Utrpení pana Waldemara

Martin Čípek

(napsáno pro web Panáček v říši mluveného slova)

Pan Waldemar (Vladimír Hlavatý) je skromný starý mládenec, v jehož životě není snad nic, co by nasvědčovalo o výjimečnosti jeho osobnosti. Stejná práce, stejný pokoj ve stejném bytě, stejní sousedé. V podnájmu u paní Kronerové (Olga Scheinpflugová) funguje zavedený řád, v jehož hierarchii se pan Waldemar díky své submisivní povaze ocitá až na posledním místě. Pan Waldemar si ovšem na nic nestěžuje, proč taky. Všechno se změní s příchodem podomního prodavače hudebních nástrojů, (Bohuš Záhorský) který panu Waldemarovi doslova vnutí violoncello. S hudebním nástrojem, na který se po prvních rozpacích začne učit hrát, jakoby se pan Waldemar celý proměnil. Tak jako on se snaží vyloudit na violoncellu alespoň jediný nefalešný tón, tak v něm nástroj na oplátku osvobodí jeho vnitřní hlas a probudí sebevědomí. Bohužel, ostatní nájemníci nemají pro novou životní náplň pana Waldemara pochopení. Slečna Altenbergová (Slávka Budínová) i pan Jens (Jaromír Spal) trvají na tom, aby je pan Waldemar přestal obtěžovat svým vrzáním, pan Waldemar se přesto nehodlá za žádných okolností, včetně ztráty zaměstnání, vzdát své nově získané svobody, kterou mu jeho hudební nástroj poskytuje.

V původní rozhlasové hře Michela Haymanna Jediný tón (1967) se střídají dramaticky vypjaté a groteskní situace. Humor, který se zpočátku zdá být žádanou ingrediencí tohoto veskrze anekdotického příběhu, je tu ale spíše přívažkem. Haymannova hra totiž využívá groteskní rámec k důmyslné charakterové proměně hlavního protagonisty – zakřiknutý, ušlápnutý človíček se prostřednictvím hry na violoncello postupně zbavuje svých vrozených stigmat, jak dokazuje nejen scéna, v níž pan Waldemar nadále odmítá být terčem Jensových poťouchlých vtípků a v rámci dialogu zvyšuje hlas až do naprostého křiku, ale také rozhodnutí opustit po mnoha letech pevné zaměstnání, přestože je to okolím vnímáno jako výstřední exces.
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou – Komisař Maigret opět zasahuje

Přemysl  Hnilička

(vyšlo v Týdeníku Rozhlas 42/2018)

Pro komisaře Maigreta to není nejpříjemnější začátek dne. Při snídani ho vyruší jeho podřízený Lucas neobvyklou zprávou: v pařížském kanále Saint-Martin byla nalezena uťatá mužská ruka. Zamotala se do lodního šroubu u zdymadla. Netrvá dlouho a Maigret má k dispozici u další části těla – nohu, trup… Nakonec chybí jen to nejdůležitější: hlava. Stopy vedou do vinárny U Calasů, kde obsluhuje starší, zato stále krásná paní Calasová a jejíž manžel je již několik dní na francouzském venkově. Tedy – snad…

Klasický detektivní příběh Maigret a tělo bez hlavy Georgese Simenona přeložila a zdramatizovala Jaroslava Strejčková. Byl jedním z těch, které režisér Jiří Horčička roztočil v roce 1970, premiéru však měl až v červenci roku 1977. Podle všeho se režisér nehodlal vzdát obsazení Rudolfa Hrušínského do role Maigreta, a tak – když se Hrušínský pro své protiokupační postoje stal pro rozhlas nepohodlným – se rozhodl režim obelstít. Rozpracoval hned několik maigretovských příběhů najednou, aby byly v inscenacích “utopeny” valuty a aby vedení rozhlasu pod hrozbou finanční ztráty ustoupilo ideologickým zásadám. Nepodařilo se, inscenace byly sice dotočeny, ale na premiéru došlo až o sedm let později.

