Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou – Nedochovaný poklad ostravského rozhlasu

Přemysl Hnilička

(vyšlo In Týdeník Rozhlas, listopad 2019)

Několik desetiletí byla tahle kniha nejzásadnějším čtením klukovského (a často i dívčího) čtení. Autor těchto řádků vzpomíná, že byl mezi tisícovkami dětí, které ji zhltly s baterkou pod peřinou, protože se nemohl odtrhnout od napínavého děje a musel vědět, jak dobrodružství party Rychlých Šípů dopadne. Záhada hlavolamu měla od doby svého vzniku až do nedávna nesesaditelnou pozici v dětské literatuře. Nebylo tomu ale pokaždé.

Poválečné období nepřálo dobrodružným knihám; stavěli se proti nim pedagogičtí odborníci, spisovatelé a umělci. Proti časopisům jako byl foglarovský Vpřed brojil i Emil František Burian, román Záhada hlavolamu v srpnu 1952 znectil spisovatel Ivan Klíma: “Snad nejšpatnější knihou Foglarovou, která klesá na úroveň Rodokapsu, je román „Záhada hlavolamu“ a „Stínadla se bouří“. Jen se zamysli nad těmito knihami a poznáš, kolik nesmyslnosti, hloupé dobrodružnosti a tajemnosti je v nich. Proč Foglar líčí mládež vždy rozeštvanou a mezi sebou válčící? Je v tomto jeho rozdělení nějaký třídní pohled? Ano. Ušlechtilí bývají synkové z lepších rodin, junáci, zkrátka typy chlapců, které vyžadovala buržoasie, zatím co všichni darebáci, zlí a sprostí chlapci jsou obyvateli těch nejchudších čtvrtí (Stínadel), tj., i když to není otevřeně řečeno, dělnických čtvrtí. Vymyšleny jsou všechny tyto Foglarovy knihy stejně jako všechny jim podobné reakční a naší práci škodlivé. Kromě toho už buržoasní kritika Foglarovi vytýkala, že neovládá dobře svůj rodný jazyk, jeho romány se hemží až urážlivým množstvím hrubých gramatických chyb.”

V šedesátých letech se pohled na Foglarovy romány proměnil. V roce 1965 vychází dokonce jeho zcela nový román, Tajemná Řásnovka. Ve stejném roce se mezi mládež vrací i Záhada hlavolamu – jako rozhlasový seriál. Uvedlo ho ostravské rozhlasové studio, které se Foglarovu dílu věnovalo už v roce 1963 v pořadu Vysíláme z Bobří hráze. Nešlo však o běžný dramatický seriál, rozhlas si na prázdniny toho roku pro děti a mládež připravil seriál soutěžní.
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Pozdrav pámbu, pane znovuzrozený Randák!

Přemysl Hnilička

Pokud si ještě vzpomínáte na kdysi velice populární knihu Františka Rachlíka „Pozdrav pámbu, pane Randák!“, vzpomenete si možná i na velice zdařilou rozhlasovou četbu, kterou v roce 1990 natočila režisérka Alena Adamcová s Luborem Tokošem v roli vypravěče. (Mimochodem jedna z nejlepších věcí, kterou Tokoš v rozhlase natočil.)

Pokud byste ale šli více proti proudu času, zjistili byste (i na Panáčkovi), že rozhlas Rachlíkův humoristický román natočil již o třicet let dříve. V roce 1960 veselé příběhy rozšafného pana Randáka natočil Oldřich Hoblík a jako vypravěče si vybral naturelem robustního Jana Pivce.

Jak Pivcův herecký výkon vypadal, jsme se mohli donedávna přesvědčit jen v půlhodinové ukázce, kde herec vypráví snad nejpůvabnější Randákův příběh o tom, jak chodíval s muzikanty po tancovačkách a předstíral hru na trubku. Ta zazněla také ve Fonogramech, které v roce 2005 připravil Jiří Hubička. Zbytek četby byl nenávratně ztracen, v archívu po ní víc nezbylo.

Nenávratně..?

Naštěstí jde o četbu, která se vysílala již v šedesátých letech, takže byla určitá šance, že si ji zaznamenal některý nadšený posluchač. A to se opravdu stalo: spoluzakladatel Panáčka, publicista Jakub Kamberský totiž získal více než dvouhodinovou nahrávku ze soukromých rukou!

Je nám jasné, že vzhledem k rozsahu románu asi nepůjde o kompletní nahrávku, ale přece máme radost, že z Pivcova rozhlasového mistrovství máme dochováno téměř pětkrát více než dosud…

A co vy? Nemáte doma po rodičích či prarodičích magnetofonové pásky, které vám překáží? Nevyhazujte je! Web Panáček v říši mluveného slova již více než deset let vyhlašuje akci Hledáme ztracené rozhlasové nahrávky; stačí se tvůrcům ozvat a domluvit předání pásků.

