Akcent – Karel Hubáček 100 (2024)
Zítra si připomeneme sto let od narození architekta Karla Hubáčka, autora návrhu televizního vysílače a hotelu na Ještědu. Proč právě Ještěd zvolili odborníci českou stavbou 20. století? Čím dalším proslul Hubáčkův ateliér SIAL? Připravil Alexandr Saša Michailidis. Editorka Lenka Buriánková.
Hovoří Petr Kratochvíl, Václav Aulický a Petr Hubáček.
Natočeno 2024. Premiéra 22. 2. 2024 (ČRo 3 Vltava, 16:30 h.)
Ľudia, fakty, udalosti – Rozhlas ako priestor na hru. Karol Horák (Lidé, fakta, události – Rozhlas jako prostor ke hře. Karol Horák, 2004)
Připravila Hana Rodová.
Natočeno 2004. Repríza 24. 2. 2024 (SRo Rádio Devín, 12:00 h.).
Pozn.: Dramatik, prozaik, teatrológ a pedagóg Karol Horák oslávil pred časom životné jubileum. Pri tejto príležitosti sme pre vás pripravili jeho rozhlasový portrét, ktorý sa sústredí na Horákovú tvorbu za ostatných 20 rokov. Dôvod je jednoduchý. Po dvadsiatich rokoch, opäť pri životnom jubileu, osemdesiatinách, sa s Karolom Horákom v štúdiu stretla a zhovárala Hana Rodová. V relácii nazvanej Rozhlas ako priestor na hru zaznejú aj ukážky z jeho rozhlasovej tvorby po roku 2004. (anotace)
Větrník – Host ve studiu – Michal Hrdlička (2024)
Připravila Zora Ježková.
Hovoří zemědělec Michal Hrdlička.
Připravil ČRo Olomouc v roce 2024. Premiéra 21. 2. 2024 (ČRo Olomouc, 30 min.).
Lit.: Ježková, Zora: Jsem spokojený. Hospodařím udržitelně, ale tak, abych se nesedřel, říká zemědělec Michal Hrdlička. In web ČRo Olomouc, 21. únor 2024 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Michal Hrdlička je hospodář a majitel Ofčího statku Brníčko. Pochází z kraje Eskymo Welzla, ze Šumperska a taky ho to vždycky táhlo do světa. Šest let strávil v Austrálii a dále na Novém Zélandu, ve Francii, Skotsku či Německu.
Na jeho farmě najdete ovce, krávy, koně, pastevecké i honácké psy, je tam krajina, která láká ptáky, zvířata a hmyz a kterou se dobrý hospodář snaží zvelebovat. „Hospodařím udržitelně, abych se nesedřel, měl radost z dětí, zaměstnal lidi a krajina po mně byla ještě lepší. Je to dřina, ale jsme páni svého osudu a to nám za to stojí,“ popisuje. (…)
Už zase ty přijímačky. České děti drtí jednotné testy i roky špatná vzdělávací politika (2024)
Apolena Rychlíková. Komentář.
Natočeno 2024. Premiéra 21. 2. 2024 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Rychlíková, Apolena: Apolena Rychlíková: Už zase ty přijímačky. České děti drtí jednotné testy i roky špatná vzdělávací politika. In web ČRo Plus, 21. únor 2024 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Minulý rok byl pro velkou část rodičů deváťáků studenou sprchou. Navzdory varováním, že se na střední školy budou hlásit populačně silné ročníky, se stát na tuto situaci nepřipravil. A vypukl tak nevídaný chaos. Bylo by to možná úsměvné – přeci jen jsme v Česku zvyklí na ledacos – kdyby toto diletantství negativně neovlivňovalo budoucnost desítek tisíc dětí.
Situace, k níž došlo minulý rok, byla však jen vyvrcholením roky trvajícího neutěšeného stavu v oblasti českého základního a středního školství.
A důvod, proč se kolem loňského fiaska spustilo takové haló, byl jednoduchý: Problémy se dotkly městských rodičů a jejich dětí, lidí z motivovaného prostředí.
Najednou se děti s dobrými známkami nemohly dostat ne třeba přímo na vysněnou školu, ale ani na jakoukoliv školu se všeobecným vzděláváním. A společnost si uvědomila, jak velký tu máme problém.
Příběhy, kterak zoufalí rodiče jedničkářů a jedničkářek přihlížejí, jak jejich dítě odchází na učňovské obory, nebo musí strávit rok na jazykovce, plnily přední stránky novin.
Skutečnost, že pro nižší vrstvy a děti z méně motivovaných rodin funguje české školství značně nespravedlivě po dlouhá léta, zůstávala v pozadí a neřešená.
Přitom je to právě velká úroveň nerovností a nahodilosti v kvalitě škol, co trápí české školáky a školačky, potažmo celé školství. A nezdá se, že by to politikům docházelo. (…)
Neuromancer (2024)
William Gibson. Kompletní audiokniha. Překlad Josef Rauvolf. Hudba a zvuk Jan Neruda. Režie Vít Malota.
Čte Jan Teplý II.
