Panáčkův průvodce – Příběh je zatuchlý dům, v němž je třeba vyvětrat

Přemysl Hnilička

(vyšlo in Týdeník Rozhlas 46/2017)

Na začátku byl cyklus Přemysla Ruta Pohádka a její sestry, vysílaný během července a srpna 1996, v němž – jak píše ve své recenzi Vilém Faltýnek – „formou čtení a poloimprovizovaných debat spolu s dětmi rozebíral a interpretoval pohádkové texty„. A také dramaturgický koncept pro Český rozhlas: v září 1996 Přemysl Rut předložil dramaturgům stanice Praha námět, v němž by dramaticky zpracovával příběhy (či spíše základní situace), které „nevynalezl, ale nejedná se také o pouhé dramatizace„. Nabízel tu jednu z Bablerových Etiopských legend, příběh Boží mlýny z antologie Nejstarší české pohádky či pověst ze života svatého Mikuláše. Na prvním místě však byla úprava hry Viktora Dyka Ondřej a drak, hry o hrdinství a nevděku. Jak sám Rut píše, „společným tématem všech čtyř příběhů je zázrak či kouzlo, nečekané řešení přicházející ke slovu právě tehdy, když je zpochybněno, případně vyvráceno„.

Viktor a drak (1998) patřil do volné trilogie s Etiopskou legendou a Peklíčkem. Námětově vychází ze hry Ondřej a drak Viktora Dyka. Do vesnice dojde zpráva o tom, že drak žádá po jejích obyvatelích nejkrásnější dívku. Nikdo z místních se proti drakovi neodváží, jen Ondřej. Vyzbrojen jako pravý bojovník s drakem se vypraví na skálu, aby zjistil, že v drakově sluji se skrývá jeho kamarád, který se snažil získat děvče. Ten jej zapřísahá, aby jej neprozradil, a tak se Ondřej vrací s tím, že ve sluji žádný drak nebyl. Jeho spoluobčané, kteří jej vyprovázeli jako hrdinu, se k němu náhle staví s posměchem a pomluvami: kdoví, jak to s drakem bylo, určitě šlo o smluvenou hru, jak získat popularitu a vliv… Malé děti skládají na Ondřeje posměšné písničky, kterým se směje nakonec i jeho milá, pro kterou podstoupil skutečné, byť nakonec nereálné nebezpečí. Příběh skončí u Dyka smířlivě – Ondřej se se situací prostě smíří a hlouposti svých sousedů se usmívá.

Rut se k Dykovu dramatu z roku 1919 vyjádřil v samotné inscenaci takto: „Když jsem otevřel tu starou hru, tak jsem si připadal, jako bych otevřel starý dům a když to na mně tak začišelo, ta zima.. A teď se mi to zároveň moc líbilo a zároveň jsem si říkal: Tady se musí trošku zatopit a (…) vyvětrat.“ V Rutově úpravě se konec změní: když hlavní hrdina Viktor rozzloben odchází ze své vesnice, napadne její obyvatele skutečný drak a ti se mu neumějí (nebo nechtějí?) bránit. Když se Viktor vrátí, najde jen pustou hořící vesnici a umírajícího draka, jehož žaludek byl zvyklý na to, že se jeho oběti brání: „Díky jim žeru dopolosyta, což mi koneckonců prospívá. Ale tihle jen čekali, ochromení hrůzou, až na ně přijde řada. A k tomu ten přepálený tuk, jak jsem je tahal z hořících stavení… je po mně, rytíři.“
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou – Kontrarozvědko, všechno nejlepší!

Mgr. Přemysl Hnilička

(vyšlo v Týdeníku Rozhlas 44/2017)

K třicátému výročí vzniku Sboru národní bezpečnosti vznikl v televizní dramaturgii olbřímí spektákl nazvaný Třicet případů majora Zemana. Dodnes diskutovaný propagandistický seriál s Vladimírem Brabcem v titulní roli přirozeně zcela zastínil podobný projekt, vzniknuvší v Československém rozhlase…

V roce 1975 připravilo plzeňské studio ve spolupráci s pražskou dramaturgií cyklus šesti rozhlasových her, které oslavovaly práci československé kontrarozvědky. Základní rámec příběhů tvořil zájezd ROH, na němž se v polovině sedmdesátých let potkávají dva vášniví šachisté – bývalý plukovník kontrarozvědky Kříž a redaktor Ševčík. Oba v sobě najdou přátelské zalíbení a starší z nich vypráví během pobytu šest detektivně-špionážních příběhů z let 1945-1975.

Neumětelskými autory tohoto cyklu byli Miloslav Vydra, Václav Červený a Jaroslav Čížek a rutinně jej zrežíroval Josef Hajdučík.

