Český rozhlas zdigitalizuje všechny záznamy z procesu s Rudolfem Slánským

Blanka Bumbálková

Unikátní historické pásky zaznamenávající vykonstruovaný politický proces s Rudolfem Slánským byly převezeny do Českého rozhlasu, kde se zdigitalizují. Na magnetofonových páskách je zřejmě kompletně zaznamenán osmidenní soud, na konci kterého byl generální tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Československa a dalších deset lidí odsouzeno k smrti.

Filmové a zvukové záznamy s Rudolfem Slánským a dalšími obviněnými byly nalezeny ve vyklízeném skladu továrny v Panenských Břežanech. Proces s takzvaným protistátním spikleneckým centrem Rudolfa Slánského je zaznamenán na 183 páscích, které si převzal Národní filmový archiv. Český rozhlas se na záchraně zvukových záznamů podílí jejich digitalizací.

Na nalezených páskách je pravděpodobně nahrán celý proces. Objev se tak může, obdobně jako záznam z procesu s Miladou Horákovou, stát archivní kulturní památkou. „Český rozhlas pomohl se záchranou materiálu, který má unikátní historickou hodnotu a je cenným svědectvím tehdejší doby. Ceníme si důvěry, kterou v nás vložil Národní filmový archiv i Národní archiv,“ uvedl generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.

Český rozhlas nabídl pro zpracování materiálu své technické zázemí i expertní tým, který záznamy zdigitalizuje. Analýza ukázala, že zvukové pásky jsou v dobrém stavu, přesto vzhledem k citlivosti materiálu digitalizace již začala. „Každý pásek se musí ošetřit, přetočit a zdigitalizovat. Věříme, že jsme schopni veškeré záznamy takto zpracovat v řádu několika měsíců, aby mohly být kompletní materiály  největšího politického procesu ve Východní Evropě poskytnuty historikům a veřejnosti,“ uvedl vedoucí Archivních a programových fondů Českého rozhlasu Dušan Radovanovič.

Národní archív České republiky začal postupně zveřejňovat již digitalizované, nijak neupravované záznamy procesu.

Další informace naleznete zde:

Unikátní archivní objev. Stará továrna ukrývala ztracené filmy z procesu se Slánským (IRozhlas, 2018)

Objevené filmy z procesu se Slánským. ‚Snad získáme chybějící úryvky,‘ doufá archivář (IRozhlas, 2018)

Unikátní filmy se Slánským mezi chemikáliemi. Prohlédněte si místo, kde se našly ztracené záběry (IRozhlas, 2018)

Historici objevili filmové materiály z procesu s Rudolfem Slánským (IDnes, 2018)

 

Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou – Dvakrát o krvavém odsunu

Přemysl Hnilička

(vyšlo v Týdeníku Rozhlas 12/2018)

Více než sedmdesát let po skončení druhé světové války je stále ožehavým a bolestným tématem nejen její počátky a průběh, ale také její závěr a nejbližší měsíce po tzv. osvobození. Šest let německé okupace a perzekuce vyvolalo v roce 1945 nejen hrdinné povstání, ale také ty nejnižší pudy msty a nenávisti. Nedostatečná reflexe tohoto tématu je bolestná dodnes, dokáže-li protisudetská nota vyhrát i prezidentské volby.

Tématu násilí na německém obyvatelstvu obnoveného Československa se okamžitě po Listopadu věnoval dramatik a dramaturg Jaromír Ptáček ve své hře Co se stalo, nemůže se odestát (1991). Stroze dokumentaristicky pojatá hra o v Německu souzeném českém veliteli lágru pro Němce je ve své syrovosti stejně působivá jako starší text Petera Weisse Přelíčení, který pojednává o zločinech Němců na Židech. Hlavní antihrdina je – podobně jako u Weisse – obyčejný, tuctový člověk, úředník života, který se jen pro jednou změní na měsíc nebo půlrok na pomstychtivou bestii, která své násilnické choutky ukájí nikoli na esesácích, ale na starcích, ženách a dětech z řad německých civilistů. Ptáčkova hra v režii Jana Fuchse s prvotřídním obsazením (Jan Teplý, Martin Růžek, Jana Drbohlavová, Vladimír Brabec, Jana Andresíková, Josef Bek, Josef Větrovec, Dalimil Klapka, Bronislav Poloczek) na svou reprízu čeká již více než dvacet let.

