Respekt podcast – Krieglovi vyhovoval svět, kde mohl s pistolí v ruce říct: Vrať se! (2024)
Rozhovor s Martinem Gromanem o Františku Krieglovi, který sice nebyl dobrodruh, ale zažil spoustu dobrodružství Připravil Erik Tabery.
Hovoří Martin Groman.
Natočeno 2024. Webová premiéra 19. 12. 2024 (Respekt.cz, 77 min.).
Lit.: Tabery, Erik: Krieglovi vyhovoval svět, kde mohl s pistolí v ruce říct: Vrať se! In web Respekt.cz, 19. 12. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vítám vás u podcastu týdeníku Respekt. Mým hostem je novinář, pedagog a historik Martin Groman, kterého pravděpodobně znáte ze skvělého podcastu Přepište dějiny, který připravuje spolu s historikem Michalem Stehlíkem. Je ale i autorem knih, mimo jiné o Františku Kriegelovi, o kterém si budeme povídat především. Kniha vyšla loni, je výborná a doporučuji ji vaší pozornosti. Bavíme se o ní mimo jiné proto, že před pár dny uplynulo čtyřicet pět let od smrti Františka Kriegela. Navíc film Vlny znovu přitáhl pozornost ke konci šedesátých let. Na úvod musím vysvětlit, že Martin je můj spolužák ze žurnalistiky, proto si budeme tykat. (..)
Host Reportéra – Samir Hauser (2024)
Připravil Tomáš Poláček.
Natočeno 2024. Webová premiéra 17. 12. 2024 (Magazín Reportér, 69 min.).
Lit.: Poláček, Tomáš: Prarodiče mi věnovali betlém, poté hořce litovali, říká ve svátečním rozhovoru vyvrhel Samir Hauser. In web Magazín Reportér, 17. 12. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Samirova mysl připomíná temný labyrint. Je to vynikající muzikant a textař, jeho kapela Vanessa patří k tomu nejzajímavějšímu, co v české porevoluční hudbě vzniklo, ale i tak má čtyřiapadesátiletý Samir Hauser spoustu hejtrů, nepřátel a v mnoha lidech vyvolává odpor.
Ve vánočním podcastu Host Reportéra vypráví, že vyvrhelem byl vždy a všude, což nejspíš vydrží až do smrti. „Určitě to je i tím, že jsem orientální kříženec,“ říká: „Můj otec byl irácký komunistický agent, první část dětství jsem prožil v Bagdádu, střety s českou realitou jsou pro mě celoživotně kruté.“
Plac Senacki godzina osiemnasta (Senátní náměstí v osmnáct hodin, 2024)
Vincent V. Severski. Scénář Jan Hussakowski, Monika Janik-Hussakowska. Hudba Paweł Skorupka. Producent Marek Korczak. Výkonný producent Błażej Kukla, Fonomagus sp. z o.o. Vedení produkce Beata Jankowska. Realizace nahrávek Paweł Szaliński. Zvukový design M: Wojciech Mularczyk. Hudební spolupráce Patrycja Bukowska. Mixáž zvuku Błażej Kukla. Režie Jan Hussakowski.
Osoby a obsazení: Martin v devadesátých letech (Grzegorz Damięcki), Martin v roce 2021 (Vincent V. Severski), vypravěč (Krzysztof Gosztyła), kapitán Razumov (Olaf Lubaszenko), Seppo (Oskar Hamerski), Ray v devadesátých letech (Arkadiusz Janiczek), Ray v roce 2021 (Kazimierz Kaczor), Portnoy (Przemysław Bluszcz), Batulis (Kamil Pruban), Paavo (Andrzej Mastalerz), Caroline (Monika Janik-Hussakowska), Tom Higgins (Krzysztof Szczepaniak), Olivier (Jakub Pruski), Louis (Norbert Kaczorowski), vyšetřovatelka (Anna Moskal), Boris (Remigiusz Jankowski), Piotr (Igor Kowalunas), Kazubin (Mirosław Wieprzewski), Marina (Marta Markowicz-Dziarkowska), Leena (Bożena Furczyk), letuška (Anna Wodzyńska), Mia (Katarzyna Tatarak), Koivisto (Leon Charewicz), Vinogradov (Paweł Szczęsny), Mauno (Michał Sitarski), Erkki (Alek Sosiński), Martti, pilot (Krzysztof Cybiński), Fjodor, hromotluk (Tomasz Jarosz), Suppo, důstojník ve službě / plavčík / mužský hlas (Jan Hussakowski).
