Ptám se já – Jana Černochová (2024)
Připravila Marie Bastlová.
Hostem Ptám se já je ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Natočeno 2024. Webová premiéra 27. 2. 2024 (Seznam Zprávy, 9:32 h.; 38 min.).
Lit.: Bastlová, Marie: Povinné odvody nejsou na pořadu dne, ujistila Černochová. In web Seznam Zprávy, 27. 2. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Až 15 západních zemí se podle premiéra přidá k českému plánu co nejdříve dodat Ukrajině 800 tisíc kusů munice. Včera se na tom dohodl se státníky na setkání v Paříži. Jak velký význam by dodávka munice měla pro další vývoj války?
(…) Česko ani dva roky po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu nehodlá v pomoci napadené zemi polevit. Ačkoliv z vlastních armádních skladů už podle dřívějších vyjádření ministryně obrany Jany Černochové není co poslat, Česká republika je aktuálně lídrem iniciativy na nákup stovky tisíc kusů dělostřelecké munice pro Kyjev ze zemí mimo EU.
S myšlenkou hromadného nákupu munice přišel poprvé prezident Petr Pavel v polovině února na bezpečnostní konferenci v Mnichově. K české iniciativě už se připojila například Francie a Nizozemsko. Podle odhadů premiéra Petra Fialy (ODS) by se mohlo přidat až 15 států. Evropské země také chtějí udělat vše pro nastartování zbrojní výroby. (…)
Akademie – Cesta do hlubin duše študáka Bedřicha Smetany (2024)
O studentských denících Bedřicha Smetany hovoří muzikoložka Olga Mojžíšová, autorka jejich kritické edice, a Zdeněk Havlíček. Skladby Bedřicha Smetany hrají Jan Novotný, Jitka Čechová, Věra Řepková a Ivan Klánský, který ji též představuje slovem.
Natočeno 2024. Premiéra 27. 2. 2024 (ČRo 3 Vltava, 21:15 h.; 100 min.).
Lit.: Havlíček, Zdeněk: Cesta do hlubin duše študáka Bedřicha Smetany. Listování deníky mladého skladatele a tanečníka. In web ČRo 3 Vltava, 27. únor 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „S pomocí a milostí Boží budu jednou v technice Lisztem, v komponování Mozartem.“ To je citát z deníků mladého Bedřicha Smetany, dobře známý a opakovaný četnými smetanovskými publikacemi. Díky novému vydání Smetanových studentských deníků si teď můžeme přečíst, v jakém znění (i kontextu) to Smetana skutečně v lednu 1843 napsal: „Mit Gottes Hilfe und Gnade bin ich einst in der Mechanik ein Lißt, in dem Componiren ein Mozart.“
Ano, „zakladatel české národní hudby“ si své studentské deníky psal v němčině. Pro někoho to možná bude šokující odhalení, pro jiné je to známý a historicky logický fakt. Každý, kdo však zalistuje stránkami knihy vydané koncem roku 2022 Národním muzeem, objeví mnoho a mnoho nového o našem – jak si často myslíme – „starém známém Smetanovi“. V dnešní Akademii tak učiníme s muzikoložkou Olgou Mojžíšovou. Právě ona totiž, spolu se znalcem plzeňských reálií Tomášem Bernhardtem, připravila pečlivé kritické vydání Smetanových studentských deníků. (…)
Přepište dějiny – 200 let Smetany. Bedřicha, nebo Friedricha? (2024)
242. díl podcastu připravili Martin Groman a Michal Stehlík.
Hostem je Milena Štráfeldová.
Natočeno 2024. Webová premiéra 28. 2. 2024 (Přepište dějiny).
Pozn.: Rok české hudby dorazil k jednomu ze svých vrcholů, připomínce, že před dvěma sty lety se narodil Bedřich Smetana. Můžeme se k němu dnes ještě vztáhnout jako k živé bytosti? Milena Štráfeldová to ve své nové knize zkusila, a tak nás zajímalo, jaký je ten její Bedřich. Nebo Friedrich? (anotace)
Jánošík a jeho horní chlapci (1959)
Miloš Malý. Dramatizace Stanislav Sklenář. Hudba Luboš Bárta. Režie Josef Svátek.
Osoby a obsazení: Jánošík (Stanislav Remunda), Hrajnoha (Jiří Němeček), Moravčík (Jiří Suk), Ilčík (Vladimír Brabec), Gaborčík (Svatopluk Skládal), Michalčík (Jiří Pleskot), Plavček (Jan Víšek), Uhorčík (Jiří Hurta), Mucha (Jiří Notovný), Kuba (Vladimír Stach), baron (Martin Růžek), vrchní (Oldřich Musil), Juraj (František Kovařík), Mikuláš (Karel Kastner), župan (Václav Vydra II.), baba (Milada Smolíková) a další.
