Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou – Jako hledat zámek v poušti

Přemysl Hnilička

(vyšlo v Týdeníku Rozhlas 38/2019)

Letadlo společnosti Ikar, které vzlétlo před pěti dny k cestě na jihovýchod, nebylo dosud nalezeno. Jsou vážné obavy o osud jeho čtyř cestujících. Mezi nimi je slavná houslistka Maura Donovalová a známý automobilový závodník Viktor Bronton.” Těmito slovy uvádí hlasatel rozhlasovou hru Jiřího Pětivokého Zámek v poušti (1944). Jejími hrdiny jsou houslistka Maura Donovalová, lékař Pavel Bernard, obchodník Bert Salmen, pilot Filip a závodník Viktor Brenten. Jako posádka malého letadla ztroskotají na poušti a jejich jedinou nadějí je včasná záchrana, protože široko daleko není ani kapka vody. Zatímco pilot se pokouší opravit vysílačku a navázat spojení s okolním světem, zbytek posádky se dílem stará o zraněnou houslistku a dílem vychází pátrat po vodě. Blouznící Maura navíc neustále vypráví o tom, že zahlédla v poušti zámek.

Ostatní přeživší její tvrzení samozřejmě považují za příznak nemoci. Jaké je jejich překvapení, když během jedné z výprav za vodou naleznou – zámek na poušti…
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou – Jak dětský pořad “splašil” československá média

Přemysl Hnilička

(vyšlo v Týdeníku Rozhlas 36/2019)

Věnujte, prosím, pozornost zvláštní zprávě. Dnes přesně v 9 hodin 32 minuty středoevropského času přerušily všechny rozhlasové a televizní stanice pravidelná vysílání, aby oznámily historickou zprávu. Na oběžnou dráhu kolem Země byl vypuštěn vesmírný koráb s lidskou posádkou na palubě. Po několika minutách letu bylo navázáno spojení pomocí televizních a radiofonických přístrojů. Zdravotní stav astronautův je výborný. Měřící aparatura v hermetické kabině, sluneční baterie i přístroje zajišťující životní podmínky prvního astronauta pracují normálně.”

Tato slova zazněla z rozhlasu na samém začátku šedesátých let. Na tom by nebylo nic zvláštního – 12. dubna toho roku vzlétl do vesmíru první člověk, Jurij Gagarin. Jenže tohle se vysílalo už 13. listopadu 1960.

Veselý pořad Pionýrské jitřenky Vysílejte s námi (1960) byl věnovaný kosmonautice a vzletu prvního člověka ve vesmíru. Není divu, téma viselo ve vzduchu a děti měly o lety do vesmíru zájem. V pořadu vystupovali známí komici a moderátoři Darek Vostřel a Jiří Šašek a také jeho tvůrci Pavel Tumlíř a Vladimír Branislav. Jejich hosty byli odborník na kosmonautiku dr. Milan Codr a také chlapci a děvčata z první osmiletky v Litoměřicích. Děti se vyjadřovaly především k tomu, kdy vyletí první raketa s člověkem do vesmíru a jak bude vypadat. Zazněla také píseň Ouvej astrolenoch (text Ota Ksandr a hudba Zdeněk Marat) a pásmo žertovných světových reakcí na vzlet sovětského kosmonauta: “Lord Camel požádal britskou vládu o ostrý protest, protože astronaut přeletěl nad jeho pozemky v Severním Skotsku bez zvláštního povolení. Italský režisér Tuti Frutti oznámil, že v koprodukci s Československem bude natáčet nový film Vesmír, raketa Lajka a já s Janou Brejchovou v hlavní roli.“
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou – Když jedinou odpovědí je mlčení

Přemysl Hnilička

(napsáno pro Týdeník Rozhlas)

Tereza je mladá dívka, úspěšná v práci, podle všeho spokojená i v osobním životě. Pracuje v reklamní agentuře, její přítel je něžný a empatický, zkrátka ideální život. Přesto se tohle všechno jednoho dne zhroutí; když Tereza přestane komunikovat se svým okolím.

