Prosba k vítězi dražby časopisů Radiojurnal 1926-1936

r-journal Asi je to marné, ale stejně to zkusím…

Dne 17. 1. 2022 proběhla na Aukru dražba několika ročníků časopisu Radiojournal, konkrétně z let 1926-1936. Samozřejmě bych je velmi potřeboval při práci na Panáčkovi, protože obsahuje nedostupné již údaje.

Aukro bohužel – jako již má ve zvyku poslední léta – technicky selhalo, a tak se mi nepodařilo přihodit. Možná je výherce mezi fanoušky Panáčka, a tak mne napadlo ho takhle oslovit:

Gratuluji k výhře! Byl byste ochoten ty starší čísla z 20. let pro mne oskenovat? Samozřejmě to nechci zadarmo..

Kdybyste tušili, kdo je ten šťastný výherce, dejte mu prosím o této prosbě vědět…

Panáček (mluveny/tecka/panacek/zavinac/seznam/tecka/cz)

Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou – Soud nad Antigonou, který se nekonal

Přemysl Hnilička

(vyšlo v Týdeníku Rozhlas /2021)

Když se v bitvě střetnou dva bratři – Polyneikes a Eteokles – a oba padnou, povolí vládce Kreon pohřbít pouze Eteokla, Polyneikos má být ponechán na pospas živlům a dravým šelmám, protože se postavil proti vladaři a vlasti. Eteoklova a Polyneikova sestra Antigona však vládcův rozkaz neuposlechne a rozhodne se pohřbít i svého “zakázaného” bratra. To ovšem Kreon nemůže nechat bez trestu – navzdory tomu, že jeho syn Haimon je snoubencem Antigoniným…

Klasické Sofoklovo drama Antigona o vzpouře proti lidské vládě, která neuznává zákony stojící nad ní, se objevovalo na jevištích světa v dobách, kdy si světská moc uzurpovala větší díl, než jí náležel. Příběh hlavní hrdinky se ostatně objevoval v průběhů času i v dalších zpracováních. Když pomineme fakt, že před Sofoklem se stejným tématem zabýval i Aischylos v závěru tragédie Sedm proti Thébám a po něm příběh zpracoval i Euripídés, nejslavnější variací byla asi Antigona Jeana Anouilha, v níž je posílen motiv Kreona coby technokraticky uvažujícího politika. V českém prostředí se sluší jmenovat zábavnou i drásavou persifláž Romana Sikory Smetení Antigony, která byla uvedena v roce 1998 v rozhlase jako zvuková rekonstrukce scénického čtení z Divadla Husa na Provázku (v rámci festivalu Divadlo v pohybu ´98).

Nás však bude zajímat především inscenace Antigony, která (ne)vznikla v druhé polovině roku 1939. Radiojournal ji měl v plánu uvést 12. září v režii zkušeného Jaroslav Hurta a inzerována byla v dobovém rozhlasovém věstníku. Anonymní autor se v článku řečnicky ptá, “proč v době dramaticky vypjaté, vzrušené a odhodlané k ráznému řešení situace dává se chmurné dílo, nutící k pravému opaku než k rozptýlení myšlenek, a dál: co může říci živému dnešku tato hra, dějově čerpaná z doby tak odlehlé, z řeckého mythu, a napsaná autorem, předcházejícím narození Kristovo o několik století? Nuže: nevěřme, že nejlepším lékem v současné době je smích a že jen zábavné dílo nás rozptýlí, a právě tak se nemylme, že nám má co říci jen autor současný (…).”
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou – Když televizní hra ovlivní rozsudek

Přemysl Hnilička

(vyšlo v Týdeníku Rozhlas /2021)

Publicista a spisovatel Pávek je nečekaně předvolán k výslechu. Policejní vyšetřovatel Hradil se jej vyptává na jeho televizní inscenaci Smrt za dvojími dveřmi, v níž popsal vraždu, kterou spáchal jakýsi Holeček na rodičích své ženy, s nimiž měl dlouhodobé neshody. Celý text inscenace je samozřejmě smyšlený, vyšetřovatel Hradil však má na stole spis podezřelého Kajzra, který jako by byl opsán z Pávkovy hry….