Natočeno 2024. Vydal OneHotBook 15. 2. 2024 (MP3, katalogové č. AK654; EAN 8594169486543; celková délka nahrávky 12 hodin 40 minut). Ukázka k poslechu zde. Hudební ukázka na YouTube.
Série: Sprawl
Pozn.: V tomhle světě je tělo vězením, ze kterého se dá uniknout…
Case to zvoral, zatraceně zvoral. Zkoušet ojebat šéfy se nevyplácí – a pro práci v kyberprostoru to platí tuplem. Kdysi vyhlášený kovboj s konzolí zavěšenou proklatě nízko a jeden z nejlepších hackerů v celém Sprawlu má teď po zpackané zlodějině nervový systém na cucky, a jestli se rychle nezmátoří, skončí brzo jako další bezejmenná mrtvola v ulicích Nočního města. Možná ale dostane druhou šanci… Nájemná samurajka Molly, drsná holka s tělem gymnastky a rukama kouzelníka, ho dovede za překupníkem, který jim dohodí bezva kšeft. Case dají na černé klinice do pucu, aby mohl znovu cválat matrixem, a dokonce mu přislíbí i nějaký ten upgrade navíc. Má to však háček: jeho nový zaměstnavatel Armitage není tak docela tím, za koho se vydává, a z domnělého dreamjobu se stává nefalšovaná noční můra. (anotace)
Balanc – Moderní láska II 1/7 (2024)
Ptá se Petr Bouška.
Hovoří Jan Honza Vojtko (1), Silvie Lauder (2).
Natočeno 2024. Premiéra 1. dílu 19. 2. 2024 (ČRo Rádio Wave, 41 min.); 2. dílu 21. 2. 2024 (ČRo Rádio Wave, 41 min.) v cyklu Balanc.
Lit.: Šetinová, Martina – Bouška, Petr: Miluju tě, ale sebe miluju víc. Co znamená závazek v 21. století a jak funguje? In web ČRo Radio Wave, 19. únor 2024 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Co je dnes závazek a k čemu se vlastně ve vztahu zavazujeme? Proč se ho lidé bojí a co o nás říkají „skoro-vztahy“? Co se může většinová společnost naučit od menšin? (..)
Chci s tebou být, ale… Zavázat se k jednomu vztahu na celý život je velké rozhodnutí. Současná sociologie a psychologie nám mohou pomoci s pochopením, jak závazek funguje, v čem nás ovlivňuje vnitřní svět i vnější normy a někdy limitující představy. Honza Vojtko, párový terapeut a spisovatel tvrdí, že co je pro nás závazek, se mění a je důležité se o tom v partnerství bavit. Opakovaně. Je závazek dnes sexy a jak si ho nastavit? (…)
Lit.: Šetinová, Martina – Bouška, Petr: Moderní muž může klidně koukat na hokej a pít pivo, ale nemá být hovado. In web ČRo Radio Wave, 21. únor 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jak se proměnily role mužů a žen? Proč jsou pánové pozadu? Opravdu stačí se žen zeptat, abychom zjistili, co potřebují? Jak se proměnil vztah k sexu a končí sexuální revoluce 60. let?
Kdo je dnes správný muž a správná žena? A má smysl se tím ještě zabývat? Odpovědi jsme hledali v sérii Moderní láska podcastu Balanc s novinářkou a autorkou knihy V pasti pohlaví Silvií Lauder. Všichni máme o rolí muže a ženy představy, které jsou po generacích předávány a do značné míry sdíleny celou společností. Jenže už nefungují, ženy muže nepotřebují, mohou být ekonomicky soběstačné. Muži, ale i stát, zase neví, co s tím. (…)
Moderní láska je speciální sérií podcastu Balanc, který se věnuje sebepoznání a duševnímu zdraví. Druhá série po roce opět přináší sedm témat o současných podobách lásky: o závazku, seznamování se, sexbyznysu, rozchodech a návratech, manželství, genderu a životě singles. S nápadem natočit tuto sérii oslovila Radio Wave psychoterapeutka, socioložka a zakladatelka Institutu Moderní láska Markéta Šetinová. V pořadu využíváme exkluzivní data o intimitě a vztazích od výzkumné agentury Behavio a společně s experty napříč obory přemýšlíme o tom, jaké změny se týkají seznamování a partnerství v současném Česku.
Lit.: Šetinová, Martina – Bouška, Petr: Nemám ráda, když se mě muži snaží převtipnit, říká autorka Historek z Tinderu. In web ČRo Radio Wave, 30. duben 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jak pozvat na první rande a udělat ho dobrým? Jak se domluvit na placení? Proč Lucii Macháčkové vadí, když se muži snaží být vtipnější než ona? (…)
První rande může být plné nervozity, leckomu připomíná pracovní pohovor. Většina lidí se shoduje, že je dobré být sám sebou. Když jsou lidé uvolnění, vtipkují, sdílí, co je těší, pravděpodobně to druhého zaujme. Není od věci se zaměřit taky na vyváženost, když se snažíte někoho oslnit, nejspíše to nebude fungovat. Zajímáte se o sebe oba? V podcastu Moderní láska jsme na téma první rande zpovídali stand up komičku a spisovatelku Lucii Macháčkovou. (…)
Interview Plus – Roman Kvasnica (2024)
Roman Kvasnica, advokát. Na Slovensku má začít platit novela, která mění trestní právo a ruší Úřad speciální prokuratury. Prezidentka Čaputová už dala zákon k přezkoumání Ústavnímu soudu. Zbrzdí novela už rozběhnuté kauzy? Zasáhne i do procesu s osobami obžalovanými z objednávky vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové? Hostem je advokát pozůstalých Roman Kvasnica. Moderuje Šárka Fenyková.
