40 let Charty 77 ve vysílání Vltavy

Tisková zpráva ČRo. Dostupná též na stránkách Vltavy.

40 let Charty 77 - Foto: Vladimír Staněk

Český snář Ludvíka Vaculíka, memoáry chartistů, eseje, povídky, série „Vaňkovek“, poezie z prostředí disentu. To je nabídka pořadů, kterými stanice Vltava připomíná čtyřicáté výročí vzniku Charty 77.

Jeden z neosobitějších pohledů na disidentské prostředí ale i na celou českou společnost konce sedmdesátých let přináší autobiografická próza Ludvíka Vaculíka Český snář. V interpretaci Jana Vondráčka ji vysílá Vltava od 6. ledna vždy v 18:30.

V programové řadě Osudy (každý všední den v 11:30) vysíláme hned několik memoárů významných signatářů Charty 77. Od 2. ledna nabídneme životní příběh českého filozofa Jana Patočky očima jeho žáků, rodinných příslušníků a odborníků. Třídílné vzpomínky Ladislava Hejdánka vysíláme od 16. ledna, Dany Němcové od 19. ledna, Jiřího Dienstbiera od 30. ledna

Dílo a osobnost Jana Patočky si dále připomeneme výběrem z Kacířských esejů o filozofii dějin, esejí Co můžeme očekávat od Charty 77? a pořadem Život v amplitudě, který do schůzek s literaturou připravil Pavel Kouba.

Poslechněte si: Vše k výročí Charty 77 ve vysílání Vltavy 

Pravidelný literární Kabinet (vždy v 9:30) je první lednový týden věnován autorům spjatými s Chartou 77. V pondělí vysíláme Paragraf 202 – samizdatový fejeton Václava Havla o paragrafu o výtržnictví. Skicu k románu o komunistickém vězení Evy Kantůrkové Dům smutku nabídneme v úterý. Ve středu to bude fejeton Ludvíka Vaculíka Jonáš a obluda, ve čtvrtek Honza, včelky, mravenci a loupežníci Jiřího Gruši a v pátek dva fejetony Jaroslava Hutky – Erasmova cena a Klíč od města.  
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou – Moucha na poradě aneb Když se vám udělá názor

Přemysl Hnilička

(vyšlo v Týdeníku Rozhlas 1/2017)

Když v roce 1985 nastoupil po několika starých (a velmi rychle umírajících) soudruzích „mladý“, čtyřiapadesátiletý Michail Gorbačov, zavanul ze zatuchlého Sovětského svazu náhle svěží vítr. Říkalo se mu perestrojka a měl (pro SSSR a později pro celý socialistický blok) znamenat pokus o reformaci stagnujícího komunistického systému. Jenže ve skutečnosti tahle „generální oprava“ znamenala spíše rozklížení – pro nás pro všechny naštěstí.

Perestrojka (též zvaná glasnosť) se s několikaletým zpožděním dostala i k nám a tak se museli i naši vládnoucí soudruzi neradi smiřovat s tím, že jsou částečně kritizovatelní (samozřejmě pouze do určité „šarže“, jak jinak). Tento trend se začal objevovat i v umění: filmy jako Kam pánové, kam jdete? nebo Dobré světlo odhalovaly maloměšťáckost socialismu i další jeho vady.

Perestrojkové hry se objevily i v rozhlase. Asi nejdále se podařilo zajít Janu Vedralovi v textu Delfy : Rozhlasový spotřební Oidipús (psali jsme o něm v čísle 46/2014). Autoři i dramaturgové však stále řešili zásadní otázku: kam až se může zajít? Co si můžeme dovolit? Měli před sebou stále ještě odstrašující případ dramaturga Ivana Škapy a jeho inscenace Klaunů a vlastenců (Jiří Just, 1982), kterou vedení zuřivě zkritizovalo a Škapu vyhodilo.

Typickým produktem této nejistoty je rozhlasová satira Jiřího a Dagmar Průšových Tíživé sny účetního Koláčka (1989). Groteska „o muži, který byl tak zvyklý nevyjadřovat své názory, že když už to jednou udělal, utrpěl duševní trauma“, měla premiéru 12. července 1989 a do titulní role obsadil (tehdy ještě v rozhlase hostující) režisér Ivan Chrz herce Jiřího Lábuse.

Pan účetní Koláček měl prostě při důležité poradě smůlu: odháněl mouchu zrovna ve chvíli, kdy vedení podniku očekávalo diskusi. Pro soudruha ředitele je to ovšem jasné: Koláček se hlásí o slovo! Nesmělý účetní zpočátku mluvit nechce, ale po chvíli se rozmluví – až příliš. Jeho kritické postřehy vzbudí v okolí až nežádoucí zájem: konformní kolegové ho považují za hrdinu, který „jim“ to konečně řekl, ředitel se ho chce při nejbližší příležitosti zbavit tím, že ho „vykopne“ výš – a nešťastný antihrdina náhle neví, jak se z nečekané situace dostat. V noci se mu zdají katastrofické sny, v nichž mu je vystaven tak kladný posudek, že jej nikde nechtějí přijmout: kdo by chtěl úředníka, který je čestný, pracovitý, poctivý, nemá milenku ani manko, je příliš mladý, takže nemohl být za války kolaborant, ba ani v osmašedesátém se nezapletl, protože zatímco ostatní demonstrovali, on jim připravoval výplaty.
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Podpořte provoz Panáčka v říši mluveného slova i v roce 2017

Vážení a milí uživatelé,

chcete-li Panáčka podpořit v jeho existenci, pošlete prosím libovolnou částku na účet Komerční banky 35-1353320207/0100 a jako heslo uveďte „Panáček“.