To však není hlavní problém rozhlasové hry Viléma Hejla V suterénu není telefon. Ten nastává až v okamžiku, kdy Pávek zjistí, že soud o Kajzrovi rozhodoval v přímé souvislosti se znalostí oné televizní hry – že tedy porota přisuzovala vlastnosti a hříchy jeho smyšlené postavy skutečnému obžalovanému, který byl možná odsouzen neprávem. Zkouší tedy, hnán špatným svědomím a strachem z justičního omylu, kontaktovat jak vyšetřovatele, tak obhájce, dramaturga své hry a nakonec i prezidentskou kancelář, která zamítla Kajzrovu žádost o milost. Nikdo však nemá zájem o to šťourat do již uzavřeného případu, prezident je na služební cestě v Bratislavě a ani výkon rozsudku nelze zastavit, protože – v suterénu není telefon…

Téma vztahu literárního díla a skutečnosti zajímalo Viléma Hejla zásadně; víme konec konců už o jedné jeho hře s podobným námětem: Sebrané zločiny Vladimíra Hudce byly natočeny v brněnském studiu v roce 1966 a na stránkách tohoto časopisu už jsme o nich psali. Tentokrát Hejla zaujala situace, v níž silné umělecké dílo shodující se náhodně s podobnou realitou dokáže ovlivnit výsledek ve skutečném světě. Dokonce natolik, že vedle zmíněné hry vznikla ještě upravená varianta pod názvem Dvojník; zde se ovšem děj odehrává v Itálii, publicista se jmenuje Karl Langer a státní zástupce Wackermann. Obě verze hry vznikly pravděpodobně podle synopse pod názvem Konfrontace.

Podle dostupných materiálů lze říci, že tato Hejlova rozhlasová hra nebyla nikdy premiérována. Možná za to mohla námětová podobnost s již odvysílanými Sebranými zločiny Vladimíra Hudce. Možná dramaturga odradily také některé repliky: „…. naše století nás otužilo. Nějakou tu vraždu sem tam sneseme, ale (…) normální člověk spíš má strach z policie, než aby se lekal nějakého Hartmanna, Leciána nebo Mrázka”.

(Za zpřístupnění textů děkuji Eduardu Burgetovi a Davidu Hertlovi.)

Podpořte provoz Panáčka v říši mluveného slova

Vážení a milí uživatelé,

chcete-li Panáčka podpořit v jeho existenci, pošlete prosím libovolnou částku na účet Komerční banky 35-1353320207/0100 a jako heslo uveďte „Panáček“.

Děkujeme! Tvůrci Panáčka v říši mluveného slova.

Hledáme ztracené rozhlasové nahrávky! – O projektu Panáčka v říši mluveného slova

Projekt rozhodně není nový, chceme jej ale připomenout: nemáte doma magnetofonové pásky s mluveným slovem? Nebo nevíte, co na páskách je? Kontaktujte nás na adrese mluveny{tecka}panacek{zavinac}seznam{tecka}cz – možná máte natočenu hru, literární pásmo nebo četbu, která už v oficiálních archívech neexistuje!

Přemysl Hnilička

tapedeckJedním z témat, které mne jako fanouška mluveného slova trápí a nutí mne znovu a znovu se k němu vracet, je pátrání po rozhlasových hrách, které byly smazány; ať už v letech padesátých, sedmdesátých, osmdesátých či i v letech po Listopadu 1989. Především v létech šedesátých byly natočeny vynikající rozhlasové hry s prvotřídním obsazením; ani to je však nezachránilo před barbarskou likvidací – ať už bylo důvodem téma hry, jméno autora či režiséra nebo protagonisty.

Na toto téma už na Panáčku vznikl článek, mezi záznamy na této webové stránce najdete mnoho her, jejichž záznamy končí prostým a smutným „smazáno“; bylo tedy načase udělat něco pro to, aby se tento stav změnil.
Přečtěte si zbytek příspěvku »

13+ – Česko ve vlně omikronu, památka obětí holokaustu (2022)

Připravil Filip Breindl.

Hovoří Filip Breindl – moderátor, Václav Hořejší – imunolog, Ústav molekulární genetiky AV ČR, David Maxa – rabín.

Natočeno 2022. Premiéra 27. 1. 2022 (Rádio Proglas, 13:05 h.).

