Čimelický farář: Ze Schwarzenberga vyzařoval pokoj (2023)
Připravila Nikola Samcová.
Hovoří P. Ludvík František Hemala.
Natočeno 2023. Premiéra 15. 11. 2023 (Rádio Proglas, 2 min.).
Lit.: Samcová, Nikola: Čimelický farář: Ze Schwarzenberga vyzařoval pokoj. In web Radio Proglas, 15. listopadu 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Bohoslužba za zesnulého Karla Schwarzenberga, politika a aristokrata z orlické větve rodu, se koná od 16 hodin v kostele Nejsvětější Trojice v Čimelicích. V této jihočeské obci prožil někdejší šéf české diplomacie část dětství. Duchovní správce farnosti, petrin P. Ludvík František Hemala, na dotaz Proglasu sdělil, že úmyslem zádušní mše je „poděkování za šlechetného člověka, který dokázal jasně formulovat a hlásit se k lidským právům a kráse života, aby země zůstala pro další generace, a zasazoval se tedy o dobro ve společnosti“.
O Schwarzenbergově vztahu k čimelickému kostelu a dění ve farnosti nám kněz Hemala řekl (…).
Karel Schwarzenberg zemřel v neděli ve věku 85 let. Poslední rozloučení s ním se chystá na sobotu 9. prosince v pražské katedrále svatých Víta, Václava a Vojtěcha.
Studio N – Odhalujeme olomouckou korupční pyramidu s ODS v čele (2023)
Připravil
Hovoří reportéři Zdislava Pokorná a Lukáš Prchal.
Natočeno 2023. Webová premiéra
Studio N: Odhalujeme olomouckou korupční pyramidu s ODS v čele. In web Deník N, 15. 11. 2023 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Víc než dva roky na Olomoucku fungovala hierarchicky řízená zločinecká skupina, která se podle policie snažila ovládnout silniční zakázky v kraji. Když detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu rozjeli razii na olomouckém krajském úřadě, zadrželi mezi dalšími také dva významné členy ODS. Deník N získal dokument, ve kterém policisté podrobně popisují, jak skupina fungovala. A dozvídáme se také, kdo byl na vrcholu pyramidy tohoto korupčního systému. Ve Studiu N se ptáme investigativní reportérky a reportéra Zdislavy Pokorné a Lukáše Prchala.
Přepište dějiny – Listopadový převozník Čalfa (2023)
Připravili Michal Stehlík a Martin Groman.
Natočeno 2023. Webová premiéra 15. 11. 2023 (Přepište dějiny, 34 min. – Gazetisto, 67 min.).
Lit.: Groman, Martin – Stehlík, Michal: Pragmatický převozník revoluce. In Deník N, 22. 11. 2023, s. 12 (článek).
Lit.: anonym: Přepište dějiny – Listopadový převozník Čalfa. In web Přepište dějiny, 15. 11. 2023 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Když se mluví o listopadu 1989, koncentrujeme se hlavně na Václava Havla, Václava Klause, Petra Pitharta a další tehdy začínající politiky. Jaká ale byla role Mariána Čalfy a proč se zrovna on stal „převozníkem“ z komunismu do demokracie? V bonusu na Gazetistu a HeroHero se pak zaměříme na aktuální otázku česko-lichtensteinských vztahů. A že zdaleka nezačaly včera. Ani v roce 1945…
Použité zvuky: Archiv ČT24 – Jak se změnilo jmenování vlád od roku 1946 (ČT, 9. 9. 2006), 30 let zpět: Demise vlády ČSFR (ČT, 26. 6. 2022), 30 let zpět: „Nechali jsme se vmanipulovat do diskuse o kompetencích,“ vzpomínal premiér Čalfa (ČT, 7. 7. 2022), 30 let zpět: „S obuškovým zákonem nemám nic společného,“ hájil se premiér Čalfa (ČT, 1. 2. 2022), Marián Čalfa: Neexistuje už len slovenský separatizmus, ale i český (Denník ČST, ČST F1, 02.12.1991), Sedm čili 7 dní Václav Klaus + Marián Čalfa – 1995 (YouTube, 18. 5. 2013), 30 let zpět: Marián Čalfa navštívil papeže (ČT, 19. 12. 2021), Prosinec 1989: Čalfův plán. Jak udělat Havla prezidentem? (ČRo, 16. 12. 2019), České století (ČT 2013, režie: Robert Sedláček).
