Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou – Nebyl bezcharakterní, on zkrátka neměl charakter

Přemysl Hnilička

(vyšlo v Týdeníku Rozhlas)

Jestli v historické paměti světa existuje nějaký obraz politického chameleona, je to jistě postava francouzské ministra vnitra Josepha Fouché, který přežil jak francouzskou revoluci, tak Napoleona a jeho pád. Je symbolem politické i občanské bezpáteřnosti, symbolem lidí, kteří nemyslí na nic jiného než na vlastní prospěch a kteří jsou ochotni okamžitě obětovat své ideály, na něž ještě včera přísahali. Prostě kariérista, jehož přesně popisuje věta použitá v názvu tohoto článku.

Právě Fouchého příběh si k dramatickému vyprávění vybralo brněnské Divadlo na provázku, které vzniklo na sklonku šedesátých let pod patronací dramaturga Státního divadla Bořivoje Srby. Během normalizace přišlo o část svého názvu (jméno inspirativní knihy Jiřího Mahena Husa na provázku se stalo nevhodným, protože rozverní Brňané připisovali na konec prvního slova písmeno “k”), ale podařilo se mu přečkat normalizace bez výrazné ztráty vlastního uměleckého a společenského přesvědčení. Fouchého proplouvání revolučního a napoleonského krvavého běsnění se však nestalo pouhým historickým obrazem, ale velmi zřetelnou paralelou k soudobým vládcům.

Scénáristicky hru Chameleon připravili Petr Oslzlý a Peter Scherhaufer, Ludvík Kundera a Miloš Štědroň. Jak na operu o 15 obrazech později vzpomínal Kundera: “Oslzlý se Scherhauferem vždy po celý týden pilně studovali literaturu a přinášeli své výdobytky pěkně sepsané, já z nich během dalšího týdne udělal kus veršovaného libreta, toho se chopil Štědroň a text ruče zhudebnil.”
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Za Ladislavem Mrkvičkou

Herecké nebe je opět o jedno jméno bohatší: odešel Ladislav Mrkvička (1939-2020). Mnozí budou vyzdvihovat jeho role divadelní (Smerďakov v Bratrech Karamazových je vynikající herecká studie!), často bude připomínán i jeho Stejskal v televizním seriálu 30 případů majora Zemana, rotmistr Vyskočil v Sequensově Atentátu nebo nejnověji Staříci.. My se soustředíme na jeho tvorbu rozhlasovou.

Poprvé se Mrkvička objevil před rozhlasovým mikrofonem v ostravském studiu. Ve variaci na Millerovu Smrt obchodního cestujícího – Děsně moc práce (1965) Miloše Rejnuše – ztvárnil Willyho syna Harolda, drobnou roli Eda Martince hrál ve dvoudílné hříčce Ivana Vyskočila Návštěva čili návštěvy (1966). Hlavní roli dostal v inscenaci maďarského autora Endre Vesziho Jen když mi budeš tykat (1967). V Hradci Králové natočil postavu Filipa Kováře ve hře Karla Pecky Konfrontace (1968). Většina těchto inscenací je bohužel smazána.

V sedmdesátých letech už natáčel v Praze. Vedle prorežimních rolí (hrál například Che Guevaru ve hře Petra Vodňaruka Pod jiným nebem, 1978) tu vytvořil i několik postav, které přežily dodnes: Žak v Červinkově inscenaci Olbrachtova Bratra Žaka (1973), přítel ve hře Václava Cibuly Lavina (1979)… V letech osmdesátých to byl především poštovní úředník Erik Berger v dramatizaci románu Sigurda Christiansena Přepadení (1987), Kerholec v Horčičkově úpravě Bassova Cirkusu Humberto (1980) nebo Caderousse v Hraběti Monte Christo (režie opět Jiří Horčička, tentokrát pro gramofonovou firmu Supraphon).  
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Podpořte provoz Panáčka v říši mluveného slova i v roce 2020

Vážení a milí uživatelé,

chcete-li Panáčka podpořit v jeho existenci, pošlete prosím libovolnou částku na účet Komerční banky 35-1353320207/0100 a jako heslo uveďte „Panáček“.

Děkujeme! Tvůrci Panáčka v říši mluveného slova.

