Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou – Naděje prázdného sedmého kříže

Přemysl Hnilička

(vyšlo v Týdeníku Rozhlas 43/2021)

Z koncentračního tábora, kterému vládne přesný a nelítostný velitel Sommerfeld, jednoho dne uprchne sedm vězňů. Velitel okamžitě nařídí velkou pátrací akci a uprostřed tábora nechá postavit sedm křížů – pro výstrahu ostatním. Během několika dnů pochytají šest vězňů a Sommerfeld je nechá pověsit na šest křížů. Jen ten sedmý, určený vězni Georgu Heislerovi, zůstává prázdný. Heisler stále uniká…

Autorka románu Sedmý kříž Anna Seghersová se narodila v roce 1900. Jako levicová spisovatelka a členka německé komunistické strany emigrovala v roce 1933 po nástupu Adolfa Hitlera k moci do Paříže. V roce 1941 se jí podařilo přes Martinik a New York emigrovat do Mexika a usadila se v Mexico City. V roce 1942 zde napsala svůj nejslavnější Sedmý kříž, který byl v roce 1944 zfilmován režisérem Fredem Zinnemannem se Spencerem Tracym v hlavní roli.

Jako komunistická autorka a spisovatelka východoněmecké republiky byla Seghersová v Československu samozřejmě propagována, a tak nebyl pro dramaturga Dalibora Chalupu problém prosadit do rozhlasového vysílání dramatizaci příběhu, který ukazuje touhu malých německých lidí po svobodě a sílu šeptandy, kterou nacisté nebyli schopni umlčet. Když se totiž obyvatelé okolních měst a vesnic dozvědí o útěku vězňů a o tom, že poslední z nich ještě nebyl dopaden, fandí mu téměř všichni a upírají se k němu veškeré jejich naděje a modlitby. Jako by jeden jediný koncentráčník mohl spasit všecky německé duše…
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou – Boj komisaře a prokurátora o duši města

Přemysl Hnilička

(vyšlo v Týdeníku Rozhlas 41/2021)

Až nezvykle často se v dějinách české rozhlasové inscenace objevují zvuková zpracování původních filmových scénářů. Zatímco ve Spojených státech to byl běžný postup komerčních rádií (s filmovými příběhy se tu posluchači seznamovali už ve třicátých letech, často i v původním filmovém obsazení), u nás první pokusy vidíme už po druhé světové válce. V roce 1947 vysílal Československý rozhlas Bitvu o Stalingrad (montáž pro rozhlas připravili Dalibor Chalupa a František Kožík) a posluchači se tak seznámili s příběhem ještě před filmovou premiérou v našich kinech. V padesátých letech se do rozhlasových studií dostávaly často adaptace sovětských filmů, například Tajné poslání asi z roku 1950. Někdy došlo i na československé filmy: podle snímku Velké dobrodružství (1952?) o životě a cestách Emila Holuba upravil scénář pro rozhlas Jindřich Puš a nastudovalo jej českobudějovické studio. Ještě počátkem šedesátých let vznikla rozhlasová montáž podle filmového scénáře Nikolaje Virty Devět dní jednoho roku (1963), v době největšího rozmachu české rozhlasové hry se od této praxe upustilo.

Rozhlasové verze filmových příběhů se do éteru vracejí v průběhu normalizace. Jedním z tohoto druhu bylo Přiznání policejního komisaře prokurátorovi republiky (1973) podle italského filmu z roku 1971. Snímek patří ke stěžejním dílům žánru poliziotteschi, akčních detektivních příběhů s výrazným sociálně kritickým přesahem. Scénáře režiséra Damiana Damianiho se chopil dramaturg Pavel Minks a do vysílání jej nabídl jako “drama, které si bere na mušku gangsterské praktiky a korupci, vládnoucí v kapitalistickém podnikání i justici”.
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Podpořte provoz Panáčka v říši mluveného slova

Vážení a milí uživatelé,

chcete-li Panáčka podpořit v jeho existenci, pošlete prosím libovolnou částku na účet Komerční banky 35-1353320207/0100 a jako heslo uveďte „Panáček“.

Děkujeme! Tvůrci Panáčka v říši mluveného slova.

Hledáme ztracené rozhlasové nahrávky! – O projektu Panáčka v říši mluveného slova

Projekt rozhodně není nový, chceme jej ale připomenout: nemáte doma magnetofonové pásky s mluveným slovem? Nebo nevíte, co na páskách je? Kontaktujte nás na adrese mluveny{tecka}panacek{zavinac}seznam{tecka}cz – možná máte natočenu hru, literární pásmo nebo četbu, která už v oficiálních archívech neexistuje!

Přemysl Hnilička

tapedeckJedním z témat, které mne jako fanouška mluveného slova trápí a nutí mne znovu a znovu se k němu vracet, je pátrání po rozhlasových hrách, které byly smazány; ať už v letech padesátých, sedmdesátých, osmdesátých či i v letech po Listopadu 1989. Především v létech šedesátých byly natočeny vynikající rozhlasové hry s prvotřídním obsazením; ani to je však nezachránilo před barbarskou likvidací – ať už bylo důvodem téma hry, jméno autora či režiséra nebo protagonisty.

Na toto téma už na Panáčku vznikl článek, mezi záznamy na této webové stránce najdete mnoho her, jejichž záznamy končí prostým a smutným „smazáno“; bylo tedy načase udělat něco pro to, aby se tento stav změnil.
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Dziewięć lat (Devět let, 2004)

Jerzy Szaniawski. Rozhlasová hra. Zvuková realizace Maria Olszewska. Hudební úprava Małgorzata Małaszko. Režie Andrzej Jarski.

