Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou – Když nároží promluví

 Přemysl Hnilička

(vyšlo v Týdeníku Rozhlas 42/2019)

Začátkem třicátých let působili v Brně dva výrazní reprezentanti české divadelní avantgardy – Jindřich Honzl a Emil František Burian. Oba zanechali v jihomoravské metropoli svou stopu, byť své angažmá brali asi jako přechodnou záležitost. Emil František Burian – kromě toho, že na scéně Zemského divadla v Brně režíroval jednu z prvních českých inscenací Brechtovy Žebrácké opery (s Oldřichem Novým a Marií Pavlíkovou) – se zapsal také do historie brněnské rozhlasové hry. Jako režisér i jako skladatel.

“Jazzovou suitu pro rozhlas” Plakáty napsal v dubnu 1932 mladý herec Josef Gruss. Kompozice vycházela z jednoduchého nápadu: posluchač společně s rozhlasovým průvodcem obchází nároží plné plakátů a každý plakát jim vypráví svůj příběh. Jdou-li okolo pozvánky na lidovou taneční slavnost, vypráví se příběh dvou proletářských milenců, plakát zvoucí na otevření baru představí posluchači znuděné členy společenské smetánky. Textově jsou ovšem oba milenecké dialogy totožné, liší se jen v hereckém podání. Filmový plakát inzerující velkolepou černošskou show Láska na Mississipi nám pro změnu odhalí temnou stránku hollywoodského snu: černošského zpěváka trpícího rasismem…
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Postavy spíše nesympatické. Rozhlasové herectví Martina Růžka

Martin Čípek

Martin Růžek, od jehož narození loni v září uplynulo rovných sto let, bezesporu náležel k nejoblíbenějším divadelním, filmovým i televizním hercům, ale je tu ještě jedna disciplína, která by neměla zůstávat v pozadí. Rozhlas a rozhlasové herectví.

První rozhlasové role čekaly na Martina Růžka již krátce po skončení války, v Českých Budějovicích, kde tehdy působil v tamějším Jihočeském divadle. Setkal se zde mmj. s Jaroslavem Hurtem, jedním ze zakladatelů Československého rozhlasu. O něco později, v padesátých letech, se stal nejen hercem brněnského Národního divadla, ale také čilým protagonistou rozhlasových her. Jednou z vůbec prvních brněnských rolí byl písničkář Pohořalský v Klicperově Divotvorném klobouku (1950), vzápětí následovaly další – monacký kníže Grégory ve hře Alphonse Daudeta Tartarin z Tarasconu (1953), sluha Bozděch v Tylově Rozině Ruthardově (1956), vévoda Alba v Goetheho Egmontovi (1957), Šandor v Mahenově Jánošíkovi (1958). V rozhlasové inscenaci hry Voskovce a Wericha Rub a líc (1954) v režii Vladimíra Vozáka hrál Krev. Bylo to období sbírání cenných zkušeností; Růžek byl tehdy spíše oblastním hercem, třebaže se mezitím objevil již v několika celovečerních filmech. Na sklonku padesátých let jej poprvé ke spolupráci přizvalo také pražské rozhlasové studio. V lyrické komedii španělského dramatika Alejandra Casony Stromy umírají vstoje (1958) ztvárnil postavu Cizince.

V následujícím období se Růžek před rozhlasovým mikrofonem překvapivě neobjevoval příliš často. Vzácnou výjimkou je ovšem Alexej Alexandrovič Karenin v Pleskotově dramatizaci Tolstého románu Anna Karenina (1967). Růžek tu ztělesňuje chladného úředníka žijícího podle svých právních a mravních zásad, člověka, který bezmezně lpí na své práci a na svých konzervativních představách. Dobrá pověst je pro něj vším. Karenin v podání Martina Růžka je postava plná výrazných vnitřních proměn; herec tu s obdivuhodnou přesností střídá pocity od zoufalství k nenávisti, je lhostejný, zlý, ale i nešťastný a politováníhodný. Růžek tu nabízí neobyčejně plastický portrét muže, kterému se vinou nevěrné ženy zhroutil svět.
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou – Nechtěný dárek k Mistrovým narozeninám

