Rádio Retro uvádí život podle Karla Čapka

Blanka Bumbálková

(tisková zpráva ČRo)

Letošní vánoční speciál Českého rozhlasu, nový digitální stream Rádia Retro, nabídne výběr literárních textů a dramat Karla Čapka v nastudování Československého rozhlasu od třicátých do devadesátých let. Vedle čítankových titulů jsou pro posluchače připraveny také reportáže z vinohradské dvojvily, kde bratři Čapkové žili od dvacátých let a ze Strže, kde Čapek se svou ženou Olgou Scheinpflugovou od poloviny třicátých let trávil čas obklopen svými přáteli.

„Je v tom kus magie, když si člověk uvědomí, že některá vrcholná Čapkova díla se dočkala svého rozhlasového provedení až desítky let po jeho smrti,“ uvedl ředitel Programu Českého rozhlasu Ondřej Nováček a dodal: „Chceme nabídnout to nejlepší z historických nahrávek připomínajících spisovatele a novináře, který zemřel právě před osmdesáti lety, o Vánocích 1938.“

Rádio Retro nabízí desítky hodin dramat, povídek, ale také francouzské poezie, kterou Karel Čapek v mládí překládal. Apollinairovo Pásmo natočil rozhlas v roce 1967 a úvod k němu napsal a namluvil osobně Milan Kundera. Posluchači se mohou těšit na část dramatizace dramatu R.U.R. z roku 1934, ze které si mohou udělat představu, jak by taková rozhlasová adaptace zněla ještě za Čapkova života. Součástí programu Rádia Retro jsou však také publicistické pořady, například výběr ze seriálu Ondřeje Kepky s názvem Na návštěvě u Karla Čapka, úvahy o budoucnosti Strže z roku 1994 nebo vyprávění herečky Jiřiny Šejbalové z roku 1966 o tom, jak Národní divadlo vezlo do Anglie hru Ze života hmyzu.
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou – “Jeden prsteň všetkým vládne…”

Přemysl Hnilička

(vyšlo v Týdeníku Rozhlas 50/2018)

Na vlnách rozhlasové Vltavy se pomalu chýlí ke konci programový cyklus ČeskoSlovenský rok, a tak snad nebude vadit, když se tentokrát v Panáčkově průvodci uchýlíme za hranice českého státu. A ten výlet bude stát za to.

Na začátku milénia se spojil veřejnoprávní Slovenský rozhlas a komerční Rádio Twist, aby spolu vytvořili olbřímí a v rámci (nejen) střední Evropy nevídaný projekt: dramatizaci kompletní ságy J. R. R. Tolkiena Pán prstenů. Slovenští tvůrci byli vedle BBC jediní, kteří získali práva pro rozhlasovou úpravu rozsáhlého příběhu a náležitě toho využili, byť ne všichni byli ze spolupráce dvou rozhlasových stanic nadšení: „Vyčítali nám, že chceme ze Slovenského rozhlasu vyvést umění rozhlasové hry, s omezenými prostředky, kterými veřejnoprávní rádio disponuje, by ale tak rozsáhlý projekt nemohl vzniknout,“ vzpomínal režisér Jaro Rihák. Dramatizaci osmnáctidílného seriálu Pán prsteňov (2001-2003) připravil populární dramatik, básník, prozaik, režisér, scenárista a herec divadla GUnaGU Viliam Klimáček. Ten měl veliké štěstí: svou úpravu psal v době, kdy teprve vznikala dnes již legendární filmová verze režiséra Petera Jacksona, a tak mohou posluchači dodnes srovnávat, co z románu považoval za důležité rozhlasový – a co filmový autor.

