Pozdrav pámbu, pane znovuzrozený Randák!

Přemysl Hnilička

Pokud si ještě vzpomínáte na kdysi velice populární knihu Františka Rachlíka „Pozdrav pámbu, pane Randák!“, vzpomenete si možná i na velice zdařilou rozhlasovou četbu, kterou v roce 1990 natočila režisérka Alena Adamcová s Luborem Tokošem v roli vypravěče. (Mimochodem jedna z nejlepších věcí, kterou Tokoš v rozhlase natočil.)

Pokud byste ale šli více proti proudu času, zjistili byste (i na Panáčkovi), že rozhlas Rachlíkův humoristický román natočil již o třicet let dříve. V roce 1960 veselé příběhy rozšafného pana Randáka natočil Oldřich Hoblík a jako vypravěče si vybral naturelem robustního Jana Pivce.

Jak Pivcův herecký výkon vypadal, jsme se mohli donedávna přesvědčit jen v půlhodinové ukázce, kde herec vypráví snad nejpůvabnější Randákův příběh o tom, jak chodíval s muzikanty po tancovačkách a předstíral hru na trubku. Ta zazněla také ve Fonogramech, které v roce 2005 připravil Jiří Hubička. Zbytek četby byl nenávratně ztracen, v archívu po ní víc nezbylo.

Nenávratně..?

Naštěstí jde o četbu, která se vysílala již v šedesátých letech, takže byla určitá šance, že si ji zaznamenal některý nadšený posluchač. A to se opravdu stalo: spoluzakladatel Panáčka, publicista Jakub Kamberský totiž získal více než dvouhodinovou nahrávku ze soukromých rukou!

Je nám jasné, že vzhledem k rozsahu románu asi nepůjde o kompletní nahrávku, ale přece máme radost, že z Pivcova rozhlasového mistrovství máme dochováno téměř pětkrát více než dosud…

A co vy? Nemáte doma po rodičích či prarodičích magnetofonové pásky, které vám překáží? Nevyhazujte je! Web Panáček v říši mluveného slova již více než deset let vyhlašuje akci Hledáme ztracené rozhlasové nahrávky; stačí se tvůrcům ozvat a domluvit předání pásků.

Rozhlasová hra, která do rozhlasového vysílání nepatří

Iveta Novotná

(napsáno pro Týdeník Rozhlas, pro přílišnou kritičnost neuveřejněno)

V sobotu 22. června uvedla Dvojka v premiéře detektivní hru Žlutý iris od Agathy Christie a zahájila tak projekt Vražedné léto. Dramaturgové slibují, že během léta uvede Dvojka přes sto dílů četby a na třicet her s detektivní zápletkou.

Je otázkou, proč se dramaturgie rozhodla tento projekt zahájit právě hrou Žlutý iris. Snad jim imponovalo to, že text pro rozhlas napsala sama Agatha Christie nebo možnost, že hlavní roli ztvární Jaromír Meduna, který Poirotovi propůjčil hlas už ve známé televizní sérii s Davidem Suchetem. Ať byly jejich pohnutky jakékoli, už samotný scénář, byť byl původně napsán pro rozhlasovou stanici BBC, se ukázal být značně problematickým. Každá hra psaná pro rozhlas musí ctít jeho specifičnost, tedy brát v potaz to, že obecenstvo pouze slyší a nevidí, co se děje okolo. Člověk by si mohl říct, že tohle je přece jasné, avšak hra Žlutý iris tvrdí opak a specifika rozhlasové dramatiky nectí.

Příběh se odehrává v restauraci, kde se schází skupina pěti přátel, kteří se před čtyřmi lety staly svědky úmrtí manželky jednoho z nich. Dnes se všichni na podobném místě potkávají, aby uctili její památku. Podivná smrt zaujme Hercula Poirota, který sem přišel na žádost neznámé ženy, podle níž mělo v restauraci dojít k tragédii.

