Zrada, která se neodpouští

Martin Čípek

 (napsáno pro Panáčka v říši mluveného slova)

Láska, závist, intriky, přátelství, která se mění ve zradu… Ingredience, jimiž je vybaven snad nejznámější román francouzského spisovatele Alexandra Dumase staršího – Hrabě Monte Christo. Strhující příběh pomsty Edmonda Dantèse od jeho útěku z vězení v hrozivé pevnosti na ostrově If až po dokonalý, rafinovaný plán, jak po mnoha letech zničit ty, kteří mu vzali nejlepší léta jeho života, svobodu, snoubenku, otce a čest, vznikl nejspíš ve fantazii slavného romanopisce, přesto je prokázáno, že se na jeho vzniku podílel také francouzský historik a dramatik Auguste Maquet. Román, jehož proslulost dávno překročila hranice evropského kontinentu, se dočkal nesčetných filmových, divadelníchmuzikálových adaptací a inspiroval řadu dalších spisovatelů (epigonů) k novým pokračováním. Za opravdu mimořádnou lze pokládat i českou rozhlasovou verzi z roku 1967, která je navíc zárukou kvality i díky vybrané sestavě účinkujících.

Rozhlasová podoba Hraběte Monte Christa (1967) v režii zkušeného Jana Bergera navíc posluchače vtahuje do svého děje nejen samotným příběhem, ale také – a to pokládám za velmi důležité – přiblížením doby, v níž se příběh odehrává, tedy v bouřlivých časech, kdy se po pádu Napoleonova císařství na francouzský trůn vrátil rod Bourbonů (román zachycuje poměrně velké časové rozpětí mezi lety 1815–1830). Nejsou to ovšem jen historické souvislosti, které jsou pro ukotvení Dumasova příběhu nepostradatelné, ale i nepominutelný politický kontext, v jehož stínu vlastně leží osud Edmonda Dantèse i všech dalších postav. Berger nic z toho ale nestaví do popředí – to ostatně není třeba, protože příběh sám o sobě nabízí bezpočet dramatických situací, inscenovaných v krátkých, úderných dialozích. Tak rozsáhlý text, jakým Dumasův román bezpochyby je, se samozřejmě nemohl obejít bez dílčích úprav; kompaktnost díla tím ale nebyla nijak narušena, ba naopak. Příběh je rozdělen do 23. kapitol, během nichž posluchač vnímá nejen fyzickou, ale především charakterovou proměnu Dantèse, který se postupně mění z bezmocného vězně v sebejistého a nesmlouvavého vykonavatele pomsty.
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou – Hlavně nezapálit chatu nad hlavou!

Přemysl Hnilička

 (vyšlo v Týdeníku Rozhlas, prosinec 2017)

První doloženou nahrávkou, která v rozhlase vznikla a která nese jméno Jaroslava Foglara, je přednáška Zkušenosti skautského vůdce, kterou Foglar přednesl 8. února 1938. Tou dobou už lze hovořit o skutečně zkušeném vychovateli mládeže, který měl za sebou léta praxe a od roku 1935 spolupracoval s časopisem vydavatelství Melantrich Malý (později Mladý) hlasatel, v němž se mu podařilo založit a vést proslulé čtenářské kluby. V téže době se už dalo mluvit i o renomovaném spisovateli knih pro mládež; jeho úspěšný román Hoši od bobří řeky, vydaný v roce 1937, již 30. května 1938 vysílala v dramatizaci stanice Praha.

S velkými obtížemi přežil Foglar léta válečná, hrozila mu i úplná likvidace. Po válce to však také neměl jednoduché. Časopis Vpřed, v němž publikoval příběhy o Rychlých šípech a vedl čtenářské kluby, se stal brzy terčem útočné kampaně, která jeho práci označovala za brak a nadbíhání nízkému vkusu čtenářů. Foglar ve Vpředu skončil a ten po drobných pokusech o „pionýrizaci“ zanikl.