Přemysl Hnilička

(vyšlo v Týdeníku Rozhlas, červenec 2019)

Ocitáme se na operačním sále nejmenované kliniky, kde právě probíhá nepovolená plastická operace. Pod rukama primáře (Tomáš Töpfer) a mladé lékařky Alexandry (Nataša Gáčová) pozvolna dodýchává starý, prastarý zpěvák, idol již několika generací. To je samozřejmě ideální chvíle k určité rekapitulaci jeho života…

To je výchozí situace dramatického textu Jana Vedrala Jackson aneb Šoubyznys a umírání v písních a tancích národa českého, který měl v rozhlase premiéru 10. září 2005. Už podnázev „imagologický pamflet“ napovídal, oč půjde.

Ač tu zpěvák není jmenován (nemá stálé jméno, během hry se jich vystřídá asi dvacet, navíc autor v touze po obecné platném podobenství nechává ústy interpreta – Jiřího Lábuse – zaznít hity snad všech českých pop idolů), posluchači musí být jasné, že jde o stylizovaný portrét nesmrtelného Karla Gotta.

Autor hry Jan Vedral se už od osmdesátých let svými dramatizacemi a původními hrami zabýval svým životním tématem – kolaborace jedince (umělce) s totalitní společností. Svůj názor dal jasně najevo už v dramatizaci románu Klause Manna Mefisto (Urmefisto, 1987), v němž hlavní hrdina – herec Höfgen (Eduard Cupák) na začátku děje podává nacistické moci prst, aby „mohl pomáhat kolegům“ (a také aby si sám pomohl ke slávě.

Jeho hra Dabér (1996, režie Jiří Horčička) zpodobňovala jak vyžilého herce, který svůj díl talentu rozmělňuje v dabingu telenovel a televizních a rozhlasových reklam (v kongeniální a absurdně symptomatické interpretaci Miroslava Moravce), tak i obraz určité mravní zkázy, kterou obsahuje plné odevzdání se pasívnímu konzumu.
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou – Jak dětský pořad “splašil” československá média

Přemysl Hnilička

(vyšlo v Týdeníku Rozhlas 36/2019)

Věnujte, prosím, pozornost zvláštní zprávě. Dnes přesně v 9 hodin 32 minuty středoevropského času přerušily všechny rozhlasové a televizní stanice pravidelná vysílání, aby oznámily historickou zprávu. Na oběžnou dráhu kolem Země byl vypuštěn vesmírný koráb s lidskou posádkou na palubě. Po několika minutách letu bylo navázáno spojení pomocí televizních a radiofonických přístrojů. Zdravotní stav astronautův je výborný. Měřící aparatura v hermetické kabině, sluneční baterie i přístroje zajišťující životní podmínky prvního astronauta pracují normálně.”

Tato slova zazněla z rozhlasu na samém začátku šedesátých let. Na tom by nebylo nic zvláštního – 12. dubna toho roku vzlétl do vesmíru první člověk, Jurij Gagarin. Jenže tohle se vysílalo už 13. listopadu 1960.

Veselý pořad Pionýrské jitřenky Vysílejte s námi (1960) byl věnovaný kosmonautice a vzletu prvního člověka ve vesmíru. Není divu, téma viselo ve vzduchu a děti měly o lety do vesmíru zájem. V pořadu vystupovali známí komici a moderátoři Darek Vostřel a Jiří Šašek a také jeho tvůrci Pavel Tumlíř a Vladimír Branislav. Jejich hosty byli odborník na kosmonautiku dr. Milan Codr a také chlapci a děvčata z první osmiletky v Litoměřicích. Děti se vyjadřovaly především k tomu, kdy vyletí první raketa s člověkem do vesmíru a jak bude vypadat. Zazněla také píseň Ouvej astrolenoch (text Ota Ksandr a hudba Zdeněk Marat) a pásmo žertovných světových reakcí na vzlet sovětského kosmonauta: “Lord Camel požádal britskou vládu o ostrý protest, protože astronaut přeletěl nad jeho pozemky v Severním Skotsku bez zvláštního povolení. Italský režisér Tuti Frutti oznámil, že v koprodukci s Československem bude natáčet nový film Vesmír, raketa Lajka a já s Janou Brejchovou v hlavní roli.“
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Pozdrav pámbu, pane znovuzrozený Randák!