Natočeno 1959. Premiéra 9. 5. 1959 (Praha I, 13:30 -15:00 h.) v cyklu Hra pro děti. Repríza 29. 8. 1959 (Praha I, 13:45 h.); 27. 8. 1960 (Praha I, 14:00 – 15:35 h.); 26. 8. 1967 (Praha, 13:55 – 15:30 h.) v cyklu Hra pro děti.
Tentýž text byl nastudován také v roce 1970.
Saint-Just, krvavý démon Francouzské revoluce (2024)
Vladimír Vokál. Kompletní audiokniha.
Čte Vladimír Vokál.
Natočeno 2024. Vydalo MplusV v roce 2024 (MP3, ISBN 978-80-87348-44-4; celková délka 9 hodin 58 minut).
Pozn.: Právě vychází další knižní novinka novináře a badatele Vladimíra Vokála z období Francouzské revoluce. Tentokrát připravil životopis možná nejkontroverznější postavy éry teroru – Saint-Justa. Slavný Michelet jej nazval archandělem smrti. Jeden z nejmladších jakobínských vůdců byl plný rozporů. Až do krajních mezí hájil ctnost, přitom krátce před revolucí vydal cynickou poému Organt, kterou jeho kritici označili za otevřenou pornografii. Jako jeden z mála bojoval za zrušení trestu smrti, ale byl to on, kdo jako první v Konventu vyzval k popravě Ludvíka XVI. Jeho slavný parlamentní projev se stal revolučním mementem. Slova „král musí buď vládnout, nebo zemřít“ vstoupila do dějin. V hospodářské politice byl umírněným liberálem, v politice sociální radikálním socialistou. Vladimír Vokál v knize boří zažité mýty o Saint-Justově politické praxi. Ve skutečnosti nebyl pouhým Robespierrovým učedníkem, mečem, jenž bezmyšlenkovitě vykonával vůli „nepodplatitelného“. Od pádu Bastily byl samostatně uvažujícím i jednajícím politikem, který měl s vůdcem jakobínů hluboké ideové spory. Díky svým třem teoretickým spisům, v českém prostředí téměř neznámým, se stal originálním myslitelem, ideologem i filozofem. Byl zakladatelem moderní francouzské armády, která v dalších letech, zejména v době bonapartismu, ovládla celý starý kontinent. Miloval moderní technologie, spolu s Carnotem vybudoval v Paříži vojenskou laboratoř, která chrlila jednu armádní inovaci za druhou. V jeho nejslavnější bitvě u Fleurusu neváhal poprvé v historii použít horkovzdušný balón, který Francouzům usnadnil orientaci v terénu. Byl strhujícím řečníkem. Byl jedním z prvních politiků, který chtěl utopistické vize francouzských osvícenců zrealizovat do podoby moderního sociálního státu a který se pokusil uvést politické instituce měnící se Francie do souladu se sociální realitou. Odmítal okázalé pocty, žil skromně, asketicky. Nenáviděl korupci a tvrdě bojoval proti úplatkům a machinacím ve státní správě. Autor přináší strhující příběh politika, který odmítal kompromisy. Na první pohled křehký mladík se stal skutečným krvavým démonem revoluce. S nepřáteli neměl slitování. Vypořádal se s každým, kdo chtěl vrátit poměry v zemi k předrevolučním pořádkům, bohužel i za cenu justičních křivd a zločinů. Vladimír Vokál nabízí portrét mladého ambiciózního politika a idealistického snílka, kterého silná touha po nápravě historických křivd přivedla do služeb teroru. Až v samotném závěru života se v něm probudila reflexe a svobodomyslné svědomí. Ale bylo už pozdě. Zkorumpovaní a zločiny poskvrnění thermidoriáni jej spolu s Robespierrem svrhli a stvořili dosud udržovaný mýtus o hrůzovládě montagnardů. (anotace)
Napoleon (2024)
Alexandre Dumas. Kompletní audiokniha.
Čte Vladimír Vokál.
Natočeno 2024. Vydalo MplusV v roce 2024 (MP3).
Pozn.: Alexandre Dumas starší byl vypravěčským mistrem. Jeho romány jsou nadčasové, stále čtenářsky atraktivní. Je méně známé, že nepsal pouze fikce, ale vytvořil také několik životopisů skutečných historických osobností. Jeho zřejmě nejznámější biografií je životopis Napoleona Bonaparta. Slavný spisovatel se s ním jako malý chlapec dvakrát osobně setkal. Jeho otec s ním jako republikánský generál bojoval při italském tažení a v Egyptě. Dumasův „Napoleon“ je barvitým a napínavým čtením. Popisuje císařovo dětství, vojenské počátky, armádní tažení i nejslavnější války. Vrcholem biografie je popis tří známých bitev: u Slavkova, Borodina a u Waterloo. „Napoleon“ není suchopárným vypravováním se záplavou zbytečných letopočtů. Jde o strhující knihu zasvěceného vypravěče, který Bonaparta kritizuje i obdivuje. Dumasovo mistrovství stvořilo portrét muže, na jehož osud už svět neměl nikdy zapomenout.