Stejné téma poválečného násilí připomněla také hra mladého českého dramatika Miroslava Bambuška Pryč! (2006). Autora zaujal jeden konkrétní případ – kauza největšího českého masakru německých obyvatel v červnu 1945 v obci Postoloprty. Té se Bambušek věnoval již v divadelní hře Porta apostolorum (2004), za niž dostal druhé místo v soutěži Alfréda Radoka. Pod názvem Předběžná zpráva – Postoloprty 1945 také inscenoval v Lounech scénický dokument na toto téma. Rozhlasové zpracování tématu si vyžádalo Radio Praha – stanice Českého rozhlasu vysílající do zahraničí. Jak řekl v rozhovoru o hře Bambušek, dvacetiminutová rozhlasová hra je textově naprosto odlišná od divadelní; společné je jen téma. Text upravil Vilém Faltýnek.
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou – Hrůzostrašná moskevská noc roku 1938

Přemysl Hnilička

(in Týdeník Rozhlas 14/2018)

Rok 1938. V moskevském rozhlasovém studiu právě dozněla Internacionála, a tak skončilo celodenní vysílání. Začínající hlasatel chce od svého nadřízeného Ljubimova slyšet profesionální kritiku, když ve studiu náhle zazvoní telefon. Kdo volá? Stalin. Soudruh Stalin. Chce poslat nahrávku Mozarta v interpretaci slavné klavíristky Marie Lvovny Děržinské. Na tom by nebylo nic zvláštního – kdyby ovšem Děržinská nebyla už několik let zavřená v jednom z nejhorších sovětských vězení a všechny její nahrávky nebyly zničeny. Co teď? Nejvyššímu soudruhovi se musí vyhovět, ale jak? Přelepit jinou desku etiketou se jménem neprávem odsouzené umělkyně? Co když to pozná? A co když je to provokace?

To je výchozí situace rozhlasové hry Davida Zaine Mairowitze Sonáta pro Stalina, která v roce 1989 získala rozhlasovou Cenu Gilese Coopera a v roce 2000 měla premiéru v Českém rozhlase ve vynikající režii Lídy Engelové. K napsání autora inspirovalo přečtení pamětí Dmitrije Šostakoviče, jak vzpomínal v rozhovoru s dramaturgem Hynkem Pekárkem: „Bezprostředně mne inspirovala Šostakovičova historka, jak byl jednou uprostřed noci vyburcován celý orchestr, aby do rána nahrál desku, kterou si přál Stalin. Na obdobné situaci jsem Sonátu pro Stalina vystavěl, ale s tím rozdílem, že jsem do ní přivedl svoji fiktivní postavu – Stalinovu oběť, klavíristku Marii Lvovnu..“

Celá hra se odehraje během jediné noci, v níž několik vrcholných kulturních pracovníků (šéf rozhlasu a kulturní demiurg v podání v podání Jiřího Štěpničky a Josefa Vinkláře), hlasatel (David Novotný) a mladá lékařka (Zuzana Stivínová) přivezou do nahrávacího studia zcela zničenou, mučenou a vyčerpanou virtuózku-vězeňkyni, po níž chtějí prvotřídní interpretaci Mozartovy skladby. Vyhladovělou, zavšivenou, žíznivou a se zlámanými prsty. Ženu, která bez sebemenší viny spadla z výšin společenské smetánky až na úplné dno sovětského vězení. Děržinská v podání Dany Syslové nikdy skutečně nahlas nepromluví. Jak praví sám autor, rozhodl se, že „právě tahle postava nebude nikdy jednat v dialogu, že bude mlčet. Důsledné mlčení je v situaci krajního ponížení a teroru výrazem jejího odporu. Co však s mlčící postavou v rozhlasové hře? Marie Lvovna proto přesto mluví – posluchač slyší její vnitřní monology“. Ty jenom dotvrzují strašné pozadí jejího procesu a věznění, ukazují na konkrétním případu, jak jednalo stalinské „soudnictví“.

