Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou XXII. – Obchod, co nedělá žádnou radost
Mgr. Přemysl Hnilička
(vyšlo v Týdeníku Rozhlas 20/2012)
„Když začínám dělat nějakou hru, mám pocit, že ji mám již hotovou ve vnitřním uchu. A vlastně ji slyším, slyším ji ve spojích, švech -to je zvukový plán. Zvukový plán není něco, co bych měl vyspekulované, je to způsob, jak hra zní v člověku, vevnitř, jako celek. A to je právě ten šťastný moment, kdy člověk může jít do studia a může uskutečňovat svůj plán, který se sice v detailech ve studiu při konkrétní práci mění, ale nikoliv již ve své podstatě.“
To, že tuto část svého rozhovoru s Jiřím Horčičkou citoval rozhlasový dramatik, dramatizátor a teoretik Jan Czech ve své knize O rozhlasové hře právě v kapitole o hře Karla Copa Hodiny, není náhodou. Při jejím poslechu má totiž posluchač právě tento pocit – že přesně takto ji slyšel Jiří Horčička už při čtení scénáře.
Malá rozhlasová groteska Hodiny (1963, premiéra 15.12.1964)bývá ve většině rozhlasové literatury uváděna jako kabinetní ukázka rozhlasově vystavěného humoru. Rozhodně to můžeme podepsat – většina gagů,které v této inscenaci Jiřího Horčičky uslyšíte, je do jiných médií, jako jsou divadlo, film či televize, nepřenosná. Pracuje se tu s temporytmem, rozhlasovým střihem, hereckým hlasem, střídáním žánrů i s přenosem významů u jednoho uměleckého artefaktu, což je v tomto případě skladba Jaromíra Vejvody Škoda lásky. Cop i Horčička tu také parodicky využívají rozhlasové žánry – na přihlouple optimistické a nedovzdělané fejetony redaktorky Milči Pospíšilové, které navíc nápaditým způsobem posunují děj, lze těžko zapomenout…
Přečtěte si zbytek příspěvku »
Hledáme ztracené rozhlasové hry! – O projektu Panáčka v říši mluveného slova
Projekt rozhodně není nový, chceme jej ale připomenout: nemáte doma magnetofonové pásky s mluveným slovem? Nebo nevíte, co na páskách je? Kontaktujte nás na adrese mluveny{tecka}panacek{zavinac}seznam{tecka}cz – možná máte natočenu hru, literární pásmo nebo četbu, která už v oficiálních archívech neexistuje!
Přemysl Hnilička
Jedním z témat, které mne jako fanouška mluveného slova trápí a nutí mne znovu a znovu se k němu vracet, je pátrání po rozhlasových hrách, které byly smazány; ať už v letech padesátých, sedmdesátých, osmdesátých či i v letech po Listopadu 1989. Především v létech šedesátých byly natočeny vynikající rozhlasové hry s prvotřídním obsazením; ani to je však nezachránilo před barbarskou likvidací – ať už bylo důvodem téma hry, jméno autora či režiséra nebo protagonisty.
Na toto téma už na Panáčku vznikl článek, mezi záznamy na této webové stránce najdete mnoho her, jejichž záznamy končí prostým a smutným „smazáno“; bylo tedy načase udělat něco pro to, aby se tento stav změnil.
Přečtěte si zbytek příspěvku »
Podpořte provoz Panáčka v říši mluveného slova i v roce 2011!
Vážení a milí uživatelé,
opět je to tu – vzhledem k velké zátěži, kterou Panáček v říši mluveného slova svými mnoha tisíci příspěvky způsobuje webhosterovi, je nutno začít platit roční příspěvek na provoz, který pro rok 2011 činí 2000 Kč.
Tvůrci těchto stránek by Vás proto rádi požádali o finanční pomoc; chcete-li Panáčka podpořit v jeho existenci, pošlete prosím libovolnou částku na účet Komerční banky 35-1353320207/0100 a jako heslo uveďte „Panáček“.
Děkujeme! Tvůrci Panáčka v říši mluveného slova.