Hovory Plus – Daniel Pastirčák (2024)
„Probíhá společenská schizofrenie,“ myslí si Daniel Pastirčák, spisovatel a kazatel Církve bratrské v Bratislavě: „V posledních letech se v západním světě uměle rozpoutal konflikt mezi konzervativním a progresivním principem,“ říká. „Bránit se tomu můžeme v komunitách, kde jsou individuality všech členů a členek svobodné.“ Jak nepodlehnout kolektivnímu oslepnutí? Kudy vedla jeho cesta k organizovanému křesťanskému životu? Moderuje Petr Vizina.
Natočeno 2024. Premiéra 27. 2. 2024 (ČRo Plus, 22:05 h.).
Noční Mikrofórum – Jan Plecháč (2024)
Host: Jan Plecháč, designér. Který okamžik rozhodl o tom, že se jeho osudovým materiálem stalo sklo? Jak velkou inspirací pro něj byl Prof. Jiří Pelcl? A najde si i teď trojnásobný tatínek a umělecký ředitel legendární sklárny čas na svůj oblíbený hokej? Moderuje Vasil Fridrich.
Natočeno 2024. Premiéra 27. 2. 2024 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).
Ex libris – Osudná hra Bedřicha Smetany (2024)
Osudná hra Bedřicha Smetany očima lékařů. Kolem našeho věhlasného hudebního skladatele Bedřicha Smetany a zvlášť jeho zdravotního stavu panuje stále ve společnosti řada mýtů. Antropologický výzkum Smetanových ostatků, který proběhl v roce 1987, nepřinesl zcela jednoznačné závěry. Když se však jeden z lékařů, který výzkum tehdy prováděl, pustí do dalšího detektivního pátrání, výsledky mohou být mnohem přesnější. Nejen Smetanovu lebku, ale i jeho život probádal stomatolog, doc. Jiří Ramba a sepsal do knihy Osudná hra Bedřicha Smetany, která, dle soudu autora pořadu Ex libris Lukáše Hurníka „patří k nejlepším publikacím věnovaným skladatelům vážné hudby“.
Natočeno 2024. Premiéra 27. 2. 2024 (ČRo Plus, 20:05 h.; 24 min.) k 200. výročí narození B. Smetany.
Lit.: Hurník, Lukáš: Nikoliv syfilis, ale bakterie z hnoje stály za obtížemi Bedřicha Smetany. In web ČRo Plus, 27. únor 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Našemu budoucímu slavnému skladateli bylo jedenáct, když jeho život poznamenala klukovina, jejímiž následky až do smrti trpěl. Chirurg Jiří Ramba se na osudový okamžik Smetanova dětství zaměřil nejen z lékařského hlediska, ale pustil se i do historického pátrání, které sepsal do knihy Osudná hra Bedřicha Smetany. Podařilo se mu poodhalit příčiny a důsledky nehody, která nejspíš zapříčinila Smetanovy celoživotní bolesti a také následnou hluchotu.
Jiří Ramba, odborník na čelistní chirurgii, napsal skladatelův podrobný životopis, velmi erudovaný po historické i hudební stránce, ovšem zaměřený hlavně na zdravotní okolnosti mistrova života. A ty byly až děsivě pestré.
Od zranění výbušninami v dětství přes bolesti zubů, virózy, břišní potíže, vyrážky až ke ztrátě sluchu, mrtvici a těžkým duševním poruchám. Doktor Ramba ukazuje, že společnou příčinou všech trápení je ona nešťastná exploze na břehu jindřichohradeckého rybníku Vajgaru. (..)
Zrcadlo – Lenka Papadakisová (2024)
Lenka Papadakisová je podnikatelka, mentorka a podporovatelka ženského podnikání. V rámci svého projektu Moudré podnikání žen se snažila podpořit dámy, aby se do tvrdého mužského byznysového prostředí nebály přinést i ženské kvality harmonie a empatie. Je součástí širšího podnikatelského hnutí, které se snaží do byznysu přinést více altruismu. Co ji pohánělo, když v devadesátých letech jako podnikatelka začínala? Proč je pro ni důležitá sounáležitost? A co pro ni znamená filantropie?
Natočeno 2024. Premiéra 27. 2. 2024 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.). Repríza 3. 3. 2024 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.).