Hledáme ztracené rozhlasové nahrávky! – O projektu Panáčka v říši mluveného slova

Projekt rozhodně není nový, chceme jej ale připomenout: nemáte doma magnetofonové pásky s mluveným slovem? Nebo nevíte, co na páskách je? Kontaktujte nás na adrese mluveny{tecka}panacek{zavinac}seznam{tecka}cz – možná máte natočenu hru, literární pásmo nebo četbu, která už v oficiálních archívech neexistuje!

Přemysl Hnilička

tapedeckJedním z témat, které mne jako fanouška mluveného slova trápí a nutí mne znovu a znovu se k němu vracet, je pátrání po rozhlasových hrách, které byly smazány; ať už v letech padesátých, sedmdesátých, osmdesátých či i v letech po Listopadu 1989. Především v létech šedesátých byly natočeny vynikající rozhlasové hry s prvotřídním obsazením; ani to je však nezachránilo před barbarskou likvidací – ať už bylo důvodem téma hry, jméno autora či režiséra nebo protagonisty.

Na toto téma už na Panáčku vznikl článek, mezi záznamy na této webové stránce najdete mnoho her, jejichž záznamy končí prostým a smutným „smazáno“; bylo tedy načase udělat něco pro to, aby se tento stav změnil.
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Fenomény – Jánošík (2021)

Připravila Mariana Jaremková.

Natočeno 2021. Premiéra 21. 1. 2021 (SRo Rádio Devín, 20:00 h.).

Pozn.: 25. januára 1688 sa podľa jednej z verzií narodil Juraj Jánošík.  V ten istý deň, len o 198 rokov neskôr, sa narodil Daniel Siakeľ – jeden z bratov Siakeľovcov, ktorí stoja na začiatku histórie slovenskej kinematografie. Ich film Jánošík (1921) je prvým slovenským dlhometrážnym hraným filmom.  Tak ako je fenoménom Jánošík bratov Siakeľovcov, tak je fenoménom aj samotný Jánošík ako súčasť slovenského umenia. K storočnici slovenského filmu, ktorú si budeme v tomto roku pripomínať, pripravila Mariana Jaremková Fenomény o meniacej sa podobe Jánošíka (1921 – 2021) v slovenskom filme.

Kolczyki babci (Babiččiny náušnice, 2021?)

Agnieszka Czyzewska Jacquemet. Reportáž.

Natočeno 2021 (?). Premiéra 20. 1. 2021 (Polskie Radio Lublin, 21:05 h.; 21 min.).

Lit.:  Czyzewska Jacquemet, Agnieszka:  agnieszka czyzewska jacquemet „kolczyki babci“. Reportaż w Radiu Lublin. In Spotify, 20. 1. 2021 (článek + nahrávka k poslechu).  – Cit.: Kilka zdjęć, koralowe kolczyki i pielęgniarski czepek to wydaje sie być bardzo skromnym spadkiem po babci. A jednak te kilka przedmiotów to ogromne bogactwo, które ukształtowało całe dorosłe zycie pani Małgorzaty Kozieł. Babcia Flora była pierwszą profesjonalna akuszerką i położną w Kazimierzu na Wisłą. Zaczynała jeszcze w latach 20 gdy w miasteczku i okolicach królowały zabobony i brak higieny. Po 30 latach pracy jej izba porodowa była instytucją wzorcową.

Studio N – Miroslav Kalousek: Kolegové z mého odchodu nadšení nebyli (2021)

Připravil Filip Titlbach.

Hovoří Jan Moláček.

Natočeno 2021. Webová premiéra 20. 1. 2021 (PodBean Deník N, 15:30 h.).

Lit.: Titlbach, Filip: Miroslav Kalousek: Kolegové z mého odchodu nadšení nebyli. In web PodBean Deník N, 20. 1. 2021 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Na Miroslava Kalouska panují nejrůznější názory, jednu věc mu ale nebylo možné upřít nikdy: byl dominantní, snadno na sebe upoutal pozornost a rychle opanoval diskusní nebo mediální prostor. Ať už v dobrém, či zlém. Po včerejšku k ní přibyla druhá: zvládl z politiky odejít civilně a bez zbytečných dramat. Miroslav Kalousek se po 22 letech vzdal mandátu poslance. Mluvil s ním reportér Honza Moláček.