Natočeno 2024. Vydalo Wydawnictwo Czarna Owca sp. z o.o. v roce 2024 (MP3). Ukázka k poslechu zde.
Pozn.: Wydawnictwo Czarna Owca przedstawia serial oryginalny, słuchowisko będące adaptacją bestsellerowej powieści szpiegowskiej Vincenta V. Severskiego.
Październik 1990 roku. W ZSRR panują głasnost i pierestrojka, u władzy jest Michaił Gorbaczow, który zapowiada koniec zimnej wojny. Z bazy Zapadnaja Lica na dalekiej północy ZSRR wypływa najpotężniejszy okręt podwodny świata – Dymitr Doński, dowodzony przez asa floty morskiej kapitana Golicyna. Jednostka ma na pokładzie ogromny arsenał atomowy, który może zachwiać równowagą sił światowych mocarstw. To mocno niepokoi Waszyngton i Londyn. Sojusznicy analizują sytuację i podnoszą stopień gotowości.
Amerykanie i Brytyjczycy za wszelką cenę muszą ustalić motywy Rosjan. Wszystkie drogi prowadzą do Helsinek. MI6 wysyła tam swojego najlepszego agenta, Martina. Rozpoczyna się gra wywiadów… W tle upada Związek Radziecki i powstają podwaliny rosyjskiego imperium Putina. (anotace)
Vládca vlkov 1/8 (Vládce vlků, 2024)
Juraj Červenák. Rozhlasový seriál. Dramatizace Zuza Ferenczová. Hudba Rudolf Pepucha. Dramaturgie Michaela Materáková. Hudební dramaturgie Lída Hodulíková. Zvukový mistr Ľubica Olšovská. Režie Veronika Repčík.
Osoby a obsazení: Rogan (René Jankovič), Morena (Dominika Žiaranová), vědma (Barbora Andrešičová), Goryvlad (Gregor Hološka), Velemír (Tomáš Vravník). Dále účinkují Dominika Žiaranová, René Jankovič, Barbora Andrešičová, Tomáš Vravník, Marián Labuda ml., Ivan Romančík, Branislav Bystriansky, Martin Kaprálik, Ján Jackuliak, Ivo Gogál, Martin Toman, Ladislav Kerata, Zuzana Kyzeková, Tomáš Turek, Lenka Libjaková.
Natočeno 2024. Premiéra 1. dílu 27. 12. 2024 (SRo 3 Rádio Devín, 19:00 h.).
Lit.: anonym: Vládca vlkov: Rozhlasový seriál podľa knižnej predlohy spisovateľa Juraja Červenáka. Rozhlasová tvorba. In web SRo 3 Rádio Devín, 16. 12. 2024 (článek). – Cit.: Prvá časť Červenákovej kultovej fantasy trilógie Vládca vlkov dostáva podobu rozhlasového seriálu. Príbeh nás zavedie do čias, keď naši predkovia bojovali s Avarmi. V ich svete vládnu slovanskí, no i cudzí bohovia, žijú magické bytosti, duchovia a démoni, čarodejníci a zaklínačky.
Rozprávačkou je bohyňa smrti Morena, ktorá sleduje putovanie legendárneho bojovníka proti Avarom – Rogana. Chýrečný lukostrelec, hnaný túžbou po pomste, sa na vlastnú päsť vydáva do nebezpečných lesov za riekou Hron. Ide po stopách Krvavých psov, najukrutnutnejších avarských hrdlorezov, ktorí si práve kdesi tu vybudovali svoj nedobytný brloh a temnú svätyňu. Na jeho výprave mu pomáhajú bojovníci z miestnej osady, svojská vedma, ale aj obrovský vlk Goryvlad, s pomocou ktorého sa dozvie viac o silách, ktoré driemu v jeho vnútri a ktoré ho predurčujú na veľké úlohy.