Zásadním plusem inscenace je prvotřídní výběr herců. Nejde jen o Rudolfa Hrušínského v roli slavného komisaře, i ty nejmenší role jsou obsazeny výtečně. V drobné dvojroli policejních pomocníků Carrého a Judia účinkuje Milan Neděla, který oba své fachmany vytváří hlouběji posazeným a pomalým hlasem, patolog Paul v podání Vladimíra Kršky své poznatky „recituje” stále stejně znějícím tónem, což vyvolává dojem až nepřirozeného profesního zaujetí. Jsou tu nezkušený a horlivý Lapoint (Vlastimil Hašek), zdánlivě upjatá Lucette Calasová (Jiřina Švorcová) nebo tiše gentlemanský Diedonné Pape (Jiří Němeček; je zajímavé srovnat tohoto měkkého člověka s rázným až direktorským starostou ze Simenonova Přístavu v mlze v podání téhož herce).

Vedle nich jsou tu ovšem velká herecká sóla. První z nich přijde již při Maigretově výslechu vinárnice Calasové (Jaroslava Adamová). To je přímo minuciézní práce s rytmem a detailem; Maigret zpočátku nepřiznává, že je policista a vypráví si s ní zdánlivě nezávazně, Calasová odpovídá stejně nenuceně. Stejnoměrný, až rozpustilý rytmus dialogu narušuje jen Maigretova hra s tříbarevnou kočičkou, kterou má vinárnice ve svém podniku. Tempo dialogu se v polovině zcela zlomí; Maigretovy otázky jsou osobnější, odpovědi vyslýchané jsou náhle pomalejší, zcela mizí předchozí ochota a přichází ostražitost až znechucení. Dialog končí překvapivě: když se komisař ptá, proč Calasová svého muže podváděla, ozve se náhle vytrysknuvší smích.
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Kdo je vinen? Jeden rozhlasový dialog o lidských životech

Martin Čípek

(napsáno pro web Panáček v říši mluveného slova)

Nemocniční chodbou se rozléhají kroky. Někdo za někým jde, přirozeně. Ovšem tahle návštěva je poněkud neobvyklá. Prokurátor totiž přišel navštívit obžalovaného, věhlasného lékaře, který se, podle všeho, dopustil zločinu. Případ se zdá být jasný – do nemocnice je přivezen těžce zraněný muž, jehož šance na přežití jsou nulové. Má ale zdravou ledvinu, kterou naléhavě potřebuje jiný pacient. Lékař tedy provede transplantaci. Těžce zraněný muž posléze umírá, druhý s voperovanou ledvinou jej přežije o pouhých osm dní. Vina je zřejmá, nikdo, ani lékař, nemá přece právo rozhodovat o tom, kdo má právo žít a kdo už ne. Jenže… věc se zdá být složitější, než jak se může na první pohled jevit ze strohého soudního spisu. Proto tu teď, v zešeřelé místnosti, sedí naproti sobě ten, který se ptá, a ten, který odpovídá. Prokurátor a lékař. Nebo také inkvizitor, jak jej lékař s ironickým nadhledem nazývá, a jeho oběť.

Dramatik, scénárista a režisér Oldřich Daněk (1927–2000) se ve své původní rozhlasové hře Dialog v předvečer soudu (1967) zabývá jedním ze základních principů lékařské etiky, ale nikoliv bez hlubšího přesahu. Daňkova obžaloba není zaměřena jednostranně, její obsah poukazuje na nedokonalost společenského (a potažmo i politického) řádu, který z lidí vytváří (ne)dobrovolné rukojmí. Nezadržitelný vývoj medicíny, charakterizovaný kusými informacemi o úspěšnosti transplantací ledvin, je zde postaven do ostrého kontrastu s obecným vnímáním života a smrti, tedy s tím, o čem nerozhodují jiní, ale člověk sám. Režisér Jiří Roll obsadil do role prokurátora Otakara Brouska, lékaře představoval Karel Höger. Obě role jsou bezchybné – artikulačně, posazením a melodií hlasu, hereckým pojetím. Höger svého lékaře navíc obdaroval jemným ironickým nadhledem, s nímž shazuje závažnost předkládaných obvinění. Daňkova rozhlasová hra zde zachycuje Högera v nejlepším okamžiku, na vrcholu hereckého mistrovství. 
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Podpořte provoz Panáčka v říši mluveného slova i v roce 2018

Vážení a milí uživatelé,

chcete-li Panáčka podpořit v jeho existenci, pošlete prosím libovolnou částku na účet Komerční banky 35-1353320207/0100 a jako heslo uveďte „Panáček“.

