weinekötter, Barbora: Počasí tento víkend přeje lyžařům. V provozu jsou i hanácké sjezdovky. In web ČRo Olomouc, 21. leden 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nejen Jeseníky teď plní lyžaři, dobré sněhové podmínky si užívají i v níže položených skiareálech v kraji. Stovky lidí vyrazili do skiareálu Kladky na Prostějovsku.
V areálu je aktuálně kromě dětského lana spuštěná poma na zhruba půlkilometrové sjezdovce. Delší sjezd zatím možný není, kotva nejede, protože to dosavadní počasí neumožňuje, shrnuje za provozovatele Jiří Křeček.
„V prosinci jsme nasněžili, spustili areál, pak nastalo prudké oteplení, a nezbyl ani flíček sněhu, takže jsme museli za další náklady zasněžovat znovu. Chtěli bychom zasněžit ještě dvojkotvu, ale bohužel musíme brát ohled na počasí. Energie jsou drahé, takže musíme hodně přemýšlet, abychom to tady udrželi,“ vysvětluje Křeček.
Areálu podle něj kvůli konci fixace energií letos stoupla jejich cena o sto procent. Zareagovali na to dvacetiprocentním navýšením cen vlekových jízdenek. (…)
Noční Mikrofórum – Roman Vávra (2024)
Host: Roman Vávra, filmový režisér. Věděl odmalička, čím chce být, anebo jeho touha dělat film uzrála časem? Jak si vybírá témata svých snímků? A kdy poznal příběh československého hokejového brankáře, o němž natočil silný a srdcervoucí dokument Případ Modrý? Moderuje Tereza Boučková.
Natočeno 2024. Premiéra 21. 1. 2024 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.).
Příběhy 20. století – Odsunutá paměť 1/2 (2024)
Dnešní Příběhy 20. století dostaly název „Odsunutá paměť“. Adam Drda se v pořadu věnuje vzpomínkám Němců z českých zemí, jejichž rodiny byly po válce vysídleny do východního či západního Německa nebo do Rakouska. Pamětníci, kteří v pořadu vystupují, zažili tzv. odsun jako děti či dospívající – a v útlém věku museli také čelit krutostem a všudypřítomnému násilí.
Natočeno 2024. Premiéra 1. dílu 21. 1. 2024 (ČRo Plus, 20:05 h.; 49 min.); 2. dílu 28. 1. 2024 (ČRo Plus, 20:05 h.; 51 min.).
Lit.: Drda, Adam: Odsunutá paměť. Příběhy Němců z českých zemí, vyhnaných po válce z domovů – 1. část. In web ČRo Plus, 21. leden 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Hluboko na Šumavě, tam je můj domov/ je to už pěkně dlouho, co jsem odtamtud pryč/ale vzpomínka, ta mi zůstane navždycky/ na Šumavu zapomenout nemůžu,“ zpívá Franziska Krampfl. Píseň Tief drin im Böhmerwald napsal šumavský rodák, sklář Andreas Hartauer (1839-1915).
Franziska se narodila jako Kelnhoferová v květnu 1931 v Hojsově Stráži (německy Eisenstrass) u Železné Rudy, vyrůstala v Brčálníku (Frischwinkel) na rodovém statku. Dnes žije v Německu, její rodina byla vyhnána z domova v květnu 1946.
Kelnhoferovi museli odejít poměrně pozdě, na vyhnání se připravovali, malou část majetku (peřiny, kolovrátek, nádobí) se jim podařilo propašovat do Bavorska, ale pořád hospodařili: „Byli jsme na poli, můj otec a já, na bramborovém poli. A najednou přišel zdáli mladý muž, v ruce měl nějaký poukaz a ten dal otci. A na něm stálo, že máme být zítra ráno v osm hodin připraveni, že jsme zařazeni do odsunu. A dole stálo, že tímto přechází všechen majetek Němců na český stát. A konec.“
Příběhy 20. století jsou tentokrát založeny na projektu Paměti národa, resp. společnosti Post Bellum, který dostal název Odsunutá paměť. V jeho rámci byly zaznamenány desítky osudů českých, moravských a slezských Němců, kteří dnes žijí jinde. (…)
Lit.: Drda, Adam: Odsunutá paměť. Příběhy Němců z českých zemí, vyhnaných po válce z domovů – 2. část. In web ČRo Plus, 28. leden 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Před válkou žily v Československu asi tři miliony lidí, kteří se hlásili k německé národnosti – většina z nich v českých zemích. Po osvobození od nacismu byli skoro všichni Němci vyhnáni (nebo, jak se eufemisticky říká „vysídleni“ či „odsunuti“). Odhaduje se, že o domovy a majetky přišlo v letech 1945-46 asi dva a čtvrt milionu lidí. Poválečné násilí na Němcích si podle běžně uváděných údajů vyžádalo na českém území asi 30 tisíc životů.