Plus Speciál – Inaugurace Joe Bidena (2021)

Na svou rodinnou Bibli starou 127 let dnes složí přísahu nový americký prezident Joe Biden. Radiožurnál a Český rozhlas Plus nabídnou jeho první projev v úřadu živě. Ve speciálním vysílání k inauguraci pak vystoupí náš severoamerický zpravodaj Jan Kaliba, připojíme také rozhovory s odborníky na dění ve Spojených státech. Co udělá Joe Biden ve funkci jako první? A jak nový prezident USA změní světovou politiku? Moderuje Tomáš Pavlíček.

Natočeno 2021. Premiéra 20. 1. 2021 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:40 h.).

Dvacet minut Radiožurnálu – Petra Pecková (2021)

Hostem je Petra Pecková, hejtmanka Středočeského kraje (za STAN). Hejtmani žádají, aby ministerstvo zdravotnictví upravilo registrační systém pro očkování proti covidu tak, aby senioři nemuseli při registraci nedůstojně soutěžit o místa. Jaké další požadavky mají kraje kvůli průběhu vakcinace? Jak se k nim ministerstvo staví? Moderuje Tomáš Pancíř.

Natočeno 2021. Premiéra 20. 1. 2021 (ČRo 1 Radiožurnál, 17:06 h.).

Interview Plus – Věra Jourová (2021)

Věra Jourová, místopředsedkyně Evropské komise, je hostem dnešního Interview. Evropští lídři se chystají na blížícím se summitu řešit výpadek v dodávkách vakcín proti Covidu 19. Do jaké míry poznamenají tyto komplikace očkovací plány jednotlivých členských států? Bude společný postup vakcinace koordinovaný Evropskou komisí nejlepší cestou? Připravila Veronika Sedláčková.

Natočeno 2021. Premiéra 20. 1. 2021 (ČRo Plus, 11:34 h.; 26 min.).

Lit.: Erhart, Michael – Sedláčková, Veronika: Jourová: Je nejvyšší čas zakázat cenzuru na internetu. O tom, co je legální, mají rozhodovat zákony. In web ČRo Plus,  20. leden 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  „Je to okamžik pravdy – ve Spojených státech 8. ledna vyšlo najevo, kdo koho může vypnout a umlčet,“ tvrdí v Interview Plus místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová (ANO) a kritizuje zablokování účtů končícího amerického prezidenta Donalda Trumpa na Twitteru, Facebooku a YouTube. „Myslím, že je nejvyšší čas, abychom v Evropě přišli s pravidly, která umožní zakázat cenzuru a praktiky, které omezují možnosti využívat internet stejným způsobem pro všechny.“

Přestože to nepatří přímo do jejího portfolia, věnuje se místopředsedkyně Evropské komise dlouhodobě nebezpečím, která demokraciím hrozí kvůli zneužívání internetu a sociálních sítí.

V této souvislosti připomíná prosincové nařízení o digitálních službách, které odkazuje na již existující zákony ve všech členských zemích. Podle nich je nelegálním obsahem dětská pornografie, terorismus a výzvy k násilí.

„Nařízení přináší pravidla, kterými by se měly Facebook a další sítě řídit, aby rozhodnutí o tom, co je legální obsah, nebylo na nich, ale aby to bylo určeno zákonem,“ dodává. (…)

Pro a proti – Nový prezident USA Joe Biden (2021)

Demokrat Joe Biden se dnes stane prezidentem rozdělených a s epidemií bojujících Spojených států. Podaří se mu – s podporou demokraty ovládaných obou komor Kongresu – prosadit během čtyř let jeho agendu? Jak velkou překážkou bude, že ho značná část Trumpových voličů nepovažuje za právoplatného prezidenta? A co vztah s Evropou? Mohou si být lídři EU a NATO po útoku na Kapitol jisti silou americké demokracie a amerického globálního vlivu? Připravila Karolína Koubová.

Hovoří editor CNN Prima News Matyáš Zrno a analytik zahraničního dění z Deníku Referendum Petr Jedlička.

Natočeno 2021. Premiéra 20. 1. 2021 (ČRo Plus, 10:34 h.; 26 min.).

