Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou – Textu by se stejně nikdo nedržel

Přemysl Hnilička

(vyšlo v Týdeníku Rozhlas 21/2017)

Dějiny jsou plné paradoxů – a ty rozhlasové nejsou výjimkou. Miroslava Mráze alias Xavera známe (i díky rozhlasovému seriálu Jana Vedrala) jako odpudivou postavu normalizace, strašný normalizační přízrak rozhlasových studií, jako člověka, který zničil mnoho talentovaných lidí. Rozhlasový archív však skrývá svědectví o jiné tváři tohoto tvůrce…

Na počátku byl článek z Rudého práva: redaktor Josef Bečvář v „Příběhu zaregistrované“ popsal osud dívky, která se – navzdory tomu, že socialistická společnost přece poskytuje všem svým občanům skvělé životní podmínky a jisté formy lidské existence zcela vymýtila – vyhýbala práci a živila se nejstarším řemeslem světa. Redaktor Bečvář se však zaměřil na lidský rozměr příběhu a odhalil, že dívčin osud je složitější, než by se na první pohled zdálo: otěhotněla, opustil ji chlapec, dítě při porodu zemřelo…

Miroslava Mráze článek inspiroval k napsání dokumentární hry („dokudramatu“, jak by napsal on sám) Byla krásná – byla ošklivá (1965), v níž řeší nejen problém prostituce v socialistické společnosti, ale i odpovědnost společnosti za osud jednotlivce. Obhájce Renaty Šťastné, obviněné z prostituce, se snaží nahlédnout pod povrch zdánlivě jednoduchého případu a nachází osud lehkomyslné dívky, která se nechá stáhnout k prostituci drahými dárky a pozornostmi. Kdo ji na tuto cestu svedl? Obhájci vyvstává jednoznačná odpověď: dva inženýři místního závodu, svými nadřízenými i podřízenými vážení, díky své práci nepostradatelní…

Text Miroslava Mráze byl svěřen režiséru Vladimíru Semrádovi z plzeňského studia. Ten při promýšlení možností inscenace dospěl k překvapivému řešení, které ve svém článku „Rodí se radio-verité?“ v Divadelních novinách (13/1966) popsala Eva Friedrichová: „Při natáčení zaskočil režisér herce opravdu nekolegiálně. Rozepsané texty pouze zapůjčil a improvizovalo se. Hra byla docela zajímavá, rozvíjelo se drama citových problémů dnešního člověka, a tak se konflikty hrotily a rozhlasové studio zažilo úplnou revoluci. A výsledek? Posluchači si nemohli hru vynachválit, vynutili si za krátkou dobu opakování. Inu, posluchač bezpečně pozná nefalšovaný život.“
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Valentýn, Eliška a Smrt v něžném meziprostoru

Gabriela Míšková

Her s tématem smrti je v českém rozhlasovém světě jako šafránu. Když už se téma objeví, bývá přirozeně zastoupené v rámci žánru rozhlasové detektivky, případně se se smrtí operuje v absurdní dramatice. O to pozoruhodnější je, když mladá začínající autorka napíše hru s tímto bohužel stále stigmatizovaným a tabuizovaným tématem přímo pro rozhlas, získá čestné uznání v rámci soutěže Prix Bohemia Autor 2016, dočká se velmi zdařilé rozhlasové inscenace, a v neposlední řadě je tato hra napsána pro děti!

Výčet za pozornost stojící faktografie tím však rozhodně nekončí. Ve hře Kláry Vlasákové Valentýnův první den na zemi není smrt zastoupena pouze jako téma, ale tvoří plnohodnotnou, ne-li hlavní postavu příběhu, a to, aniž by ustoupila do pozadí přidružená tematika umírání. Dospívající Valentýn a jeho rodiče jsou těmi, kdo převádějí umírající „na druhou stranu času“, v tomto případě přes hory. Nyní nastala chvíle, kdy je třeba začít předávat řemeslo z otce na syna, ale Valentýn nemá zájem poslouchat rodičovské rady, ani vykonat svůj první převáděcí rituál. Obzvlášť ve chvíli, kdy má za úkol odvést z pozemského světa stejně starou Elišku.

