Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou – Udělali ze mne zločince

Přemysl Hnilička

Na Panáčkovi zveřejněno v den úmrtí Františka Peterky

 (vyšlo v Týdeníku Rozhlas 2016)

Dieter Waldmann (1926-1971) vystudoval filozofii, románská studia a dějiny na freiburské univerzitě. Po studiu se věnoval herectví, vydělával si však jako tesař a na montážích v Jižní Americe. Po návratu do Německa se etabloval jako divadelní , rozhlasový a televizní dramatik. S jeho prací se setkal i český divák – paradoxně až dva roky po jeho smrti byl zpracován jeho scénář jednoho z dílů televizního seriálu Místo činu…

V Československém rozhlase se jeden z jeho dramatických textů realizoval v roce 1964. V překladu Valtra Feldsteina měla premiéru moralita Pomluva, kterou natočil režisér Josef Červinka v libereckém studiu.

Na počátku příběhu je obyčejná rodina Ewaldových. Otec pracuje v kanceláři, jeho žena se stará o domácnost, syn chodí do školy a se sousedovic děvčetem do kina na Hitchcocka, s manžely Schönemannovými hrají každý týden karty… Ideál měšťanského života, dalo by se říci – a Ewaldovi ani nic víc nechtějí. Jenže jednoho dne tuto idylu naruší – pomluva.

Waldmann svou moralitu rozehrává velmi pozvolna: nejprve se onu pomluvu dozví několik sousedů v domě. Potom přátelé od karetního stolku. Poté i rodiče Sibylly, děvčete, s nímž chodí syn Jiří. Lidé jim přestávají odpovídat na pozdrav, ruší dohodnuté schůzky, Sibylla má zakázáno se s Jiřím stýkat. Ewaldovi však nic neprovedli, a tak se pokoušejí dopátrat se jádra, důvodu, proč se to všechno děje. Narážejí na hradbu mlčení.
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou – Pět minut před startem v rukách propagandy

Přemysl Hnilička

(vyšlo v Týdeníku Rozhlas 48/2016)

Svět kolem nás se často mění velmi rychle. Ještě začátkem roku 1948 se snad mohla ve vysílání Československého rozhlasu objevit písnička Petra Kareše Jmenoval se Jim, kterou nahrál orchestr Karla Vlacha v březnu 1947 a v němž Jiřina Salačová s nostalgií vzpomínala na svého krátkodobého přítele, amerického vojáka. Už o dva roky později však má premiéru rozhlasové dramatické pásmo Jaroslava Moravce Dopis americkému vojákovi (1950).

Posluchači nabídlo vnitřní rozhovor amerického pilota, který se chystá letět nad válečnou Koreu (Josef Červinka) a anonymního Komentátora (Václav Voska), který jej znejišťuje, většinou slovy dobové komunistické propagandy: „Doma, v americkém městě, kde jsi do nedávna žil, bude asi tak právě poledne… Tvoje žena ti možná teď píše dopis a stěžuje si v něm, že maso bude prý zase dražší… Tvůj syn je ještě ve škole a poslouchá patrně výklad o tom, proč je Amerika předurčena k vůdčí úloze v dnešním světě.“

Jako neblahý příklad dobyvačného imperialismu USA mu předestírá jeho vlastní zkušenost z osvobozování Itálie v roce 1945: „Tenkrát ti Italové udělali, co ti na očích viděli. Byls pro ně hrdinou a osvoboditelem… Netušili ještě tenkrát, pro koho osvobozuješ Italii…“

Náš anonymní letec se vrací domů jako hrdina a konečně může promluvit se svým synkem, kterého po celou dobu války slyšel jen ze soukromě nahrané ohebné gramodesky; proto se v každém osvobozeném městě sháněl především po gramofonu. Hrdinství však neznamená nic na trhu práce: všechna lepší místa jsou již obsazena těmi, kteří se dokázali z vojenské služby vyreklamovat a jemu nezbývá než práce na stavbě – a drahá hypotéka. Náhlá nemoc jeho ženy však stojí mnoho peněz a on tak – pro jednu nezaplacenou splátku – přijde o dům. Jediná možnost, jak opět přijít k penězům, je služba v armádě. Proto tedy nyní letí nad válečnou Koreou a Komentátor mu klade sugestivní otázky: „Koreánci tedy ohrožují tvou vlast…? Proto ti nařídil president Truman, abys bořil jejich domky a chýše na severu i na jihu, abys vraždil jejich ženy a děti?“ I na dalších stránkách textu postupuje autor s ideologickou razancí: na jedné straně idylický severokorejský trh, hrnčíři, mladý malíř, který právě nese na trh plátno k pátému výročí osvobození Rudou armádou, na straně druhé smrtící americký nálet, mrtvá matka, která již svým dětem nedonese koupená rajská jablíčka. A na druhém konci světa, ve Spojených státech, otevírá noviny majitel banky, který před časem pilotovi zabavil jeho dům, a raduje se nad stoupající cenou cínu, vyhnanou do výše válečným konfliktem.
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Podpořte provoz Panáčka v říši mluveného slova i v roce 2016!