Lit.: Čihák, Ondřej – Koubová, Karolína: Po Trumpovi zbydou rozeštvanost, lež a USA v krizi s podlomenou ekonomikou, míní analytik Jedlička. In web ČRo Plus,  20. leden 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ve středu se Joe Biden oficiálně stává 46. prezidentem USA a přebírá hluboce rozdělenou zemi. „Bidenovo prezidentství může být úspěšné, pokud tento bude umírněným a centristickým demokratem, který odolá tlaku levého křídla demokratické strany,“ říká v Pro a proti editor CNN Prima News Matyáš Zrno. Analytik Deníku Referendum Petr Jedlička vidí jako hlavní Bidenův úkol zvládnout pandemii a posílit ekonomiku: „Pokud to zvládne, tak sjednocovací impuls pro společnost bude silný.“

Zrno připomíná, že Trump sice nikdy neovládl republikánskou stranu, ale ovládl její voličskou základnu: „Establishment strany se s ním proto snažil nějak vyjít, ale po útocích na Kapitol napětí vyhřezlo. Nezapomeňme, že republikánští politici násilnosti ihned odsoudili, ale Trumpovi to trvalo výrazně déle.“

Podle Jedličky republikánský mainstream končícímu prezidentovi Donaldu Trumpovi ustupoval a s výjimkami jednotivců ho nekritizoval.

„Dokonce skousl i tu obrovskou lež o zfalšovaných volbách, vystoupil proti němu až při vpádu do Kapitolu. Takže republikáni, a teď nemluvím o trumpistech, si za hrůzu v republikánské straně můžou sami tím právě čtyřletým mlčením a kýváním,“ zdůrazňuje. (…)

Host Lucie Výborné – Dita Malečková (2021)

Hostem je Dita Malečková, filozofka, odbornice na umělou inteligenci. Experiment s umělými neuronovými sítěmi a literárními texty – to je Digitální spisovatel. Dita Malečková z Univerzity Karlovy stála u jeho zrodu. Jde zatím jen o zábavný pokus? Má umělá inteligence v oboru tvorby textů už dnes praktické využití? A kdo neuronovým sítím zadal témata povídek, které pro rozhlas načetli populární herci? Moderuje Lucie Výborná.

Natočeno 2021. Premiéra 20. 1. 2021 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).

Přepište dějiny – Češi jsou nejlepší (2021)

Připravili a hovoří Michal Stehlík a Martin Groman.

Natočeno 2021. Webová premiéra 20. 1. 2021 (Přepište dějiny, 32 min.). K poslechu zde.

Pozn.: Miláčci velmocí, primusové střední Evropy, best in covid. V historii jsme si tolikrát namlouvali, že jsme nejlepší v tom nebo onom, až jsme tomu uvěřili. Není to důvod, proč je i dnes tak snadné nám namluvit, že jsme zase v něčem pašáci? Třeba i v průšvihu? (anotace)

Konference ve Wannsee (2021)

Filip Nuckolls & Vladimír Čepek. Rekonstrukce dějinné události. Zvuková verze divadelní inscenace Činoherního studia v Ústí nad Labem. Režie záznamu Filip Nuckolls. Zvuk a střih záznamu Stanislav Urban.

Osoby a obsazení: Reinhard Heydrich (Jan Jankovský j.h.), Adolf Eichmann (Kryštof Rímský j.h.), Friedrich Wilhelm Kritzinger (Matúš Bukovčan), Wilhelm Stuckart (Vladimír Čepek j.h.), Martin Luther (Jiří Maryško j.h.) Gerhard Klopfer (Jan Holík j.h.), Rudolf Lange (Jan Plouhar), Josef Buehler (Filip Nuckolls j.h.), Roland Freisler (Štěpán Jirák j.h.), Georg Leibbrandt (Vojta Kadeřábek j.h.), Heinrich Mueller (Josef Kadeřábek j.h.), Erich Neumann (Dan Dittrich j.h.), Karl Eberhard Schoengarth (Roman Říha j.h.), Otto Hofmann (Leoš Noha j.h.), komentář (Jaroslav Achab Haidler).

Natočeno 19. 1. 2021 v Činoherním studiu. Webová premiéra 20. 1. 2021 (YouTube Činoherní klub, 11:00 h.).