Stoletý Josef Hiršal na rozhlasových vlnách

Přemysl Hnilička

/psáno pro web Panáček v říši mluveného slova/

Bylo by s podivem, kdyby se naše kulturní rozhlasová stanice Vltava vyhnula výročí stých nedožitých narozenin překladatele, básníka a literárního experimentátora Josefa Hiršala (1920-2003). Kromě již zmíněných “funkcí” byl totiž Hiršal také jednou z osobností Experimentálního studia Československého rozhlasu v Liberci. On i další tvůrci “při různých debatách mluvili o začátku cesty, o hledání nových možností pro tvorbu a své texty chápali jako partituru pro následné zvukové i hudební ztvárnění”, píše dramaturg Petr Gojda ve svém článku Pranýřovat absurditu frází. Století Josefa Hiršala na Vltavě. 

V červenci 1991 měla premiéru četba z Hiršalovy knihy Vínek vzpomínek, kterou připravila Klára Pokorná a režíroval ji Petr Adler. Hiršal tu ukazuje svůj pohled na českou kulturní obec let třicátých až padesátých. Autobiografii citlivě interpretoval herec, překladatel a režisér Josef Červinka. Přesně dokázal najít každý citový náboj ukrytý v textu, ať už šlo o půvabnou ironii nebo o romantickou nostalgii.  

Dobu následující – léta 1952 až 1968 – popisuje deníková koláž Let let, kde se k hlasu Josefa Hiršala přidává i jeho partnerka Bohumila Grögerová. Četba vznikla rok po Vínku vzpomínek, Josef Červinka ovšem tentokrát zasedl na režisérskou židli. Deníkové záznamy dvou překladatelů a vtipně glosujících pozorovatelů interpretují Jan Vlasák, Viola Zinková a Jiří Schwarz. Vlasák a Zinková tu reprezentují Hiršala a Grögerovou, dobové texty s nenápadným zdůrazněním jejich občasné hovadnosti čte Jiří Schwarz. 

Hiršalova stovka přinesla také po třech letech reprízu souboru jeho rozkošných pastišů Párkař (1992). Už samotné parodické texty jsou rozkošné (zvlášť u těch básníků, které člověk zná z povinné i nepovinné četby – Čelakovský, Erben, Wolker, Nezval), ale nádherná je i ta interpretace: pod režijním vedením Josefa Červinky tu Otakar Brousek starší, Jiří Schwarz, Jan Hartl, sám Červinka – ba i Gabriela Vránová – recitují ony poučené a básnicky plnohodnotné žertíky zcela vážně, jakoby natáčeli běžné literární pásmo; a to je ten jediný správný způsob. Tvářit se, že je to vlastně všecko skutečné, vážné.Podobně funguje i hudební doprovod: Petr Mandel tu zcela v intencích toho běžného literárního pásma variuje klasické téma „Pes jitrničku sežral“ a jeho interpreti – Jaroslava Eliášová (klavír) a Ludvík Hašek (housle) – na tuto hru s chutí přistupují. Takže tu najednou máme dvě roviny parodie: textové a hudební. 

Vedle repríz těchto časem prověřených pořadů uvedl Český rozhlas Vltava k Hiršalově stovce také premiérový pořad z cyklu Svět poezie. Experimentální tzv. konkrétní poezii ze slavné sbírky Josefa Hiršala a Bohumily Grögerové Joj-Boj vybral, připravil a sugestivně interpretoval Pavel Novotný.

Podpořte provoz Panáčka v říši mluveného slova i v roce 2020

Vážení a milí uživatelé,

chcete-li Panáčka podpořit v jeho existenci, pošlete prosím libovolnou částku na účet Komerční banky 35-1353320207/0100 a jako heslo uveďte „Panáček“.

Děkujeme! Tvůrci Panáčka v říši mluveného slova.

Hledáme ztracené rozhlasové nahrávky! – O projektu Panáčka v říši mluveného slova

Projekt rozhodně není nový, chceme jej ale připomenout: nemáte doma magnetofonové pásky s mluveným slovem? Nebo nevíte, co na páskách je? Kontaktujte nás na adrese mluveny{tecka}panacek{zavinac}seznam{tecka}cz – možná máte natočenu hru, literární pásmo nebo četbu, která už v oficiálních archívech neexistuje!

Přemysl Hnilička

tapedeckJedním z témat, které mne jako fanouška mluveného slova trápí a nutí mne znovu a znovu se k němu vracet, je pátrání po rozhlasových hrách, které byly smazány; ať už v letech padesátých, sedmdesátých, osmdesátých či i v letech po Listopadu 1989. Především v létech šedesátých byly natočeny vynikající rozhlasové hry s prvotřídním obsazením; ani to je však nezachránilo před barbarskou likvidací – ať už bylo důvodem téma hry, jméno autora či režiséra nebo protagonisty.