První příběh československé kontrarozvědky – Akce Marabu – začíná hned v roce 1945. V obnovené republice řádí verwolfové (samozřejmě ve spolupráci se západními mocnostmi), lidovečtí žurnalisté pracují proti progresivním silám (tj. komunistům) a uprostřed všeho toho musí vznikající kontrarozvědka likvidovat nekalé živly. Nemluvě o tom, že jednoho z hlavních organizátorů reakčních sil, bývalého důstojníka abwehru Klausnitze, potká plukovník Kříž v republice ještě jednou – v roce 1968, kdy reakce opět začala zvedat hlavu…

Další příběh Jedenáct letních dnů přivádí posluchače do roku 1952 a řeší případ teroru na vesnici z počátků zemědělské kolektivizace.

Ze začátku šedesátých let pochází případ Kroky v tichu, v němž plukovník Kříž (a také poručík Černý zvaný Bručoun) vyřeší případ vraždy a špionážní akce v podniku uranového průmyslu.

Do téhož období spadá i případ Objekt ve čtverci K-27, v němž Kříž a jeho spolupracovníci maří distribuci protistátních tiskovin létajících na území ČSR pomocí balónů… Autor neopomněl – vedle skutečných případů explozí plynem plněných balónů – připomenout i evidentní lež, že propagační balón zavinil havárii letadla. Nechyběl ani protřelý agent Koubek, který v závěru hry pro zlato zavraždí i vlastní milenku.
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Podpořte provoz Panáčka v říši mluveného slova i v roce 2017

Vážení a milí uživatelé,

chcete-li Panáčka podpořit v jeho existenci, pošlete prosím libovolnou částku na účet Komerční banky 35-1353320207/0100 a jako heslo uveďte „Panáček“.

Děkujeme! Tvůrci Panáčka v říši mluveného slova.

Hledáme ztracené rozhlasové hry! – O projektu Panáčka v říši mluveného slova

Projekt rozhodně není nový, chceme jej ale připomenout: nemáte doma magnetofonové pásky s mluveným slovem? Nebo nevíte, co na páskách je? Kontaktujte nás na adrese mluveny{tecka}panacek{zavinac}seznam{tecka}cz – možná máte natočenu hru, literární pásmo nebo četbu, která už v oficiálních archívech neexistuje!

Přemysl Hnilička

tapedeckJedním z témat, které mne jako fanouška mluveného slova trápí a nutí mne znovu a znovu se k němu vracet, je pátrání po rozhlasových hrách, které byly smazány; ať už v letech padesátých, sedmdesátých, osmdesátých či i v letech po Listopadu 1989. Především v létech šedesátých byly natočeny vynikající rozhlasové hry s prvotřídním obsazením; ani to je však nezachránilo před barbarskou likvidací – ať už bylo důvodem téma hry, jméno autora či režiséra nebo protagonisty.

Na toto téma už na Panáčku vznikl článek, mezi záznamy na této webové stránce najdete mnoho her, jejichž záznamy končí prostým a smutným „smazáno“; bylo tedy načase udělat něco pro to, aby se tento stav změnil.
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Láska k blížnemu (Láska k bližnímu, 1967)

Leonid Andrejev. Rozhlasová adaptace divadelní jednoaktovky. Režie Anton Glézl.

Účinkují Andrej Nemčok, Vladimír Kostovič, Júlia Čunderlíková, Jozef Cút, Alojz Kramár, Marián Labuda, Eva Krížiková, Jozef Skovay, Ivan Krivosudský, Eduard Bindas a další.

Připravil Československý rozhlas v roce 1967 (43 min.). Repríza 27. 12. 2016 (SRo 3 Rádio Devín).

Maškarný ples (Maškarní ples, 1983)

Janko Jesenský. Rozhlasová hra na motivy povídek Janka Jesenského. Dramatizace Alojz Čobej. Zpěv Jarmila Vašicová. Dramaturgie Štefan Šmihla. Hudba Gregor Roletzký. Zvuk Milan Janák. Režie Dušan Kyzek.

Osoby a obsazení: Jonatán Javora (Anton Šulík), Heda, jeho žena (Emília Čížová), Janko (Ivan Romančík), Braňo (Martin Horňák), Serafína Rafiková (Katarína Vrzalová), Berci Rafika (Ivan Folkman), Milka, ich dcéra (Petronela Dočolomanská), Vrabcová (Eliška Nosáľová), Škorec (Tomáš Žilinčík), Edut (Štefan Halás), Čuprík (Martin Kolesár), Čurida (Tibor Bogdan), Michal Gazdík, František Výrostko a František Vrzala.

Připravil Československý rozhlas Banská Bystrica v roce 1983 (56 min.). Repríza 20. 16. 2016 (SRo 3 Rádio Devín).