Název hry v kombinaci s výše popsanou situací dobře vytyčuje a předznamenává největší přednost inscenace, jež režíroval Petr Mančal a dramaturgovala Lenka Veverková. Pro Valentýna je to na zemi den první, pro Elišku den poslední. A v tomto magickém těžko uchopitelném časoprostoru mezi životem a smrtí, mezi dnem a nocí se odehrává celý příběh. Na tomto místě je nutné alespoň krátce ocenit herecké výkony dětských postav, s nimiž bývá v rozhlasovém médiu problém. Tvůrci mívají tendenci obsadit do rolí dětí dospělé profesionály, případně studenty herectví s „mladými hlasy“ v domnění, že specifické rozhlasové herectví je pro nezkušené dětské protagonisty příliš vysokou metou. Členové Dismanova rozhlasového dětského souboru Prokop Košař a Viktorie Hrachovcová dokazují, že usnadňovat si práci prostřednictvím vyspělejších herců, není vždy správnou cestou a ve svých rolích působí nesmírně autenticky, bez známky nejistoty či patosu. Viktorie Hrachovcová vystupuje dokonce sebejistěji a přesvědčivěji než představitelka Valentýnovy matky. Když nemocná Eliška přesvědčuje Valentýna, že ze smrti nemá obavy a strach, je uvěřitelná především proto, že nemá obavy ani před rozhlasovým mikrofonem.
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Xaver vymknutý z kloubů šílí

Přemysl Hnilička o rozhlasovém dokumentu Zdeňka Boučka „Xaver“ (2003)

O rozhlasovém seriálu – či jak autor sám píše „rozhlasovém románu“ – Jana Vedrala Xaver (2009) jsem psal již v době jeho premiéry a Týdeník Rozhlas, vědom si jeho výjimečnosti, věnoval recenzi celou stranu. Je to vskutku výjimečný počin v rámci rozhlasové dramatiky a na velké ploše jej rozebrala i Eva Vojtová-Schulzová ve své knize Původní česká rozhlasová hra po roce 1989.  Vedralův opus zpracovává nejen neuvěřitelný a již těžko rekonstruovatelný život jedné z nejodpornějších postav české kultury – Miroslava Mráze alias Xavera, ale také neveselé kapitoly z rozhlasové historie (a bohužel i současnosti). Před tímto olbřímím seriálem však existoval hodinový dokument Zdeňka Boučka Xaver (2003).

Zdeněk Bouček byl jedním z legendárních rozhlasových dokumentaristů, kteří své schopnosti zúročili po roce 1989. Jeho práce byly jak společensky angažované, tak i realizačně přesvědčivé. Mezi nejdůležitější patří reportážní feature Kostky jsou vrženy (2000), dokument Josh filmuje (1994), dokumentární portréty Loučení s Gottwaldem, Loučení se Stalinem (oba 1993), feature o alkoholismu Hra o život (1994) či časový dokument o rozhlasové kasičce, do níž se vybíralo na oběti záplav Živel ve vstupní hale (1997) aj. Založil také tradici tzv. Schodů času, v nichž na malé ploše dokázal funkčně charakterizovat jednotlivé letopočty končící určitým číslem.   
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Podpořte provoz Panáčka v říši mluveného slova i v roce 2017

Vážení a milí uživatelé,

chcete-li Panáčka podpořit v jeho existenci, pošlete prosím libovolnou částku na účet Komerční banky 35-1353320207/0100 a jako heslo uveďte „Panáček“.

Děkujeme! Tvůrci Panáčka v říši mluveného slova.