Nové Příběhy 20. století navazují na předchozí pořad, i tentokrát vycházejí z projektu Paměti národa, který má stejný název: Odsunutá paměť.
V jeho rámci byly zaznamenány desítky osudů českých, moravských a slezských Němců, kteří dnes žijí jinde. Jak již zaznělo v předchozím díle: nejsou to „jen“ německé vzpomínky – paměť vyhnanců patří také k nám, je to nedílná součást velmi nedávných českých dějin. Zvláštní poděkování za tento pořad patří Janu Blažkovi z Paměti národa, který většinu rozhovorů vedl.
V Příbězích se soustavně zabýváme nacistickými zločiny – nemusíme tedy znovu připomínat, co vyhnání předcházelo, stačí snad opět konstatování, že ani prokázaná konkrétní vina nedává zelenou k sadismu a že konkrétní vinu vyháněných po válce zpravidla nikdo nezkoumal: stačilo, že se narodili jako Němci. Ti, které v pořadu uslyšíte, byli navíc v roce 1945 děti nebo dospívající. (…)
Moci bez nemoci – Unikátní operace glaukomu (2024)
Další díl pořadu Moci bez nemoci se bude věnovat glaukomu, tedy zelenému zákalu, který je nazýván tichým zlodějem zraku. Může končit slepotou. Hovořit budeme o unikátní novinkové chirurgické léčbě glaukomu. Pozvání do pořadu přijali MUDr. Andrea Janeková, odborná oční lékařka Očního centra Praha a vedoucí lékařka Centra kataraktové a refrakční chirurgie a také pan Bohuslav, který tento zákrok podstoupil. Pořad o medicíně, novinkách v léčbě a naději na život. S lékaři a vědci včetně skutečných příběhů pacientů.
Natočeno 2024. Premiéra 21. 1. 2024 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.).
Zaostřeno na ESG reporting (2024)
Velké firmy mají letos poprvé povinnost sbírat data o tom, jak jejich činnost dopadá na okolní svět. Díky tzv. ESG reportingu se například dozvíte jak moc váš dodavatel energie ovlivňuje kvalitu ovzduší ve srovnání s konkurencí nebo jestli vaše banka půjčuje peníze uhelnému průmyslu. Téma připravil Jan Kaliba.
Natočeno 2024. Premiéra 21. 1. 2024 (ČRo Plus, 17:33 h.).
Adresa: Filip Klega, Evropa, Andrstán. Fotky z cest (2024)
Básně ze sbírky Andrstán, která získala v roce 2023 Cenu Jiřího Ortena, vybral a z rukopisů doplnil Filip Klega. Účinkuje Filip Klega a Přemysl Bureš. Režie Tomáš Soldán. Natočeno v ostravském baru Waldemar.
Natočeno leden 2024. Premiéra 21. 1. 2024 (ČRo 3 Vltava, 12:05 h.; 11 min.) v cyklu Svět poezie.
Lit.: Klega, Filip: Adresa: Filip Klega, Evropa, Andrstán. Básně z oceněné sbírky. In web ČRo 3 Vltava, 21. leden 2024 (článek). – Cit.: Filip Klega je vnímavý poutník, pozorovatel a provokatér, za svou sbírku Andrstán v loňském roce získal Cenu Jiřího Ortena. (…)
Autor se nepokrytě hlásí k odkazu undergroundu nejenom básnickým novotvarem v názvu. Svět poezie představí tvorbu ostravského básníka on the road, a to doslova.
Vyjdeme od ostravského vlakové zastávky na proslulé Stodolní ulici a přes centrum města dojdeme až do neméně slavného baru U Waldemara. A mezitím proletíme půlkou střední Evropy, protože to poezie umí.