V počátcích rozhlasové hry se experimentovalo a hledalo jak v technických, tak tématických oblastech. Jednou z cest byly hry, jejichž hlavními hrdiny byli slepci. Dramatik Paul Plamper situaci obrátil: hlavní hrdinka je po celou dobu hry Tacet /Ticho 2/ (2012) němá.

Pokud začnete mlčet, okolí reaguje naprosto koordinovaně: zkouší vás donutit mluvit. Pokouší se o to přítel při postelových hrátkách (“když se ti něco líbí nebo nelíbí, musíš to říct”), kolegové z práce, rozvedení rodiče, psycholog i terapeutická skupina. Všichni postupně rezignují: přítel v podstatě zmizí ze zvukového jeviště, rodiče se raději vzájemně obviňují, kolegyně bez výčitek převezme její pozici a terapeutická skupina se rozpadne v zuřivé jedince, kteří nedokážou snést Terezino mlčení. Samotné drama tak vzniká především reakcemi na její ne-reakce. Jak píše Andrea Hanáčková ve své recenzi Tacetu: “Poměrně záhy se ocitá rozhlasový posluchač v roli samotné Terezy a je atakován různými zvuky stejně jako ona. Stejně jako ona si tedy musí průběžně pokládat otázky po smyslu a váze slov a má možnost lépe svá slova vážit a mířit jimi přesně.”
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Pozdrav pámbu, pane znovuzrozený Randák!

Přemysl Hnilička

Pokud si ještě vzpomínáte na kdysi velice populární knihu Františka Rachlíka „Pozdrav pámbu, pane Randák!“, vzpomenete si možná i na velice zdařilou rozhlasovou četbu, kterou v roce 1990 natočila režisérka Alena Adamcová s Luborem Tokošem v roli vypravěče. (Mimochodem jedna z nejlepších věcí, kterou Tokoš v rozhlase natočil.)

Pokud byste ale šli více proti proudu času, zjistili byste (i na Panáčkovi), že rozhlas Rachlíkův humoristický román natočil již o třicet let dříve. V roce 1960 veselé příběhy rozšafného pana Randáka natočil Oldřich Hoblík a jako vypravěče si vybral naturelem robustního Jana Pivce.

Jak Pivcův herecký výkon vypadal, jsme se mohli donedávna přesvědčit jen v půlhodinové ukázce, kde herec vypráví snad nejpůvabnější Randákův příběh o tom, jak chodíval s muzikanty po tancovačkách a předstíral hru na trubku. Ta zazněla také ve Fonogramech, které v roce 2005 připravil Jiří Hubička. Zbytek četby byl nenávratně ztracen, v archívu po ní víc nezbylo.

Nenávratně..?

Naštěstí jde o četbu, která se vysílala již v šedesátých letech, takže byla určitá šance, že si ji zaznamenal některý nadšený posluchač. A to se opravdu stalo: spoluzakladatel Panáčka, publicista Jakub Kamberský totiž získal více než dvouhodinovou nahrávku ze soukromých rukou!

Je nám jasné, že vzhledem k rozsahu románu asi nepůjde o kompletní nahrávku, ale přece máme radost, že z Pivcova rozhlasového mistrovství máme dochováno téměř pětkrát více než dosud…

A co vy? Nemáte doma po rodičích či prarodičích magnetofonové pásky, které vám překáží? Nevyhazujte je! Web Panáček v říši mluveného slova již více než deset let vyhlašuje akci Hledáme ztracené rozhlasové nahrávky; stačí se tvůrcům ozvat a domluvit předání pásků.

Podpořte provoz Panáčka v říši mluveného slova i v roce 2019

Vážení a milí uživatelé,

chcete-li Panáčka podpořit v jeho existenci, pošlete prosím libovolnou částku na účet Komerční banky 35-1353320207/0100 a jako heslo uveďte „Panáček“.

Děkujeme! Tvůrci Panáčka v říši mluveného slova.

Hledáme ztracené rozhlasové nahrávky! – O projektu Panáčka v říši mluveného slova

Projekt rozhodně není nový, chceme jej ale připomenout: nemáte doma magnetofonové pásky s mluveným slovem? Nebo nevíte, co na páskách je? Kontaktujte nás na adrese mluveny{tecka}panacek{zavinac}seznam{tecka}cz – možná máte natočenu hru, literární pásmo nebo četbu, která už v oficiálních archívech neexistuje!