Děkujeme! Tvůrci Panáčka v říši mluveného slova.

Hledáme ztracené rozhlasové hry! – O projektu Panáčka v říši mluveného slova

Projekt rozhodně není nový, chceme jej ale připomenout: nemáte doma magnetofonové pásky s mluveným slovem? Nebo nevíte, co na páskách je? Kontaktujte nás na adrese mluveny{tecka}panacek{zavinac}seznam{tecka}cz – možná máte natočenu hru, literární pásmo nebo četbu, která už v oficiálních archívech neexistuje!

Přemysl Hnilička

tapedeckJedním z témat, které mne jako fanouška mluveného slova trápí a nutí mne znovu a znovu se k němu vracet, je pátrání po rozhlasových hrách, které byly smazány; ať už v letech padesátých, sedmdesátých, osmdesátých či i v letech po Listopadu 1989. Především v létech šedesátých byly natočeny vynikající rozhlasové hry s prvotřídním obsazením; ani to je však nezachránilo před barbarskou likvidací – ať už bylo důvodem téma hry, jméno autora či režiséra nebo protagonisty.

Na toto téma už na Panáčku vznikl článek, mezi záznamy na této webové stránce najdete mnoho her, jejichž záznamy končí prostým a smutným „smazáno“; bylo tedy načase udělat něco pro to, aby se tento stav změnil.
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Tisíckrát sladší bozk (Tisíckrát sladší polibek, 1990)

Eduard Bass (O princezně, která hádala, až prohádala). Pohádka. Dramatizace Dagmar Kovářová. Překlad z češtiny Maša Haľamová. Dramaturg Ľuboš Machaj. Scénická hudba Tibor Winkler, František Hergot a Viliam Peško. Hudební dramaturgie Eleonóra Vančíková Kapasná. Zvuková a technická spolupráce Ľuboš Klásek a Ivan Mihál. Režie Štefan Mandžár.

Účinkují Michal Gučík, Zuzana Skopálová, Deana Horváthová, Libuša Trutzová, Pavol Topoľský, Július Paluš, Juraj Predmerský, Igor Čilík, Vlado Černý, Naďa Kotršová, Elo Romančík, Eduard Bindas, Jozef Cút, Ria Paldiová, Mikuláš Bugár, Vladimír Dobrík a Oldo Zemánek.

Natočeno 1990. Repríza 23. 10. 2018 (SRo Rádio Junior, 15:00 hod.; 48 min.).

Lit.: anonym: Československý mesiac, 3. časť. Téma týždňa. In web SRo Rádio Junior, 16. 10. 2018 (článek). – Cit.:  (…) Jan Drda bol známy český spisovateľ a scenárista. Možno ste už videli niektoré z jeho sfilmovaných alebo zdramatizovaných diel – „O princezně Jasněnce a létajícím ševci“, „Dařbuján a Pandrhola“, „Z pekla štěstí“ alebo „Hrátky s čertem“. U nás si tento týždeň budete môcť vypočuť príbeh O princeznej, ktorá hádala až prehádala a v našom archíve je známy pod názvom Tisíckrát sladší bozk.
Hlavným hrdinom je prešibaný pastier svíň Ondro, ktorému sa veľmi pozdáva richtárovie Dorotka. Aj Dorotke sa páči pastier, lenže richtárka, ako býva v rozprávkach zvykom, nechce o chudobnom ženíchovi ani počuť. Vyženie ho preto do kráľovského paláca za rozmarnou princeznou Rozmáriou. Ondro si totiž rád vymýšľa hádanky a princezná Rozmária má zas najnovší rozmar – hádanky dávať a neúspešných pytačov o uši aj nosy oberať. Ale čo ak Ondro hádanku uhádne a princezná, na oplátku, nie? Dozviete sa v rozprávkovej hre, ktorú podľa knižnej predlohy Jana Drdu napísala Dagmar Kovářová a do slovenčiny ju preložila Maša Haľamová.
(…)

Zaostřeno na efekt Czech made (2018)

V souvislosti s výročím 100 let od založení republiky se v těchto dnech mluví se o národní hrdosti. Jak velcí nacionalisté jsme ale v byznysu? Jak fungují označení český výrobek a regionální výrobek? Naďa Bělovská se bude ptát v Zaostřenu o efektu Czech made!

