Meziměsta 1/6 (2024)
Lukáš Vavrečka. Četba na pokračování. Připravila Klára Metge. Zvuk Roman Kolliner. Ilustrace Alžběta Dvořáková. Dramaturgie Michaela Sladká. Režie Vít Malota.
Natočeno 2024. Webová premiéra 6. 1. 2025 (ČRo Rádio Wave) v cyklu Audioknihy Radia Wave.
Lit.: Sladká, Michaela: Lukáš Vavrečka: Meziměsta. Audiokniha, která vypráví o hledání sblížení mezi otcem a synem. In web ČRo Radio Wave, 6. leden 2025 (článek). – Cit.: (…) Spisovatel, kterému se nedaří dokončit nejnovější román, uvízne během pandemie v bytě se svým autistickým synem. Rozepíše nový příběh, ve kterém se spolu vydávají na cestu tajemným městem. Román Lukáše Vavrečky poslouchejte jako audioknihu v podání Kryštofa Bartoše do 2. února. Pořad není vhodný pro děti. Původní dílo bylo zkráceno.
Meziměsta jsou poetické autofikční vyprávění o hledání sblížení mezi otcem a synem. Je to příběh o rodičovství a autismu, ale také o tom, jak příběhy proměňují svět kolem nás. Spisovatel Viktor doufá, že pomocí příběhu najde společnou řeč se svým autistickým synem. Vydají se spolu na cestu tajemným městem plným lidí se zvířecími maskami. Společně budou muset přijít na to, co je oním alegorickým městem špatně a jak s tím souvisí jeho nedokončená kniha. (…)
Lukáš Vavrečka vystudoval kulturní dějiny. Živil se jako publicista, pedagog nebo jazzový pianista. Jeho příběhy se často pohybují na pomezí fantastiky a společenské prózy. Vydal romány Alibi na příští noc, Ztracená generace nebo Tesla noir. Společně s Kristýnou Sněgoňovou připravil antologii Hlubiny města a s Klárou Smolíkovou napsal populárně naučnou práci o audioknihách Nečtu! Poslouchám. (…)
Jaký je váš poměr k práci? (1948)
Miroslav Babovec. Přednáška.
Čte Čech.
Natočeno 1948. Premiéra 4. 5. 1948 (Praha II – Brno I – Plzeň – České Budějovice, 18:45 – 19:00 h.) v cyklu Odborářské zpravodajství.
Vzpomínka na generála R. Štefánika (1948)
Připravil Laco Hrabovský. Přednáška.
Čte Čech.
Natočeno 1948. Premiéra 4. 5. 1948 (Praha II – Brno I – Plzeň – České Budějovice, 18:45 – 19:00 h.) v cyklu Odborářské zpravodajství.
Jak budeme v květnu bojovat se ztrátami ve výrobě (1948)
Připravily Lída Řezáčová a Helena Podstránská. Přednáška.
Natočeno 1948. Premiéra 4. 5. 1948 (Praha II – Brno – Ostrava -Plzeň – České Budějovice, 13:45 – 14:00 h.) v cyklu Rozhlas pro průmysl, obchod a živnosti.
Životní úroveň a národní důchod (1948)
E. Vyškovský. Přednáška.
Natočeno 1948. Premiéra 4. 5. 1948 v cyklu Odborářské zpravodajství (Praha II – Plzeň – České Budějovice, 12:15 – 12:30 h.).
Hergot! – Lepra (2025)
Jaké náboženské a duchovní metody byly ve středověku považovány za prostředky, jak pomoci malomocným? Jak se náboženské instituce podílely na jejich péči? Jaký byl vztah Řádu svatého Lazara k malomocenství? Připravili Fatima Rahimi, Petr Wagner a Dominik Čejka.
Hovoří František Kalenda.
Natočeno 2025. Premiéra 5. 1. 2025 (ČRo Rádio Wave, 52 min.).
Lit.: Rahimi, Fatima – Wagner, Petr – Čejka, Dominik: O nejděsivější nemoci středověku s publicistou Františkem Kalendou. In web ČRo Radio Wave, 5. leden 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Hrdina nového historického detektivního románu Františka Kalendy Mikuláš se v roce 1212 po letech vrací ze Svaté země do rodných Čech. Přináší si však nemoc, kterou část tehdejší společnosti vnímala jako boží trest – lepru. O této obávané chorobě středověku, péči o nemocné, fungování špitálů a lazaretů jsme hovořili s antropologem, publicistou a spisovatelem Františkem Kalendou.
Lepra, známá také jako malomocenství, je onemocnění způsobující závažné fyzické změny. Typickými projevy byly vředy, ztráta konečků prstů či odpadávání částí nosu a uší. Tyto příznaky vyvolávaly od antiky až po raný novověk hluboký odpor a strach.
Tehdejší společnost netušila, jak se choroba přenáší. Tradovalo se, že k nákaze dochází například dechem nebo dotykem, což vedlo k izolaci nemocných. Ti byli často vyčleňováni z běžného života a umisťováni do leprosárií, aby se zabránilo šíření nákazy.
Malomocní byli ve středověku vnímáni dvojím způsobem. Na jedné straně byli považováni za hříšníky, kteří svou nemocí trpěli jako důsledek božího trestu. Na druhé straně je nejen někteří církevní představitelé vnímali jako symboly Kristova utrpení. „Do jisté míry mohli být pokládáni za osoby s téměř heroickou úlohou,“ vysvětluje František Kalenda. (…)
Slovo života (1948)
Karel Beníško. Rozhlasová hra. Režie Miloslav Jareš.
Osoby: Michal – Pavlína – Martinka – Martin – děda Lukáš – organisátor – bezradostný – neveselá – neúčastný – Vašek – Tonča – nadporučík – radiotelegrafista – strážmistři – lékař – hlasy.
Natočeno 1948. Premiéra 2. 5. 1948 (Praha I, 21:00 – 22:00 h.).
Lit.: fk: Autor věrný rozhlasu. In Náš rozhlas 18/1948 (2. 5. 1948), s. 2 (článek).
Ivan Medek, muž staré občiny (2025)
Karel Hvížďala. Komentář.
Natočeno 2025. Premiéra 5. 1. 2025 (ČRo Plus, 5 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Hvížďala, Karel: Karel Hvížďala: Ivan Medek, muž staré občiny. In web ČRo Plus, 5. leden 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Přesto, že Ivan Medek, původním povoláním muzikolog a novinář, působil jako relikt staré občiny, měl velký smysl pro humor. Zemřel před patnácti lety, 6. ledna 2010 v Praze.
Když jsem s ním seděl krátce před smrtí u jednoho stolu na Amálii, diskusním večeru, které pořádával Václav Havel a Bořek Šípek mu nabízel na cestu domů láhev vína Chateauneuf du Pape, odmítl ji se slovy: „Děkuji, teď už potřebuji jen teplé pyžamo, aby mi nebylo v hrobě zima.“ (…)
Den Československého rozhlasu (1948)
Tvůrci nezjištěni. Úvodní projev Kazimír Stahl, náměstek generálního ředitele Čs. rozhlasu.
Natočeno 1948. Premiéra 5. 5. 1948 (Praha I – Praha II – Bratislava – Košice – Banská Bystrica – Tatry – Brno I – Brno II – Ostrava – Plzeň – České Budějovice, 20:00 – 21:30 h.).
Československý rozhlas v květnu 1945 (1948)
Jaroslav Krása. Přednáška.
Čte autor.
Natočeno 1948. Premiéra 5. 5. 1948 (Praha I – Plzeň – České Budějovice, 18:00 – 18:15 h.).