Samozřejmě v diskuzi k tomuto článku můžete vyjádřit svůj názor, ale také nápady a podněty jak Panáčka v říši mluveného slova vylepšit. Co vám zde schází atd.
Toulání se po hvězdách se zavřenými víčky
Jakub Kamberský
Rád bych se s vámi podělil o několik dojmů z jedné, tak trochu netradiční divadelní události. Divadelní soubor JACK (Jednotný amatérský club kumštýřů) totiž letos v březnu nastudoval představení Tulák po hvězdách, inspirované stejnojmennou knihou Jacka Londona. Na tom by nebylo nic tak zvláštního, pokud by nešlo o divadlo výhradně určené zrakově postiženým spoluobčanů. Coby sám nevidomý, navíc ještě ke všemu kritik, bych se k celému projektu vyjádřil.
I díky tomu, že už jsem se v prostředí umělecké kritiky tak trochu zapsal ve známost, mne v prosinci loňského roku oslovil jeden z herců souboru Jack s tím, že připravují představení pro slepé a že na mne dostal tip od divadelního sdružení Depresivní děti touží po penězích. (Dodatečně jim za to tímto děkuji.)
Původně jsem měl být účasten jedné ze zkoušek a stát se tak trochu poradcem. Shodou okolností, v den domluveného setkání nás mnohé paralyzovala zpráva o úmrtí dramatika, exprezidenta václava Havla. V rámci piety a silného rozrušení a zármutku jsem se ze zkoušky omluvil. Následně jsem byl pozván na generální předpremiéru 3. března. Do koncepce jsem tedy „nekecal“, nijak nezasáhl a jsem za to rád. Vše tak zůstalo v rukou těch pomyslně zdravých, tedy vidomých. O to víc je fascinující a potěšující, jak celý projekt pojali.
Přečtěte si zbytek příspěvku »
Radiovečery na faře
Magda Wdowyczynová – Jakub Kamberský
Rozhlasová tvorba se málokdy dostane mimo vlastní vysílání. Úspěšné pořady – většinou rozhlasové hry, četby či seriály – se občas objeví na CD nosiči, poslechových pořadů, na nichž se pozvaní hosté seznamují s rozhlasovým dílem, je však málo.
Pražský rozhlas občas uspořádá předpremiéru, dokumenty, pásma i hry byly slyšet již na dvou ročnících brněnského Audiokabinetu, pořádaného pod záštitou Měsíce autorského čtení, téměř dvě desítky poslechových pořadů uspořádala brněnská pobočka Židovského muzea.
Nyní k těmto aktivitám přibývá další – projekt „Radiovečery na faře“ spolupořádají rozhlasová autorka Magda Wdowyczynová, publicista Jakub Kamberský a farářka Církve československé husitské Sandra Silná. O projektu píší: „Radiovečery, které budeme pořádat jednou měsíčně, by měly návštěvníkům nabídnout jak společný poslech nejpozoruhodnějších současných rozhlasových dokumentů, tak podnětnou diskusi za účasti tvůrců a někdy i aktérů.“ První poslech se koná 31. 5. 2012 v 18:00 h. na faře CČSH (Na Petynce 47A, Praha 6): půjde o dokument Sdílej! Radima Nejedlého, který pojednává o fenoménu Facebooku. Součástí večera bude beseda s tvůrcem a jedním z protagonistů, publicistou Jakubem Kamberským, který je i jedním z těch, kdo radiovečery připravují.
(úprava textu Přemysl Hnilička)
Erotikon 1/3 (2010)
Tomáš Paul. Třídílná série složená z dopisů, které píše jeden stárnoucí osamělý muž několika různým ženám, přičemž ony o tom samozřejmě nemají ani potuchy. Režie Jakub Vítek.
Účinkují Cyril Drozda, Zuzana Kronerová, Simona Peková, Marie Ludvíková, Miloš Černoušek, Ivana Hloužková a další.
Připravil ČRo Olomouc v roce 2010. Premiéra 19. 4, 25. 4. a 2. 5. 2010 (ČRo Olomouc, 15:05 – 15:30 h.; 3 x 26 min.).
