Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou – Hackenberger chce zůstat ve hře

Přemysl Hnilička

(Týdeník Rozhlas, červenec 2016)

V červnu 1965 měla na vlnách stanice Československo II. premiéru hra Wolfganga Karla Schweickerta Pozor, mluví Hackenberger! Dramaturg Karel Gissübel a režisér Jiří Horčička tehdy inscenovali jeden z textů kánonu východoněmecké rozhlasové hry.

Monolog muže, jehož doba už minula, ale možná znovu přichází, se odehrává v jednom z německých blázinců. Hlavní antihrdina Hackenberger je typický německý deprivant své doby: narodil se obchodnímu příručímu, který padl v první světové válce. Děsivá mu nepřišla Velká válka, ale to, že Německo prohrálo. Jako všichni Němci musí snášet porážku, velké válečné reparace a navíc hlubokou hospodářskou krizi, která německou ekonomiku zcela zničila. „Zachraňuje“ ho až nástup Adolfa Hitlera v roce 1933; už o dva roky později se stává rotmistrem, cvičitelem v nacistické armádě a především přesvědčeným nacistou. Vůdce mu dá totiž šanci stát se malým vůdcem na malém místečku, které jakoby patřilo jen jemu. Otevře stavidla Hackenbergerova skrytého sadismu a nenávisti vůči ostatním lidem: „Vy byste se mi tak někdy měli dostat do pazourů, vy podělávkové… Moje jednání se vám zdá podivné; ale dřív, to bylo všechno v pořádku, co? To šlo všecko hladce, když já měl slovo! Proto jsem to dotáh´ na vojně daleko, rozumíte. Já jsem uměl lidem ohýbatt hřbety. Však mám taky zápěstí, to se prosím klidně podívejte: poslední dírka řemínku na hodinky se sotva dá zapnout. Pane jo, já byl cvičitel: raz dva…“ Baví se týráním vojáků a zůstávají za ním mrtví, ale trest se nedostaví, nadřízený ho vždy kryje.
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Jak rozhlas o bílou paní přišel

Martin Čípek

(napsáno pro web Panáček v říši mluveného slova)

Pravda se nesmí zapírat, prohlásí rezolutně kastelán Pupenec a uvrhne tím sebe do klatby. V socialistické společnosti je pravda nedovolený luxus, zvlášť když máte rodinu. Jenže co dělat, prochází-li se v noci po chodbách místního hradu přízrak bílé paní… Taková je výchozí situace filmu Zdeňka Podskalského Bílá paní (1965), který si (ne)dovoleným způsobem utahoval z tehdejších mocných, z doby, která produkovala lež na běžícím páse i ze všech těch ustrašených občánků, jejichž svědomí je poznamenané ideologickým diktátem. Film byl natočen podle jedné z povídek spisovatele Pavla Buksy, který v literárních kruzích vystupoval pod pseudonymem Karel Michal. Jeho sbírka satirických povídek Bubáci pro všední den (1961) zaznamenala tehdy nevídaný ohlas – během šedesátých let se dočkala celkem čtyř vydání – a stala se tím, čemu dnes říkáme bestseller. Michal v ní oživil přízraky dávné minulosti, nadpřirozené úkazy a zjevení, kouzla, která přivádějí protagonisty jednotlivých příběhů do prekérních situací. Mezi nimi právě nebohého kastelána hradu Šaratice Pupence, který v křížové chodbě narazí na bílou paní a nedbaje následků, ohlásí celou záležitost „nahoře“. Ministerstvo kultury na hrad vyšle odbornou komisi, která má za úkol zjistit, jak se věci mají… Povídka už svým názvem (Jak Pupenec k štěstí přišel) ironicky odkazuje k závěrečnému vyústění: Pupenec je po zásluze odměněn (potrestán), tedy přeložen na jiný hrad.

Satirické vyznění této povídky pochopitelně znásobil Podskalského film, který tehdy pobouřil stranické orgány svým básnickým viděním, obrazotvornou silou, vtipem a jízlivou ironií i pronikavostí svého soudu o skutečném stavu socialistické společnosti. Smyslem Michalovy povídky (potažmo všech povídek) bylo prověřit jednotlivé typy lidí, uvést ve zmatek jejich sebeuspokojené a zjednodušené myšlení, vnímání skutečnosti přes citáty z tzv. klasiků marxismu-leninismu nebo přes služební předpisy, jak píše Pavel Pešta ve Slovníku české prózy a dodává, že Michal nepominul ani jiné lidské nectnosti jako závist, hamižnost, kořistnictví nebo zbabělost, proradnost, přetvářku, podlézavost, ochotnou přizpůsobivost a že obrátil tradiční metodu lidových pohádek naruby: zatímco v nich hrdina nejčastěji přichází z lidského světa do kouzelných končin, zde naopak pohádkové bytosti vstupují do lidské reality, z níž se ovšem po morální a citové stránce i způsobem myšlení vymykají.