Přemysl Hnilička

Pokud si ještě vzpomínáte na kdysi velice populární knihu Františka Rachlíka „Pozdrav pámbu, pane Randák!“, vzpomenete si možná i na velice zdařilou rozhlasovou četbu, kterou v roce 1990 natočila režisérka Alena Adamcová s Luborem Tokošem v roli vypravěče. (Mimochodem jedna z nejlepších věcí, kterou Tokoš v rozhlase natočil.)

Pokud byste ale šli více proti proudu času, zjistili byste (i na Panáčkovi), že rozhlas Rachlíkův humoristický román natočil již o třicet let dříve. V roce 1960 veselé příběhy rozšafného pana Randáka natočil Oldřich Hoblík a jako vypravěče si vybral naturelem robustního Jana Pivce.

Jak Pivcův herecký výkon vypadal, jsme se mohli donedávna přesvědčit jen v půlhodinové ukázce, kde herec vypráví snad nejpůvabnější Randákův příběh o tom, jak chodíval s muzikanty po tancovačkách a předstíral hru na trubku. Ta zazněla také ve Fonogramech, které v roce 2005 připravil Jiří Hubička. Zbytek četby byl nenávratně ztracen, v archívu po ní víc nezbylo.

Nenávratně..?

Naštěstí jde o četbu, která se vysílala již v šedesátých letech, takže byla určitá šance, že si ji zaznamenal některý nadšený posluchač. A to se opravdu stalo: spoluzakladatel Panáčka, publicista Jakub Kamberský totiž získal více než dvouhodinovou nahrávku ze soukromých rukou!

Je nám jasné, že vzhledem k rozsahu románu asi nepůjde o kompletní nahrávku, ale přece máme radost, že z Pivcova rozhlasového mistrovství máme dochováno téměř pětkrát více než dosud…

A co vy? Nemáte doma po rodičích či prarodičích magnetofonové pásky, které vám překáží? Nevyhazujte je! Web Panáček v říši mluveného slova již více než deset let vyhlašuje akci Hledáme ztracené rozhlasové nahrávky; stačí se tvůrcům ozvat a domluvit předání pásků.

Podpořte provoz Panáčka v říši mluveného slova i v roce 2019

Vážení a milí uživatelé,

chcete-li Panáčka podpořit v jeho existenci, pošlete prosím libovolnou částku na účet Komerční banky 35-1353320207/0100 a jako heslo uveďte „Panáček“.

Děkujeme! Tvůrci Panáčka v říši mluveného slova.

Hledáme ztracené rozhlasové nahrávky! – O projektu Panáčka v říši mluveného slova

Projekt rozhodně není nový, chceme jej ale připomenout: nemáte doma magnetofonové pásky s mluveným slovem? Nebo nevíte, co na páskách je? Kontaktujte nás na adrese mluveny{tecka}panacek{zavinac}seznam{tecka}cz – možná máte natočenu hru, literární pásmo nebo četbu, která už v oficiálních archívech neexistuje!

Přemysl Hnilička

tapedeckJedním z témat, které mne jako fanouška mluveného slova trápí a nutí mne znovu a znovu se k němu vracet, je pátrání po rozhlasových hrách, které byly smazány; ať už v letech padesátých, sedmdesátých, osmdesátých či i v letech po Listopadu 1989. Především v létech šedesátých byly natočeny vynikající rozhlasové hry s prvotřídním obsazením; ani to je však nezachránilo před barbarskou likvidací – ať už bylo důvodem téma hry, jméno autora či režiséra nebo protagonisty.

Na toto téma už na Panáčku vznikl článek, mezi záznamy na této webové stránce najdete mnoho her, jejichž záznamy končí prostým a smutným „smazáno“; bylo tedy načase udělat něco pro to, aby se tento stav změnil.
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Na pěknú notečku – Dochtor něméj tvári (2019)

21. října tomu bude 89 let, co se narodil výborný veterinář a také zpěvák a sólista BROLNu pan Luboš Holý. Vzpomíná na něj Marie Hvozdecká.