Při komplexním poslechu je nutno říci, že se Klimáčkovi úkol zdařil. Z rozsáhlé Tolkienovy ságy vybral vše důležité a využil především toho, co je pro rozhlas typické; schopnost vyprávět. Hlavním vypravěčem se tu stává hlavní hrdina předchozího Tolkienova románu Hobit – Bilbo Pytlík v podání Mariána Labudy. Díky němu se Klimáčkovi daří jednoduše překlenout velké dějové celky, které by jinak bylo těžko posluchačům zvukově vyjevovat, zároveň představuje půvabný komický prvek. Ke všemu ještě komunikuje s ostatními hrdiny příběhu, jako by cestoval s nimi. Labuda tu vskutku exceluje a své postavě dodává funkční a snesitelný patos. Herec si k textu našel vlastní klíč: národ malých hobitů, kteří jsou přes své zápecnictví a požitkářství schopni velkých činů, si spojil se Slováky a jejich vlastnostmi.
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou – Dvacet obžalovaných, nepočítaně zločinů

Přemysl Hnilička

(vyšlo v Týdeníku Rozhlas 48/2018)

Jestli v Německu něco změnilo pohled na zločiny druhé světové války, pak to zcela jistě byl (mimo jiné) tzv. Frankfurtský proces. Začal v roce 1963 a obžalováno bylo dvacet dozorců z koncentračního tábora v Osvětimi. Proces mohl začít i dříve, ale přes čtyři roky soud zápasil s pokusy zabránit mu. Bývalí nacisté však již neměli tolik vlivu. Naštěstí…

Procesu se účastnilo 359 svědků, kteří popisovali hrůzy odehrávající se za zdmi koncentráku. Pro mnoho Němců to byl po dlouhé době první pohled na zločiny, před nimiž zavírali oči – nebo je sami páchali. Zároveň se na nedávnou historii začaly ptát i jejich děti. Soud vynesl rozsudek v srpnu 1965 a šest dozorců poslal do vězení na doživotí, jedenáct na čtrnáct let. Tři z nich odsouzeni nebyli.

Zlomovou soudní kauzu zpracoval do působivého dokumentárního dramatu německý autor Peter Weiss pod názvem Přelíčení a s podtitulem hra-oratorium. Je kombinací syrově zaznamenaných svědectví obětí i jejich mučitelů a poetického rámování; úvodní pasáž je například nazvána Zpěv o rampě.

V Československém rozhlase bylo Přelíčení uvedeno v Československém rozhlase v roce 1966. Natočil ji německý režisér Peter Schulze-Rohr. Jeho režie byla součástí širšího rozhlasového projektu, v němž čtyři zahraniční režiséři natáčeli „své“ projekty ve studiích Československého rozhlasu s českými herci. Maďar Gustav Barley natočil například hru E. Vesziho Statistika, Helmuth Hellstorff z NDR hru K. Belickeho Trezor pro dva a Charles Lefeaux z londýnské BBC hru Gilese Coopera Předmět.
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Podpořte provoz Panáčka v říši mluveného slova i v roce 2018

Vážení a milí uživatelé,

chcete-li Panáčka podpořit v jeho existenci, pošlete prosím libovolnou částku na účet Komerční banky 35-1353320207/0100 a jako heslo uveďte „Panáček“.

Děkujeme! Tvůrci Panáčka v říši mluveného slova.

Hledáme ztracené rozhlasové hry! – O projektu Panáčka v říši mluveného slova

Projekt rozhodně není nový, chceme jej ale připomenout: nemáte doma magnetofonové pásky s mluveným slovem? Nebo nevíte, co na páskách je? Kontaktujte nás na adrese mluveny{tecka}panacek{zavinac}seznam{tecka}cz – možná máte natočenu hru, literární pásmo nebo četbu, která už v oficiálních archívech neexistuje!

Přemysl Hnilička

tapedeckJedním z témat, které mne jako fanouška mluveného slova trápí a nutí mne znovu a znovu se k němu vracet, je pátrání po rozhlasových hrách, které byly smazány; ať už v letech padesátých, sedmdesátých, osmdesátých či i v letech po Listopadu 1989. Především v létech šedesátých byly natočeny vynikající rozhlasové hry s prvotřídním obsazením; ani to je však nezachránilo před barbarskou likvidací – ať už bylo důvodem téma hry, jméno autora či režiséra nebo protagonisty.

Na toto téma už na Panáčku vznikl článek, mezi záznamy na této webové stránce najdete mnoho her, jejichž záznamy končí prostým a smutným „smazáno“; bylo tedy načase udělat něco pro to, aby se tento stav změnil.
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Hovory Plus – Kateřina Šimová (2018)

Do Hovorů dnes přišla Kateřina Šimová, překladatelka ruského spisovatele Michaila Osorgina. V současné době je na pultech knihkupectví jeho román „Příběh jedné moskevské ulice“. Je to plastická rodinná kronika , která zrcadlí střet ruské inteligence s dějinnými katastrofami počátku 20. století – první světovou válkou, ruskou revolucí a bolševickým terorem v době válečného komunismu. Ptát se na něj bude Vladimír Kroc.