Vážení a milí uživatelé,

chcete-li Panáčka podpořit v jeho existenci, pošlete prosím libovolnou částku na účet Komerční banky 35-1353320207/0100 a jako heslo uveďte „Panáček“.

Děkujeme! Tvůrci Panáčka v říši mluveného slova.

Hledáme ztracené rozhlasové hry! – O projektu Panáčka v říši mluveného slova

Projekt rozhodně není nový, chceme jej ale připomenout: nemáte doma magnetofonové pásky s mluveným slovem? Nebo nevíte, co na páskách je? Kontaktujte nás na adrese mluveny{tecka}panacek{zavinac}seznam{tecka}cz – možná máte natočenu hru, literární pásmo nebo četbu, která už v oficiálních archívech neexistuje!

Přemysl Hnilička

tapedeckJedním z témat, které mne jako fanouška mluveného slova trápí a nutí mne znovu a znovu se k němu vracet, je pátrání po rozhlasových hrách, které byly smazány; ať už v letech padesátých, sedmdesátých, osmdesátých či i v letech po Listopadu 1989. Především v létech šedesátých byly natočeny vynikající rozhlasové hry s prvotřídním obsazením; ani to je však nezachránilo před barbarskou likvidací – ať už bylo důvodem téma hry, jméno autora či režiséra nebo protagonisty.

Na toto téma už na Panáčku vznikl článek, mezi záznamy na této webové stránce najdete mnoho her, jejichž záznamy končí prostým a smutným „smazáno“; bylo tedy načase udělat něco pro to, aby se tento stav změnil.
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Historky z podsvětí aneb Dobrodružství bývalého řidiče metra 1/5 (2016)

Hana Lehečková. Četba na pokračování. Režie Lukáš Hlavica.

Účinkují David Novotný a Lukáš Hlavica.

Připravil Český rozhlas v roce 2016 (5 x 10 min.). Premiéra 28. 11. – 2. 12. 2016 v pořadu Klub Rádia Junior (ČRo 2 Praha).

Díly: 1. Případ ztraceného psa, 2. Zapomenutá pekárna, 3. Kočárek v ohrožení, 4. Podivné ticho na lince A, 5. Nebezpečná prkénka.

Lit.: (anonym): První četba, u které o konci rozhodnete vy! In web ČRo 28. 11. 2016 (anotace). – Cit.: Připravte se na něco, co tu ještě nebylo! Na Rádiu Junior vám pustíme dobrodružný příběh a vy můžete hlasovat, jak má skončit! Historky z podsvětí aneb Dobrodružství bývalého řidiče metra vysíláme každý všední den od 18:07.

Pan Brzdil je řidič metra ve výslužbě. Možná by mohl sedět doma v houpacím křesle, číst si noviny a popíjet kávu, ale to ho neláká. Raději se každý den jde znovu podívat na místa, kde strávil tolik let jako zaměstnanec Dopravního podniku. A tam, tedy v metru, se mu vždy něco přihodí. Někdy je to dobrodružné, jindy legrační a některé jeho historky jsou hotová detektivka.

Co je ale nejdůležitější? Že o tom, jak příběh dopadne, rozhodnete vy – posluchači Rádia Junior. Každý díl má totiž dva konce. V jednom, má vždy pan Brzdil geniální plán a v tom druhém se ke stejnému výsledku dopracuje nějakou náhodou nebo možná spíš vlastní nešikovností. Jaký konec by se vám líbil víc? Pan Brzdil génius, nebo nešika? Poslouchejte a hlasujte!