Hledáme ztracené rozhlasové hry! – O projektu Panáčka v říši mluveného slova

Projekt rozhodně není nový, chceme jej ale připomenout: nemáte doma magnetofonové pásky s mluveným slovem? Nebo nevíte, co na páskách je? Kontaktujte nás na adrese mluveny{tecka}panacek{zavinac}seznam{tecka}cz – možná máte natočenu hru, literární pásmo nebo četbu, která už v oficiálních archívech neexistuje!

Přemysl Hnilička

tapedeckJedním z témat, které mne jako fanouška mluveného slova trápí a nutí mne znovu a znovu se k němu vracet, je pátrání po rozhlasových hrách, které byly smazány; ať už v letech padesátých, sedmdesátých, osmdesátých či i v letech po Listopadu 1989. Především v létech šedesátých byly natočeny vynikající rozhlasové hry s prvotřídním obsazením; ani to je však nezachránilo před barbarskou likvidací – ať už bylo důvodem téma hry, jméno autora či režiséra nebo protagonisty.

Na toto téma už na Panáčku vznikl článek, mezi záznamy na této webové stránce najdete mnoho her, jejichž záznamy končí prostým a smutným „smazáno“; bylo tedy načase udělat něco pro to, aby se tento stav změnil.
Přečtěte si zbytek příspěvku »

KORA – O tom ako bolo, keď – Andrej Leňo (O tom, jak bylo, když, 2005)

Hana Rodová. Rozhlasový dokument z cyklu KORA – Kultúrne osobnosti rozhlasového archívu. Zvuk Renáta Miškovičová. Hudební dramaturg Alexander Berta.

Připravil Slovenský rozhlas štúdio Košice, srpen – říjen 2005. Repríza červen 2017 (Rádio Pyramída. 61 min.).

Pozn.: Andrej Leňo – rodák z Prahy začal v košickom rozhlase pracovať na pozícii redaktor literárno-dramatickej redakcie v decembri 1956, od 1. marca 1960 bol vedúcim redaktorom tejto redakcie. V januári 1966 stál pri zrode, bol spoluzakladateľom a invenčne formoval populárno-satirický zábavný týždenník MA-RA-TÓN, reláciu, ktorá sa z rozhlasového éteru niesla potom vyše štyridsať rokov. Do tejto legendárnej rozhlasovej relácie pravidelne autorsky prispieval. V roku 1970 musel opustiť rady rozhlasových pracovníkov kvôli svojmu postoju k augustovým udalostiam v roku 1968, po roku 1989 sa však ako autor do rozhlasu symbolicky vrátil. [sme.sk]

Pozn.: Použity nahrávky z rozhlasového archívu Zajtra bude už deň (1961); Garzónka v Šenkovej ulici (1963); Odchod zo života (1965).

Jiří John, První obraz (2017)

Jaromír Zemina. Nevšední náhled českého historika umění na malíře a grafika Jiřího Johna, který zemřel právě před 45 lety. Připravil Petr Veselý. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.

Připravil Český rozhlas Brno v roce 2017. Premiéra 22. 6. 2017  (ČRo 3 Vltava, 22:45 h.; 13 min.) v cyklu Psáno kurzívou.

Pozn.: Malíř, grafik a ilustrátor Jiří John se narodil 6. listopadu 1923 a zemřel 22. června 1972. V roce 1979 se v brněnském Domě umění uskutečnila souborná výstava Johnova díla. Zahajoval ji Jaromír Zemina. Vybíráme z jeho úvahy, pocházející z prosince 1979, doplněné o části Zeminova textu z katalogu výstavy v Karlových Varech v roce 2016. Pořad vysíláme při příležitosti 45 let od Johnova úmrtí.

Katarínka Istotová (2017)

Zoom in (real dimensions: 630 x 401)Patrick Modiano. Rozhlasová adaptace románu.  Překlad a dramaturgie Beata Panáková. Mistr zvuku Stanislav Kaclík. Hudební spolupráce Matúš Wiedermann. Režie Milena Lukáčová.