Osoby a obsazení: Anna Mey (Danuta Stenka), muž (Wojciech Malajkat) hospodyně (Irena Jun).

Natočeno 2004 (27 min.). K poslechu na YouTube.

Pozn.: Słuchowisko radiowe, z 2004 roku, na podstawie dramatu Jerzego Szaniawskiego (1886-1970) z 1960. Ostatni utwór ogłoszony za życia pisarza i klasyka polskiej dramaturgii teatralnej i radiowej.  Spotkanie dawnych zakochanych po dziewięciu latach czekania na siebie… Nietypowa sytuacja.

Duo Charlie (1973)

Dobroslav Chrobák. Rozhlasová hra. Připravil Milan Kotrbanec. Dramaturgie Anna Stehlíková. Mistři zvuku Zuzana Kubíková, Mária Vrancová. Režie Jozef Dánai.

Účinkují Karol Machata, Mária Kráľovičová, Viliam Záborský, Ľubo Roman.

Natočeno 1973 (16 min.).

Svetová čítanka – Vysoké plamene (Světová čítanka – Vysoké plameny, 2009)

Émile Verhaeren. Výbor z básnické sbírky.

Recituje Alfréd Swan.

Natočeno 2009. Repríza 17. – 21. 10. 2021 (SRo Rádio Litera, 10 min.).

Pozn.: Belgický básnik Émile Verhaeren zohral v európskej poézii inšpirujúcu, ba až priekopnícku úlohu, čím pripravil pôdu pre moderné básnické smery. V posmrtne vydanej zbierke „Vysoké plamene“ básnickým jazykom zachytil stroje, továrne, obytné štvrte a všedný deň pracujúceho človeka. Prehovoril o ňom z pohľadu civilistického, davom obklopeného a davom inšpirovaného básnika. Výber z básnickej zbierky recituje Alfréd Swan. (anotace)

Hovory Plus – David Maxa (2021)

Hostem Hovorů je rabín David Maxa. Mluvit bude o svitcích Tóry, které byly v minulosti prodány z Československa do ciziny. Dostaly se nakonec až do Ameriky, kde se s nimi na letním židovském táboře fyzicky setkal právě David Maxa. Nyní se vrátily do Česka. Moderuje Eva Hůlková.

Natočeno 2021. Premiéra 17. 10. 2021 (ČRo Plus, 22:05 h.).

Noční Mikrofórum – Chima Youssef (2021)

Host: Chima Youssef, syrská učitelka arabštiny. Osobnosti si zvou osobnosti. Moderuje Šárka Maixnerová.

Natočeno 2021. Premiéra 17. 10. 2021 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Zaostřeno na Occupy Wall Street po 10 letech (2021)

Před deseti lety se zpravodajství po celém světě plnilo plamennými projevy aktivistů a levicových intelektuálů. Hnutí zvané Occupy Wall Street si kladlo za cíl změnit nespravedlivou kapitalistickou společnost. Co tehdy mladé lidi ve Spojených státech vyhnalo do ulic? Zbylo po protestech z roku 2011 něco víc než jen zmíněné projevy? A dotklo se nějak hnutí Occupy Wall Street také dění v České republice? Téma připravil Vít Pohanka.

Natočeno 2021. Premiéra 17. 10. 2021 (ČRo Plus, 17:34 h.).

Americká zima (2021)

Gil Scott-Herron. Výběr z poezie a textů kmotra rapu, afroamerického básníka a hudebníka připravil Petr Gojda. Přeložil Jan Škrob. Účinkují Marie Štípková a Václav Šanda. Režie Izabela Schenková

Natočeno 2021. Premiéra 17. 10. 2021 (ČRo 3 Vltava, 12:05 – 12:20 h.) v cyklu Svět poezie.

Téma Plus – Umělci ve službách ideologií (2021)

O umělcích ve službách ideologií. Připravil Pavel Hlavatý.

Natočeno 2021. Premiéra 16. 10. 2021 (ČRo Plus, 54 min.). Repríza 17. 10. 2021 (ČRo Plus, 11:07 h.).

Lit.: Hlavatý, Pavel: Oslavovali diktátory i hodnoty totalit. Ve dvacátém století se umělci dávali do služeb ideologiím. In web ČRo Plus, 16. říjen 2021 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Velký básník vysvětluje, proč napsal poému o jednom z nejkrvavějších světových diktátorů. Talentovaný prozaik informuje veřejnost o ideologickém zázemí svého režimně konformního a hojně oceňovaného románu. Výborná herečka se svěřuje, odkud čerpá inspiraci… Umělci ve službách ideologií adorují veršem, prózou i hudbou jak hodnoty totalitních států, tak i jejich představitele. Výběr z těchto děl připravil Pavel Hlavatý. Kontext citovaných úryvků je dotvářen dobovými záznamy.
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Úžasné životy – Gustav Brom podle Heleny Blehárové (2021)

Orchestr Gustava Broma jistě netřeba představovat. Jeho kapelník se nesmazatelně zapsal do české hudební historie. Na brněnského rodáka, který se ve skutečnosti jmenoval Frkal bude vzpomínat zpěvačka Helena Blehárová. Připravil Jan Herget.

Natočeno 2021. Premiéra 17. 10. 2021 (ČRo 2 Praha, 8:04 h.).