Host Radiožurnálu – Jiří Sláma (2024)
Test na rakovinu děložního čípku je mimořádně přesný. U negativního výsledku garantuje, že onemocnění nemůže minimálně tři až pět let vzniknout, vyzývá k preventivním prohlídkám onkogynekolog Jiří Sláma. Ptá se Patricie Strouhalová.
Natočeno 2024. Premiéra 21. 1. 2024 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.; 26 min.).
Lit.: opa – Strouhalová, Patricie: Rakovina děložního čípku by vůbec nemusela existovat. Část žen ale stále podceňuje prevenci, upozorňuje onkogynekolog. In web ČRo 1 Radiožurnál, 21. leden 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Leden je měsíc povědomí o rakovině děložního čípku. Z gynekologických nádorů jde o onemocnění, kterému se dá nejlépe předejít. „Vůbec by nemuselo existovat. Máme očkování, dokážeme odhalit předrakovinová stadia. Po padesátce ale významně ubývá žen, které chodí na prevenci,“ říká vedoucí onkogynekologického oddělení 1. LF UK a VFN v Praze. Proč ženy prevenci zanedbávají? Jaké výhody přináší sebetestování na rakovinu děložního čípku? A proč má smysl očkovat i chlapce? (…)
Úžasné životy – Radoslav Brzobohatý očima Jiřího Adamce (2024)
Charismatický herec Radoslav Brzobohatý patřil k hvězdám jeviště, filmového plátna i televizních obrazovek od 60. let. Režisér Jiří Adamec obsadil Radoslava Brzobohatého ve svých seriálech Rodáci, Dlouhá míle nebo v televizní inscenaci Klec. Kdyby mohl vrátit čas, viděl by ho rád v roli Shakespearova Romea nebo Hamleta. V Úžasných životech na něj vzpomíná jako na báječného muže silného charakteru, profesionála a skvělého kamaráda. Připravila Lenka Nechvátalová.
Natočeno 2024. Premiéra 21. 1. 2024 (ČRo 2 Praha, 8:04 h.).
Na tému hudba – Art’s Birthday – „Play me (hard)!“ (Na téma hudba – Art’s Birthday – „Play me (hard)!“ , 2024)
Oslava 1 000 061. narozenin umění. Přímý přenos z Komorního studia SRo. Moderuje hudební redaktor Ján Dúbravský.
Hovoří hudební dramaturg a experimentátor Juraj Polgáry.
Natočeno 2024. Premiéra 17. 1. 2024 (SRo Rádio Devín, 20:00 – 21:30 h.).
Pozn.: Priamy prenos z Komorného štúdia SRo a partnerských rozhlasových staníc Európskej vysielacej únie / Oslava 1 000 061. narodenín umenia v Rádiu Devín. Vypočujte si koncert elektro-akustickej hudby s názvom „Play me (hard)!“ z Komorného štúdia SRo, ale aj ďalšie vystúpenia partnerských rozhlasových staníc Európskej vysielacej únie. Hosťom večera bol hudobný dramaturg a experimentátor Juraj Polgáry. Moderoval hudobný redaktor Ján Dúbravský. (anotace)
Živel a talent od Boha. Vzpomínky na herce Norberta Lichého (2024)
Připravil Aleš Spurný.
Hovoří režisér Tomáš Soldán a profesorka Tatiana Lazorčáková.
Připravila Olomouc v roce 2023. Premiéra 20. 1. 2024 (ČRo Olomouc) v rámci pořadu Dobré odpoledne s Českým rozhlasem Olomouc.
Lit.: Spurný, Aleš: Živel a talent od Boha, který se o svůj svět rád dělil. Vzpomínky na herce Norberta Lichého. In web ČRo Olomouc, 20. leden 2024 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Hvězda ostravského Divadla Petra Bezruče, výrazná osobnost a skvělý herec Norbert Lichý zemřel ve věku 59 let tento týden. Charakteristickým hlasovým projevem výborně interpretoval také audioknihy a účinkoval v rozhlasových inscenacích.
Spolupracoval s olomouckým a ostravským rozhlasovým režisérem Tomášem Soldánem. Natočil s ním adaptaci svého oblíbeného románu Den Trifidů, také příběh proslavený filmem se Stevem McQueenem a Dustinem Hoffmanem Motýlek a účinkoval v rozhlasové úpravě knihy Terezy Brdečkové O Janě a Zdenkách kolem Jana Wericha.
