5:59 – Piráti míří do voleb. Dva proudy uvnitř, jednota navenek (2024)
Připravila Lenka Kabrhelová. Editor a koeditor Barbora Sochorová,Eduard Freisler. Sound design David Kaiser. Hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek: ČT24, Český rozhlas Radiožurnál, TV Nova, ČTK Infobanka, CNN Prima News, Novinky-Politalk.
Hovoří politolog Michal Pink z brněnské Masarykovy univerzity.
Natočeno 2024. Webová premiéra 16. 1. 2024 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 28 min.).
Lit.: Kabrhelová, Lenka: Piráti kormidlují volebním rokem. Předseda stejný, navenek zůstávají jednotní. In web Seznam Zprávy, 16. 1. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pirátská strana vyráží do volebního roku v čele znovu s Ivanem Bartošem, současným vicepremiérem a ministrem pro místní rozvoj. Poprvé byl přitom do čela strany zvolen už v roce 2009. Má tento politik s nezaměnitelnými dredy svým voličům ještě co nabídnout? (…)
„Když se podíváme na polovinu funkčního období, tak můžeme říci, že Piráti jsou v relativně dobré kondici, protože jsou ve vládě a jako jediné vládní straně jim neklesají preference,“ říká v podcastu 5:59 politolog Michal Pink z brněnské Masarykovy univerzity. Dodává, že je to i velká zásluha o víkendu znovu zvoleného předsedy Ivana Bartoše.
Vláda Petra Fialy (ODS) je obecně nepopulární a přichází o své voliče. Podle nedávného průzkumu agentury Ipsos zhotoveném exkluzivně pro Seznam Zprávy dokonce každý šestý volič koalice SPOLU, kam vedle ODS patří ještě KDU-ČSL a TOP 09, nechce jít k příštím volbám. Piráti ale o své voliče, zdá se, nepřicházejí.
Michal Pink vidí dva hlavní důvody: specifickou voličskou základnu složenou z mladých lidí, často prvovoličů, a vnitrostranickou jednotu. (…)
Vlna – Seriál Adikts (2024)
Jak vznikala Sedlákova šestidílná novinka Adikts? Co formovalo jeho autorský rukopis? A je vzdělání ve filmové tvorbě nezbytností? Připravila Sarah Abulkasim.
Hovoří režisér seriálu Adikts Adam Sedlák.
Natočeno 2024. Premiéra 15. 1. 2024 (ČRo Rádio Wave, 29 min.).
Lit.: Abulkasim, Sarah: Na odstrašovací protidrogové kampani bych se nepodílel, říká režisér seriálu Adikts. In web ČRo Radio Wave, 15. leden 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Seriál Adikts už v prvních dnech od svého uvedení vyvolal bouřlivé debaty. Jeho režisér Adam Sedlák je známý i jako tvůrce seriálu Semestr nebo celovečerních filmů Domestik a Banger. V rozhovoru s ním se bavíme o jeho novince i celé jeho dosavadní kariéře.
Sedlákův nejnovější projekt, seriál Adikts, vznikl v rámci protidrogové osvětové kampaně s názvem Zkratky ve spolupráci s Českou televizí, Asociací českých pojišťoven a Policií ČR. Co bylo ale hlavním cílem tohoto šestidílného počinu? „Měl jsem nějaké zadání – co tam má být za drogy, co se tam přesně musí stát apod. – ale v autorské tvorbě jsem měl volnou ruku. Důležité bylo dostat do prostoru to téma a zprávu, že ‚drogy jsou zkratky‘,“ vysvětluje.
Když seriál vznikal, zdůrazňoval, že se chce vyhnout přístupu dokumentu Katka, který mu během dospívání pravidelně pouštěli ve školách.„Odstrašující kampaně jsou nefunkční. Na tom bych určitě neparticipoval. Message ‚drogy jsou zkratky‘ mi přišla fajn. Třeba až zas někdo bude chtít sáhnout po nějaké droze, tak se zamyslí nad tím, jestli se v sobě jen nesnaží zaplnit prázdné místo,“ dodává Sedlák. (…)
Alex a host – Lubomír Brabec (2024)
Kytarový virtuos Lubomír Brabec hostem Alex Mynářové.
Natočeno 2024. Premiéra 15. 1. 2024 (ČRo Region, 29 min.).