Na toto téma už na Panáčku vznikl článek, mezi záznamy na této webové stránce najdete mnoho her, jejichž záznamy končí prostým a smutným „smazáno“; bylo tedy načase udělat něco pro to, aby se tento stav změnil.
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Fenomény – Samuel Beckett (2020)

Připravila Zuzana Golianová.

Hovoří teatrolog, divadelník a pedagog na VŠMU Martin Ondrisko.

Natočeno 2020. Premiéra 8. 8. 2020 (SRo Rádio Devín, 8:05 h.).

Pozn.: Samuel Beckett – írsky spisovateľ, autor absurdných drám, rozhlasových a televíznych hier, scenárov, románov, básnik a prekladateľ. Plachý človek, ktorý sa vyhýbal publicite a to aj po získaní Nobelovej ceny v roku 1969, ktorú si osobne ani neprevzal, po cenu poslal do Štokholmu svojho vydavateľa. Zamiloval si Francúzsko, Paríž, intelektuál, humanista, protifašistický bojovník, na ktorého veľmi doľahla druhá svetová vojna.
Ako sám hovorieval, kľúčové slovo v jeho hrách je slovo „možno“.
O stvoriteľovi Godota bude vo Fenoménoch hovoriť Zuzana Golianová s teatrológom, divadelníkom a pedagógom na VŠMU Martinom Ondriskom. 
(anotace)

Vykřičník jak stožár (2020)

Rozhovor prokládaný básněmi připravila Kateřina Hejnarová. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Hovoří Olga Stehlíková. Verše recituje Jana Štvrtecká.

Připravil ČRo Brno v roce 2020. Premiéra 8. 8. 2020 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 19 min.).

Lit.: Hejnarová, Kateřina: Olga Stehlíková: Hodnota poezie nemusí spočívat jen v užívání jazyka, který je spisovný. In web ČRo Brno, 7. srpen 2020  (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Během literárního festivalu Měsíc autorského čtení představila básnířka, editorka a autorka knih pro děti a mládež Olga Stehlíková brněnskému publiku ukázky ze své nejmladší sbírky Vykřičník jak stožár, vydané v roce 2018 opavským nezávislým nakladatelstvím Perplex.

Kateřina Hejnarová s Olgou Stehlíkovou hovořila ještě před jejím čtením o tematických rovinách sbírky – zvláště té duchovní, již autorka prozkoumává skrze vznešené i všední tvary současného českého jazyka.


Přečtěte si zbytek příspěvku »

Vinohradská 12 – Reportér Radiožurnálu z Bejrútu: Lidé sami uklízejí ulice plné střepů (2020)

Připravila Lenka Kabrhelová. Hudba Martin Hůla. Editace, rešerše, sound design Matěj Válek, Tomáš Roček, David Kaiser.

Hovoří zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě Štěpán Macháček.

Natočeno 2020. Premiéra 7. 8. 2020 (ČRo Plus, 29 min.).

Lit.: Kabrhelová, Lenka: Reportér Radiožurnálu z Bejrútu: Lidé sami uklízejí ulice plné střepů. Vládní pomoc už tu nikdo nečeká. In web ČRo Plus, 7. 8. 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Lenka Kabrhelová mluví se zpravodajem Českého rozhlasu na Blízkém východě Štěpánem Macháčkem.

(…) Ničivé exploze v Bejrútu přinesly zkázu obyvatelům města, ale také světu připomněly tíživé podmínky současného Libanonu. Země kdysi považovaná za Švýcarsko Orientu a její metropole za Paříž Východu dnes čelí několika krizím – od hospodářské přes politickou až po bezpečnostní, o koronaviru nemluvě. Co Libanon dovedlo do takového stavu? A jak vypadá situace v poničeném Bejrútu? Na místě je náš zpravodaj. (…)

Portréty – František Pitor (2020)

Připravil David Hertl.

Komentuje Pavel Hlavatý.

Natočeno 2020. Premiéra 6. 5. 2020 (ČRo Plus, 20:05 h.; 26 min.).

Lit.: Hlavatý, Pavel: František Pitor. Svérázný disident, který dokázal tisknout Chartu 77 ve vojenském objektu. In web ČRo Plus, 6. srpen 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jak to vypadá, když se ze zpravodajce stane disident, samozřejmě velice svérázný?

František Pitor se narodil 19. července 1923 ve Znojmě. Byl nejstarší z osmi sourozenců, vyučil se elektrikářem, vystudoval elektroprůmyslovku s maturitou a v roce 1941 odchází na práci do Německa.