Film ovšem nebyl jediným uměleckým ztvárněním Michalovy povídky. O necelé tři roky později, v červnu 1968, měla premiéru také rozhlasová hra Jak to bylo s bílou paní, kterou do vysílání připravil dramaturg Jaromír Ptáček.
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Panáčkův průvodce – Pár příběhů z Tiché hrůzy

Přemysl Hnilička

(vyšlo v Týdeníku Rozhlas, leden-únor 2021)

Horor rozhodně nebyl podporovaným žánrem v době socialistického realismu. Jeden z prvních ozvuků tohoto “úpadkového” žánru na územi Československa byl výbor nejvýznamnějších angloamerických hrůzostrašných povídek Tichá hrůza (1967), který sestavil a přeložil Tomáš Korbař. Náklad byl brzy rozebrán a o tři roky později vyšla sbírka znovu; není tedy divu, že na velký zájem zareagoval i Československý rozhlas. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let nastudoval hned několik povídek z Tiché hrůzy.  

Dramatizátorem a režisérem byl Jiří Josek. Ten připravoval pro stanici Praha sobotní večerní program s názvem Co s načatým večerem. Náplň připravovala tehdejší redakce zábavy v čele s Iljou Kučerou st., Daliborem Pokorným a Bedřichem Zelenkou. Vedle kratších rozhlasových her zábavného (a někdy – jak vidno – i hororového) charakteru byla součástí večera také dospělejší verze Hajaji, tzv. Pohádky pod duchnu. 

Již 26. dubna 1969 měl premiéru příběh Roberta Aickmana Čekárna. Mladík Pendlebury (Petr Haničinec) omylem přejede svou cílovou stanici a vlakový zřízenec jej vysadí až na konečné v Castertonu. Místní hotel je zavřený a nepříliš ochotný zaměstnanec dráhy mu nakonec po dlouhém přemlouvání umožní přespat v sychravé čekárně. Teprve až se ztemnělou místností začnou ozývat tajemné zvuky a pohybovat podivné postavy, pochopí Pendlebury proč…
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Podpořte provoz Panáčka v říši mluveného slova i v roce 2020

Vážení a milí uživatelé,

chcete-li Panáčka podpořit v jeho existenci, pošlete prosím libovolnou částku na účet Komerční banky 35-1353320207/0100 a jako heslo uveďte „Panáček“.

Děkujeme! Tvůrci Panáčka v říši mluveného slova.

Hledáme ztracené rozhlasové nahrávky! – O projektu Panáčka v říši mluveného slova

Projekt rozhodně není nový, chceme jej ale připomenout: nemáte doma magnetofonové pásky s mluveným slovem? Nebo nevíte, co na páskách je? Kontaktujte nás na adrese mluveny{tecka}panacek{zavinac}seznam{tecka}cz – možná máte natočenu hru, literární pásmo nebo četbu, která už v oficiálních archívech neexistuje!

Přemysl Hnilička

tapedeckJedním z témat, které mne jako fanouška mluveného slova trápí a nutí mne znovu a znovu se k němu vracet, je pátrání po rozhlasových hrách, které byly smazány; ať už v letech padesátých, sedmdesátých, osmdesátých či i v letech po Listopadu 1989. Především v létech šedesátých byly natočeny vynikající rozhlasové hry s prvotřídním obsazením; ani to je však nezachránilo před barbarskou likvidací – ať už bylo důvodem téma hry, jméno autora či režiséra nebo protagonisty.

Na toto téma už na Panáčku vznikl článek, mezi záznamy na této webové stránce najdete mnoho her, jejichž záznamy končí prostým a smutným „smazáno“; bylo tedy načase udělat něco pro to, aby se tento stav změnil.
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Příběhy z Vysočiny – Průvodce očkováním (2021)

Připravila Dagmar Dáša Kubíková.

Hovoří Dominika Vencálková.