Jaroslav Foglar se ocitl na téměř celé desetiletí na indexu. Léta mlčení protrhává až rozhlas: v roce 1957 vzniká pro rozhlas pro školy hraná dramatická scénka Bratrstvo modrého trojúhelníku. Hlavními hrdiny jsou hoši Jirka, Ota a Véna (hráli je členové Dismanova souboru Pavel Novák, Jaroslav Mothejzlík a Tomáš Vlásek). S celou třídou a panem učitelem (Vladimír Čech starší) mají jet v neděli na výlet, povedený trojlístek se však rozhodne tajně vyrazit už o den dříve a přespat v chatě, která patří Jirkovým sousedům – určitě by jim dovolili přespat! Jirka tedy doma mamince zalže, vypůjčí si u sousedů klíče a hurá na chatu.
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Vrah, nebo jen padouch?

Martin Čípek

(napsáno pro Panáčka v říši mluveného slova)

Všichni víme, jak končí příběh o Hamletovi, kralevici dánském – nad čtyřmi mrtvolami stojí Hamletův přítel Horatio: „A světu, jenž to neví, říct mě nechte, jak se to zběhlo vše…“ A poté přichází norský kralevic, vojevůdce Fortinbras: „Mám v této říši starobylá práva a prospěch velí hledět si jich teď.“

Je dvanáct let po Hamletově smrti. Kdesi na hradě v Norsku provází Horatio (Lukáš Hlavica) královnu, mladou manželku krále Fortinbrase. Tady v hlubokých sklepních prostorách je vězení – bývalý dánský král Klaudius (Josef Vinklář), který onu strašnou tragédii přežil, byl na Fortinbrasův rozkaz vyléčen a nyní tráví chvíle svého života zde. A královna (Marta Vančurová) po krátkém zaváhání chce vidět a slyšet toho, který to všechno způsobil. V Daňkově brilantní rozhlasové hře Vzpomínka na Hamleta (1994) se ovšem role začínají měnit. Klaudius vystupuje jako klidný, suverénní muž a od první chvíle je jasné, že jeho hlavním protivníkem bude Horatio. Bývalý král vyvrací všechny viny a podává příběh o tragédii na Elsinoru ze svého hlediska. Jeho vyprávění nepostrádá logiku a zaznívá z něj skryté obvinění proti Horatiovi, proti tomuto „vlídnému zloduchovi“, proti tomuto Dánovi, který si tak výhodně vsadil na Nory. Ale zřejmě se už nic nedá dělat… „Vždyť já jsem přece bestie tohoto příběhu“, říká Klaudius a za těch dvanáct let se cítí vinen pouze láskou ke královně Gertrudě a k Dánsku. A ještě na odchodu zpět do sklepního vězení Klaudius skrytě varuje mladou královnu před událostmi, které by Horatiovou vinou mohly nastat i zde. Vždyť je nepochybné, že Horatio norskou královnu miluje…
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Podpořte provoz Panáčka v říši mluveného slova i v roce 2019

Vážení a milí uživatelé,

chcete-li Panáčka podpořit v jeho existenci, pošlete prosím libovolnou částku na účet Komerční banky 35-1353320207/0100 a jako heslo uveďte „Panáček“.

Děkujeme! Tvůrci Panáčka v říši mluveného slova.

Hledáme ztracené rozhlasové hry! – O projektu Panáčka v říši mluveného slova

Projekt rozhodně není nový, chceme jej ale připomenout: nemáte doma magnetofonové pásky s mluveným slovem? Nebo nevíte, co na páskách je? Kontaktujte nás na adrese mluveny{tecka}panacek{zavinac}seznam{tecka}cz – možná máte natočenu hru, literární pásmo nebo četbu, která už v oficiálních archívech neexistuje!

Přemysl Hnilička

tapedeckJedním z témat, které mne jako fanouška mluveného slova trápí a nutí mne znovu a znovu se k němu vracet, je pátrání po rozhlasových hrách, které byly smazány; ať už v letech padesátých, sedmdesátých, osmdesátých či i v letech po Listopadu 1989. Především v létech šedesátých byly natočeny vynikající rozhlasové hry s prvotřídním obsazením; ani to je však nezachránilo před barbarskou likvidací – ať už bylo důvodem téma hry, jméno autora či režiséra nebo protagonisty.