Lit.: Groman, Martin – Stehlík, Michal: Proradní Lichtenštejnové? Zlodějský stát? Souboj o obrovský majetek se už sto let točí v kruhu. A točit se v něm bude i dál. In web Deník N, 15. listopadu 2023 (článek). – Cit.: Seriál Přepište dějiny: Už zase máváme týmovými vlajkami, už zase se řadíme do šiků, už zase nás dějiny třídí do mančaftů – jsi pro vrácení majetků Lichtenštejnům, nebo jsi proti? A pokud řekneš, že je to složité a nejednoznačné a nelze si věčně hrát na souboj dobra proti zlu, hned jsi pro ty i ony tím z druhé strany, jenom to zbaběle maskuješ. V současném sporu nás ale v zásadě zrazuje krátká paměť nebo vědomé popírání a vytěsňování některých dobových skutečností. Ani česká strana, ani ta lichtenštejnská, nevstoupila do sporu včera, dokonce vůbec ne až v roce 1945, od něhož se současná debata skoro výhradně odráží. (…)
Obraz knížat z Lichtenštejna patří v české historii a následně národní mytologii mezi ty temnější. Má to své kořeny zase u té zpropadené Bílé hory v roce 1620, kterou stále ve veřejné debatě stavíme hodně nacionálně. Angažmá Lichtenštejnů ve stavovském povstání a bezprostředně po něm proto ovlivnilo vnímání tohoto rodu nejen za první republiky, ale také po druhé světové válce. Na druhé straně argumentace, že komunisté zabavili majetek rodu, který se nijak neprovinil, není nic než redukce dobových faktů i dobového vnímání celého problému.
První republika i poválečné Československo se masivně odkazovaly k Bílé hoře, útlaku, rekatolizaci atd. A v čele tohoto příběhu vedle císařů Matyáše a Ferdinanda II. stál věrně Karel I. z Lichtenštejna, který po Bílé hoře předsedal soudu s českými stavy, řídil popravy v červnu 1621 a do své smrti v roce 1627 vedl konfiskační soud, což racionálně využil k zisku rozsáhlého rodového majetku, který se pak v dalších generacích rozmnožoval.
Když na počátku 18. století rod koupil panství Schellenberg a hrabství Vaduz, vzniklo v lednu 1719 knížectví, kterému dali své jméno. Lichtenštejnsko se až do roku 1918 ekonomicky, politicky i vojensky vázalo na rakouské císařství a kníže také zasedal ve vídeňské Panské sněmovně; rod sídlil ve Vídni nebo na svých moravských panstvích. Do Vaduzu své sídlo přenesli trvale až v roce 1938 po anšlusu Rakouska. Nová československá republika v rámci své politiky odrakouštění tedy vnímala vládnoucí rod Lichtenštejnů jako rod rakouský a podle toho také rozhodla o zařazení jeho panství do pozemkové reformy, což byl počátek celého sporu.
V rámci jednání mírové konference věnovali českoslovenští diplomaté a právníci velkou pozornost právě tomu, aby nové Československo nevnímalo z hlediska mezinárodního práva Lichtenštejnsko jako samostatný stát. Velkou část argumentace dávala dohromady jedna ze zapomenutých osobností našich dějin – profesor František Hobza. Ten vedl na počátku republiky právní odbor ministerstva zahraničí, založil i zdejší tradici mezinárodního práva jako vědního oboru. Mimo jiné podporoval ale například uznání Sovětského svazu, což tehdy nebylo většinově přijímáno. (…)
Jozéfkův kabaret (1932)
R. Kroupa. Kabaret. U klavíru Vilém Tauský.
Účinkují Václav Šindler jako Jozéfek Melhoba, Tonek Sentenský, Jan Purkrábek.
Nastudovalo Brno v roce 1932. Premiéra 22. 11. 1932 (Brno, 19:45 – 20:30 h.).
Bačik Neplaný u dochtora (1932)
Ľudo Šinály. Veselá šarišská scéna o jednom dějství a dvou proměnách. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Osoby: Bači Neplaný – Bači II – Nina 1. – Ninka 2. – Parobok – Lékař – Vyvolávač.