Účinkujú Táňa Pauhofová, Terezka Heftyová, Vladimír Kobielsky, Andy Hryc, Alfréd Swan, Lucia Vráblicová, Martinka Kapráliková, Ladislav Konrád, Peter Sklár, Ladislav Kerata a další.

Natočeno 2017. Premiéra  24. 6. 2017 (Rádio Devín, 13:00 hod.; 46 min.).

Pozn.: Rozhlasová adaptácia románu francúzskeho prozaika Patricka Modiana, nositeľa Nobelovej ceny za literatúru roku 2014.

Patrick Modiano je autorom desiatok románov, piesňových textov, filmových scenárov. Venuje sa témam pamäte, identity a plynutia času. K týmto témam sa neustále vracia, pretože sú jednoducho nevyčerpateľné. Vracia sa k nim dokonca aj vo svojej knihe pre deti Catherine Certitude – Katarínka Istotová. Je pozoruhodné, ako tento skvelý autor rozpráva deťom o zložitej existenciálnej téme, ktorá sa premieta do detskej mysle v podobe otázok: Prečo som takým človekom, akým som? Akí sú moji rodičia a čo prežívajú a čo prežili? Ako sa ich životy premietajú do našich životov?
Rozhlasová adaptácia sa usiluje sprostredkovať poslucháčom precízny a úsporný Modianov štýl, zvláštne tajomnú a nostalgickú atmosféru jeho príbehu, ktorý – ako veríme – zaujme poslucháčov viacerých generácii.

Červen 1992 : Tragédie už nehrozí, k tragédii došlo (2017)

Archiv Plus vás zavede do června 1992 – tehdy byly v Československu druhé svobodné volby. A ve společném státě Čechů a Slováků to byly také volby poslední. Po nich se totiž vítězové dohodli na řízeném zániku federace. Připravil Pavel Hlavatý.

Natočeno 2017. Premiéra 23. 6. 2017 (ČRo Plus, 20:05 h) v cyklu Archiv Plus.

K poslechu zde.

Dvere dokorán (Dveře dokořán, 1975)

Dušan Široký. Rozhlasová hra. Režie Imrich Jenča.

Účinkují Dušan Jamrich, Ľubo Roman, Anton Mrvečka, Viera Topinková, Vladimír Durdík, Eva Kvietiková, Božidara Turzonovová, Dušan Zimen, Vladimír Minarovič, Hana Kostolanská, Eduard Bindas, Hana Meličková, Michal Príbus, Július Paluš, Gustáv Legéň a další.

Natočeno 1975. Repríza 25. 6. 2017 (Rádio Pyramída, 5:00 hod.; 55 min.).

Pozn.: Mladý vysokoškolák, ktorý pri dopravnej nehode stratil oboch rodičov, postupne nachádza vnútornú rovnováhu za pomoci priateľstva skupiny robotníkov. 

Maškarní ples na palouku (1998?)

Irena Novotná. Pohádky a příběhy z Barvínku. Myška Evelína se vždycky zmaluje tak, až se ostatní leknou, vypadá jako liška, hodně se fintí, lekne se jí i myšák Plyšák, kvůli němu pořádá myš ples se sojkou Adélou. Tvůrci nezjištěni.

Osoby a obsazení: vypravěč (Dušan Baur), myška Evelínka (Ivana Pejchalová), myšák Plyšák (Pavel Chaloupka), sojka Adéla (Irena Novotná).

Připravilo Rádio Proglas v roce 1998? (24 min.). Repríza 28. 8. 2016 v cyklu Nedělní pohádka (Rádio Proglas).

O vodní víle jménem Lenka, Opuštěný mlýn (2011)

Jaroslav Mejzlík. Pohádka z knihy Vodníci z pohádkové řeky. Tvůrci nezjištěni.

Účinkuje Václav Baur.

Připravilo Rádio Proglas v roce 2011 (23 min.). Premiéra 6. 3. 2011 (Rádio Proglas). Reprízy 18. 11. 2012 (Rádio Proglas), 10. 7. 2016 v cyklu Nedělní pohádka (Rádio Proglas).