Především však hra obnažuje cynickou zhrublost a okoralost většiny jednajících postav. Každý z „hrdinů“ se stará jen o svůj osud (ne že by neměl důvod se za Stalina bát) a neprojevuje prakticky žádný cit. Všechny tyto polohy ztvárňují Vinklář, Štěpnička i Stivínová s přesností téměř neslýchanou. Čiší z nich zoufalství, s nímž se už jen protloukají – s lahví alkoholu – každým dalším dnem. Rezignovali už na všechno, ba i na touhu přežít. Neváží si nikoho, natož sama sebe. Není divu, že dialogy takto pokřivených postav vzbuzuje odpor.
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Podpořte provoz Panáčka v říši mluveného slova i v roce 2017

Vážení a milí uživatelé,

chcete-li Panáčka podpořit v jeho existenci, pošlete prosím libovolnou částku na účet Komerční banky 35-1353320207/0100 a jako heslo uveďte „Panáček“.

Děkujeme! Tvůrci Panáčka v říši mluveného slova.

Hledáme ztracené rozhlasové hry! – O projektu Panáčka v říši mluveného slova

Projekt rozhodně není nový, chceme jej ale připomenout: nemáte doma magnetofonové pásky s mluveným slovem? Nebo nevíte, co na páskách je? Kontaktujte nás na adrese mluveny{tecka}panacek{zavinac}seznam{tecka}cz – možná máte natočenu hru, literární pásmo nebo četbu, která už v oficiálních archívech neexistuje!

Přemysl Hnilička

tapedeckJedním z témat, které mne jako fanouška mluveného slova trápí a nutí mne znovu a znovu se k němu vracet, je pátrání po rozhlasových hrách, které byly smazány; ať už v letech padesátých, sedmdesátých, osmdesátých či i v letech po Listopadu 1989. Především v létech šedesátých byly natočeny vynikající rozhlasové hry s prvotřídním obsazením; ani to je však nezachránilo před barbarskou likvidací – ať už bylo důvodem téma hry, jméno autora či režiséra nebo protagonisty.

Na toto téma už na Panáčku vznikl článek, mezi záznamy na této webové stránce najdete mnoho her, jejichž záznamy končí prostým a smutným „smazáno“; bylo tedy načase udělat něco pro to, aby se tento stav změnil.
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Interview Plus – Josef Středula (2018)

Rozhovor připravil a moderuje Michael Rozsypal.

Hovoří Josef Středula.

Natočeno 2018. Premiéra 25. 4. 2018 (ČRo Plus, 11:34 h).

Lit.: Svoboda, Vítek – Rozsypal, Michael:  Konec levné práce ještě nenastal. Jsou obory, kde je běžný plat 14 tisíc hrubého, říká šéf odborů Středula. In web ČRo Plus,  25. duben 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Je prostor na další zvyšování minimální mzdy? Nerozhazuje vláda v demisi příliš mnoho veřejných peněz a nedoplatíme na to v ekonomicky horších časech? „Investice do kvalitních zaměstnanců se vám rozhodně vrátí. Když je nebudete mít kvalitní, poměrně rychle to poznáte,” říká předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, který je hostem Interview Plus.

Průměrná hrubá měsíční mzda ve čtvrtém čtvrtletí roku 2017 vzrostla meziročně o 8 procent na 31 646 korun. Konec levné práce podle Středuly ale ještě nenastal. 