Natočeno 1932. Premiéra 20. 11. 1932 (Košice, 18:15 – 19:00 h.).
Ľudovít Štúr (1932)
Vladimír Hurban Vladimirov. Dramatická pohádka o třech dějstvích. Režie R. Slezák.
Osoby: Ján Pospíšil, knihtiskař (R. Slezák), Maria, jeho dcera (O. Štekláčová), Boleslav Jablonský (J. Hofman), Ľudovít Štúr (M. Ruman), Jozef Hurban (J. Šťastný), Klicpera (Š. Stahl). Úvodní slovo dr. A. Mráz.
Natočeno 1932. Premiéra 20. 11. 1932 (Bratislava, 19:15 – 19:45 h.) v rámci pořadu Prenos z Turčianskeho Svätého Martina.
Pozn.: Vysíláno bylo pouze druhé dějství a 3. a 4. obraz. Odehrává se na verandě Pospíšilově v Hradci Králové počátkem června 1838.
O původu a starobylosti trampstva (1932)
Vlastimil Rada a Jaroslav Žák (O trampech). Použitá hudba K. Brokenický (Ukolébavka námořníků), Vl. E. Fořt (Klidný je večer), J. Janoušek (Až oheň v dáli zaplane, Již nadešla nám smutná chvíle, Chato má), M. Vostrý (Tři stěžně).
Účinkují Trampský sbor Roam Boys. Konferenciér – František Klika.
Nastudovalo Brno v roce 1932. Premiéra 20. 11. 1932 (Brno, 21:15 – 21:50 h.).
Šest postav hledá autora (1932)
Vojtěch Lev. Světová komedie o jednom dějství. Děje se v přítomné době v bytě spisovatelově. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Osoby: spisovatel – invalida – matka – dítě – dělník – mrtvý voják – Erotika.
Natočeno 1932. Premiéra 20. 11. 1932 (Praha, 21:15 – 21:35 h.).
Lit.: anonym: Šest postav hledá autora. In Radiojournal 47/1932 (19. 11. 1932), s. 4 (anotace)
Die Reiherjäger (Lovci volavek, 1932)
Günther Wesenborn. Rozhlasové drama. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Natočeno 1932. Premiéra (?) 24. 11. 1932 (Lipsko, 21:15 – 22:15 h.).
Text in Weisenborn, Günther – Tschörtner, H D : Die Reiherjäger. Und andere Hörspiele. Henschel Vlg.
Die Reiherjäger (Lovci volavek, 1962)
Günther Weisenborn. Rozhlasové drama. Hudba Enno Dugend. Režie Friedhelm Ortmann.
Osoby a obsazení: Jaime (Hans Dieter Zeidler), Narcisso (Uwe Friedrichsen), Lolita (Kornelia Boje), Paolo (Joachim Teege), Fitch (Hans Korte), hlasatel (Günther Hahnfeld). Dále účinkují Kurt Ebbinghaus, Peter Fitz, Ernst August Schepmann, Aljoscha Sebald
Nastudoval HR/BR v roce 1962 (53 min.). K poslechu na YouTube.
Text in Weisenborn, Günther – Tschörtner, H D : Die Reiherjäger. Und andere Hörspiele. Henschel Vlg.
Pozn.: Die „Chornovelle mit Dialogen für Rundfunk“ von Günther Weisenborn entstand 1931. Diese ursprüngliche Fassung ist ein hochinteressantes Dokument für die Geschichte des Rundfunks. Zwei Jäger ziehen durch die Urwälder Südamerikas. Sie schießen Reiher, deren Federn von den Modehäusern Europas verlangt werden. Angereizt von klingenden Dollars und den Lockungen einer eingeborenen dunklen Schönheit brechen sie auf. Doch die Rechnung geht nicht auf. Ihre Freundschaft zerbricht am Misstrauen. In einem dramatischen Duell kommt einer der beiden Reiherjäger ums Leben. Der andere kehrt mit den geforderten Federn zurück. Aber die Mode hat sich längst gewandelt: man trägt nicht mehr Reiherhüte, sondern Lackgürtel. Die Welt dreht sich weiter um Geld und Liebe. Sie fragt nicht nach dem Leiden des Einzelnen, die Welt, und doch wird alles Leid vom Einzelnen getragen. (anotace)