Přemysl Hnilička

tapedeckJedním z témat, které mne jako fanouška mluveného slova trápí a nutí mne znovu a znovu se k němu vracet, je pátrání po rozhlasových hrách, které byly smazány; ať už v letech padesátých, sedmdesátých, osmdesátých či i v letech po Listopadu 1989. Především v létech šedesátých byly natočeny vynikající rozhlasové hry s prvotřídním obsazením; ani to je však nezachránilo před barbarskou likvidací – ať už bylo důvodem téma hry, jméno autora či režiséra nebo protagonisty.

Na toto téma už na Panáčku vznikl článek, mezi záznamy na této webové stránce najdete mnoho her, jejichž záznamy končí prostým a smutným „smazáno“; bylo tedy načase udělat něco pro to, aby se tento stav změnil.
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Filozofia a šport (Filosofie a sport, 1934)

František Skyčák. Přednáška.

Připravily Košice v roce 1934. Premiéra 11. 12. 1934 (Košice, 19:30 – 19:45 h.).

Zlatý závrat (Zlatá závrať, 1934)

Jan Grmela. Zvuková hra o osmi scénách.

Premiéra 11. 12. 1934 (Bratislava, 19:10 – 19:30 h.).

Interview Plus – Stanislav Balík (2019)

Hostem Interview Stanislav Balík. Moderuje Jan Bumba.

Natočeno 2019. Premiéra 19. 9. 2019 (ČRo Plus, 11:34 h.; 26 min.).

Lit.: Bumba, Jan – Luptáková, Věra: Je zvláštní, když městské zastupitelství dospěje k jinému názoru než borci z OLAFu. Ještě nejsme na konci, říká soudce Balík na adresu Čapího hnízda. In web ČRo Plus, 19. září 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Žalobci zveřejnili 90 stran dokumentu, ve kterém státní zástupce Pavel Šaroch zdůvodňuje zastavení trestního stíhání premiéra Andreje Babiše (ANO) a dalších osob ve věci údajného dotačního podvodu na farmě Čapí hnízdo.

Bývalý ústavní soudce a advokát Stanislav Balík se v Interview Plus snaží celou veřejnost varovat před unáhlenými závěry.

„Měli bychom si uvědomit, že jsme teprve ve fázi, kdy rozhodlo Městské státní zastupitelství v Praze (MSZ). Proto tady je další tříměsíční lhůta pro nejvyššího státního zástupce, aby zvážil další postup,“ říká.


Přečtěte si zbytek příspěvku »

Host Lucie Výborné – Matouš Lázňovský (2019)

Fascinuje nás Černobyl, straší Fukušima, iritují nás kusé zprávy o ruské nehodě údajné rakety s jaderným pohonem. Vědecký novinář Matouš Lázňovský ale připomene, že jaderné reaktory krouží i vysoko nad Zemí. Proč družice z časů studené války obsahují obohacený uran? Umožňuje dnešní technologie využít jádro bezpečněji než před třiceti lety? A nespadnou radioaktivní kosmické trosky jednou na naši zahrádku? Zeptá se Lucie Výborná.

Natočeno 2019. Premiéra 19. 9. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).

Lit.: Výborná, Lucie: Rusko nemá dobrou síť sledovacích stanic, nevidí družice na odvrácené straně země, vysvětluje novinář. In web ČRo 1 Radiožurnál, 19. září 2019 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Více než třicet jaderných reaktorů, převážně ruských špionážních družic, krouží na oběžné dráze Země. Z nedostatku informací ohledně letošní jaderné havárie se nedá určit, co se stalo, říká vědecký novinář Matouš Lázňovský. Sovětský vesmírný program tlačil na množství a ne na kvalitu. Reaktory ale mají takovou konstrukci, aby při dopadu do atmosféry způsobily co nejmenší škody. NASA vyvinula zařízení s radioizotopovým zdrojem, které přežilo pád i pobyt v hloubce sto metrů.