Až sem jsou dochované údaje jednoznačné. Co se dělo poté, je opředeno třaskavou směsí nejrůznějších legend, dokumentačně buď vůbec nebo jen málo podložených informací a porůznu roztroušených zmínek a vzpomínek. O zpravodajská práci pro Američany, dopadení, odsouzení, útěku a další zpravodajské práci  existuje několik odlišných nebo miimálně mimoběžných variant.  (…)

Vinohradská 12 – Brazílie prohrává boj s koronavirem (2020)

S výjimkou Spojených států nikde nenapáchal COVID-19 takové lidské škody jako v Brazílii. Počet nakažených se tam blíží třem milionům a těch, kdo nemoci podlehli, už je skoro sto tisíc. Podle kritiků na tom část viny nese i prezident Jair Bolsonaro, který rizika nákazy zlehčuje a úsilí o přijetí karanténních opatření spíše odporuje, než podporuje. Čemu to lze přičítat? Má to politické nebo i jiné důvody? Připravil a moderuje Pavel Vondra. Hudba Martin Hůla. Editace Pavel Vondra. Rešerše Zuzana Kubišová. Zvukový mistr Martin Hůla.

Hovoří publicista a znalec Brazílie a Latinské Ameriky František Kalenda.

Natočeno 2020. Premiéra 4. 8. 2020 (ČRo Plus, 22:39 h.). K poslechu zde.

Hovory Plus – Tomáš Jamník (2020)

Koncertoval s Českou i Berlínskou filharmonií v prestižních světových sálech. Zároveň obnovil tradici, díky níž prvotřídní umělci mohou koncertovat třeba u vás v obýváku. Hostem Hovorů je český violoncellista žijící v Berlíně Tomáš Jamník. Moderuje Petr Vizina.

Natočeno 2020. Premiéra 4. 8. 2020 (ČRo Plus, 22:05 h.).

Dvacet minut Radiožurnálu – Pavel Dlouhý (2020)

Hostem je předseda Společnosti hygieny a komunitní medicíny, docent Pavel Dlouhý. Hygienické stanice nemají dostatek pracovníků a ani vládní příslib zvýšení jejich počtu nepomůže, upozornil bývalý hlavní hygienik Vladimír Valenta. Zvládají hygienici i v nižším počtu nároky spojené s bojem proti koronavirové epidemii? Nehrozí, že hygienická služba zkolabuje? Moderuje Tomáš Pancíř.

Natočeno 2020. Premiéra 4. 8. 2020 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h).

ArtCafé – Srdečné pozdravy z Polska! (2020)

V hudebním ArtCafé se podíváme s Pavlem Klusákem do současného Polska: Jak si vede hudební scéna v sezóně roušek a prezidentských voleb? Dozvíme se plány velkých podzimních festivalů oblíbených i u českého publika: krakovské akce Unsound a Sacrum profanum sice zrušily svůj živý program, ale s nutnou virtuálností se vyrovnávají nevšedně a inspirativně. Ředitelé obou festivalů, Mat Schulz a Krzysztof Pietraszewski, nám dali hudební tipy, a podílejí se tak na hudební dramaturgii polského speciálu ArtCafé.

Natočeno 2020. Premiéra 4. 8. 2020 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).

Káva o čtvrté – Grilování (2020)

Diskusní pořad na téma: Grilování. Host: Petr Kunc, šéfkuchař. Moderuje Tomáš Voženílek.

Natočeno 2020. Premiéra 4. 8. 2020 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).

Portréty – Anna Franková (2020?)

Její deník se stal symbolem tragického osudu mnoha milionů židů, kteří se stali obětí nacistického vraždění za druhé světové války. Řeč je o Anně Frankové, židovské dívce původem z Německa, která se i s rodiči a několika dalšími lidmi schovávala v úkrytu v Amsterodamu. 4. srpna 1944 – přesně před lety – byl ale jejich úkrat odhalen. Annu, její deník i tehdejší dění připomenou Jan Sedmidubský a Pavel Hlavatý.

Repríza 4. 8. 2020 (ČRo Plus, 12:34 h.; 30 min.).

Lit.: Hlavatý, Pavel: Anne Frankovou ponoukla k psaní deníku i výzva v rozhlase. Své zápisky upravila sama a pak její otec. In web ČRo Plus, 4. srpen 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Je to 75 let, co v koncentračním táboře zemřela Anne Franková. Celý svět ji později poznal skrze její deník psaný za druhé světové války v úkrytu v Amsterdamu.

Oběť holocaustu a autorka jednoho s nejslavnějších a nejvydávanějších deníků se narodila 12. června 1929 ve Frankfurtu nad Mohanem. Židovská rodina opustila Německo těsně po uchopení moci nacisty a přesídlila do Holandska.

Po okupaci Holandska Německem a zesílení protižidovských represí se rodina v červenci 1942 přesunula do úkrytu, který přichystal otec rodiny v budově, kde se věnoval svému podnikání.

V úkrytu žilo celkem osm osob: rodina Frankových (Anne, její rodiče a starší sestra), další rodina (rodiče se synem) a starší lékař, rodinný přítel Frankových. Ukrývající se skupina byla prozrazena a zatčena na počátku srpna 1944. Všech osm bylo deportováno na východ a kromě Annina otce všichni zahynuli v různých koncentračních táborech – Anne počátkem března 1945 v Bergen-Belsenu. (..)