Poměrně zajímavá zápletka je však velmi neobratně kombinována s písněmi, které jsou součástí hudebního programu v restauraci. V jednačtyřicetiminutové hře jich zazní šest v celkové délce dvanáct minut, přičemž z prvních pěti minut, které by měly posluchače navnadit k poslechu, zní zpěv plné tři minuty. Tyto poměrně velké zpěvné části způsobují únavu posluchače, nutí ho přemýšlet nad tím, proč tam písně, které často nemají žádnou souvislost s dějem, jsou. Hudební vložky degradují děj a zabraňují, aby se mohl dramaticky rozvíjet. Dopředu avizovaná tragédie, ke které dojde až ve třicáté minutě (z celkových jednačtyřiceti!), tak působí komicky a Poirotovo odhalení vraha v pěti následujících minutách vyvolává v posluchačích otázku, odkud se vzalo.
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou – Mise kapitána Gončarenka

Přemysl Hnilička

(napsáno pro Týdeník Rozhlas)

Oblíbeným rozhlasovým žánrem sedmdesátých a osmdesátých let minulého století bylo v Československém rozhlase špionážní drama. Posluchači dodnes s nostalgií vzpomínají na napínavé a komplikované příběhy tajných agentů, kteří v úchvatném oparu cizokrajných zemí a cigaret pronásledují nepřátele socialismu. Paměť je zkrátka selektivní – ideologický rámec je vytěsněn a zůstává jen romantika socialistických Bondů…

Jedním z nich je kapitán Grigorij Gončarenko, sovětský vyzvědač, působící za druhé světové válce jako vyzvědač hluboko v týlu nepřítele pod krycím jménem baron von Goldring. Ten se dostává po kapitulaci Německa do amerického zajetí jako důstojník německé výzvědné služby. Než se objasní jeho skutečná totožnost, je unesen a dopraven do Španělska. Dostane se do instituce, která má romantický název: Škola rytířů ušlechtilého ducha. Její patronkou je doňa Agnes Mendelsohnová, původem cikánka, do které se zamiloval a kterou si před lety vzal milionář, bankéř don Carlos Mendelsohn. Ten byl zabit při přestřelce a jejich společná dcera těžce zraněna. Zlomená žena se s fanatickou náruživostí upnula k Bohu a po vítězství generála Franka získala jako vdova zpátky majetek svého muže. Její zpovědník páter Antonio jí doporučil založit misionářskou školu, která je však ve skutečnosti škola pro výchovu špionů a záškodníků. Sem se Gončarenko / Goldring dostane s pomocí bývalého důstojníka SS Kroneho s krycím jménem Nunke, aby pokračoval ve své válečné činnosti. S novým krycím jménem Fred Schulz je vyslán do Madridu a později do Německa, kde má zamezit předání důstojníků Vlasovovy armády sovětským úřadům – tentokrát pod jménem Ignatij Somov…

Komplikovaný špionážní příběh Škola Rytířů ušlechtilého ducha aneb Velká hra pokračuje (1970) je vyprávěn v osmdesáti minutách. Dvoudílná rozhlasová dramatizace Jiřiny Pokorné vznikla podle románu ukrajinského spisovatele Jurije Petrovyče Dold-Mychajlyka Velká hra pokračuje. Dold-Mychajlyk o nezlomném sovětském agentovi napsal celkem tři knihy: Velká hra, Velká hra pokračuje a Baron Goldring v nových službách. První knihu načetl v brněnském studiu v roce 1977 Ladislav Lakomý, její dramatizované pokračování již o sedm let dříve nastudoval režisér Vladimír Týřl.
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Když dva dělají totéž, nemusí to být totéž

Přemysl Hnilička
12. 3. 2019

Původně psáno pro Týdeník Rozhlas, pro přílišnou kritičnost neuveřejněno. Mezi napsáním a současností se některé detaily opět proměnily, ale většina napsaného má stále platnost.

Druhý program Českého rozhlasu (nezlobte se, „Dvojka“ mi málem nejde ani napsat, natož vyslovit) v únoru představil své nové vysílací schéma – a je to zatím pohled více než tristní. Milovníci rozhlasových her jsou samozřejmě zoufalí: šéfredaktor Nováček se zbavil jak nedělní večerní hry, tak i formátu, který tu byl přes šedesát let, a to sobotní hry pro mládež. Takové kroky opravdu nechápu, respektive nepochopím, v čem mohou zvýšit upadající poslechovost stanice. Snad že hry pro mládež poslouchali spíše dospělí pamětníci? Nebo snad hrála roli i zvyšující se „problematičnost“ nových her, v nichž se řešila témata potratu mladistvých nebo transsexualita, což vyvolávalo hysterické záchvaty zastánců starých pořádků?