Natočeno 2021. Premiéra 20. 4. 2021 (ČRo Vysočina, 3 min.).

Lit.: Kubíková, Dáša: Průvodce očkováním. Ve Žďáře nad Sázavou to jde doslova jako na běžícím páse. In web ČRo Vysočina, 20. duben 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Rozjezd byl pomalý a vakcín málo, ale očkování proti covidu se v České republice dostalo do rychlejšího tempa.

Kromě seniorů nad 80 a 70 let, zdravotníků, pečujících v sociálních službách nebo učitelů, se dostalo i na chronicky nemocné pacienty. (…)

Xaver a host – Josef Alois Náhlovský (2021)

Josef Alois Náhlovský hostem Luboše Xavera Veselého.

Natočeno 2021. Premiéra 19. 4. 2021 (ČRo Region, 30 min).

Lit.: nwe – Veselý, Luboš Xaver: Legrace se dá udělat ze všeho, říká komik Josef Náhlovský. In web ČRo Region, 19. duben 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Josef Alois Náhlovský je původním povoláním učitel českého jazyka. Známý je ale především jako herec a komik, který si na způsob hloupého Honzy hravě poradí ve svých výstupech s každou nástrahou a problémem.

Největší lekcí pro herce, baviče a historika Josefa Náhlovského byla hudební skupina Fešáci. „U Fešáků jsem byl dvanáct, možná čtrnáct let. Petr Novotný mně i Josefu Mladému dal tenkrát opravdovou školu,“ říká komik a přidává další vzpomínku. „Petr Novotný je podle mě nedoceněný bavič. On a Vladimír Menšík jako jediní zvládli sami táhnout Silvestra. Petr Novotný ho natočil například třikrát za sebou, celkově předvedl šedesát výstupů s pointou. Takový počet bychom ani s Karlem Šípem nedali dohromady,“ směje se Josef Náhlovský.

S Karlem Šípem spolupracuje již šestnáctý rok. Momentálně se s ním potkává v pořadu Minipárty. Kromě letitého přátelství je spolu pojí společné zájmy, mezi které patří fotbal, tenis a politika. „Svá jevištní vystoupení si každý z nás píše sám. Když jsme ale spolu vystupovali v televizi, tak je většinou psal Karel sám,“ vysvětluje Josef Náhlovský. (…)

Důkaz 111 (2021)

Originální česká audiohra. Připravili Tomáš Oramus, Michal Zátopek  a Jaroslav Wagner.

Účinkují Tereza Hofová, Bohdan Tůma, Norbert Lichý.

Natočeno 2021.

Lit.: Havlová, Alžběta: První česká audiohra se chystá na globální trh. Nejen nevidomí si ji vyzkouší také v anglické verzi.  In web IRozhlas, 18. 4. 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit: K vyřešení tajuplného detektivního příběhu vám postačí jen mobil a sluchátka. Hru, která má také ovládání pro nevidomé, už před časem vytvořili čeští vývojáři a teď chystají její anglickou verzi pro světový trh.

Herní průmysl se stále více snaží zaměřovat také na nevidomé hráče. Napřed jsou v tomto ohledu čeští vývojáři, kteří už před časem vytvořili unikátní hru pro mobilní telefony založenou pouze na audio zážitku. Představit si můžete interaktivní rozhlasovou hru, jejíž děj přímo ovládáte.

Důkaz 111 je detektivní příběh s lehce hororovými prvky, který vás přenese do Spojených států osmdesátých let. Hlavní hrdinka Alice Wellsová, náčelnice městečka Fairfield, řeší záhadný anonymní telefonát. Ten ji zavede na nehostinný ostrov do hotelu Harber Watch Inn, kde nemůže nikomu věřit.

Audiohru můžete ovládat i se zavřenýma očima. Tajuplná atmosféra a zvukové kulisy jsou zpracovány na vysoké úrovni filmového zvuku. Hra využívá takzvaného „binaurálního audia“, kdy máte pocit, že zvuk je všude kolem vás a může se tak lehce stát, že se leknete otevíraných dveří nebo vzdáleného odkašlání.

Za projektem spolu s programátorem Michalem Zátopkem a game designerem Jaroslavem Wagnerem stojí filmový zvukař Tomáš Oramus. Na hře pracovali šest let. Výsledkem je audio podoba takzvaných příběhových knih, kdy děj určují pouze čtenářova rozhodnutí.