Toulky krajem – Rodák ze Šumvaldu Aleš Balcárek (2012)
Pořad připravil Jan Sulovský. Životní osud mladičkého básníka, šumvaldského rodáka Aleše Balcárka, jehož talentu si povšimnul i Jan Neruda a od jehož předčasné tragické smrti uplynulo před několika dny 150 let. Hovoří historička a editorka Jaroslava Čajová. Verše recituje Vojtěch Lipina.
Připravil ČRo Olomouc v roce 2012. Premiéra 20. 5. 2012 (ČRo Olomouc, 10:04 – 10:30 h.).
Tak pravil Švejk 1/12 (1992)
Vladimír Vokolek. Četba na pokračování. Pro rozhlas připravil Václav Vokolek ml. Redaktor Jiří Vondráček. Režie Markéta Jahodová.
Účinkuje Ladislav Mrkvička.
Natočeno v roce 1992 (ČRo 3 Vltava, 14 x 29 min.).
Pozn.: V této próze se Vladimír Vokolek (* 1.1.1913, Pardubice – † 23.7.1988, Ústí nad Labem) s výraznou filozofickou náročností pokusil analyzovat prožitek absurdity (psáno 1959–60). Vytvořil tak jakýsi „švejkovský paramýtus“, sarkasticky se vysmívající různým způsobům smířlivé koexistence dobra a zla.
Do kúpeľa (Do lázně, 2009?)
Jozef Gregor-Tajovský. Redaktor Egon Tomajko. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Natočeno 2009 (?).
Kritický klub – Vyměřování světa po Německu (2008)
Po mnoha chudých letech má německá literatura opravdový bestseller. Dvaatřicetiletý Daniel Kehlmann vydal v roce román Vyměřování světa, který byl během dvou let přeložen do více než třiceti jazyků. Nedávno vyšel i v češtině. O Kehlmannově románu hovoří germanisté Tomáš Kafka, Tomáš Dimter a spisovatel Jaroslav Rudiš.
Natočeno 2008. Premiéra 11. 2. 2008 (ČRo 3 Vltava, 16:00 hod.).
Máj (1978)
Alois a Vilém Mrštíkové. Kapitola z kroniky Rok na vsi. Režie Karel Žalud.
Účinkuje Josef Červinka.
Natočeno v roce 1978 (19 min.).
Automobilové povídky 1/? (2012)
Petr Cincibuch. Pro rozhlas připravil Luboš Koníř. Technická spolupráce Jiří Wolf (1), Roman Kamba (2). Režie Luboš Koníř.
Účinkuje Jan Hušek (1), Jan Dvořák (2).
Natočil ČRo České Budějovice v roce 2012. (1 díl cca 22 min.)
Obsah: 1. Toníku! Poetický baladický příběh Antonína Kalivody. – 2. Práce pro chlapa. – Bílá hora. -
Pozn.: Básník a prozaik Petr Cincibuch se narodil v červnu 1943 v Praze. Po maturitě na tzv. jedenáctiletce v Praze–Vršovicích (1960) absolvoval dvouleté odborné učiliště spojů v Praze (1962) a po skončení vojenské služby pracoval jako spojový technik Městské telekomunikační správy Praha.
Od počátku spolupracoval s časopisem Divoké víno, v letech 1969–1971 byl i jeho odpovědným redaktorem. Později prošel řadou zaměstnání: řidič sanitky, topič, tiskový referent Filmových studií Barrandov, manažer i jako kaskadér Autorodea. Působil jako tiskový redaktor nakladatelství Avicenum, později jako redaktor v Literárním měsíčníku a Literární revui. V letech 1995–1998 vedl časopis Dotyk a od roku 2000 byl šéfredaktorem časopisu Sanquis, v současnosti vede redakci časopisu Medicína a umění. Jako básník debutoval v Divokém vínu (1964) a v Repertoáru malé scény (1965). Publikoval i v řadě dalších periodik. Od roku 1979 pravidelně spolupracoval s Československým rozhlasem (Knihovnička Zrcadla kultury) a v 80. letech s Československou televizí (poezie). Významné místo v Cincibuchově životě zaujímá automobilismus a historické automobily.
