Oldřich Daněk znovuobjevený

Martin Čípek 

/napsáno pro web Panáček v říši mluveného slova/

Když se ve vysílacím schématu Českého rozhlasu Vltava objevila letos v dubnu původní rozhlasová hra Oldřicha Daňka Dialog v předvečer soudu, vyvolalo to náležitý rozruch. A to navzdory tomu, že samotná hra není rozhlasovým posluchačům neznámá, ba naopak. Jak k tomu došlo?

Dramatik, režisér a filmový scénárista Oldřich Daněk spojil své jméno s rozhlasem relativně pozdě, jako bezmála čtyřicetiletý, když vyslyšel výzvu Československého rozhlasu a v rámci autorské soutěže zvítězil se svým textem Dialog v předvečer soudu (1966). Daňkova podivuhodně koncentrovaná hra, jež nejjednoduššími prostředky dosahuje maxima dramatického účinku, jak ve své recenzi v Divadelních novinách (22. 2. 1967, č. 14-15, str. 10) píše Ivana Vadlejchová, zaujala už svým etickým rozměrem – má člověk právo zabít jiného člověka, třebaže by jeden byl špičkovým lékařem a druhý vážně zraněným pacientem s nulovou vyhlídkou na přežití? Nebudu zde popisovat děj hry, ostatně jsem tak učinil již na jiném místě, chci se věnovat spíše hodnocení Daňkovy hry v soudobém tisku.

Patrně nejobsáhlejší recenzi uveřejnily krátce po premiéře (1. 1. 1967) již zmiňované Divadelní noviny. Ivana Vadlejchová v ní dochází k závěru, že Daněk své hře vtiskl charakter vzrušujícího, dramatického střetnutí protikladných hledisek. Obě postavy se totiž ztotožňují se svým povoláním natolik, že právem nesou místo jmen vlastních jména obecná: Profesor, Prokurátor. Drama hry je individuálním dramatem každé z postav. Dobírají se společně podstaty případu. Rychlým spádem dospívá Daňkova práce k vrcholu. Vidím jej tam, kde Profesor uzavírá své stanovisko: ‚… já budu do krve hájit právo a povinnost, které zákon nemohl předpokládat – vzít na sebe odpovědnost a jednat proti zákonu a proti vyhlášce a proti nařízení… Musím-li už rozhodnout o něčím životě, potom proti mně musí stát všecko, všechny zábrany, které společnost může postavit.‘ Postavy si získávají posluchače na svou stranu zralou zkušeností, jsou to lidé kritičtí a nároční, kteří dokáží hájit svou pravdu a neskrývat nesouhlas. Tím, že Daněk svůj rozhlasový dialog vystavěl na filozofickém principu a obě postavy, Profesora i Prokurátora, přiměl rozpoutat intelektuální polemiku o ceně lidského života a individuální odpovědnosti, zbavil jej jakéhokoli zploštění a povrchnosti. Daněk nemoralizuje, nechává na posluchačích, aby sami uvažovali o slovech, která jsou, jak opět píše Ivana Vadlejchová, účinná, esteticky působivá a významově přesně zacílená.
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou – Mysleme si, že je to jen malba na dřevě

Přemysl Hnilička

(vyšlo v Týdeníku Rozhlas 47/2020)

Rytíř, který se po letech vrací z křižácké výpravy do rodného kraje zasaženého morem, hledá Smrt, aby mohl nalézt Boha. Čarodějnice, která byla právě upálena, se s děsivým zalíbením ohlíží za vlastní smrtí. Sluha, filozofující o lásce, se smrti naopak děsí. Kovář, hledající svou ženu, aby ji mohl zabít (a jejího svůdce – herce také) a který si ji nakonec odvádí co vražednici. A samozřejmě – Nejpřísnější pán. To všechno jsou postavy hry Ingmara Bergmana Malba na dřevě, z níž později vznikl scénář k jeho filmu Sedmá pečeť. 

Text Malby na dřevě vznikl v polovině padesátých let v rámci jeho pedagogické práce. Se svými studenty hru připravil nejen textově, ale také jako inscenaci. Bergman svou hru režijně nastudoval v roce 1954 pod názvem Trämålning. S titulem Ein gestrenger Herr (Nejpřísnější pán) Bergmanův text nastudoval v roce 1962 pro Südwestfunk režisér Friedhelm Ortmann. 