Lit.: Breindl, Filip: Rabín Maxa: V každé generaci se najde nebezpečí, že člověk zapomene na svou lidskost. Pořad v souvislostech. In web Radio Proglas, „Připomínám si samozřejmě členy své rodiny, prababičku, pratetu, které byly zavražděny v průběhu šoa. Vzpomínám zároveň na svého tatínka, kterému se podařilo šoa přežít díky pomoci dobrých lidí v úkrytu na Svaté Hoře u Příbrami. Díky tomu jsem dnes tady,“ přiblížil rabín David Maxa, jak prožívá Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Tento významný den České republiky připomíná výročí osvobození vyhlazovacího tábora v Osvětimi v lednu 1945.

Spojení vzpomínky s tématem předcházení zločinům proti lidskosti Davidu Maxovi připomíná jednu část sederového shromáždění při pesachu, oslavě osvobození židovského národa z egyptského otroctví, kdy zaznívá, že každý člověk v každé generaci by měl mít možnost vidět sám sebe, jako by z otroctví vycházel. „V každé generaci se najde jisté nebezpečí, které může ohrozit lidi a člověka přivést do takové situace, že nevnímá svou lidskost a zapomíná na ni takovým způsobem, jako tomu bylo během holocaustu. Proto je velmi důležité připomínat to, co bylo, abychom zároveň předcházeli tomu, co by případně mohlo nastat,“ řekl rabín působící v pražské komunitě Ec-chajim a židovských obcích v Liberci a Děčíně. Za důležité pokládá, aby se do budoucna zachovala svědectví lidí, kteří prošli vyhlazovacími tábory, a oceňuje spolupráci s některými školami.
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Večer na téma – Krajina, kde paměť ještě trvá (2022)

Rozhlasové pásmo s ukázkami z díla připravila k 100. výročí narození Jana Skácela (1922-1989) Alena Blažejovská. Na archivních i nových nahrávkách kromě básníka hovoří Zdeněk Kožmín, Ludvík Kundera, Ladislav Lakomý, Milan Uhde, J. P. Kříž, Ludvík Němec, Jiří Trávníček a další. Režie Radim Nejedlý.

Připravilo Brno v roce 2022. Premiéra 9. 2. 2022 (ČRo 3 Vltava, 20:00 – 22:00 h.).

Dopolední Region – Dagmar Lieblová (2022)

Vzpomínky Dagmar Lieblové. Rozhovor připravila redaktorka Markéta Vejvodová.

Natočeno 2022. Premiéra 27. 1. 2022 (ČRo Region, 3 min.).

Lit.: Vejvodová, Markéta: Paní Dagmar Lieblová byla jednou z mála, kterým se podařilo přežít Osvětim. Díky chybě tisku. In web ČRo Region, 27. leden 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Paní Dagmar Lieblová z Kutné Hory jako jediná z rodiny přežila transporty z Terezína do Osvětimi. Jako patnáctiletá měla štěstí. Díky chybně zapsanému datu narození unikla plynovým komorám a byla nasazená na odklízecí práce do Hamburku. Otřesné podmínky nakonec málem nepřežila. Později se stala dlouholetou předsedkyní Terezínské iniciativy.

Dne 27. ledna si každoročně připomínáme Mezinárodní den památky obětí holocaustu. Toto datum bylo vybráno záměrně. Přesně 27. ledna 1945 byl Rudou armádou osvobozen vyhlazovací tábor v Osvětimi – Birkenau.

Během druhé světové války bylo nacisty zavražděno 6 milionů Židů a statisíce Romů. Přesně před 80 lety – v průběhu roku 1942 – proběhla většina deportací do Terezína, kde byli Židé soustřeďováni do doby, než se na východě Evropy dostavěly vyhlazovací tábory. Koncem roku 1942 už nikdo z židovských rodin na své adrese nebyl k nalezení. (…)

ArtCafé – Hřbitov, prostor veřejný? (2022)

Praha má nový manuál, jak pracovat s veřejným prostorem městských hřbitovů. Jakou roli hrají hřbitovy v prostoru města? Jak se jejich funkce mohou rozšiřovat a jak se liší v kontextu jiných kultur? V ArtCafé se bude ptát Tereza Lišková.

Natočeno 2022. Premiéra 28. 1. 2022 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).

Káva o čtvrté – Pokojové rostliny v zimě (2022)

Diskusní pořad, dnes na téma: Pokojové rostliny v zimě. Host: Ing. Pavel Matiska, Ph.D., Katedra zahradnictví Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze. Jakou péči potřebují pokojové rostliny v těchto dnech? Mění se přístup k našim rostlinkám v květináči oproti jinému ročnímu období? Jaké přirozené procesy, kterými domácí zeleň prochází, respektovat? Kdy do nich zasáhnout, kdy se přílišné péči naopak vyvarovat? Jak často zalévat, hnojit, případně kdy rostliny přesadit nebo změnit jejich stanoviště?  Moderuje Tereza Stýblová.