Přečtěte si zbytek příspěvku »
Rozhraní 1/2 (19??)
Václav Řezáč. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Natočeno 19??. Obnovená premiéra 17. a 24. 7. 2012 (ČRo 3 Vltava, 21:30 h.).
Pozn.: Prozaik Václav Řezáč, nebyl jen autorem tezových románů o poválečném osídlování pohraničí, kdysi v padesátých letech nadšeně oslavovaných, avšak dnes čtenářsky právem opomíjených. Do dějin české literatury se zapsal především třemi psychologickými romány, které v atmosféře protektorátu ve vší tiché hrůznosti sledovaly působení zla v lidských duších. Stěžejní dílo tohoto Řezáčova období představuje „román o románu“ Rozhraní (1944), vyprávění o spisovateli a jeho hrdinovi, dílo, jež klade mravní otázky a staví člověka do situace volby mezi dobrem a zlem.
Román Rozhraní je považován za vrcholné dílo jeho psychologické tvorby. Hlavními hrdiny jsou neúspěšný spisovatel Jindřich Aust, vyznačující se osamělostí, sociální vyvržeností a trapnou každodenností, a vynikající herec Vilém Haba, jenž dosahuje úspěchu lehce, až zázračnými skoky. Prolínáním obou linií však dochází k paradoxnímu vyznění. Osudový smolař a nešťastník Aust posléze nachází, díky trpělivé práci a zásluhou probuzeného milostného vztahu, cestu k úspěchu, zatímco herec Vilém, jenž se nikdy nesetkal s překážkami, podléhá na vrcholu své kariéry vnitřní krizi.
Vilhelmiina ja Jarmo-Kala (Vilemína a Jarmo-Kala, 2011?)
Kirsi Porkan. Režie Juha-Pekka Hotinen. Zvukový design Ari Mursula. Produkce Soila Valkama.
Osoby a obsazení: Vilhelmiina (Niina Sillanpää), Jarmo-Kala (Kikko Kaukolampi). Dále účinkují Saara Pakkasvirta, Ismo Kallio a Tuomas Uusitalo.
Natočeno 2011 (?) (60 min.).
Pozn.: Kirsi Porkan kirjoittama uutuuskuunnelma reippaasta ja neuvokkaasta Vilhelmiinasta, joka kiipeilee mielellään puissa. Hänen ystävänsä Jarmo-kala asuu läheisessä metsälammessa. Yhdessä he joutuvat moneen erilaiseen seikkailuun. Niissä ystävykset viilettävät prinsessan häistä sirkukseen, lentävällä matolla yläilmoihin ja saippuakuplan sisällä peräti avaruuteen asti. Hauska, monivivahteinen ja valoisalla tavalla viisas draama, jonka humaani ja ekologinen aines ruokkivat myös aikuisen mieltä.
Risto Räppääjä ja kuuluisa Kamilla (Risto Räppääjä a slavná Kamila, 2011?)
Sinikka Nopolan a Tiina Nopolan. Dramatizace Kirsi Porkka. Zvukový design Hanna-Helena Kinnunen. Dramaturgie Outi Valle Tuottaja. Produkce Lasse Lehtonen a Soila Valkama. Režie Tarja Jakunaho.
Osoby a obsazení: Risto Räppääjä (Joonas Saartamo), Rauha Räppääjä (Minttu Mustakallio), Herra Lindberg, řidič kamionu (Pekka Huotari), Nelli / Kamilla / inspektorka (Eeva Soivio), Birgitta Puumalainen, rozhodčí (Milka Ahlroth), Pasi-Pekka Puumalainen (Tuomas Enbuske).
Natočeno 2011 (?) (45 min.).
Pozn.: Sinikka Nopolan ja Tiina Nopolan kirjojen Risto Räppääjän seikkailu minikuunnelmana. Rauha-täti huomaa melkein tuntevansa julkkiksen, kun näkee TV:ssä koulukaverinsa tyttären, Kamillan. Hän tarjoaa perheelle apua ja julkkistytölle turvapaikkaa. Nelli ja Risto tuntevat kateuden piston sydämessään, kunnes Kamilla joutuu vaikeuksiin ja heidän apuansa kaivataan.