Natočeno 2018. Premiéra 14. 12. 2018 (ČRo Plus, 22:05 h.).

Dvacet minut Radiožurnálu – Martin Pýcha (2018)

Hostem je předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha. Dostává se premiér Andrej Babiš z hnutí ANO do střetu zájmů, když v Bruselu vyjednává o dotacích pro zemědělce? Má nebo nemá Agrofert právo na evropské dotace? Moderuje Marie Bastlová.

Natočeno 2018. Premiéra 14. 12. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 17:05 h.).

Zaostřeno na Alzheimera (2018)

Až 300 tisíc lidí bude za dvacet let trpět Alzheimerovou nemocí a dalšími kognitivními poruchami. Dnes je sice nemocných o polovinu méně, přesto už teď chybí denní stacionáře. Téma pro dnešní Zaostřeno, které připravila Andrea Skalická.

Natočeno 2018. Premiéra 14. 12. 2018 (ČRo Plus, 14:33 h.).

Interview Plus – Andrea Seelichová (2018)

Specialistka na vězeňskou architekturu Andrea Seelichová je hostem Interview Plus. Věznice v České republice jsou přeplněné a podmínky v nich neodpovídají standardům 21. století. I proto Vězeňská služba uvažuje o výstavbě nové věznice, pravděpodobně v jižních Čechách. Jak ale vypadá taková věznice pro dnešní dobu? Co vlastně společnost sleduje tím, když někoho pošle do vězení? Moderuje Jan Bumba.

Natočeno 2018. Premiéra 14. 12. 2018 (ČRo Plus, 11:34 h.).

On Air – Jak mluvit o intimitě s dětmi? (2018)

Připravil Filip Titlbach. Reportáž z workshopu spolku Konsent, který radil rodičům, jak mluvit s dětmi o sexu.

Natočeno 2018. Premiéra 13. 12. 2018 (ČRo Rádio Wave, 5 min).

Lit.: Titlbach, Filip: „Nedělejte ze sexu tabu, řekněte to otevřeně.“ Jak mluvit o intimitě s dětmi?  In web ČRo Radio Wave, 13. 12. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Já jsem chodící případ stereotypního Asiata. U nás doma to bylo naprosté tabu. Asi do 12 let jsem si myslela, že nám někdo děti podšoupne do domácnosti ve chvíli, kdy na to přijde čas,“ popisuje jedna z účastnic workshopu, který v kavárně na Letné pořádal spolek Konsent. Ten se věnuje prevenci znásilnění a sexuálního obtěžování.

„Primárně děláme tento workshop pro rodiče, kteří už děti mají. Mluvíme ale také o tom, že hovořit s dětmi o sexu je vhodné co nejdřív, takže je to dobré i pro lidi, kteří mají malé děti nebo se teprve děti mít chystají,“ říká Johanna Nejedlová z Konsentu.

Na workshop se přišla podívat i Dáša, která děti teprve plánuje. Jak bude se svými potomky mluvit o sexu a intimitě, zatím neví. „Můj první plán byl, že nakoupím několik vydání časopisu Bravo a budu to distribuovat ve své rodině. Ráda bych se vyhnula trapasu,“ usmívá se.
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Plus Speciál – Summit k brexitu (2018)

Speciál k summitu Evropské unie kvůli brexitu. Moderuje Jan Bumba.

Natočeno 2018. Premiéra 14. 12. 2018 (ČRo Plus, 10:10 – 11:00 h.).

Pro a proti – Protesty „žlutých vest“ (2018)

Francii už několik týdnů paralyzují protesty veřejnosti, známé jako hnutí žlutých vest. Organizátoři veřejného odporu proti vládě i politická opozice volají po předčasných volbách. Může oslabená domácí pozice prezidenta Macrona poznamenat i vedení celé Evropské unie? Zeptá se Veronika Sedláčková.