Lit.: djo – Mynářová, Alexandra: Jednou mi praskla struna, až jsem spadl ze židle, vzpomíná kytarový virtuos Lubomír Brabec. In web ČRo Brno, 15. leden 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Lubomír Brabec hrál po celém světě. Vydal druhou knihu a koncerty už chce mít jen obden, aby si odpočinul. A miluje „svoji“ Antarktidu.
Kytarový virtuos už sice oslavil své jubileum v loňském roce, ale koncerty k sedmdesátinám probíhají stále. „Udělal jsem symbolických 70 koncertů, ale pro velký zájem se některé přelily do další sezony.“
„Čím jsem starší, tím jsem po koncertě víc unavený, takže chci hrát každý druhý den. Ne denně. Chci si mezitím odpočinout a jít na procházku. Na kytaru cvičím pořád, právě kvůli stáří. Musím si pořád udržovat prsty, aby se hýbaly. Jinak samozřejmě skladby umím. Obecně se snažím cvičit i fyzicky, jinak ten koncert nevydržíte,“ popisuje virtuos. (…)
Caesar a Kleopatra (1963)
George Bernard Shaw. Rozhlasová úprava divadelní hry. Překlad Eugen Rosian. Rozhlasová úprava Oldřich Hladík. Mistr zvuku Jozef Gašpar. Režie Martin Hruška.
Účinkují František Kmec, Luisa Grossová, Ján Bzdúch, Darina Poldaufová a Ivan Rajniak.
Natočeno 1963. Obnovená premiéra 14. 1. 2024 (SRo Rádio Devín, 83 min.).
Pozn.: Caesar a Kleopatra je hra napísaná v roku 1898 Georgom Bernardom Shawom, ktorá zobrazuje beletrizovanú správu o vzťahu medzi Juliusom Caesarom a Kleopatrou. Ide o paródiu, zameranú proti idealizujúcemu poňatiu veľkej lásky. Prvýkrát bola publikovaná spolu s Conversion a The Devil’s Disciple kapitána Brassbounda v Shawovej zbierke Three Plays for Puritans z roku 1901. Prvýkrát bola uvedená v jedinom inscenovanom čítaní v Newcastle upon Tyne 15. marca 1899, aby sa zabezpečili autorské práva.
Vlevo dole na pirátském sněmu: tanec, hlasování a zase tanec (2024)
Bartoš o víkendu uhájil post pirátského předsedy, ale je zjevné, že ve straně sílí i jiné linie. Reportážní speciál – podcast o zákulisí české politiky. Připravili Lucie Stuchlíková a Václav Dolejší.
Natočeno 2024. Webová premiéra 15. 1. 2024 (Seznam Zprávy, 8:03 h.; 40 min.).
Lit.: Stuchlíková, Lucie – Dolejší, Václav: Vlevo dole: Bartoš dostal vytýkací dopis. Ve vládě musí hlasitěji oponovat. In web Seznam Zprávy, 15. 1. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Piráti si v sobotu v Brně na sjezdu prošli malou revolucí. Předsedou sice zůstal Ivan Bartoš, ale jinak se celé vedení změnilo. Což je překvapivé u vládní strany, jejíž preference jdou nahoru.
Všechna čtyři místopředsednická místa nově obsadily ženy. „Tak je vidět, že to jde i bez kvót. A jaký rozdíl to je proti jiné vládní straně, ODS, kde jsou v nejužším vedení jen muži,“ chválí pirátský výsledek Lucie Stuchlíková v reportáži.
Podcasteři z Vlevo dole natáčeli mezi Piráty už od pátku, kdy se konala zahřívací taneční party nazvaná Tancuj, tancuj, vykrúcaj! Akce se zúčastnili spíše Bartošovi straničtí spojenci – třeba náměstek pražského primátora Zdeněk Hřib nebo ministr zahraničí Jan Lipavský. (…)
Studio N – Proč jsou volby na Tchaj-wanu klíčové pro celý svět (2024)
Připravil Filip Titlbach.
Hovoří Magdalena Slezáková ze zahraniční redakce Deníku N.