V roce 1966 ji v Československém rozhlase nastudoval režisér Josef Henke. Scénář pro něj připravil Bohumil Sobotka a Henke jej hodnotil velmi vysoko: „Rozhlasová adaptace B. Sobotky se jako svébytný tvar také liší od divadelní předlohy. Je básnická, ale k předloze velmi citlivá. A po jazykové stránce bohatá zrovna labužnicky.“Za zvukovou stránkou inscenace stáli Libuše Strnadová a Zdeněk Škopán. Že šlo o práci skutečně profesionální a inspirativní, o tom svědčí dvoustránkový rozhovor s Henkem a Škopánem pro časopis Hudba a zvuk, v němž líčí oba svou práci na zvukovém scénáři. Hudební partituru připravil Henkeho dvorní skladatel Marek Kopelent. 
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Podpořte provoz Panáčka v říši mluveného slova i v roce 2020

Vážení a milí uživatelé,

chcete-li Panáčka podpořit v jeho existenci, pošlete prosím libovolnou částku na účet Komerční banky 35-1353320207/0100 a jako heslo uveďte „Panáček“.

Děkujeme! Tvůrci Panáčka v říši mluveného slova.

Hledáme ztracené rozhlasové nahrávky! – O projektu Panáčka v říši mluveného slova

Projekt rozhodně není nový, chceme jej ale připomenout: nemáte doma magnetofonové pásky s mluveným slovem? Nebo nevíte, co na páskách je? Kontaktujte nás na adrese mluveny{tecka}panacek{zavinac}seznam{tecka}cz – možná máte natočenu hru, literární pásmo nebo četbu, která už v oficiálních archívech neexistuje!

Přemysl Hnilička

tapedeckJedním z témat, které mne jako fanouška mluveného slova trápí a nutí mne znovu a znovu se k němu vracet, je pátrání po rozhlasových hrách, které byly smazány; ať už v letech padesátých, sedmdesátých, osmdesátých či i v letech po Listopadu 1989. Především v létech šedesátých byly natočeny vynikající rozhlasové hry s prvotřídním obsazením; ani to je však nezachránilo před barbarskou likvidací – ať už bylo důvodem téma hry, jméno autora či režiséra nebo protagonisty.

Na toto téma už na Panáčku vznikl článek, mezi záznamy na této webové stránce najdete mnoho her, jejichž záznamy končí prostým a smutným „smazáno“; bylo tedy načase udělat něco pro to, aby se tento stav změnil.
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Studio N – Český konzervatismus v praxi (2020)

Připravila Jana Ciglerová.

Hovoří redaktorka rubriky Kontext Dominika Píhová.

Natočeno 2020. Webová premiéra 3. 12. 2020 (PodBean Deník N, 23 min.).

Lit.: Ciglerová, Jana: Český konzervatismus v praxi. In web PodBean Deník N, 3. 12. 2020 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…)  Proč je mezi konzervativci málo žen a dělají Donald Trump a Boris Johnson konzervatismu špatné jméno? Redaktorka rubriky Kontext Dominika Píhová pátrala po tom, kdo je český konzervativec a kdo naopak konzervativní rychlokvaška. Studiem N dnes provází Jana Ciglerová.

Kultúrny denník – Slávni českí skladatelia v Národnom múzeu v Prahe (Kulturní deník – Slavní čeští skladatelé v Národním muzeum v Praze, 2020)

Připravila Tatiana Čabáková.

Hovoří Sandra Bergmanová.

Natočeno 2020. Premiéra 30. 11. 2020 (SRo Rádio Devín, 7 min.).

Lit.: anonym: Slávni českí skladatelia v Národnom múzeu v Prahe. In web SRo Rádio Devín, 30. 11. 2020 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Leoš Janáček a Bohuslav Martinů – štyri veľké mená českej hudby, ktoré sa stali svetovým fenoménom, sú inšpiráciou pre výstavu Veľkí českí skladatelia. Jej autorky Sandra Bergmanová a Veronika Vejvodová dostali zadanie, aby vytvorili minimalistickú výstavu, ktorá predstaví návštevníkom hudbu týchto velikánov nielen sluchom. Je pripravená v starej budove Národného múzea v Prahe. Žiadny divák ju ešte nevidel, kvôli situácii okolo koronavírusu sú v Česku zatvorené všetky kultúrne inštitúcie, ale ochutnávku z nej sme pre vás pripravili my. Našu pražská kolegyňu Tatianu Čabákovú previedla výstavou jedna z autoriek Sandra Bergmanová:

Fenomény – Jan Saudek (2020)

Připravil Karol Lovaš.