Hovoří europoslanec ODS Jan Zahradil a bývalý místopředseda Evropského parlamentu za ČSSD Libor Rouček.

Natočeno 2018. Premiéra 14. 12. 2018 (ČRo Plus, 9:34 h.).

Host Lucie Výborné – Max Kašparů (2018)

Babička chtěla, aby byl pekařem, on směřoval ke kumštu. Max Kašparů je dnes řeckokatolický kněz, psychiatr a mimo jiné rekordman v počtu akademických titulů. Přináší devatero řemesel taky násobné množství zážitků nebo dokonce historek? Jak se v praktickém životě pojí medicína s praxí duchovního? Moderuje Lucie Výborná.

Natočeno 2018. Premiéra 14. 12. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:05 h.).

V boji proti církvi se komunistům hodí i papež (2018)

Petr Hartman. Komentář.

Natočeno 2018. Premiéra 13. 12. 2018 (ČRo Plus) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Hartman, Petr: Petr Hartman: V boji proti církvi se komunistům hodí i papež. In web ČRo Plus, 13. prosinec 2018 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: Poslouchat kovaného komunistu, jak se odvolává na papeže, je neobvyklý zážitek.

Zdůvodňoval tím snahu sebrat církvím peníze. Ne formou vyvlastnění jako po únoru 1948, ale pokusem o zdanění náhrad, které jsou jim vypláceny.

Nedochází k tomu z nějakého rozmaru, ale na základě zákona. Byť se na něm neshodla drtivá většina, byl regulérně přijat. Posléze byl přezkoumán Ústavním soudem. Ten na něm neshledal nic závadného.

Na jeho základě se postupně začal vracet církvím majetek. Tam, kde to z nejrůznějších důvodů není možné, je církev odškodňována penězi. Ne nějakou jednorázovou částkou. Splátky jsou rozloženy na 30 let.

Vše probíhá podle předem daných pravidel. Ty se nyní někteří politici pokoušejí změnit. Finanční náhradu nepovažují za nějakou formu odškodnění za majetkové křivdy, ale za příjem. Ten je podle nich potřeba zdanit.
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Mozaika – Průvodce stalinistickou Prahou 1948-1956 (2018)

Připravila Markéta Kaňková.

Hovoří .

Natočeno 2018. Premiéra 12. 12. 2018 (ČRo 3 Vltava, 7 min.).

Lit.: Kaňková, Markéta: Etapa stalinismu má na vývoj naší společnosti stále vliv. Jiří Padevět představuje Průvodce stalinistickou Prahou. In web ČRo 3 Vltava, 12. prosinec 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Místa, události a osobnosti, které výrazně utvářely podobu hlavního města Československa v letech 1948-1956 sleduje v knize nazvané „Průvodce stalinistickou Prahou“ autor oceňovaných knih literatury faktu Jiří Padevět.

Nejnovějším publikačním počinem, který vychází péčí nakladatelství Academia, navazuje na knihu „Průvodce protektorátní Prahou“, která byla v roce 2014 oceněna prestižní literární cenou Magnesia Litera. I tentokrát zavádí autor čtenáře na místa spojená se státní represí proti občanům Československa, na místa, kde byli vězněni a mučeni lidé, kteří nesouhlasili s komunistickým režimem, do bytů, kde se scházeli protikomunističtí odbojáři s kurýry tajných služeb demokratického světa, i do bytů, kde tvořili spisovatelé či malíři.

„Myslím, že tato etapa má na vývoj naší společnosti stále vliv. To, co se podařilo pár lidem kolem Klementa Gottwalda, byla naprostá destrukce státu – vzdělávání, ekonomiky, zemědělství i kulturních hodnot. Zároveň je ale nutno říci, že i v 50. letech řada lidí „spokojeně“ žila. Nevadil jim režim a útlak, chtěli prožít svůj život, a na tom není nic špatného. Pro spoustu lidí jsou vzpomínky na 50. léta vzpomínkami na dětství, které můžou být pěkné. Pořád si ale musíme připomínat, že se žilo v totalitním státě, který se rozhodl ovládat život svých občanů ve všech aspektech a zničit každého, kdo s režimem nesouhlasil.“
Přečtěte si zbytek příspěvku »