Risto Räppääjä ja kauhea makkara (Risto Räppääjä a hrozná klobása, 2011?)
Sinikka Nopolan a Tiina Nopolan. Dramatizace Kirsi Porkka. Zvukový design Hanna-Helena Kinnunen. Dramaturgie Outi Valle. Režie Tarja Jakunaho. Produkce Soila Valkama a Lasse Lehtonen.
Osoby a obsazení: Risto Räppääjä (Joonas Saartamo), Rauha Räppääjä (Minttu Mustakallio), Herra Lindberg, řidič kamionu (Pekka Huotari), prodavačka v masně / letuška / vyšetřovatelka (Eeva Soivio), Buda Pörkölt, klavírista / manažer restaurace / Maďar (David Kozma), muž (Lasse Lehtonen), číšnice / babička (Tarja Jakunaho).
Natočeno 2011 (?) (45 min.).
Pozn.: Sinikka Nopolan ja Tiina Nopolan kirjoista tuttu ja lasten rakastama Risto Räppääjä seikkailee nyt minikuunnelmassa! Kauhea makkara vie Riston ja hyvän liikeidean saaneen Rauha-tädin Unkariin hyvin säilyvien makkaroiden kotimaahan. Musiikki on yhteinen kieli, joka pelastaa monien väärinkäsitysten solmuissa kamppailevan parivaljakon pinteestä.
Siperian samojedien keskuudessa 1/16 (Mezi sibiřskými samojedy, 2011?)
Kai Donner. Režie Outi Vale.
Čte Esko Salervo.
Natočeno 2011 (?). Ke stažení zde.
Pozn.: Kai Donner matkusti Siperiaan tutkimaan suomensukuisten samojedikansojen kieliä ja tapoja. Ensimmäinen tutkimusmatka kohti sydäntalvista tundraa alkoi elokuussa 1911. Samojedien luottamuksen nuori tiedemies saavutti mukautumalla heidän elintapoihinsa. Matkapäiväkirjaan merkityistä muistiinpanoista syntyi teos Siperian samojedien keskuudessa vuosina 1911 – 1913 ja 1914 . – Teos ilmestyi vuonna 1915.
Haló, paní Láryfáry (2012)
Betty MacDonaldová. Audiokniha.
Čte Libuše Šafránková.
Natočeno 2012. Vydaly Levné knihy v roce 2012 (1 CD, 80 min.).
Obsah: Žalobajda, Léčení mlaskalky a srkavky, Léčení hromdopolice a Lenochod.
Pozn.: Lék pro děti zlobivé i nejzlobivější! Betty McDonaldová proslula především humoristickou prózou inspirovanou vlastním životem. Výjimkou není ani její tvorba pro malé, kterou sestavila z vyprávění na dobrou noc, jež milovaly její děti, synovci a neteře. Není divu! Kdo by odolal svérázné paní Láryfáry, která si dodnes získává srdce dalších a dalších malých i velkých čtenářů po celém světě. „Paní Láryfáry“ vyšla poprvé knižně v roce 1947. O dva roky později následovaly „Čáry paní Láryfáry“, na něž navázala „Farma paní Láryfáry“. V roce 1957 bylo vydáno pokračování „Haló, paní Láryfáry“. Nyní je najdete všechny na čtyřech CD v podání Libuše Šafránkové.
Farma paní Láryfáry (2012)
Betty MacDonaldová. Audiokniha.
Čte Libuše Šafránková.
Natočeno 2012. Vydaly Levné knihy v roce 2012 (1 CD, 76 min.).
Obsah: Léčení balamutindy, Léčení kašpařin a Kruťák.