Hra, kterou je možné si stáhnout na webových stránkách Play by Ears, tak má více alternativních konců. (…)

Studio N – První let na jiné planetě (2021)

Připravil Filip Titlbach.

Hovoří Petr Koubský.

Natočeno 2021. Webová premiéra 20. 4. 2021 (PodBean Deník N, 15:10 h.).

Lit.: Titlbach, Filip: První let na jiné planetě. In web PodBean Deník N, 20. 4. 2021 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Na Marsu včera vzlétla do výše tří metrů malá helikoptéra Ingenuity. Je to poprvé, kdy stroj těžší než vzduch létal na jiném nebeském tělese. Je to další mezník pro lidstvo, říká ve Studiu N Petr Koubský.

Host Apetýtu – Jana Madarászová (2021)

Připravila a moderuje Jaroslava Jarka Rozsypalová.

Hovoří pedagožka .

Připravilo Brno v roce 2021. Premiéra 19. 4. 2021 (ČRo Brno, 27 min.) v rámci pořadu Apetýt .

Lit.: Rozsypalová, Jarka: Jak poznat hlasy ptáků? „Žluva zve na pivo, žluna už na něm byla a chechtá se,“ radí pedagožka. In web ČRo Brno, 19. duben 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pedagožka Jana Madarászová učí v přírodovědných kroužcích zábavnou formou, jak podle zpěvu poznat konkrétní druh ptáka. Jak se dá jednoduše naučit rozeznat jarní cvrlikání, o tom si povídala s moderátorkou Jarkou Vykoupilovou.

„Ptáci mi přirostli k srdci už v dětství, kdy jsem dostala od mamky dalekohled a chodila jsem do lesa. Bavilo mě pozorovat ptáky, jak se chovají a umět je poznat podle zvuků,“ říká vystudovaná učitelka chemie a biologie.

„Zvonohlík zahradní – tohoto malého žlutohnědého ptáčka najdete vždy někde hodně vysoko – na anténách, topolech, hromosvodech. Dětem jsem říkala, že je to takové cinky-linky dohromady a někdo mi řekl, že to zní jako kdyby vrzala kolečka,“ popisuje Jana Madarászová. (…)

ArtCafé – Parfémy a čich (2021)

Alžběta Kvasničková si povídá v provoněném ateliéru tvůrkyně parfémů Kateřiny Šantrochové o čichu. Zajímá ji, jak se práce s tímto smyslem propisuje do současného umění. Hudbu vybírá Jiří Špičák.

Natočeno 2021. Premiéra 21. 4. 2021 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).

Host Lucie Výborné – Dominika Gawliczková (2021)

Hostem je Dominika Gawliczková, cestovatelka. Není snadné se neustále klanět po japonském způsobu, když sedíte na motorce, ale Dominika Gawliczková to prostě nějak dokázala. Jak se člověk cestou po Japonsku ocitne zamčený v hodinovém hotelu? Jakou rychlostí musíte jet, abyste unikli tajfunu? A pochutná si člověk na syrové chobotnici? Moderuje Lucie Výborná.

Natočeno 2021. Premiéra 21. 4. 2021 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).

Vizitka – Martin Pokorný (2021)

Host: Martin Pokorný, překladatel, komparatista. Moderuje: Markéta Kaňková. Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou.

Natočeno 2021. Premiéra 21. 4. 2021 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.).

Blízká setkání – Kamil Rodan (2021)

Host: historik Kamil Rodan, odborník na britskou královskou rodinu. Moderuje Adéla Gondíková. Rozhovory s osobnostmi, které znáte, anebo které stojí za to poznat. Dialogy, které pohladí po duši hosty i posluchače. S Dvojkou můžete prožít blízké setkání s novým zajímavým člověkem každý všední den.

Natočeno 2021. Premiéra 21. 4. 2021 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

Dvacet minut Radiožurnálu – Petr Pavel (2021)

Hostem je Petr Pavel, někdejší předseda Vojenského výboru NATO a bývalý náčelník generálního štábu. Byla sabotáž ve Vrběticích aktem státního terorismu, vojenským nepřátelstvím na území suverénního státu nebo útokem na zboží zahraničního podnikatele? Jak vrátit do rovnováhy diplomatické vztahy s Ruskem? A jakou oporou nám je v současné situaci Severoatlantická aliance? Moderuje Vladimír Kroc.

Natočeno 2021. Premiéra 20. 4. 2021 (ČRo 1 Radiožurnál, 17:06 h.).