Minúty oslobodenia 1/12 (Minuty osvobození, 2015)

Ľuboš Machaj & Rozália Vlasková. Historické miniatury. Zvuk Ľubica Olšovská a Peter Hájek. Režie Ľuboš Machaj.

Účinkuje Boris Farkaš.

Připravil Slovenský rozhlas v roce 2015 (12 x 5 min.). Repríza 2.-6. 5. 2016 (SRo 8 Rádio Litera).

Ján Rozner a čas dejín s veľkým D (Ján Rozner a čas dějin s velkým D, 2015?)

Ivica Ruttkayová. Literární pásmo o autorovi knihy Sedem dní do pohrebu.

Účinkují Vladimír Petrík, Albert Marenčin, Dagmar Marenčinová, Jozef Bžoch, Ján Štrasser, Ivana Taranenková, Sláva Roznerová.

Připravil Slovenský rozhlas v roce 2015? (60 min.). Repríza 6. 5. 2016 (SRo 8 Rádio Litera).

Das getupfte Band (Strakatý pás, 1962)

Sir Arthur Conan Doyle. Rozhlasová úprava klasické detektivní povídky. Překlad    Ruth von Marcard a John Lackland. Dramatizace Michael Hardwick. Hudba Peter Zwetkoff. Režie Heinz-Günter Stamm.

Osoby a obsazení: Sherlock Holmes (Peter Pasetti), dr. John Watson (Klaus Behrendt), Helena Stonerová (Gisela Zoch), dr. Grimesby Roylott (Fritz Schmiedel), Julia Stonerová (Ilselore Eberhard) a další.

Nastudoval BR – Bayerischer Rundfunk v roce 1962. Premiéra 3. 1. 1963 (BR, 44 min.). Vydal Audio Verlag – Weltbild v cyklu Radio Krimis (1 CD).

K poslechu zde.

Der Albtraum (Noční můra, 1964)

André Picot. Rozhlasová hra. Režie Miklos Konkoly.

Osoby a obsazení: Rene Joseph alias Chavignac (Hans-Helmut Dickow), Isabela Lardierová (Solveig Thomas), Louis Lardier (Ulrich Matschoss), dr. Paul Rosseau (Max Eckhardt), Henri Lardier (Kurt Haars), Gilberte Lardier (Ursula Langrock), Ricard Leconte (Ernst August Schepmann). Dále účinkují Alexander Diersberg, Herbert Dubrow, Wolfgang Kirchhof

Nastudoval SDR v roce 1964 (76 min., mono).

Pozn.: Eine ausgelassene Geburtstagsfeier. Schließlich erzählt dort ein Gast einen Traum, in dem auf eben jener Party ein fremder, unheimlicher Gast erscheint. Doch bevor er ihn erkennen kann, wacht er auf. Und tatsächlich erscheint an diesem Abend ein Unbekannter. Er nennt sich René Joseph und spricht eine ungeheuerliche Warnung aus: Bis Mitternacht würden – mit einer einzigen Ausnahme – alle Anwesenden tot sein. Die  Partystimmung ist dahin, während die einen die Angelegenheit als einen schlechten Scherz eines Gastes betrachten, klappt einer der Anwesenden
zusammen und stirbt. Alle Versuche, die bisherigen Ereignisse rational zu deuten, hinterlassen ein Unbehagen.
Schließlich breitet sich eine fürchterliche Gemengelage aus Angst und Schrecken aus. Weitere Unfaßbarkeiten geschehen…

Zlodeji medu 1/? (Zloději medu, 2016)

Lukáš Luk. Četba na pokračování.

Natočeno 2016. Premiéra 1. dílu 24. 11. 2016 (Rádio Devín, 13:00 h).

Pozn.: Ďalšia kniha autora, ktorý si už našiel svojich skalných čitateľov. Na rozdiel od kníh predchádzajúcich, nie je zasadená do súčasnosti. Autor síce na Považí ostáva, ale ide o exkurziu do jedenásteho storočia. V stredoeurópskom priestore sa formujú prvé kráľovstvá, nomádske kmene sa usádzajú a na našom území definitívne víťazí kresťanstvo. To všetko na prvé počutie evokuje tému pre seriózny historiografický text. Nie však v novej knižke Lukáša Luka. Dá sa pozrieť na kľúčové udalosti dejín Strednej Európy s nadhľadom a iróniou?