Pozn.: Lék pro děti zlobivé i nejzlobivější! Betty McDonaldová proslula především humoristickou prózou inspirovanou vlastním životem. Výjimkou není ani její tvorba pro malé, kterou sestavila z vyprávění na dobrou noc, jež milovaly její děti, synovci a neteře. Není divu! Kdo by odolal svérázné paní Láryfáry, která si dodnes získává srdce dalších a dalších malých i velkých čtenářů po celém světě. „Paní Láryfáry“ vyšla poprvé knižně v roce 1947. O dva roky později následovaly „Čáry paní Láryfáry“, na něž navázala „Farma paní Láryfáry“. V roce 1957 bylo vydáno pokračování „Haló, paní Láryfáry“. Nyní je najdete všechny na čtyřech CD v podání Libuše Šafránkové.
Čáry paní Láryfáry (2012)
Betty MacDonaldová. Audiokniha.
Čte Libuše Šafránková.
Natočeno 2012. Vydaly Levné knihy v roce 2012 (1 CD, 73 min.).
Obsah: Čáry paní Láryfáry, Léčení nimravky, Léčení ještěchvilkíny a Zápal švindlu.
Pozn.: Lék pro děti zlobivé i nejzlobivější! Betty McDonaldová proslula především humoristickou prózou inspirovanou vlastním životem. Výjimkou není ani její tvorba pro malé, kterou sestavila z vyprávění na dobrou noc, jež milovaly její děti, synovci a neteře. Není divu! Kdo by odolal svérázné paní Láryfáry, která si dodnes získává srdce dalších a dalších malých i velkých čtenářů po celém světě. „Paní Láryfáry“ vyšla poprvé knižně v roce 1947. O dva roky později následovaly „Čáry paní Láryfáry“, na něž navázala „Farma paní Láryfáry“. V roce 1957 bylo vydáno pokračování „Haló, paní Láryfáry“. Nyní je najdete všechny na čtyřech CD v podání Libuše Šafránkové.
Paní Láryfáry (2012)
Betty MacDonaldová. Audiokniha.
Čte Libuše Šafránková.
Natočeno 2012. Vydaly Levné knihy v roce 2012 (1 CD, 73 min.).
Obsah: Kdo je paní Láryfáry, Léčení čurbesajdy, Léčení hubatidy a Léčení lakomice.
Pozn.: Lék pro děti zlobivé i nejzlobivější! Betty McDonaldová proslula především humoristickou prózou inspirovanou vlastním životem. Výjimkou není ani její tvorba pro malé, kterou sestavila z vyprávění na dobrou noc, jež milovaly její děti, synovci a neteře. Není divu! Kdo by odolal svérázné paní Láryfáry, která si dodnes získává srdce dalších a dalších malých i velkých čtenářů po celém světě. „Paní Láryfáry“ vyšla poprvé knižně v roce 1947. O dva roky později následovaly „Čáry paní Láryfáry“, na něž navázala „Farma paní Láryfáry“. V roce 1957 bylo vydáno pokračování „Haló, paní Láryfáry“. Nyní je najdete všechny na čtyřech CD v podání Libuše Šafránkové.
Hovory o hledání – O normalizaci na barrandovském kopci (2012)
Hostem mladý filmový historik a scénárista Štěpán Hulík, který nedávno získal ocenění Magnesia Litera. Moderuje Jan Sedmidubský.
Natočeno 2012. Premiéra 3. 5. 2012 (ČRo 6, 19:30 h.). K poslechu zde.
Psáno životem – Příběh Anny Dostálové (2012)
Připravil Tomáš Minarčík.
Připravil ČRo Olomouc v roce 2012. Premiéra 15. 5. 2012 (ČRo Olomouc, 13:30 h.).
Pozn.: Od dvacátých let minulého století až do současnosti je Anna Dostálová členkou Sokola. Zúčastnila se památných sletů v třicátém osmém i čtyřicátém osmém roce. Především si ale od dětství osvojila nevzdávat se. Anna Dostálová vedla léta tělesnou výchovu v mateřských školách, v roce devatenáct set devadesát byla i u obnovení činnosti České obce sokolské.
Operácia Valkýra (Operace Valkýra, 2006)
Pavol Matula. Další tvůrci nezjištěni.
Účinkují Beáta Drotárova, Peter Himič, Peter Vilhalm, Igor Šebek, Jozef Úradník a další.
Nastudoval SRo Košice v roce 2006 (46 min.). Repríza 8. 5. 2012 (Rádio Regina).