Osobnost Plus – Petr Janyška (2019)

Petr Janyška, publicista a bývalý diplomat. Dostal dvě francouzská vyznamenání, Státní řád za zásluhy a Řád umění a literatury. Jinak řečeno, je rytíř a velkorytíř. Ve Francii byl velvyslancem, ale ještě předtím spoluzakládal časopis Respekt. Moderuje Barbora Tachecí.

Natočeno 2019. Premiéra 19. 9. 2019 (ČRo Plus, 10:34 h.).

Lit.: Tachecí, Barbora – Marková, Zuzana: Globalizaci jsme odstartovali my. Je naivní si myslet, že bude jednosměrná, myslí si bývalý diplomat Janyška. In web ČRo Plus, 19. září 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Spoluzakládal týdeník Respekt a později se věnoval diplomacii. Dnes se k novinařině na volné noze vrátil, píše komentáře i pro Český rozhlas Plus. Petr Janyška mluvil v Osobnosti Plus nejen o médiích, ale i o Evropě.

Janyška stál u zrodu týdeníku Respekt po listopadu 1989. I když z něj odešel, považuje ho dodnes za kvalitní periodikum. Obecně má ale pocit, že se novinařina v Česku nedělá dobře. Příkladem kvalitních médií jsou podle něho třeba francouzský deník Le Monde nebo polská Gazeta Wyborcza.
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Pro a proti – Miloš Zeman a Kosovo (2019)

Vyjádření prezidenta Miloše Zemana k uznání samostatnosti Kosova otevřelo debaty o pravomocích hlavy státu při cestách do zahraničí. Měla by se vláda a parlament vymezit vůči prezidentovi a dát mu najevo, kdo nese odpovědnost za zahraniční politiku státu? Mluvit o tom budu s bývalým diplomatem a politikem, současným ředitelem Knihovny Václava Havla a poslancem KSČM Danielem Pawlasem. Moderuje Veronika Sedláčková.

Natočeno 2019. Premiéra 19. 9. 2019 (ČRo Plus, 9:34 h.; 26 min.).

Lit.:  Sedláčková, Veronika – Skácel, Ondřej: Prezidentovo chování v Srbsku vyvolává dojem, že slouží zájmům Ruska, myslí si Žantovský. In web ČRo Plus, 19. září 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nedávné vyjádření prezidenta Miloše Zemana k uznání samostatnosti Kosova otevřelo debatu o pravomocích hlavy státu při cestách do zahraničí. Prezidentových slov si všimla zahraniční média. Vicepremiér Kosova v reakci na ně zrušil svou účast na schůzce premiérů visegrádské čtyřky a západního Balkánu v Praze.

„Pokud by si prezident začal osvojovat pravomoci ve výkonu zahraniční politiky země, byl by to další krok k nastolení poloprezidentského systému,“ říká Michael Žantovský, bývalý politik, diplomat a současný ředitel Knihovny Václava Havla.

Připomíná v této souvislosti také kauzu kolem jmenování nového ministra kultury. Prezident Miloš Zeman si v ní podle něj vyzkoušel, jaké to je, pohybovat se na hranici ústavy. „Je nejvyšší čas, aby se parlament proti tomuto jednání ohradil,“ myslí si bývalý diplomat.
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Blízká setkání – Vladimír Beneš (2019)

Moderuje Tereza Kostková. Host: Vladimír Beneš, neurochirurg. Rozhovory s osobnostmi, které znáte, anebo které stojí za to poznat. Dialogy, které pohladí po duši hosty i posluchače. S Dvojkou můžete prožít blízké setkání s novým zajímavým člověkem každý všední den.

Natočeno 2019. Premiéra 19. 9. 2019 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

Lit.:  Horálková, Elena – Kostková, Tereza: Neurochirurg Vladimír Beneš: Důležitější než zlaté ručičky je zlatý mozeček. In web ČRo 2 Praha, 19. září 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jestli ho někdo zná jako své boty, je to Vladimír Beneš. Řeč je o lidském mozku a jeho operace nejsou jednoduché. „Není to řezničina, ale řemeslo,“ ujistil Terezu Kostkovou v Blízkých setkáních.