Určite áno, ak zistíte, akú významnú úlohu v našej histórii zohrali orechy, med a pečené husi. Mimoriadny význam ich dôležitosti podčiarkujú aj ilustrácie samotného autora, ktorý sa tentoraz podujal svoj text sprevádzať i obrazom.  (anotace)

Zdesenie v zrkadle (Zděšení v zrcadle, 1992)

Rudolf Dundík. Rozhlasová hra na motivy čtyř světových hororových povídek. Réžia Igor Hrabinský.

Účinkují Karol Machata, Eva Večerová, Nataša Kulíšková, Peter Rúfus, Mária Dacejová, Jozef Šimonovič, Katarína Orbanová, Elena Petrovická, Róbert Roth, Eva Krížiková, Štefan Bučko, Ivan Laca, Dušan Blaškovič a Ľubo Roman.

Natočeno 1992.

Warszawa Marii Dąbrowskiej (Varšava Marie Dabrowské, 2016)

Maria Dąbrowska. Rozhlasová adaptace Ewa Manowiecka, Tomasz Lerski. Rozhlasová hra. Režie Waldemar Modestowicz. Zvuk  Maciej Kubera. Hudba Marian Szałkowski.

Osoby a obsazení: hlavní hrdinka (Elżbieta Kępińska), první žena (Ewa Konstancja-Bułhak), druhá, starší žena (Barbara Zielińska), třetí, mladší žena (Julia Łukowiak), čtvrtá žena (Kinga Ilgner), mužský hlas (Piotr Bajor), druhý, mladší mužský hlas (Stefan Pawłowski), třetí mužský hlas (Sławomir Pacek), čtvrtý, starší mužský hlas (Andrzej Blumenfeld).

Natočeno 2016. Premiéra 20. 11. 2016 (Polskie Radio).

Pozn.: Portret miasta, z którym Maria Dąbrowska związana była przez 60 lat. Zapraszamy na premierę słuchowiska w adaptacji Ewy Manowieckiej i Tomasza Lerskiego, w którym za materiał literacki posłużyły obszerne fragmenty „Dzienników“ Marii Dąbrowskiej. Reżyseria Waldemara Modestowicza. W rolę pisarki wcieliła się Elżbieta Kępińska.

Zaostřeno na… Emila Zátopka (2016)

Emil Zátopek – skutečně nefalšovaný hrdina? Jeho nohy běžely v českém domě v Riu a jeho tvář se dodnes usmívá z mnoha propagačních materiálů.  Historici si však myslí, že dělat ze Zátopka morální autoritu není vůbec dobrý nápad, protože v kritických situacích často selhal. Připravil Ľubomír Smatana.

Hovoří historik Petr Blažek, Dana Zátopková, František Kolář.

Natočeno 2016. Premiéra 29. 11. 2016 (ČRo Plus, 15:35 h.). K poslechu zde.

Lit.: -lsm- (= Smatana, Ľubomír): Emila Zátopka využívala propaganda bezostyšně. „Odpor neměl cenu,“ řekla jeho žena. In web ČRo Plus, listopad 2016 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jeho nohy běžely v českém domě v Riu a jeho tvář se dodnes usmívá z mnoha propagačních materiálů. Ovšem historici si myslí, že dělat ze Zátopka morální autoritu není vůbec dobrý nápad, protože mimo závodní dráhu slavný běžec mnohokrát selhal.

„Velmi vnímám to, co dokázal Emil Zátopek na stadionu v československém dresu, ale nutno říct, že mi docela vadí, jakým způsobem je dneska prezentován jako nějaká morální ikona,“ řekl historik Petr Blažek. 
Přečtěte si zbytek příspěvku »

V záhrade papierových drakov (V zahradě papírových draků, 2016)

Jana Bodnárová. Rozhlasová hra pro děti a mládež. Produkce Silvia Lukáčová. Hudební dramaturgie Katarína Vilčeková. Mistr zvuku Stanislav Kaclík. Dramaturgie Beata Panáková. Režie Milena Lukáčová.

Osoby a obsazení: Sára (Veronika Horváthová), babička (Vera Matejková), fotograf (Vladimír Kobielsky), máma (Jana Hubinská), otec (Laco Kerata) a vypravěč (Ivan Romančík).

Nastudoval Rozhlas a televízia Slovenska v roce 2016. Premiéra 3. 12. 2016 (Rádio Devín, 13:00 h.; 37 min.).