„Bylo by to moc prima, ale ještě zdaleka nejsme v takové situaci. Výkon české ekonomiky je opravdu velmi impozantní, v průměru zemí Evropské unie máme takřka 90 procent HDP, ale mzdy jsou stále třicetiprocentní. Z tohoto pohledu už jen tento poměr jasně ukazuje, že jsme jinde, než bychom být mohli. Náš cíl je mzdy postupně zvyšovat,” říká Středula.od konce

Rostoucí mzdy připisuje Středula tlaku odborů, nikoliv rostoucí ekonomice. „Kdybychom porovnávali to, co nabízí dobrovolně zaměstnavatel při zahájení kolektivního vyjednávání, a to, jaký je náš požadavek, jedná se o čtvrtinové hodnoty růstů. Z naší dvacetileté zkušenosti plyne, že kdyby to bylo na dobrovolnosti, nárůst mezd okolo osmi procent by byl dvouprocentní,” podotýká.
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Zločin a pokánie (Zločin a pokání, 1996)

Svetozár Hurban-Vajanský. Tragický příběh lásky, která se odehrává na vesnici v polovině 19. století.

Účinkují Andrej Hryc, Karol Machata, Vladimír Durdík, Michaela Čobejová, Kamil Kollárik, Magda Fejérová, Jakub Čamlík, Vladimír Kostovič a další.

Natočeno 1996. Repríza 25. 4. 2018 (Rádio Litera, 16:00 h).

Lit.: Šaráková, Lucia:  Konflikt dobra a zla.   Téma týždňa. In web Rádio Litera,  23. 4. 2018 (článek). – Cit.:  V Rádiu Litera sa budeme tento týždeň zamýšľať nad fenoménom zločinu a trestu, ale i nad tým, prečo je také nebezpečné relativizovať spravodlivosť. Postavy z túžby po lepšom postavení, peniazoch či manželstve sa neštítia povzbudiť druhých k vražde, alebo ju vykonať. S Franzom Kafkom pristaneme pri brehoch Trestaneckej kolónie. S izraelskou spisovateľkou Ajelet Gundar-Gašen budeme uvažovať nad témou korupcie a migrácie. Peter Karvaš nám v Zločine Dariny Pivoňovej odhalí odstrašujúce praktiky totalitného režimu. Rozhlasový opus Petra Janků nás prinúti klásť si znova a znova otázku viny, života, trestu, ale aj odpustenia a jeho ceny. Jeho hra pod názvom Tesár otvorí nanovo tému Slovenského národného povstania. Nebude chýbať ani vynikajúco spracovaná dramatizácia Dostojevského románu Zločin a trest. Karel Čapek v poviedke Zločin na pošte urobí brilantnú sondu do osudu poštárky, na ktorú narafičia spreneveru a tým ju doženú až k samovražde. Výborne napísaný a strhujúci je aj dramatický príbeh Svetozára Hurbana Vajanského Zločin a pokánie. Detektívne zimomriavky a vyšetrovanie vraždy budete môcť zažiť s Roaldom Dahlom. Priaznivci dobrej poézie sa môžu tešiť na verše Štefana Strážaya, Ewy Lipskej, Agda Bavi Paina a Jána Buzássyho. A veľmi príjemným spestrením aprílových dní bude Čapkova esej o Záhradníkovom apríli. (…) 

Výborne napísaný a strhujúci je dramatický príbeh Svetozára Hurbana-Vajanského Zločin a pokánie. Sledujeme tu osud osamelého muža, ktorý sa po smrti svojej ženy chce vrátiť k prvej láske z mladosti. Hlavný hrdina spácha v ošiali čin, ktorý mu nadlho zaťaží svedomie. Tragický príbeh lásky, ktorý sa odohráva na vidieku v polovici 19. storočia stvárnil Andrej Hryc, Karol Machata, Vladimír Durdík, Michaela Čobejová, Kamil Kollárik, Magda Fejérová, Jakub Čamlík, Vladimír Kostovič a ďalší. Dramatizácia bola uvedená v roku 1996, my ju vysielame od stredy.

Večer na tému – Pražská jar (Večer na téma – Pražské jaro, 2018)

Připravil a uvádí Omar Mirza.