Osem dvadsať päťminútových častí plných dobrodružstva, napätia a emócií, nás vtiahnu do fantazijného sveta, v ktorom hrdinovia bojujú proti presile vyslancov krutého boha, ktorý chce svet uvrhnúť do temnoty. Rogan sa na ich čele postaví mocnému veľkňazovi, aj armáde nemŕtvych, vráti pokoj miestnym osadám, ale aj sám sebe, keď nájde odpovede na svoje otázky a zmieri sa so svojou bolesťou. (…)
Legendárny bojovník proti Avarom prichádza do oblasti za riekou Hron a hľadá tajné avarské sídlo Kirt. Na svojej ceste stretáva chýrečnú lapačku démonov a zariekavačku, prezývanú Osa, aj udatného bojovníka z rodu Borinov, ktorí mu na jeho ceste ponúknu pomoc. Aké tajomstvo ukrýva Rogan hlboko vo svojom srdci? (…)
Fakty – Nevzorná (Fakta – Nevzorná, 2024)
Z knihy Timrava v kritice a vzpomínkách čtou Ľudmila Mandžárová, Eva Matejková, Táňa Kulíšková, Mária Schumerová a Přemysl Boublík.
Natočeno 2024. Premiéra 22. 12. 2024 (SRo 3 Rádio Devín, 16:30 h.).
Pozn.: Sestra, neter, poštová doručovateľka a novinárka – štyri spomienky na výnimočnú slovenskú spisovateľku: Boženu Slančíkovú – Timravu. Ľudmila Mandžárová, Eva Matejková, Táňa Kulíšková, Mária Schumerová a Přemysl Boublík budú čítať z rozsiahlej publikácie Timrava v kritike a spomienkach. (anotace)
Rubikon: Zabudnuté rozprávky (Rubikon – Zapomenuté pohádky, 2024)
Hovoří literární historička Jana Piroščáková, etnoložka Hana Hlôžková, ilustrátor Zsolt Lukács a herečka Zuzana Kronerová.
Natočeno 2024. Premiéra 22. 12. 2024 (SRo 3 Rádio Devín, 10:00 h.).
Lit.: anonym: Rubikon: Zabudnuté rozprávky. Témy. In web SRo 3 Rádio Devín, 18. 12. 2024 (článek). – Cit.: Nezachovala sa nám jej fotografia, o jej živote vieme len základné fakty a poznáme miesto jej posledného odpočinku. A z listu, ktorý písal jej manžel po dvadsiatich rokoch manželstva vieme aj to, že o nej s láskou písal ako o drahej Málike.
Zbierka slovenských rozprávok, tak ako ich publikoval Pavol Dobšinský dodnes formuje našu kultúru a literatúru. Poznáte však meno a osud prvej slovenskej rozprávkárky, súčasníčky Pavla Dobšinského? S najväčšou pravdepodobnosťou ste doteraz o tejto žene a jej písaní nepočuli. A to aj napriek tomu, že jej rozprávky boli osobité a odlišné od rozprávok zapísaných mužmi. Ak je to tak, máte možnosť sa s ňou zoznámiť – jej meno je Amália Sirotková. Program Rubikon sa bude v nedeľu 22. decembra od 10:00 venovať novej knihe Amália Sirotková Zabudnuté rozprávky. Za jej publikovaním stojí systematický výskum literárnej historičky Jany Piroščákovej. Vďaka jej práci si môžeme prečítať dodnes neznáme a nepublikované rozprávky a cez ne spoznávať postavu Amálie Sirotkovej.