Pozn.: Mezi vodníky a vodními vílami najdou se bytosti dobré a zlé, nebo i tuze dobré – jako byla vodní víla Lenka, která se vydala dobře sloužit mezi lidi a bytosti tuze zlé, jako ten nemilosrdný vodník, který pomohl mlynáři Dominikovi k blahobytu, ale pak ho utopil. Tak ať dáváte na tu vodní kouzelnou havěť dobrý pozor!

Vodníkova žena kmotrou (2011)

Jaroslav Mejzlík. Pohádka z knihy Vodníci z pohádkové řeky. Tvůrci nezjištěni.

Účinkuje Václav Baur.

Připravilo Rádio Proglas v roce 2011 (20 min.). Premiéra 13. 3. 2011 (Rádio Proglas). Reprízy 3. 3. 2013 (Rádio Proglas), 5. 6. 2016 v cyklu Nedělní pohádka (Rádio Proglas).

Pozn.: Je dobré mít mocného souseda, který nám pomáhá a chrání nás, ale je zlé se s ním nepohodnout. V mlynářské rodině Kadleců měli vodníka v příbuzenstvu a dobře jim bylo, dokud se nenahněval. Knížku „Vodníci z pohádkové řeky“ s krásnými ilustracemi Josefa Kremláčka vydalo nakladatelství Gloria v roce 2003.

Pohádky od Lenky 1/5 (2016)

Lenka Kolaříková. Četba na pokračování. Dnes nás, děti, čeká první pohádkový příběh maminky Lenky, která moc ráda vypráví svým dětem. Tvůrci nezjištěni.

Účinkuje Anežka Jakubcová.

Připravilo Rádio Proglas v roce 2016 (5 x 10 min.). Premiéra 26.-30. 6. 2016 v cyklu Večerní zíváček (Rádio Proglas, 19:00-19:15).

Díly: 1. Beruška, 2. Drak a vlak, 3. O slůněti, 4. Schovávaná s dráčkem, 5. Čtyři koťata.

Příhody lesního skřítka Kryšpína 1/25 (2016)

Milan Kynčl. Četba na pokračování. Tvůrci nezjištěni.

Účinkují Kateřina Kovaříková, Dušan Baur, Milan Kynčl, Václav Ambrož, Adriana Růžičková.

Připravilo Rádio Proglas v roce 2016 (25 x 10 min.). Premiéra 1.-25. 6. 2016 v cyklu Večerní zíváček (Rádio Proglas, 19:00-19:15).

Díly: 1. O Kryšpínovi pěkně od začátku, 2. Jak nesl v čepici vodu a co z toho pošlo, 3. Jak si šel natrhat lipový květ, 4. Jak si zašel k Protrženému rybníku, 5. Jak pozval Vovesníka na brusinky s medem, 6. Jak se nakonec přece jen napil, 7. Jak si pomohli k modřínovému korejtku, 8. Jak se nakonec nemusel stěhovat, 9. Jak se zapotil kvůli čertím vejcím, 10. Jak nakonec na vdolky přece jen došlo, 11. Jak měli patálii s poťouchlíkem, 12. Jak byli s Vosáhlem na návštěvě, 13. Jak na něj šly panské choutky, 14. Jak ho vzbudilo jelení troubení, 15. Jak se veverčák Vyžla sám vytrestal, 16. Jak si dali s Vovesníkem ostružinové pití, 17. Jak se podělil s kancem Milivojem o bukvice, 18. Jak s Vovesníkem napravili, co Milivoj pokazil, 19. Jak si zašel za Vovesníkem na kaštany, 20. Jak se mu ta hlávka nakonec přece jenom sešla, 21. Jak málem nestihl nabarvit bukům listí, 22. Jak se šel před zimou rozloučit s vodníkem Vosáhlem, 23. Jak napadl první sníh, 24. Jak uchystal vánoční nadělení, 25. Jak se konečně dočkal jara.