Natočeno 2019. Premiéra 17. 10. 2019 (ČRo Brno, 19:04 – 19:34 h.).

Kompot – Je StarDance oslava maloměšťáctví? (2019)

Recenze prvního dílu StarDance a rozhovor s Evou Mázikovou v pořadu Kompot.

Natočeno 2019. Premiéra 15. 10. 2019 (ČRo Rádio Wave, 48 min.)

Lit.: Trojánková Biriczová, Hana – Holý, Šimon: Je StarDance oslava maloměšťáctví? Noblesa nepřichází a pořad trpí špatnými mravy. In web ČRo Radio Wave, 15. říjen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Desátá řada soutěže StarDance České televize občerstvila řady tančících o internetové celebrity. Mladistvě ale první večer nepůsobil. O eleganci a noblesu se kromě soutěžících nesnažila režie, porota, moderátoři ani hosté. Poslechněte si recenzi na StarDance a také rozhovor se slovenskou popovou ikonou a instagramerkou Evou Mázikovou, která dokazuje, že věk je jenom číslo.

Pořad StarDance navazuje na tradici tanečních a má být to nejvybranější z české zábavy. V sobotu si ho zapnulo přes 1,3 milionu diváků a dívá se na něj také velké procento dětí. I proto se mezi tanečníky objevil například YouTuber Karel „Kovy“ Kovář, což je pro Českou televizi skvělý krok, stejně jako autorka Radka Třeštíková, sportovní rybář Jakub Vágner, biatlonistka Gabriela Koukalová nebo zpěvačka Tonya Graves. Kteří soutěžící působili nejlépe? A proč je Tatiana Drexler nejsympatičtější porotkyně? Pusťte si Kompot. (…)

Xaver a host – Karel Voříšek (2019)

Televizní moderátor Karel Voříšek je známou tváří už řadu let. Moderuje hlavní zpravodajskou relaci, ale i nejrůznější společenské akce. Také přednáší o síle slova a přesvědčivém vystupování na veřejnosti. Proč ho jeho povolání i po letech stále baví? A co mu přinesl pobyt v Indii?

Natočeno 2019. Premiéra 16. 10. 2019 (ČRo Region, 30 min.).

Lit.: Formánková, Šárka – Veselý, Luboš Xaver: Štěstí se dá naučit, říká moderátor Karel Voříšek. Základem je věřit v jeho existenci. In web ČRo Region, 16. říjen 2019 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: Televizní moderátor Karel Voříšek je známou tváří už řadu let. Moderuje hlavní zpravodajskou relaci, ale i nejrůznější společenské akce. Také přednáší o síle slova a přesvědčivém vystupování na veřejnosti. A kromě toho píše i knihy zaměřené na osobní rozvoj. K tomu ho dovedl jeho osobní příběh a také návštěva Indie, kde se setkal s ajurvédou a zcela novým pohledem na život. Jak ho tato zkušenost změnila a co si díky ní uvědomil, o tom si povídal s Lubošem Xaverem Veselým.

Nová kniha, kterou Karel Voříšek vydal, se jmenuje Žij teď a vychází právě z indické ajurvédy. „Ta knížka popisuje naši cestu po Indii, moji a mého partnera Vládi. Přičemž ajurvéda je věda o životě, která nás má přimět zamyslet se nad sebou a především nás naučit, jak mít rádi sami sebe,“ vysvětluje Karel Voříšek. (…)

Kirké (2019)

Není k dispozici žádný popis fotky.Madeline Miller. Slavná kráska dnešníma očima. Kompletní audiokniha.

Čte Petra Špalková.

Natočeno 2019. Vydal OneHotBook 17. 10. 2019 (2 CD MP3, katalogové č.: AK295; EAN: 8594169482958; celková délka nahrávky 16 hodin 41 minut).