Hovoří historička Elena Londáková, výtvarný a filmový teoretik Juraj Mojžiš a literární vědec Peter Zajac.

Natočeno 2018. Premiéra 25. 4. 2018 (Rádio Devín, 20:00 h).

Lit.: anonym: Večer na tému: Pražská jar.  Témy. In web Rádio Devín,  25. 4. 2018 (anotace). – Cit.: V cykle diskusných relácií Večer na Tému, zameraných na osmičkové roky, sa presunieme do 60. rokov 20. storočia. Venovať sa budeme politickému, spoločenskému a kultúrnemu uvoľneniu, ktoré vyústilo v roku 1968 do tzv. Pražskej jari. Jej nešťastným následkom bola okupácia Československa vojskami Varšavskej zmluvy a normalizácia spoločnosti trvajúca ďalších 20 rokov. O kultúre a umení na pozadí týchto udalostí budú s moderátorom Omarom Mirzom diskutovať historička Elena Londáková, výtvarný a filmový teoretik Juraj Mojžiš a literárny vedec Peter Zajac.

Noční Mikrofórum – Michal Bureš (2018)

Moderuje Dan Moravec. Host: Michal Bureš, režisér a pedagog, a studenti VOŠ Jaroslava Ježka v Praze. Osobnosti si zvou osobnosti.

Natočeno 2018. Premiéra 29. 4. 2018 (ČRo 2 Praha, 22:48 h).

Arnošt Goldflam, joyeux défaitiste (Arnošt Goldflam, šťastný defétista, 2014)

Václav Richter. Portrét Arnošta Goldflama.

Natočeno 2014. Premiéra 22. 2. 2014 (ČRo Rádio Prague, 11 min.).

Lit.: Richter, Václav: Arnošt Goldflam, joyeux défaitiste. In web ČRo Radio Prague, 22. 2. 2014 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Sa silhouette de bon-vivant trapu est bien connue de tous les amateurs de théâtre tchèque mais dire qu’Arnošt Goldflam n’est qu’un metteur en scène et comédien, ce serait réduire considérablement le rayonnement de son personnage. Son visage barbu au sourire contagieux et son allure pittoresque ont séduit toute une série de réalisateurs qui lui ont confié de nombreux rôles sur grand et petit écrans. Et ce n’est pas tout. Il reste encore une facette importante de sa personnalité complexe, celle d’un homme de lettres. Car Arnošt Goldflam est également un écrivain et dramaturge prolifique qui est lu et apprécié par les lecteurs jeunes et moins jeunes.

Les racines de la famille d’Arnošt Goldflam sont complexes. Son père est né à Vienne, sa mère est originaire de la région de Lvov à l’époque où cette ville faisait encore partie de la Pologne, et dans sa famille se sont donc mariées des influences juives, polonaises, autrichiennes et tchèques. Les Goldflam n’étaient pas une famille juive orthodoxe mais ils n’ont pas échappé au sort dramatique de leur peuple. Cela a laissé une trace profonde dans l’esprit du jeune Arnošt :

« Nous ne pouvons pas nous débarrasser du milieu dans lequel nous avons grandi. Ma mère avec ma grand-mère et ma tante ont été obligées de se cacher pendant la guerre chez des Polonais dans une niche derrière une armoire, mon père a d’abord été déporté dans un camp de concentration puis il a été chassé en Union soviétique et enrôlé dans l’armée tchécoslovaque. Quinze membres de ma famille ont péri pendant la guerre. Mon père et ma mère n’étaient pas des juifs orthodoxes. Ils étaient complètement assimilés à la société tchèque mais, évidemment, ils étaient aussi conscients d’être juifs. Moi, dans mes livres, je ne peux pas m’en débarrasser non plus. J’ai donc écrit le livre intitulé « La douce Theresienstadt » et puis une pièce radiophonique intitulée « Pavel, Pavel et Pavel » qui raconte ce qui arrive quand on perd ses proches. »


Přečtěte si zbytek příspěvku »

Vzkaz – portrét Arnošta Goldflama (2017-2018)