Natočeno 2024. Webová premiéra
Lit.: Titlbach, Filip: Studio N: Proč jsou volby na Tchaj-wanu klíčové pro celý svět. In web Deník N, 15. 1. 2024 (anotace + nahrávka k poslechu) – Cit.: Sobotní prezidentské volby na Tchaj-wanu vyhrál vládní kandidát a současný viceprezident William Laj. Peking Laje označuje za vážné nebezpečí kvůli jeho snaze o další prosazování mezinárodního uznání Tchaj-wanu. Jeho strana ale zároveň přišla o většinu v parlamentu. Proč by měl další vývoj na Tchaj-wanu zajímat celý svět? A jak na výsledky voleb zareaguje Komunistická strana Číny? (…)
5:59 – Dánové, monarchie a česká fascinace korunou (2024)
Připravila Lenka Kabrhelová. Editor a koeditor Dominika Kubištová, Matěj Válek. Sound design a hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek: Český rozhlas Plus, Český rozhlas Radiožurnál, ČT24, TV Nova, YouTube – British Pathé, YT – The Best Film Archives, YT – Scandinavian Royalty, YT – NBC News, YT – 7 News Australia, YT – Global News, YT – SkyNews Australia, Facebook – Koruna Česká.
Hovoří odbornice na Skandinávii a překladatelka z dánštiny Helena Březinová a profesor politologie Stanislav Balík.
Natočeno 2024. Webová premiéra 12. 1. 2024 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 32 min.).
Lit.: Kabrhelová, Lenka: „Česko je republika shodou náhod.“ O monarchiích v Evropě. In web Seznam Zprávy, 12. 1. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nejdéle vládnoucí panovnice v Evropě počítá poslední dny v čele Dánska. Královna Markéta II. v neděli předá žezlo synu Frederikovi. Díky čemu za více než půl století její vlády rapidně zesílila důvěra Dánů v monarchii? A jak silné jsou monarchistické tendence v Česku? (…)
Dánská královna Markéta II. si o víkendu „odškrtne“ přesně 52 let od chvíle, kdy převzala panovnické povinnosti po smrti svého otce Frederika IX. Mnozí Dánové za svého života ani nepoznali jiného vladaře. V neděli se to změní – Markéta II. na Silvestra oznámila, že trůn předá svému nejstaršímu synovi, korunnímu princi Frederikovi.
„Spatřovali v ní nositelku tradice, takový opěrný bod, představitelku sounáležitosti,“ říká odbornice na Skandinávii a překladatelka z dánštiny Helena Březinová, která působí na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V rozhovoru pro podcast 5:59 podotýká, že Markéta II. je v Dánsku zkrátka „milovanou královnou“. (…)
Škvíra (2023)
C. J. Tudor. Kompletní audiokniha. Hudba Petr Hanzlík. Zvuk, střih a mastering David Pravda. Výroba a produkce S Pro Alfa CZ. Režie Jan Drbohlav.
Čte Jitka Ježková a Vasil Fridrich.
Natočeno 2023. Vydal Témbr v roce 2023 (MP3, celková délka 8 hod. 21 min.). Ukázka k poslechu zde.
Pozn.: Jedenáct mrazivých příběhů, ve kterých číhá zlo… Kolekce jedinečných mysteriózních povídek od autorky kultovního Kříďáka. Každá z nich je obestřena mrazivou temnotou, která něco skrývá – vrahy, přeludy, nestvůry… nebo cosi odporného v krabici na klobouky. Vítejte v příbězích, kde se chystá konec světa, kde nebezpečí věští i šum motýlích křídel, kde kopírka dokáže zázraky a kde není radno zaměňovat svou identitu či zkoumat záhadné graffiti. V téhle audioknize není nic takové, jak se zdá – milovníci rafinovaných a děsuplných zápletek si rozhodně přijdou na své. (anotace)
Lit.: Vavrečka, Lukáš: Povídka jako řešení. In web Naposlech.cz, 15. 1. 2024 (recenze). – Cit.: Jsou autoři, kteří jsou zdatnými „běžci na dlouhou trať“ a oceníme, když si od nich můžeme přečíst velký román nebo rovnou celou sérii. A jsou takoví, kteří jsou silnějšími povídkáři. Jak je tomu v případě C. J. Tudor, na to si musí posluchači udělat názor sami, nicméně už teď je jasné, že mnohým by příběhy ze sbírky Škvíra mohly být blízké.