Na toto téma už na Panáčku vznikl článek, mezi záznamy na této webové stránce najdete mnoho her, jejichž záznamy končí prostým a smutným „smazáno“; bylo tedy načase udělat něco pro to, aby se tento stav změnil.
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Zrcadlo kultury – Výstava naivního malíře N. Piromanišviliho (1968)

Daniela Léblová. Reportáž. Režie Vladimír Bílý.

Čte autorka.

Natočeno 1968. Premiéra 11. 8. 1968 (7:55 – 8:00 h.).

Studio Leonardo – František Saudek (2019)

Hostem Studio Leonardo dnes je odborník na cukrovku pražského IKEMu František Saudek. Vysvětlí mimo jiné to, proč současná medicína zatím neumí cukrovku léčit a co dokáže udělat pro to, aby nezpůsobila další škody. Moderuje Josef Kluge.

Natočeno 2019. Premiéra 24. 2. 2019 (ČRo Plus, 23:04 – 23:30 h.).

Noční Mikrofórum – Tomáš Koštejn (2019)

Host výrobce smyčců Tomáš Koštejn. Osobnosti si zvou osobnosti. Moderuje Romana Růžičková.

Natočeno 2019. Premiéra 24. 2. 2019 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Osudová láska Jana Čepa (2019)

Literární pásmo o vztahu spisovatele Jana Čepa k Francii a k několika francouzským spisovatelům připravil Jaroslav Havel.

Natočeno 2019. Premiéra 24. 2. 2019 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h) v cyklu Schůzky s literaturou. Repríza  2.3. 2019 (ČRo 3 Vltava, 6.00 h.).

Cibule (2019?)

Wislawa Szymborska. Verše.

Účinkuje Miloslav Mejzlík.

Natočeno 2019 (?). Premiéra (?) 24. 2. 2019 (ČRo 3 Vltava, 12:05 h) v cyklu Nedělní verše.

Host Radiožurnálu – Jitka Rákosníková (2019)

Když doma zbudou potraviny, není potřeba je vyhodit. Jitka Rákosníková napsala Recyklovanou kuchařku, podle které můžete dobře a kvalitně uvařit. Jsou to moudra našich babiček, nebo má takové vaření i světáckou příchuť? Čím se nejvíc plýtvá? A jak můžeme důvtipně uchovat některé potraviny čerstvé? Zeptá se moderátorka Patricie Strouhalová.

Natočeno 2019. Premiéra 24. 2. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:05 h).

Sny – Lidová pověst z Kutnohorska (do 2011)

Slova ze sna a do snů. Lidová pověst z Kutnohorska. Připravil Rudolf Matys. Režie Dimitrij Dudík.

Účinkuje Bořivoj Navrátil.

Natočeno do roku 2011. Repríza 24. 2. 2019 (ČRo 3 Vltava, 0:00 h).

Hovory Plus – Anatol Svahilec (2019)

Hostem Hovorů je jeden z nějvýraznějších představitelů české slam poetry scény Anatol Svahilec. Odkud k nám tento u Čechů stále více oblíběný žánr performativní poezie přišel? A v čem je česká slamerská scéna originální? Nejen na to se ptá Teresie Bečková.

Natočeno 2019. Premiéra 23. 2. 2019 (ČRo Plus, 22:05 h).

Večerní Host Radiožurnálu – Jan Bošek (2019)

Jeden z tradičních sportů pro zrakově postižené je goalball. Jedná se o kolektivní míčovou hru, která je zařazena i do paralympiády. Jak úspěšní jsou čeští sportovci? Proč musí být během zápasu naprosté ticho? A jaké zázemí mají hráči v nejlepším evropském klubu v Lisabonu? Zeptáme se Jana Boška z goalballového klubu Perun. Moderuje Zuzana Burešová.

Natočeno 2019. Premiéra 23. 2. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál, 23:05 h.).

Noční Mikrofórum – Katarína Szabados Filasová (2019)

Host Katarína Szabados Filasová, psycholožka. Osobnosti si zvou osobnosti. Moderuje Radka Fišarová.

Natočeno 2019. Premiéra 23. 2. 2019 (ČRo 2 Praha, 22:30 h).