Děkujeme! Tvůrci Panáčka v říši mluveného slova.

Hledáme ztracené rozhlasové hry! – O projektu Panáčka v říši mluveného slova

Projekt rozhodně není nový, chceme jej ale připomenout: nemáte doma magnetofonové pásky s mluveným slovem? Nebo nevíte, co na páskách je? Kontaktujte nás na adrese mluveny{tecka}panacek{zavinac}seznam{tecka}cz – možná máte natočenu hru, literární pásmo nebo četbu, která už v oficiálních archívech neexistuje!

Přemysl Hnilička

tapedeckJedním z témat, které mne jako fanouška mluveného slova trápí a nutí mne znovu a znovu se k němu vracet, je pátrání po rozhlasových hrách, které byly smazány; ať už v letech padesátých, sedmdesátých, osmdesátých či i v letech po Listopadu 1989. Především v létech šedesátých byly natočeny vynikající rozhlasové hry s prvotřídním obsazením; ani to je však nezachránilo před barbarskou likvidací – ať už bylo důvodem téma hry, jméno autora či režiséra nebo protagonisty.

Na toto téma už na Panáčku vznikl článek, mezi záznamy na této webové stránce najdete mnoho her, jejichž záznamy končí prostým a smutným „smazáno“; bylo tedy načase udělat něco pro to, aby se tento stav změnil.
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Zaostřeno na … Projekt Cíl – Německo (2017)

Zaostřeno – Český rozhlas bude sledovat celý rok 2016 i pohledem syrských uprchlíků v bavorském městě Hof.Jak zvládnou jazyk, začátky dětí ve škole nebo první pracovní nabídky? A jak svoje nové sousedy přijmou Němci? Připravil Vojtěch Berger.

Hovoří Wendy Müller Elliotová.

Natočeno 2017. Premiéra 19. 1. 2017 (ČRo Plus, 15:34 h.). Ke stažení zde.

Vina a trest (Zločin a trest, 1989?)

Fjodor Michajlovič Dostojevskij. Rozhlasová montáž z románu. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Natočeno v roce 1989 (?). Premiéra (?) 23. 10. 1989 (Bratislava, 20:00  -20:30 h.).

Auto (1989?)

D. Randu Popescu. Povídka. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Natočeno  v roce 1989 (?). Premiéra (?) 23. 10. 1989 (Bratislava, 14:00 – 14:30 h.).

Chlap s rukami ako medvedie laby (Chlap s rukama jako medvědí tlapy, 1989?)

J. Malinčík. Povídka. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Natočeno  v roce 1989 (?). Premiéra (?) 23. 10. 1989 (Bratislava, 9:10 – 9:40 h.).

Lidé našich dnů – Rudolf Gudera (1989?)

Dokument o zakladateli vinařství v Žernosekách. Tvůrci a interpreti nezjištěni.

Připravilo Ústí nad Labem v roce 1989 (?). Premiéra (?) 23. 10. 1989 v rámci pořadu Mikrofonem z bloku (Ústí nad Labem, 15:00 – 16:00 h).

Ze džbánu nekonečna (1989?)

Sándor Woöres. Z maďarštiny přeložili Václav Daněk a Béla Hap, který pořad připravil. Režie Hana Kofránková.

Recitují Jaromír Spal a Josef Chvalina.

Natočeno 1989 (?). Repríza 23. 10. 1989 v rámci přímého přenosu z Královské koncertní síně v Londýně (Vltava, 19:25 – 21:30 h).

Poklesky a úsměvy – Stavění a stavební úpravy (1989?)

Literární kabaret o stavění a stavebních úpravách připravila Hana Profousová. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Natočeno 1989 (?). Premiéra (?) 23. 10. 1989 (Vltava,  15:00 – 15:55 h).

Písně chodí po zemi – Zelený lístek naděje (1989?)

Z rumunské lidové poezie přeložila a pořad připravila Eva Strebingerová. Režie Jiří Horčička.

Účinkují Marie Drahokoupilová, Karel Hlušička, Helena Friedrichová a Petr Štěpánek.

Natočeno 1989 (?). Premiéra (?) 23. 10. 1989 (Vltava, 11:30 – 12:00 h).

Moje – tvoje – naše (1989?)

Helena Sokolová. Rozhlasová scénka o lakomé holčičce.  Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Natočeno 1989 (?). Premiéra (?) 23. 10. 1989 (Vltava, 10:00 – 10:20 h.) v cyklu Vysílání pro školy – prvouka pro 1. ročník ZŠ.

Z mezinárodního hudebního života – RSR – Rumunské skladatelské a interpretační umění (1989?)

Připravila Jarmila Kratochvílová.

Hovoří Albert Mareček.

Natočeno 1989 (?). Premiéra (?)  23. 10. 1989 (Vltava, 10:40 – 11:30 h.).