Natočeno 2018. Premiéra 23. 10. 2018 (ČRo Plus, 14:33 h.). K poslechu zde.

Interview Plus – Tomáš Macura (2018)

Primátor Ostravy Tomáš Macura z hnutí ANO bude hostem v Interview Plus. Jaké jsou jeho vztahy s Andrejem Babišem a co mu vadí na politice hnutí ANO? Je ANO opravdu hnutí pro všechny, jak tvrdí premiér? Skončí ve vedení Fakultní nemocnice Ostrava Evžen Machytka, nebo nad ním drží ochranou ruku ministr zdravotnictví? Moderátor Michael Rozsypal se ostravského primátora zeptá také na to, jak chce udělat z Ostravy evropskou metropoli 21. století, jak udržet talentované mladé lidi, aby z města neodcházeli a jak zlepšit veřejný prostor.

Natočeno 2018. Premiéra 23. 10. 2018 (ČRo Plus, 11:34 h.).

Lit.: Luptáková, Věra – Rozsypal, Michael: V ANO mi chybí ideová ukotvenost. Přece nemůžeme míchat postoje levice, pravice a populismu, tvrdí současný a budoucí primátor Ostravy Macura. In web ČRo Plus, 23. říjen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Třetímu největšímu městu Česka Ostravě zřejmě bude znovu vládnout koalice hnutí ANO, Ostravak, ODS a KDU-ČSL. Tomáš Macura (ANO) pak znovu aspiruje na post primátora.

„Definitivně jasné to u nás ještě není. Zatím stále ladíme detaily v textu koaliční smlouvy a do toho ještě vchází jednání jednotlivých ostravských městských částí, které se snažíme koordinovat,“ vysvětluje současný primátor Macura. „Doufám, že ke konečnému podpisu dojde ještě tento týden,“ dodává.

Primátor Ostravy je známý i svým kritickým postojem k předsedovi hnutí a premiérovi Andreji Babišovi nebo k samotnému ANO. „Neříkám to poprvé, ale podle mne by se hnutí mělo líp ideově vymezit. Tedy pro koho je a jaký směr zastává. Taky bych si přál, aby to byly ty tři hlavní pilíře, na kterých v roce 2011 hnutí vzniklo.“


Přečtěte si zbytek příspěvku »

Pro a proti – Poškodil Radim Vondráček zájmy Česka? (2018)

Na pořad schůze poslanecké sněmovny, která začíná v úterý, by se mohla dostat i návštěva předsedy dolní komory českého parlamentu v Moskvě. Radek Vondráček z ANO se tam setkal mimo jiné i s ruskými politiky ze sankčního seznamu Evropské unie a Spojených států amerických. Uškodil tak zájmům Česka? Zeptá se Veronika Sedláčková.

Hovoří poslanci Jan Lipavský (Piráti) a Pavel Plzák (ANO).

Natočeno 2018. Premiéra 23. 10. 2018 (ČRo Plus, 10:34 h.).

Lit.: Luptáková, Věra – Sedláčková, Veronika: Vondráček se stal jen ruskou loutkou. Bavme se s nimi, ale na úrovni, zlobí se Pirát Lipavský. In web ČRo Plus, 23. říjen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Cesta předsedy Sněmovny Radka Vondráčka (ANO) do Ruska vzbudila, a dodnes budí, nevybíravou kritiku. Hlavně kvůli jeho setkání se zástupci obou komor ruského parlamentu, kteří jsou na sankčním seznamu EU a USA.

Člen poslaneckého výboru pro evropské záležitosti a také zahraničního výboru za ANO Pavel Plzák prý nechápe, proč je kolem cesty předsedy Vondráčka takový humbuk. „Myslím, že je to negativní kampaň, ale kdo ji vede, to zatím nevím. Ale řeknu vám, že když se se stejným předsedou dumy Vjačeslavem Volodinem sešel tehdejší předseda Sněmovny Jan Hamáček, neslyšeli jsme o tom v médiích vůbec nic. Nebo vy ano?“ ptá se poslanec.