Místo rozhlasových her tu ovšem máme zábavu až do ubavení se: Halinu Pawlowskou. Po poslechu několika vydání jejího nového pořadu Pokračování za chvilku (ano, slyšíte také odkaz na Pokračování za pět minut?) je jasné, oč tu půjde: reinkarnace starých dobrých historek, které jsme kdysi slyšeli v Banánových rybičkách (a už tehdy byly vyšeptalé), příprava krátkých rozhlasových „Bakalářů“, v níž Pawlowská vyzývá posluchače k posílání historek doslova čím trapnějších, tím lepších. Koneckonců, jak sama Halina v závěru pořadu přiznává: „Žádný příběh není hloupý / když ho od vás někdo koupí“.

Podpořte provoz Panáčka v říši mluveného slova i v roce 2019

Vážení a milí uživatelé,

chcete-li Panáčka podpořit v jeho existenci, pošlete prosím libovolnou částku na účet Komerční banky 35-1353320207/0100 a jako heslo uveďte „Panáček“.

Děkujeme! Tvůrci Panáčka v říši mluveného slova.

Hledáme ztracené rozhlasové nahrávky! – O projektu Panáčka v říši mluveného slova

Projekt rozhodně není nový, chceme jej ale připomenout: nemáte doma magnetofonové pásky s mluveným slovem? Nebo nevíte, co na páskách je? Kontaktujte nás na adrese mluveny{tecka}panacek{zavinac}seznam{tecka}cz – možná máte natočenu hru, literární pásmo nebo četbu, která už v oficiálních archívech neexistuje!

Přemysl Hnilička

tapedeckJedním z témat, které mne jako fanouška mluveného slova trápí a nutí mne znovu a znovu se k němu vracet, je pátrání po rozhlasových hrách, které byly smazány; ať už v letech padesátých, sedmdesátých, osmdesátých či i v letech po Listopadu 1989. Především v létech šedesátých byly natočeny vynikající rozhlasové hry s prvotřídním obsazením; ani to je však nezachránilo před barbarskou likvidací – ať už bylo důvodem téma hry, jméno autora či režiséra nebo protagonisty.

Na toto téma už na Panáčku vznikl článek, mezi záznamy na této webové stránce najdete mnoho her, jejichž záznamy končí prostým a smutným „smazáno“; bylo tedy načase udělat něco pro to, aby se tento stav změnil.
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Podivný pútnik (Podivný poutník, 2017)

Nora Weberová. Baladický příběh. Hudba Miriam Kaiser. Housle Miriam Kaiser, Milan Adamec, viola Júlia Bolebruchová, violoncello Gregor Regeš. Zpívá Dievčenský spevácky sbor Slovenského rozlasu, pod vedením Adriana Kokoša. Produkce Silvia Lukáčová, Alena Rumanovská. Zvuk Rudolf Fritzman a Dušan Buchel. Hudební dramaturgie Matúš Wiedermann. Hudební režie Peter Zagar. Dramaturgie Beata Panáková. Režie Milena Lukáčová.

Osoby a obsazení: pútnik (Marián Slovák), hudec (Miloslav Kráľ), žena (Eva Matejková), dievča (Romana Dang Van).

Připravil Slovenský rozhlas v roce 2017 (26 min.). Repríza 12. 1. 2019 v cyklu Rozhlasová hra pre celú rodinu (SRo 3 Rádio Devín).

Zlatná krajina (Zlatá země, 2018)

Pavol Dobšinský. Pohádková hra. Dramatizace Vladimír Hanuliak. Produkce Silvia Lukášová. Hudební dramaturgie Ludmila Hodulíková. Zvuk Peter Daniška. Dramaturgie Zuzana Kolmosová. Režie Milena Lukáčová.

Osoby a obsazení: kráľ (Ivan Romančík), drevorubač (Jakub Rybárik), hlas (Marián Slovák), zelinkár (Dušan Kaprálik), syn najstarší (Michal Halon), syn stredný (Ondrej Kaprálik), syn najmladší (Lukáš Frlajs), žobrák (Boris Farkaš), kráľovná (Bianka Bucková), kráľ II (Ján Gallovič), hlásnik (Ladislav Konrád), Vladmír Seman, Dušan Vaňo, Jozef Domonkoš a Soňa Ulická.