Podpořte provoz Panáčka v říši mluveného slova i v roce 2019

Vážení a milí uživatelé,

chcete-li Panáčka podpořit v jeho existenci, pošlete prosím libovolnou částku na účet Komerční banky 35-1353320207/0100 a jako heslo uveďte „Panáček“.

Děkujeme! Tvůrci Panáčka v říši mluveného slova.

Hledáme ztracené rozhlasové nahrávky! – O projektu Panáčka v říši mluveného slova

Projekt rozhodně není nový, chceme jej ale připomenout: nemáte doma magnetofonové pásky s mluveným slovem? Nebo nevíte, co na páskách je? Kontaktujte nás na adrese mluveny{tecka}panacek{zavinac}seznam{tecka}cz – možná máte natočenu hru, literární pásmo nebo četbu, která už v oficiálních archívech neexistuje!

Přemysl Hnilička

tapedeckJedním z témat, které mne jako fanouška mluveného slova trápí a nutí mne znovu a znovu se k němu vracet, je pátrání po rozhlasových hrách, které byly smazány; ať už v letech padesátých, sedmdesátých, osmdesátých či i v letech po Listopadu 1989. Především v létech šedesátých byly natočeny vynikající rozhlasové hry s prvotřídním obsazením; ani to je však nezachránilo před barbarskou likvidací – ať už bylo důvodem téma hry, jméno autora či režiséra nebo protagonisty.

Na toto téma už na Panáčku vznikl článek, mezi záznamy na této webové stránce najdete mnoho her, jejichž záznamy končí prostým a smutným „smazáno“; bylo tedy načase udělat něco pro to, aby se tento stav změnil.
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Tři životy Dmitrije Šostakoviče 1/3 (2019)

Pavel Molek. Původní rozhlasový seriál Tři životy Dmitrije Šostakoviče vypráví o vzestupech a pádech geniálního skladatele na vlnách totalitní moci.  Hudební spolupráce Jakub Rataj. Použitá hudba Dimitrij Šostakovič.  Dramaturgie Klára Novotná.  Zvuk Jitka Kundrumová. Režie Lukáš Hlavica.

Osoby a obsazení: Šostakovič (Ondřej Brousek), Nina (Magdaléna Borová), Chačaturjan (Petr Lněnička), Chrennikov (Kamil Halbich), Ždanov (Igor Bareš), Michoels (Hanuš Bor), Stalin (Jaromír Meduna) a další.

Natočeno 2019. Premiéra 1. dílu 15. 12. 2019 (Český rozhlas Vltava, 11:00 h.); 2. dílu 22. 12. 2019 (ČRo 3 Vltava, 11:00 h.); 3 dílu 29. 12. 2019 (ČRo 3 Vltava, 11:00 h.).

Obsah:  Život první: Chaos místo hudby -  Život druhý: Blokáda – Život třetí: Velké přátelství

 

Mozaika – Tři životy Dmitrije Šostakoviče (2019)

Původní rozhlasový seriál vypráví o vzestupech a pádech geniálního skladatele na vlnách totalitní moci. Reportáž připravila Alena Rokosová.

Hovoří Lukáš Hlavica.

Natočeno 2019. Premiéra 13. 12. 2019 (ČRo 3 Vltava).

Lit.: Rokosová, Alena: Tři životy Dmitrije Šostakoviče na Vltavě. Trilogie o sovětském skladateli řeší problém svědomí. In web ČRo 3 Vltava, 13. prosinec 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  (…)  Hru Tři životy Dmitrije Šostakoviče napsal autor rozhlasových her a soudce Nejvyššího správního soudu Pavel Molek. Vypráví příběh sovětského skladatele, klavíristy a pedagoga Dmitrije Šostakoviče, který většinu života osciloval mezi přízní a nepřízní mocenských kruhů. Příběh je rozdělen na tři části – tři životy, nazvané Chaos místo hudby, Blokáda a Velké přátelství. (…)

Podle režiséra Lukáše Hlavici každá část zaznamenává nějaký uzlový bod Šostakovičova života: „Ten první je rok 1937, kdy začíná takzvaná velká čistka ve stalinistickém Sovětském svazu. Šostakovič se poprvé dostává na index, je zakázán a hrozí mu téměř až osobní likvidace. Druhý díl se odehrává během leningradské blokády během 2. světové války v roce 1942, kdy píše asi svou nejznámější sedmou symfonii, leningradskou. Paradoxně, i když se tento díl odehrává uprostřed války, Šostakovič prožívá nejšťastnější období svého života. Pavel Molek se těmito paradoxy zabývá. Poslední díl se odehrává v roce 1948, okolo ždanovovských kulturních reforem. Přichází nová vlna represí a Šostakovič je obviněn z formalismu, což byl téměř kulturní zločin.“ Dominantní úlohu v celé trilogii bude mít právě hudba Dmitrije Šostakoviče. (…)

Vinohradská 12 – Měly by nám blikat červené kontrolky (2019)

Připravila Lenka Kabrhelová.