V programe Rubikon budeme v rozprávaní o prvej slovenskej rozprávkarke počuť, okrem literárnej historičky Jany Piroščákovej, etnologičku Hanu Hlôžkovú, ilustrátora Zsolta Lukácsa a herečku Zuzanu Kronerovú. A vypočujeme si ukážku z hrôzostrašnej rozprávky o umrlčej hlave, ktorá je súčasťou Zabudnutých rozprávok Amálie Sirotkovej. Dozvieme sa aj to, čím jej rozprávky pobúrili Pavla Dobšinského a ako s vizuálom knižky Zabudnuté rozprávky súvisí umelá inteligencia.
Poézia moderny – Georg Trakl (Poezie moderny – Georg Trakl, 2024?)
Juraj Šlauka. Pásmo o životě a díle rakouského básníka.
Premiéra (?) 21. 12. 2024 (SRo 3 Rádio Devín, 15:00 h.).
Pozn.: Počas života Georga Trakla vyšiel iba jeden zväzok poézie. Takmer všetky jeho verše pojednávali o hrôze budúceho zániku, smrti a bolesti. Thomas Mann o ňom neskôr napísal: „Smutný a osamelý život mladého muža tejto doby sa stal poéziou a tou najintenzívnejšou.“
Cyklus relácií venovaných poézii a jej reflexii otvára široké náručie slovenskej a do istej miery aj zahraničnej poézii. Vítaní sú výborní mladí autori, ale aj zrelí básnici a už nežijúci klasici. Dominantné sú literárne komponenty, ale vždy, ak je to možné, sa na zatraktívnenie rozhlasového pásma, používajú publicistické prvky určené na priblíženie konkrétnej tvorby poetky či básnika. Večerný priestor je optimálny na stíšený dialóg s poslucháčom vnímavým voči krásam poézie. Bonusom pre budúcnosť je vytvorenie a uchovanie vzácneho hlasu básnika. Priestor dostáva aj forma klasického literárneho pásma s veršami, komentármi a hudbou. (anotace)
Hovory Plus – Jakub Shelby (2024)
„Nebyl jsem si vědom rozdílu mezi pracovníky OSN a lidmi, kterým jsme pomáhali. Byli jsme jako jedna rodina a tam jsem viděl naprostou lidskost,“ říká o své misi v džibutské poušti humanitární pracovník OSN Jakub Shelby. Hovory moderuje Tatiana Čabáková.
Natočeno 2024. Premiéra 19. 12. 2024 (ČRo Plus, 22:05 h.).
Noční Mikrofórum – Blažena Kohoutová (2024)
Host: Blažena Kohoutová, evangelická farářka. Co ji baví při navrhování oděvů? Jak se z farářky stala headhunterkou? A proč se z velkého byznysu vrátila zpátky do kostela? Moderuje Joachim Dvořák.
Natočeno 2024. Premiéra 19. 12. 2024 (ČRo
Portréty – Otakar Hromádko (2024)
Tři roky se vyšetřovatelé Státní bezpečnosti snažili zlomit Otakara Hromádka, aby vypovídal proti Slánskému. Nepoddal se, jak prozradí historik Zdeněk Doskočil.
Natočeno 2024. Premiéra 19. 12. 2024 (ČRo Plus, 20:05 h.; 24 min.).
Lit.: Hertl, David: Popsal mučení a nepřiznal se k tomu, co neudělal. Otakar Hromádko byl přitom zapálený komunista. In web ČRo Plus, 19. prosinec 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Gustáv Husák nebyl jediným, kdo se v 50. letech odmítal při brutálním mučení Státní bezpečností přiznat k věcem, které neudělal. Statečných bylo víc – třeba Otakar Hromádko, kdysi zapálený komunista. Při mučení z ideálů vystřízlivěl a později o tom napsal v knize Jak se kalila voda. V Portrétech ho připomene historik Zdeněk Doskočil.
„Byly komunistické revoluce na Východě opravdovými revolucemi? A do jakého bodu? Nebylo to jen jednoduše dobytí moci jednou stranou?“ napsal Hromádko v textu s názvem Revoluce požírá své děti. Budiž! Ale jak a proč.
Vystřízlivění z ideálů bylo v jeho případě bolestné a musel si ho naplno protrpět. (…)