Pozn.:  Když se narodila, neměli pro to, co byla, žádné pojmenování. Dali ji jméno Kirké a nazvali nymfou, protože měla být jako ty ostatní. Ale malá Kirké je jiná, protože nemá božskou moc. Trápí ji pošklebky sourozenců: k čemu je v říši bohů nymfa mluvící lidským hlasem?

Teprve láska k člověku v ní probudí kouzelnou moc, která dokáže měnit lidi v bohy a bohy v netvory. Za trest ji Zeus vyžene na ostrov Aiaia, kde žije stovky let jen ve společnosti zvířat a nymf. Ke břehům připlouvají lodě plné námořníků, za jejichž násilí je Kirké začaruje v prasata. Když jednou dorazí i hrdina Odysseus, proměňuje se i samotná Kirké, která si konečně musí vybrat, kam vlastně patří. Do říše bohů, nebo světa smrtelníků?

Kniha se umístila na 1. místě v žebříčku bestsellerů deníku The New York Times, na nejlepší knihu roku ji nominovali ve více jak 26 periodikách, ocenění Nejlepší kniha roku 2018 vyhrála například na Goodreads (kategorie Fantasy), a to s téměř dvojnásobným počtem hlasů oproti další v pořadí. Kirké je také jedním z titulů letošního podzimního VKČ (Slovart, 2019).
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Ranní interview – Roman Prymula (2019)

Nová metoda léčby astmatu se indikuje u lidí středního a vyššího věku, u malých pacientů se hodnotí dopad, přibližuje náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. Připravil Jiří Chum.

Natočeno 2019. Premiéra 16. 10. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál, 4 min.).

Lit.: Chum, Jiří – Havel, Prokop: Novinky v léčbě astmatu! Převratný je způsob podávání léků, vysvětluje náměstek Prymula. In web ČRo 1 Radiožurnál, 16. říjen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Astmatem u nás podle České iniciativy pro astma trpí asi milion lidí, většina z nich má mírnou nebo střední formu. A právě jejich léčby se týká nejnovější doporučení Globální iniciativy pro astma. Podle ní by lékaři měli co nejdřív u nových pacientů s mírným astmatem nasazovat preventivní léky. Tuto metodu vítá i náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.

„Doporučení vychází z řady studií, těžko je možné mít k němu nějaké výhrady,“ ubezpečuje s tím, že jde o logický postup – preventivní zákrok je mnohem výhodnější než následné řešení komplikací.

Nová metoda spočívá v dlouhodobém a preventivním podávání léků. Podle náměstka Prymuly se kumuluje postup z minulosti, převratný je ale právě způsob podávání léků. (…)

Seriál Radiožurnálu – Týden lesů 1/5 (2019)

Připravila Pavla Lioliasová.

Natočeno 2019. Premiéra 14. – 18. 10. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál, 8:50 h.) v cyklu Seriál Radiožurnálu.

Obsah: 1. díl: Sázíme pestřejší lesy, říkají dobrovolníci na Moravě (2:33) – 2. díl: Proč mšice nemusí jen škodit? (2:09) – 3. díl: Muzeum na zámku Ohrada se věnuje myslivosti a lesnictví, najdete tu výstavu Les pramenů (3:18) – 4. díl: Vysazujeme převážně buky a jedle, které tvořily zdejší původní les, popisují ekologové ze sdružení Čmelák (2:15) – 5. díl: Kampaň Místo pro přírodu je postavená na aktivitě místních lidí, říkají v Českém svazu ochránců přírody (3:11).

Lit.: Lioliasová, Pavla:  SERIÁL. Týden lesů.  In web ČRo 1 Radiožurnál, 16. říjen 2019 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Kůrovcová kalamita zasáhla téměř celé Česko a lesní porosty chřadnou. Dá se něco dělat proti jejich vymírání? Co pro lidskou společnost vlastně znamenají a jak bychom se o ně měli starat? Poslouchejte seriál Radiožurnálu po celý týden vždy ráno v 8:50.

Host Radiožurnálu – Jan Potměšil a Radka Potměšilová (2019)

Spolek Kašpar se vrátil ze Spojených států, kde uvedl inscenaci hry Václava Havla Audience. Představení ve Washingtonu, New Yorku a Chicagu byla součástí oslav 30. výročí sametové revoluce. O své cestě, publiku i roli bude vyprávět herec Jan Potměšil. Moderuje Zuzana Burešová.