O vylepšování obrazu Číny v Česku hovoří šéfredaktor zpravodajského serveru Aktuálně.cz Josef Pazderka.

Natočeno 2019. Premiéra 13. 12. 2019 (ČRo PLus – IRozhlas, 21 min.).

Lit.: Kabrhelová, Lenka – Jelen, Tomáš – Roček, Tomáš: Měly by nám blikat červené kontrolky. Šéfredaktor Aktuálně.cz o kampani Home Creditu na podporu Číny. In web ČRo Plus, 13. prosinec 2019  (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Kdo ovlivňuje to, jak se v Česku mluví o Číně? Podle Aktuálně.cz se obraz komunistické země snaží vylepšovat kromě režimu samotného i zdejší firmy, které v Číně podnikají. Společnost Home Credit nejbohatšího Čecha Petra Kellnera si na to najala PR agenturu. Jak nenápadné jsou kroky, které posouvají veřejnou debatu o povaze autoritářských vlád? A jaké riziko to může znamenat pro českou demokracii?

Ranní interview – Libor Svoboda (2019)

Vlasov byl schopný generál. Zajatce Stalin považoval za zrádce, říká o vlasovcích historik Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Natočeno 2019. Premiéra 10. 12. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál, 4 min.).

Lit.: Chum, Jiří – Duchková, Anna: Zrádci a vrazi, nebo zneuznaní osvoboditelé? Diskuze o významu kontroverzních vlasovců pokračuje. In web ČRo 1 Radiožurnál, 10. prosinec 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V pražských Řeporyjích by mohl vzniknout nový památník osvobození Prahy na konci druhé světové války věnovaný kontroverzním vlasovcům. O vzniku pomníku mají v úterý večer jednat zastupitelé městské části. Původně sovětští vojáci bojovali proti rudé armádě jako součást wehrmachtu. V květnu 1945 ale pomohli osvobodit Prahu.

Vlasovci dorazili do Řeporyjí už 6. května 1945 a právě tam rozhodl generál Vlasov se svými poradci o útoku na německé jednotky v Praze. Tím vlasovci výrazně ovlivnili vývoj pražského povstání. (…)

Hovory Plus – Jiří Macht (2019)

V Hovorech dnes uslyšíte originálního fotografta Jiřího Machta. Prozradí, čím mu učaroval New York a proč uspořádal s dalšími šestnácti výtvarníky výstavu nazvanou „Už je nejhůř“. Moderuje Vladimír Kroc.

Natočeno 2019. Premiéra 13. 12. 2019 (ČRo Plus, 22:05 h.).

Host Radiožurnálu – Jana Šrejma Kačírková (2019)

Operní pěvkyně Jana Šrejma Kačírková získala už dvakrát ocenění Thálie, má za sebou před padesát operních rolí. Co pro ni znamená svět opery? Jak pečuje o svůj hlas a který hudební projekt by ji lákal? Moderuje Zuzana Burešová.

Natočeno 2019. Premiéra 13. 12. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál, 21:05 h.).

 

Noční Mikrofórum – Lucie Trmínková (2019)

Host Lucie Trmínková, herečka. Osobnosti si zvou osobnosti. Moderuje Zuzana Maléřová.

Natočeno 2019. Premiéra 13. 12. 2019 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Dvacet minut Radiožurnálu – Alexandr Vondra (2019)

Hostem je europoslanec z ODS Alexandr Vondra. Lídři 26 zemí Evropské unie se po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Co to pro nás bude znamenat? Nemělo si Česko z tohoto závazku vyjednat výjimku podobně, jak to udělalo Polsko? A jak důležité je to, že se do závěrů summitu dostala zmínka o jaderné energetice? Moderuje Tomáš Pancíř.

Natočeno 2019. Premiéra 13. 12. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál, 17:05 h.).

 

ArtCafé – Průvodce po latinskoamerických stylech pro začátečníky (2019)

V hudebním speciálu ArtCafé bude Petr Dorůžka vaším průvodcem po latinskoamerických stylech pro začátečníky. Zaposlouchejte se do rytmů salsy přes tango a bossa novu až po cumbii a tecno brega.

Natočeno 2019. Premiéra 19. 8. 2019 (ČRo 3 Vltava, 16:05 h.). Repríza 13. 12. 2019 (ČRo 3 Vltava, 16:05 h.).

Zaostřeno na české loutkáře současnosti (2019)

Česko má několik loutkařských muzeí a stovky amatérských, poloprofesionálních a profesionálních loutkových divadel. Českou a moravskou tradici téhle kultury zařadilo na seznam světového dědictví také UNESCO. Jak se loutkářům daří v době sociálních sítí a internetu? Téma pro dnešní Zaostřeno připravil Vít Pohanka.

Natočeno 2019. Premiéra 13. 12. 2019 (ČRo Plus, 14:33 h.). K poslechu zde.