Karin Lednická pokřtila třetí díl Šikmého kostela v hornických šatnách dolu Michal (2024)

Reportáž ze křtu třetího dílu Šikmého kostela připravila Marta Pilařová.

Hovoří Karin Lednická, Josef Chovanec, Pavlína Vaňková a Vanda Vaňková.

Připravil ČRo Ostrava v roce 2024. Premiéra 19. 4. 2024 (ČRo Ostrava, 2 min.) v cyklu Zprávy.

Lit.: Pilařová, Marta: Karin Lednická pokřtila třetí díl Šikmého kostela v hornických šatnách dolu Michal. In web ČRo Ostrava, 19. duben 2024 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Vyšel závěrečný díl románové kroniky Šikmý kostel. Obyvatelé zničeného města Stará Karviná v něm prožívají dobu po válce, po únorovém převratu a první desetiletí totality. Křest knihy se odehrál v hornických šatnách černouhelného dolu Michal. Příznačně, protože právě historii horníků chce spisovatelka Karin Lednická uvést na pravou míru.

„Ta potřeba to napsat vycházela spíše z povědomí zastat se lidí, kteří už nemají hlas, protože už tady nejsou, nebo si ho nedokážou získat a nesou důsledky, které nezavinili, padají na ně mýty, které nejsou pravdivé, ale neumějí se vůči nim postavit. Takže na všechny tyto lidi jsme myslela, kteří čtyřicet let poctivě pracovali a najednou se na ně zapomnělo a připadají si odsunutí,“ říká Karin Lednická. (…)

Třetí díl Šikmého kostela psala tři roky. Je nejdelší, má téměř 700 stran. Děj končí v roce 1961 a rudá barva přebalu naznačuje, o jaké době se v něm píše. „Václav Havel řekl jednou, že nikoho nepodvedli komunisté tolik jako dělnickou třídu. A o havířích to platí dvojnásob. A to je to ústřední téma,“ dodává autorka.

Pokřtít knihu přišel i Josef Chovanec, který dobýváním uhlí strávil půl života. „Ta nevraživost vůči havířům vznikla především proto, že lidé viděli jejich peníze. Je pravdou, že vydělávali téměř čtyřikrát tolik, co lidi běžně, ale to byli slušní lidi, slušní tátové. Já jsem na to, že jsem v hornictví pracoval, hrdý,“ řekl bývalý havíř.

Rychle obsazená místa na křtu si stihly rezervovat i Pavlína a Vanda Vaňkovy. Matka s dcerou prožily v hornickém regionu celý život, ale informací o něm měly málo. „Byť jsem jezdila do Karviné každý den do školy kolem toho kostela, člověk ani netuší, že to město bylo posunuté o několik set metrů. A je to vlastně díky těm knihám, protože jinak by nás to ani nenapadlo,“ uznávají.

Do Staré Karviné, ze které zbyl jen šikmý kostel, se jezdí dívat autobusy plné turistů. Třetí díl je pokřtěný vodou z rybníka za kostelem a jeho autorce se diář plní termíny besed a přednášek po celém Česku. Už teď jich je víc než tři sta.

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)