Natočeno 2019. Premiéra 15. 10. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál, 21:05 h.; 30 min.).

Lit.: Burešová, Zuzana: Spolek Kašpar uvedl Audienci ve Spojených státech. Diváci úžasně reagovali, pochvalují si manželé Potměšilovi. In web ČRo 1 Radiožurnál, 15. říjen 2019 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Manželé Jan a Radka Potměšilovi vypráví o inscenaci hry Václava Hra Audience, kterou divadelní spolek Kašpar uvedl ve Spojených státech.

Spolek Kašpar se vrátil ze Spojených států, kde uvedl inscenaci hry Václava Havla Audience. Představení ve Washingtonu, New Yorku a Chicagu byla součástí oslav 30. výročí sametové revoluce. O cestě, publiku i roli vypráví herec Jan Potměšil a jeho žena Radka. (…)

Hovory Plus – Mike Perry (2019)

Host dnešních Hovorů žil až do devětačtyřiceti jako žena a matka. Když pak se zrodil se Mike Perry. Svůj osud popsal ve dvou upřímných knihách. Mluvit s ním bude Jana Klusáková.

Natočeno 2019. Premiéra 15. 10. 2019 (ČRo Plus, 22:05 h.). K poslechu zde.

Ex libris – Fašismus (2019)

Literární magazín Ex libris připomene knihu bývalé americké političky Madeleine Albrightové: Fašismus. Zamýšlí se v ní nad současným populismem a otázkou, zda může vést až k totalitní ideologii. Přečetla Daniela Vrbová. Režie Irena Hýsková.

Ukázky čte Lucie Vašinková.

Natočeno 2019. Premiéra 15. 10. 2019 (ČRo Plus, 20:05 h.). K poslechu zde.

Plus Speciál – Mladá Boleslav: Roste spolu se Škodou Auto? (2019)

 Regionální veřejná debata. Poprvé dnes uslyšíte veřejnou debatu Českého rozhlasu Plus z regionů, kde se budeme s tamními lidmi bavit o problémech, které je pálí. Začínáme v Mladé Boleslavi, kde bude hlavním tématem tamní Škoda Auto a její význam pro město, pro lidi pro zaměstnanost, ale také kriminalitu. Hosty jsou primátor Mladé Boleslavi z ODS Raduan Nwelati, člen představenstva Škoda Auto Bohdan Wojnar, zastupitelka Mladé Boleslavi za Stranu zelených Jana Krumpholcová, ministr vnitra a předseda ČSSD Jan Hamáček a ministr průmyslu a obchodu za hnutí ANO Karel Havlíček. Moderuje Jan Bumba.

Natočeno 2019. Premiéra 15. 10. 2019 (ČRo Plus, 18:33 h.).

Lit.: Bumba, Jan – Skácel, Ondřej: Za problémy v Mladé Boleslavi nemohou jen cizinci. Většina narkomanů a bezdomovců jsou Češi a Slováci, tvrdí náměstek primátora Povšík (ČSSD). In web ČRo Plus, 15. říjen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Škoda Auto patří mezi elitní české společnosti. Přítomnost automobilky má zásadní vliv na život v Mladé Boleslavi. Do tohoto 40tisícového města se v posledních letech za prací přistěhovalo až 15 tisíc cizinců. Jakým problémům a výzvám dnes čelí jeho obyvatelé? Odpověď na tuto otázku hledali účastníci první regionální debaty Českého rozhlasu Plus.

Jméno Škody Auto je neodmyslitelně spojeno s Mladou Boleslaví. Firma zde má svůj hlavní závod a je největším zaměstnavatelem v regionu. Neustálá poptávka po nových zaměstnancích znamená, že je zde prakticky nulová nezaměstnanost.

„Díky tomu tady dobře funguje drobný obchod nebo restaurace. Ale na druhé straně je tady větší kriminalita a více cizinců,“ říká ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) a dodává: „Menší firmy tady navíc jen těžko shánějíí nové zaměstnance.“  (…)