Natočeno 2020. Premiéra 3. 12. 2020 (SRo Rádio Devín, 20:00 h.).

Pozn.: „Túžil som po sláve a bohatstve – a nič z toho som nedosiahol. Ale niekoľkokrát som stál blízko nevýslovnej krásy – vždy to bola žena a to bolo pre mňa omnoho viac…“ hovorí o svojej tvorbe fotograf Jan Saudek.

V máji oslávil 85-te narodeniny retrospektívnou výstavou v Prahe, i novou knihou rozhovorov s kňazom Karolom Lovašom a ešte stále môžete navštíviť výstavu Jan Saudek 85 v Bratislave. Aj pri tejto príležitosti budú najnovšie Fenomény patriť tomuto „prorokovi nehy“. Už dnes večer od 20.00 na Devíne. (anotace)

Dvacet minut Radiožurnálu – Pavel Kolář (2020)

Hostem je Pavel Kolář, přednosta Rehabilitační kliniky a tělovýchovného lékařství Fakultní nemocnice v Motole. Lékaři, učitelé, ale i rodiče upozorňují, že v době protiepidemických opatření chybí pohyb zejména mládeži. Jak se nedostatek fyzické aktivity odráží na jejich fyzickém i psychickém stavu? Jak důležité jsou pohybové návyky získané v dětství? A jak nám tělesná aktivita pomáhá odolávat infekci? Moderuje Vladimír Kroc.

Natočeno 2020. Premiéra 3. 12. 2020 (ČRo 1 Radiožurnál, 17:06 h.).

ArtCafé – Hudební klenoty roku 2020 (2020)

Ondřej Bambas představí nenápadné hudební klenoty roku 2020, kterým se nepodařilo vybojovat v konkurenci miliónů dalších skladeb zasloužené místo v čestných playlistech. Zazní např. Dal, India Jordan, Louis Cole nebo Model/Actriz a další.

Natočeno 2020. Premiéra 3. 12. 2020 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).

Káva o čtvrté – Testy na koronavirus (2020)

Diskusní pořad, dnes na téma: Testy na koronavirus. Host: doc. RNDr. Jan Konvalinka, přírodovědecká fakulta UK.  Moderuje Tereza Stýblová.

Natočeno 2020. Premiéra 3. 12. 2020 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).

Akcent – Digitální knihovní fondy (2020)

Knihovny se otevírají, jak ale zahojit bolavou patu těžko přístupných digitálních fondů?

Natočeno 2020. Premiéra 3. 12. 2020 (ČRo 3 Vltava, 16:30 h.).

Interview Plus – Jakub Troníček (2020)

Co se děje na řece Bečvě? A jak postupuje vyšetřování úniku jedovatých látek? Na to se reportéra Jakuba Troníčka zeptá moderátor Jan Bumba.

Natočeno 2020. Premiéra 3. 12. 2020 (ČRo Plus, 12:34 h.).

Křik racků; Vlak, který nikdy neodjel (2020)

Ladislav Dvořák. Dvě povídky básníka a spisovatele, od jehož narození v letošním roce uplyne 100 let. Oba příběhy spojuje síla mateřství. V prvním se matka snaží ochránit své dosud nenarozené dítě před potratem, ve druhém vytrvale čeká na lavičce u nádraží až se jí syn vrátí z války. Připravil Dominik Mačas. Režie Jakub Doubrava.

Čte Ivan Řezáč a Apolena Veldová.

Nastudovala Plzeň v roce 2020. Premiéra 3. 12. 2020 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Host Lucie Výborné – Sandra Silná (2020)

Hostem je Sandra Silná, farářka CČH. Moderuje Lucie Výborná.

Natočeno 2020. Premiéra 3. 12. 2020 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).