Natočeno 2024. Premiéra 22. 2. 2024 (ČRo Plus, 11:34 h.; 26 min.).
Lit.: ert (= Erhart, Michael) – Fenyková, Šárka: K záchraně právního státu na Slovensku musíme oslovit i Ficovy voliče, tvrdí právník rodičů Kuciaka. In web ČRo Plus, 22. únor 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Lidé na náměstích ve třech desítkách slovenských měst včetně Bratislavy si ve středu připomněli 6. výročí vraždy novináře Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové. Zároveň projevili nespokojenost s vládou premiéra Roberta Fica – ten při té příležitosti obvinil média a opozici, že oběti zločinu zneužívají k politickému boji před prezidentskými volbami. „Vede se psychologická a dezinformační válka proti občanské společnosti,“ tvrdí advokát rodičů zavražděných Roman Kvasnica.
Část společnosti si podle něj nechce připustit, že v jejich zemi jim někdo může zavraždit děti a následně se ukáže, že na tom policie spolupracovala.
„Netvrdím, že příslušníci policejního sboru dávali informace úmyslně, ale to zjištění je strašné. A není to poprvé, co se to na Slovensku stalo,“ podotýká. (..)
Host Radiožurnálu – Marek Jelínek (2024)
Hostem je Marek Jelínek, trenér České snowboardcrossové reprezentace. Dovedl Evu Adamczykovou k vítězství na její první olympiádě. Marek Jelínek je trenér České snowboardcrossové reprezentace. Čím se mu podařilo vyvolat takový zájem o tenhle sport i u veřejnosti? A jak se vymýšlejí pravidla snowboardcrossu? Moderuje Jan Pokorný.
Natočeno 2024. Premiéra 22. 2. 2024 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).
Řečí peněz – Lubor Lacina (2024)
Česko překonalo inflační krizi a všichni motivují domácnosti i firmy, aby začaly utrácet a tuzemská spotřeba rozhýbala ekonomiku. Jak bychom ale měli utrácet a investovat? A máme po letech zdražování a malého růstu mezd vlastně peníze na to, abychom to očekávané oživení spotřeby zaplatili? V Řečí peněz bude odpovídat Lubor Lacina z Provozně-ekonomické fakulty Mendelovy univerzity. Připravil Václav Pešička.
Natočeno 2024. Premiéra 22. 2. 2024 (ČRo Plus, 11:10 h.).
Osobnost Plus – Jan Kofroň (2024)
Jan Kofroň, politický geograf. Rozhovorem s Putinem to pro amerického novináře Tuckera Carlssona neskončilo. Natočil ještě reportáž z ruské samoobsluhy a chválil ruské nízké ceny. „Tak už mu jen dopřát mediánovou ruskou mzdu, poslat žít někam do Novgorodu a dát mu dva roky, ať pak povypráví, „říká muž, který nejen tuto kauzu sleduje. Vypadá takto v praxi to, čemu říkáme ztráta západních hodnot? A mají podle něj Američané vůbec ponětí, co se v Rusku děje? Moderuje Barbora Tachecí.
Natočeno 2024. Premiéra 22. 2. 2024 (ČRo Plus, 10:34 h.; 26 min.).
Lit.: Tachecí, Barbora – lup: Pokud Trump vyhraje, může začít couvat z lití peněz do NATO. Nebo bude chtít odejít úplně, uvažuje politický geograf Kofroň. In web ČRo Plus, 22. únor 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Kandidát na amerického prezidenta Donald Trump vyvolal svým nedávným výrokem o zemích NATO bouři nevole. Tvrdil, že pokud země NATO nebudou dávat dost na obranu a napadne je Rusko, Spojené státy jim na pomoc nepřijdou. „Trump už několikrát říkal i to, že nepovažuje setrvávání USA v NATO za úplně výhodné pro Spojené státy. Nebo že by řekl Rusům, ať si těmi, co neplní, dělají, co chtějí,“ vypočítává politický geograf Jan Kofroň.
A v Osobnosti Plus geograf z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy pokračuje: „Toto jsou věci, které bychom měli brát opravdu vážně.“
„Chci upozornit i na to, že už po roce 2014, po ruském záboru Krymu, většina států NATO na hranicích s Ruskem začala své obranné výdaje rychle zvedat – a pokud ještě neměli ta dvě procenta HDP, velmi rychle se k nim dopracovali.“
„To proběhlo ale předtím, než se v roce 2017 stal Donald Trump prezidentem. Teď už v zásadě platí, že všechny státy, které sousedí s Ruskem, už své závazky plní.“ (..)