Častou praxí audioknižních vydavatelů je nenatáčet autorská ani jiná slova úvodem, předmluvy či poděkování závěrem, čímž mohou posluchače připravit o leckdy zajímavý kontext nebo dojem komplexnosti. Sbírka s názvem Škvíra, jejíž autorkou je C. J. Tudor, je ovšem koncipovaná tak, že každou povídku předchází autorčin komentář, v němž vysvětluje její genezi a zasazuje ji do kontextu. To dává prózám nový – často příjemně osobní – rozměr. Logicky pak byla natočena i předmluva k celé knize. V ní C. J. Tudor vzpomíná na pro ni obtížný rok 2021, pandemii, smrt otce, pokusy napsat další román, i to, jak cítila, že ta kniha nefunguje – což jí ostatně potvrdil i vydavatel. Autorka byla šťastná, že jí dovolili s onou knihou skoncovat, a místo ní v roce 2022 vydat sbírku povídek, což jí umožnilo pustit se do své srdeční záležitosti, románu s názvem Závěj. Ten, jak už nyní víme, opravdu vyšel, byl přeložen a čerstvě si jej můžeme i poslechnout. Svého času tedy udělala přesně to, co člověk potřebuje v takovou chvíli udělat, soustředila se na kratší příběhy. Navíc některým námětům sluší právě kratší formát.
Přečtěte si zbytek příspěvku »
Osobnost Plus – Tomáš Pojar (2024)
Začíná zbrojit, měnit pohled na migraci a brzy přehodnotí i postoj ke Green Dealu, soudí muž s pověstí politického jestřába. A Rusko ve válečné ekonomice nazývá Sovětským svazem 2.0. Moderuje Barbora Tachecí.
Natočeno 2024. Premiéra 15. 1. 2024 (ČRo Plus, 10:34 h.; 26 min.).
Lit.: lup – Tachecí, Barbora: Bezpečnostní analytik Pojar: Ještě nejsme obranyschopní, ale ušli jsme pořádný kus cesty. In web ČRo Plus, 15. leden 2024 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Evropa procitá, začíná zbrojit a brzy přehodnotí i postoj ke Green Dealu, tvrdí bezpečnostní analytik a poradce vlády pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. „Některé země začnou brzy šlapat na brzdu, a to jak doma, tak i na celoevropské úrovni – a už se to částečně děje. Mašinérie je ale rozběhnutá a je to kolos, který bude velmi těžké zastavit. Samozřejmě je i otázka, nakolik by se měl zastavit úplně,“ říká v pořadu Osobnost Plus.
„Proto doufám, že se nebudou připravovat nové a ještě ambicióznější plány a že naopak dojde k realistickému zvážení, co je přínosné a co už není a kde za to platíme obrovskou cenu a můžeme na to nakonec doplatit,“ doplňuje Pojar.
Green Deal je podle bezpečnostního analytika tak nákladný plán, občas až nezaplatitelný, že zemím Unie nezbyde než ho přehodnotit. Navíc ve chvíli, kdy se ukazuje nutnost zbrojit víc než dřív. Přesto ale některé banky s financováním zbrojního průmyslu váhají. „Některé banky zbrojaře úvěrují, rozhodně ne všechny.“
„Myslím, že by měly úvěrovat víc, takže se musíme v jednotlivých bankách ptát. A vidět, jaká je tady situace, jaké jsou potřeby, a nepřistupovat k další regulaci, respektive seberegulaci.“
„Vždy se musíte dívat na sklenici, jestli je poloplná, nebo poloprázdná. Ještě asi před dvěma lety někdo vážně uvažoval o taxonomii na zbraně. To znamená, že by se měřila produkce CO2 u tanků, raket, stíhaček – to by byla samozřejmě sebevražda.“ (…)
Zaostřeno na trauma po střelbě na FF UK (2024)
Připravil Vít Pohanka.
Natočeno 2024. Premiéra 14. 1. 2024 (ČRo Plus, 26 min.).
Lit.: Pohanka, Vít: Posttraumatická fáze začíná až několik týdnů po tragédii, upozorňuje psycholog. In web ČRo Plus, 14. leden 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Česká společnost zažila trauma. Předvánoční tragédie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy zasáhla hlavně oběti, jejich nejbližší a přátele. A také studenty, vyučující a zaměstnance, kteří teď mají pokračovat ve studiu a práci. Jenže zasažená byla celá česká společnost, alespoň to tvrdí sociolog Martin Buchtík, ředitel agentury STEM.
Také psycholog ministerstva vnitra Štěpán Vymětal zdůrazňuje, že posttraumatická fáze vyrovnávání se s prvotním šokem začíná až několik týdnů po tragédii. Na nějakou celkovou analýzu je brzy, nicméně už teď se dají najít pozitivní příklady chování.
První šok a vlna mediálních informací ustupuje do pozadí, až se nakonec úplně vytratí. Lidé bezprostředně zasažení tragédií se ale vzpamatovávají léta, některé ale zasáhne nezvratně a trvale. (…)