Alena Blažejovská. Co je tím vzkazem, který přeživší holokaustu zanechali svým dětem a nám všem? A jak se s tím vypořádat? Portrét režiséra, dramatika, prozaika, herce a profesora Divadelní fakulty JAMU Arnošta Goldflama. K pláči i smíchu. Dokument Aleny Blažejovské vznikal v Brně a Praze v průběhu roku 2017. Cituje Goldflamovy hry Budou vyvoláni jménem a Hrůza v Brně a pořad Českého rozhlasu Interview Plus s Arnoštem Goldflamem. Režie Radim Nejedlý. 

Hovoří Arnošt Goldflam, Petra Goldflamová Štětinová, Ivan Rektor, vedoucí výzkumu Holocaust survivors z brněnského výzkumného centra CEITEC, Monika Fňašková a další.

Připravilo Brno v letech 2017 – 2018. Premiéra 29. 4. 2018 (ČRo 2 Praha, 22:00 h).

Klub Rádia Junior – Marek Grycz (2018)

Host: Marek Grycz, moderní pětibojař. Střelba, šerm, plavání, jízda na koni a přespolní běh – Marek je opravdu všestranným sportovcem a zaslouženě také juniorským mistrem Evropy. Jak se k modernímu pětiboji dostal? A která disciplína ho baví nejvíc? Moderuje Petr Ševčík.

Natočeno 2018. Premiéra 29. 4. 2018 (ČRo 2 Praha, 19:00 h).

Čierna vdova (Černá vdova, 2018?)

Peter Krištúfek. Báseň.

Recituje Marián Prevendarčík.

Natočeno 2018 (?). Uvedeno 25. 4. 2018 (Rádio Litera,  15:40 h.) k úmrtí Petera Krištúfka.

Pozn.:

V súvislosti s úmrtím spisovateľa, scenáristu, režiséra a spolupracovníka RTVS Petra Krištúfka, zaradilo rádio Litera do svojho vysielania jeho verše v interpretácii Mariána Prevendarčíka. Už o 15:40 sa započúvajte do básne ČIERNA VDOVA, z ktorej je i tento krátky výňatok:

„…Otváram oči a prebehne mi hlavou:
Čo keď je smrť len spôsob zabúdania…?
Potom zvrieskne kohút
zhrdzaveným hlasom
a všetko je preč.

Za rohom sedí v tichom svete
moja dávno mŕtva stará mama
s bielymi vlasmi plnými chuchvalcov,
v župane a s krásnou tvárou
ožiarenou svetlom,
nevidí a nepočuje.
Sedí pred zrkadlom za stolíkom
plným vypáchnutých púdrov a zlomených parfumov
v sépiovom akváriu,
v bubline vzduchu.

Srdce mi búši a
čakám na čierneho
pavúka ukrytého v záhybe šiat,
ktorý sa tam utiahol už dávno
pred pálčivosťou
slnka a chystá sa skrížiť mi cestu…“

Ladenie – Nový priestor pre súčasnú kultúru v Trnave (Ladění – Nový prostor pro současnou kulturu v Trnavě, 2018)

Hovoří Dušan Vančo a Michal Trnko.

Natočeno 2018. Premiéra 25. 4. 2018 (Rádio Devín, 14.00 – 15.45 hod.).

Pozn.: S hosťami Dušanom Vančom a Michalom Trnkom budeme v dnešnom Ladení (14.00 – 15.45 hod.) hovoriť o novom priestore pre súčasnú kultúru v historickom jadre Trnavy – Nádvorie.

Ábel Muttinen ve válce aneb Pomsta bezdětné Země 1/2 (2018)

Joel Lehtonen. Četba na pokračování z textu finského spisovatele, v němž autor na základě čerstvé zkušenosti z občanské války obnažuje lidské úvahy o životě a jeho smyslu. Překlad Viola Parente-Čapková. Připravila Lenka Fárová.

Natočeno 2018. Premiéra 29. – 30. 4. 2018 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.).