Připravil Slovenský rozhlas v roce 2018 (46 min.). Premiéra 5. 1. 2019 (SRo 3 Rádio Devín).

Pod vládou ženy (2007)

Martin Kukučín. Dramatizovaná četba z prózy. Rozhlasová úprava Marián Heveši. Hudební dramaturgie Milena Lukáčová. Redakce Miriam Vojteková. Zvuk Ľubica Olšovská. Režie Táňa Tadlánková.

Účinkují Vladimír Minarovič, Eduard Vitek, Richard Stanke, Judita Bilá, Martin Kaprálik, Dáša Rúfusová, Marián Miezda a ďalší.

Připravil Slovenský rozhlas Bratislava v roce 2007 (22 min.). Repríza 3. 1. 2019 (SRo 3 Rádio Devín).

Rohy (1953)

Martin Kukučín. Dramatizace povídky. Režie Dušan Zimen.

Účinkují Martin Gregor, Beta Poničanová, Ľudovít Jakubóczy, Július Pántik, Ján Kováčik a Imrich Jenča.

Připravil Československý rozhlas v roce 1953 (30 min.). Repríza 2. 1. 2019 (SRo 3 Rádio Devín).

Kadlúbka krásy (Kadlub krásy, 1981)

Mária Mrvová. Pásmo dramatizovaných balad. Redaktorka Ľuba Hajková. Zvuk Peter Stolz a Ondrej Purdeš. Režie Mikuláš Bugár.

Účinkují Dušan Jamrich, Ida Rapaičová, Alfréd Swan, Peter Mikulík, Ján Valentík, Tatiana Hrivnáková, Jela Lukešová, Elo Romančík, Judita Vargová a Viera Richterová Horváthová.

Připravil Československý rozhlas v roce 1981 (28 min.). Repríza 1. 1. 2019 (SRo 3 Rádio Devín).

Kandidát ženby (Kandidát ženitby, 19??)

Božena Slančíková-Timrava. Rozhlasová dramatizace povídky. Tvůrci a interpreti nezjištěni.

Připravil Slovenský rozhlas v roce 19?? (30 min.). Repríza 31. 12. 2018 (SRo 3 Rádio Devín).

V tieni ľalie 1/5 (Ve stínu lilie, 2012)

Mircea Eliade. Četba na pokračování (1.-3. Vykladač kameňov; 4.-5. V tieni ľalie). Překlad Jana Páleníková. Zvuk Peter Krajčovič. Hudba Alexander Berta. Redakce, režie Hana Rodová.

Účinkuje Ivan Krúpa.

Připravil Slovenský rozhlas v roce 2012 (5 x 30 min.). Repríza 16.-19., 22. 7. 2019 v cyklu Čítanie na pokračovanie (SRo 3 Rádio Devín).

Elenin odkaz (2019)

Elena Maróthy Šoltésová. Na motivy próz Nepolitické myšlienky o niektorých politických veciach a Sedemdesiat rokov života. Rozhlasová úprava Mário Drgoňa. Produkce Ľudmila Sabová. Hudební dramaturgie Zuzana Jurišová. Zvuk Milan Greguš. Dramaturgie Michaela Materáková. Režie Kamil Žiška.

Účinkují Dominika Žiranová, Jeanette Švoňavská, Judita Hansman, Miroslav Trnavský, Juraj Predmerský, Ladislav Kerata a Michaela Materáková.

Připravil Slovenský rozhlas v roce 2019 (30 min.). Premiéra 16. 7. 2019 v cyklu Naša zabudnutá klasika (SRo 3 Rádio Devín).

Pohádka o rybáři a rybce (195?)

Alexandr Sergejevič Puškin. Pohádka. Přebásnil František Hrubín. Dramaturgie Alena Břízová. Režie Vladimír Kovářík.

Čte Růžena Nasková.

Repríza 28. 11. 1964 (Československo I – Ostrava, 18:15 – 18:30 h). v cyklu Chvilka pro děti.

Dva Ivanové (1964)

Ruská pohádka. Překlad Mária Ďuríčková.

Natočeno 1964. Premiéra (?) 21. 11. 1964 (Československo I – Ostrava, 18:15 – 18:29 h) v cyklu Chvilka pro děti.