Natočeno 2022. Premiéra 28. 1. 2022 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).

Z andělů každý (2022?)

Stanislav Mareš. Pondělí nejkrutějšího měsíce, co vyhání šeříky z mrtvé půdy. Práce, fabrika, Rilke a obavy z neplánovaného těhotenství. Povídka ze sbírky Čas milosti. Připravil Dominik Mačas. Režie Jakub Doubrava.

Účinkují Richard Fiala.

Nastudovala Plzeň v roce 2022 (?). Premiéra 28. 1. 2022 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Lit.: Mačas, Dominik: Střety s láskou, smrtí i stereotypem všedního života v povídkách posrpnového exulanta Stanislava Mareše. In web ČRo 3 Vltava, 27. leden 2022 (článek). – Cit.:  Jméno Stanislava Mareše, básníka, prozaika a překladatele, už pravděpodobně současnému čtenáři moc neřekne. Někdejší zástupce šéfredaktora Sešitů pro literaturu a diskusi emigroval po roce 1968 do Austrálie, kde působil jako vysokoškolský pedagog na univerzitách ve Wollongongu a Bathurstu. V Austrálii také v roce 2005 zemřel.

Stanislav Mareš debutoval sbírkou povídek Čas milosti v roce 1965 v edici Mladé cesty. Další kniha mu v Čechách vyšla až v roce 1996. Byla to sbírka básní Báje z Nového světa, která dvacet let před tím vyšla v exilovém nakladatelství ’68 Publishers manželů Škvoreckých. Novela Všechen popel z růže, kterou plánovalo ještě v 60. letech vydat nakladatelství Mladá Fronta, pravděpodobně zůstala nedokončená.

Podle svědectví přátel byl Stanislav Mareš ve vztahu k literárním dílům velmi kritický a zejména k těm svým. Zda ukrývá nějaké další texty autorova literární pozůstalost, není v současnosti známo. Daleko větší prostor tak zaujímá Marešova práce překladatelská. V letech 1963 až 1965 byl krátce referentem v Dilii a byl obeznámen s nabídkami zahraničních nakladatelství. Díky tomu vznikla řada jeho překladů pro revue Světová literatura a zejména antologie angloamerických básníků Obeznámeni s nocí (1967), kterou připravil s Janem Zábranou. (…)

 

Osobnost Plus – Petr Hruška (2022)

Petr Hruška, básník. Přitahují ho divné věci. Jednou z nich je poezie. Proto ji čte a píše. Přišel už na to, k čemu je poezie běžnému člověku? Proč za vlády Andreje Babiše nechtěl předávat Státní cenu za literaturu? A co v něm zanechaly vzpomínky, jak musel převážet vězně a poutat je k trubkám na nádraží? Moderuje Lucie Vopálenská.

Natočeno 2022. Premiéra 28. 1. 2022 (ČRo Plus, 10:34 h.).

Blízká setkání – Veronika Vavrová (2022)

Host: pekařka Veronika Vavrová. Moderuje Tereza Kostková. Veronika Vávrová peče často kus koláče. Kdy a na co naposledy stála frontu? Na její koláče je fronta každý den, je to recept český, moravský nebo slovenský? Která ingredience je nejdůležitější? A už jí někdy nějaká došla a musela nahrazovat?

Natočeno 2022. Premiéra 28. 1. 2022 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

Vizitka – Lukáš Abt (2022)

Host: Lukáš Abt, geolog, publicista. Moderuje: Aleš Spurný. Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou.

Natočeno 2022. Premiéra 28. 1. 2022 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.).

Hovory Plus – Tereza Pergnerová (2022)

Do Hovorů dnes přišla Tereza Pergnerová. Moderátorskou kariéru odstartovala v rádiu, ale proslavila se v devadesátkách pozdravem Čágo bello šílenci v hitparádě ESO. Prošla si závislostí na heroinu, ale dokázala se odrazit ze dna k novému začátku. K mikrofonu Českého rozhlasu Plus ji pozval Vlastimil Ježek.

Natočeno 2022. Premiéra 27. 1. 2022 (ČRo Plus, 22:05 h.).