„Když je operace mozku dobrodružství, je to riziko, které nese pacient. Na sále by to mělo být nudné, skoro až otravné, protože pak je to bezpečné,“ popisuje neurochirurg Vladimír Beneš. Podle něj neurochirurgie není o šikovnosti.

„Nejsem zvědavý na to mít chirurga, který má zlatý ručičky. Důležitější je zlatý mozeček, který tu operaci vymyslí.“ On sám prý nejdéle vymýšlel operaci rok. Konzultoval přitom s dalšími kolegy ve světě a pak se přiklonil k verzi tureckého lékaře. „Nádor jsem vyndal a dnes ta paní funguje úplně normálně.“
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Studio N – Děti, které ztratí budoucnost ještě předtím, než se narodí (2019)

Připravil Filip Titlbach.

Hovoří Prokop Vodrážka.

Natočeno 2019. Webová premiéra 18. 9. 2019 (Deník N, 16:28 h.).

Lit.: Titlbach, Filip: Studio N: Děti, které ztratí budoucnost ještě předtím, než se narodí. In web Deník N,  18. 9. 2019 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Studio N je zpravodajský podcast Deníku N. Aktuální témata, původní zprávy, komentáře. Deník N popisuje případ nezletilé těhotné dívky, kterou hledala policie. Při podrobném zkoumání tohoto příběhu jsme narazili na díry v systému, kterými takové dívky až příliš často propadávají. Téma pro Janu Ciglerovou.

Ve středečním podcastu také zhodnotíme uplynulý necelý rok pražského primátora Zdeňka Hřiba (Piráti). Zdá se, že představitelé současné koalice jsou odborníky hlavně na analýzy. Pražský magistrát u nás v redakci sleduje Prokop Vodrážka.

Tiché roky 1/14 (2019)

Alena Mornštajnová. Četba na pokračování. Pro rozhlas upravila Eva Lenartová. Režie Tomáš Soldán.

Účinkují Magdalena Tkačíková, František Strnad a Alena Sasínová-Polarczyk.

Nastudovala Ostrava v roce 2019. Premiéra 1. dílu 26. 9. 2019 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.).

Lit.: Lenartová, Eva: Svatopluk mlčí, Blanka mlčí, Běla mlčí… In web Týdeník Rozhlas, 15. září 2019 (článek). – Cit.: Věci, o kterých se nemluví, rodinná tajemství, co zůstávají skryta, mlčení, jež ubližuje stejně jako náhodně vypuštěné slovo. To je téma nejnovějšího románu Aleny Mornštajnové Tiché roky. Četbu z něj od 26. září vysílá rozhlasová Dvojka.

„Nový román Aleny Mornštajnové je jiný než ty předchozí. Nejedná se o velké historické téma, nýbrž o intimní rodinné drama, kde hlavní roli nehrají velké dějiny, ale náhody a lidské charaktery. Stejně jako u románu Hana však jde o silný, strhujícím způsobem vyprávěný příběh, který si čtenáře podmaní od první do poslední stránky.“ Těmito slovy uvádí román Tiché roky brněnské nakladatelství Host.

Valašskomeziříčská autorka sleduje život Svatopluka na velké časové ploše, od samého narození až před brány smrti. Právě od Svatopluka vedou nitky ke všem dalším postavám, jejichž místo v rodinné sáze se zvolna vyjasňuje během emotivního vyprávění.
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Fenomény – Antikvariát Steiner (2019)

Připravila Zuzana Golianová.

Natočeno 2019. Premiéra 21. 9. 2019 (SRo Rádio Devín, 8:05 h).

Pozn.: Antikvariát Steiner patrí medzi kultové miesta v historickom jadre Bratislavy, je miestom s vlastnou pamäťou, ktorá siaha do tragických 40-tych rokov minulého storočia. História sa postupne odkrýva, ľudia nachádzajú silu prehovoriť, vstúpiť do svojich spomienok a ďalší zachytávajú tieto skutočné príbehy a pretavujú ich do umeleckej podoby. Zuzana Golianová sa aspoň v skratke rozhodla sprostredkovať príbeh Antikvariátu Steiner a to v rámci autorského cyklu Rádia Devín – Fenomény. Premiéru vysielame v sobotu 21.9. o 8.05 na Devíne. (anotace)