Ja a radio – Alojz Čobej (Já a rádio, 2003)

Štefan Šmihla. Rozhovor z cyklu Ja a rádio. Technická realizace Vladimír Mihok.

Účinkují Štefan Šmihla a Alojz Čobej.

Připravil Slovenský rozhlas Banská Bystrica v roce 2003 (16 min.). Repríza 20. 12. 2016 (SRo 3 Rádio Devín).

Skalpel, prosím 1/6 (1982)

Valja Stýblová. Šestidílný seriál. Rozhlasová úprava Věra Pašková. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Nastudovalo Brno v roce 1982. Premiéra 6. dílu 27. 6. 1982 (Praha – RPD, 21:45 – 22:14 h.).

Knihovnička: Magorovy básně (2016)

Ivan Martin Jirous.  Nad ukázkami z jeho díla se zamýšlí Hana Svanovská.

Natočeno 2016. Premiéra 29. 5. 2016 (Rádio Proglas, 13:20 h). Repríza 30. 5. 2016 (Rádio Proglas, 10:15 h.).

Lit.: Svanovská, Hanka: Knihovnička: Magorovy básně. In Radio Proglas,  27. května 2016  (anotace). – Cit.:  Nakladatelství Torst vydalo kompletní básnické dílo Ivana Martina Jirouse. Poslouchejte v neděli 29. května ve 13.20, opakujeme v pondělí 30. května v 10.15.
Básnické dílo otce českého undergroundu Ivana Martina Jirouse patří k tomu nejlepšímu, co v rámci české křesťanské poezie 20. století vzniklo. Nad ukázkami z jeho díla se zamýšlí Hana Svanovská.

Dar Boha Otce církvi 1/? (2015)

Dnešní čtvrtá část vzdělávacího cyklu Dar Boha Otce církvi má název Znamení společenství a naladíte ji od 17 hodin.
Hovoří redaktor Marek Chvátal a teoložka Marta Lucie Cincialová.

Připravil Radio Proglas Olomouc v roce 2015. Premiéra 4. dílu 4. 5. 2015 (Rádio Proglas, 16:00 h.). Repríza 4. dílu 5. 5. 2015  (Rádio Proglas, 2:00 h.), 7. 5. 2015 (Rádio Proglas, 0:05 h.), 10. 5. 2015  (Rádio Proglas, 10:30 h.), 18. 11. 2017 (Rádio Proglas, 17:00, 19. 11. 2017 (Rádio Proglas, 1:05 h.).

K poslechu zde.

Obsah: 4. Znamení společenství – téma bratrství, které je pro zasvěcený život stejně podstatné jako evangelní rady. Společný život, na kterém mají účast i poustevníci, je totiž nedílnou součástí povolání ke svatosti. Zrcadlí také krásu společného života osob samotné Nejsvětější Trojice.

Zmiešaná dvojhra – Otcológy alebo Prvý (Smíšená dvouhra, Otcology aneb První, 2016)

Michaela Zakuťanská. Krátká rozhlasová hra.

Tvůrci a interpreti nezjištěni.

Připravil Slovenský rozhlas v roce 2016 (30 min.). Repríza 17. 12. 2016 (SRo 3 Rádio Devín, 18:30-19:00).

Ach, môj vždy bezmocný krajan (Ach, můj vždy bezmocný krajane, 2003)

Jozef Repko. Dramatizace satirické povídky. Redakce Roman Brat. Režie Vladimír Rusko.

Účinkují Karol Machata, Helena Geregová, Jozef Šimonovič a Alfréd Swan.

Připravil Slovenský rozhlas v roce 2003 (28 min.). Repríza 10. 12. 2016 (SRo 3 Rádio Devín).

Sdružení roztržitých (1993)

Robert Barr. Překlad Eva Outratová. Připravila Dagmar Joklová. Režie Petr Lokaj.

Čte Jiří Čapka.

Nastudovala Ostrava  12. 7. 1993. Premiéra 1993 v cyklu Pokračování za pět minut.

Císaři pánu válku nevyhráli 1/6 (1989)

Josef Karel Zeiner. Trochu jiný pohled na Velkou světovou válku. Vzpomínky, příhody a švejkoviny nejmladších vojáků rakousko-uherské armády za první světové války. Hudební spolupráce Vladimír Truc. Použitá hudba Rudolf Friml, Rudolf Piskáček, Karel Hašler, Johann Strauss a Paul Linke. Dramaturgie Jana Kopecká. Režie Pavel Linhart.

Čte František Filipovský.

Natočeno 1989. Premiéra všech 6 dílů 30. 7. 1989 (Praha, 15:05 – 17:00 h) v cyklu Pokračování za pět minut.

Pozn.: Text byl původně připraven již v roce 1982 pro experimentální pracoviště (dramaturg Vladimír Remeš).