Přečtěte si zbytek příspěvku »

Speciál Plus – Útok v afghánském Herátu (2018)

Téma – včerejší útok v afghánském Herátu, při kterém padl jeden český voják, společné vysílání s Radiožurnálem. Moderuje Jan Bumba.

Hovoří bývalý velitel speciálních operací Vojenské policie Lumír Němec, zahraničně-politický analytik Českého rozhlasu Milan Slezák a další.

Natočeno 2018. Premiéra 23. 10. 2018 (ČRo Plus, 9:34 h.).

Lit.: Bumba, Jan – Erhart, Michael:  Šance zabránit útoku insidera je minimální, do hlavy nikomu nevidíte, říká veterán z Afghánistánu. In web ČRo Plus, 23. říjen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Při útoku v Afghánistánu zemřel jeden český voják a dva další jsou zranění, ale mimo ohrožení života. Podle informací zveřejněných vedením NATO na jejich vozidlo začal střílet afghánský voják. K útoku se přihlásil Tálibán.

„Byl to útok insidera, který podle našich informací necílil specificky na české vojáky, ale na vojáky koaliční,“ uvedl na tiskové konferenci náčelník generálního štábu Aleš Opata. Připomněl, že čeští vojáci v Afghánistánu cvičí místní ozbrojené složky, útočník ale nepatřil k jimi mentorované jednotce.

Afghánské síly útočníka bezprostředně po útoku zajaly, jeho motiv se vyšetřuje. Podle Opaty se zvažují dvě varianty: buď jednal sám na základně vnějšího podnětu, nebo byl napojen na Tálibán. Na terénní vůz českých vojáků střílel z ruční zbraně na vzdálenost zhruba 80 až 100 metrů.


Přečtěte si zbytek příspěvku »

Noční Mikrofórum – Pavel Jerie (2018)

Host památkář Pavel Jerie. Půl století pracuje pro Národní památkový ústav. Co pro něho znamenala práce na architektonických skvostech, jako jsou například Národní muzeum, Národní divadlo nebo zámek v Českém Krumlově? Jak se píše průvodce po uměleckých a architektonických památkách? A je spokojený se současnou obnovou historických staveb? Moderuje Magdalena Šorelová.

Natočeno 2018. Premiéra 28. 10. 2018 (ČRo 2 Praha, 22:30 h).

{Znovuotevření Národního muzea} (2018)

Veronika Kindlová. Historická budova Národního muzea opět vypadá jako za mlada. Dvě stě let od svého vzniku oslaví Národní muzeum mimo jiné i opravenou historickou budovou. Dosud šedivá stavba se rozzářila světlou fasádou, interiéry mají nezvyklé pastelové barvy. Muzejní budova se vrátila ke své původní podobě. Takové, jakou měla na konci devatenáctého století. Zároveň je tu i ledacos nového.

Natočeno 2018. Premiéra 28. 10. 2018 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.) k 100. výročí republiky.

Stoleté výročí republiky oslavíme i na Rádiu Junior (2018)

Host historička a spisovatelka Veronika Válková. Chcete se dozvědět o naší historii? Kterému období se říká „první republika“? Co bylo v tom období nejzajímavější? A proč měli Češi a Slováci společný stát – Československo? Pište na adresu: radiojunior@rozhlas.cz. Moderuje Jana Rychterová.

Natočeno 2018. Premiéra 28. 10. 2018 (ČRo 2 Praha, 19:00 h.) v cyklu Klub Rádia Junior.

V rytmu první republiky (2018)

Připravili Gabriel Gössel, Ondřej Havelka a Jitka Novotná.

Natočeno 2018. Premiéra 28. 10. 2018 (ČRo 2 Praha, 12:06 – 13:00 h.) k 100. výročí republiky.

Hovoří T. G. M. (2018)

Tomáš Garrigue Masaryk. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Natočeno 2018. Premiéra 28. 10. 2018 (ČRo 3 Vltava, 12:05 h) v cyklu ČeskoSlovenský rok.