Mirákl (1991)

Josef  Škvorecký. Kompletní audiokniha.

Čte Igor Smržík.

Natočeno pro KTN v roce 1991.

Legenda Emöke (1990)

Josef Škvorecký. Kompletní audiokniha.

Čte Jaromír Meduna.

Natočeno pro KTN v roce 1990.

Konec poručíka Borůvky (2017)

Josef  Škvorecký. Kompletní audiokniha.

Čte Michal Roneš.

Natočeno pro KTN v roce 2017.

 

Hříchy pro pátera Knoxe (1993)

Josef Škvorecký. Kompletní audiokniha.

Čte Jiří Zavřel.

Natočeno v roce 1993 pro KTN.

Prima sezóna (1998)

Josef Škvorecký. Kompletní audiokniha. Režie Ilja Kučera ml.

Čte Martin Zahálka.

Natočeno 1998 pro sdružení Mluvící kniha.

Příběhy 20. století – Dimitrij Popjuk (2017)

Tisíc československých vojáků se v březnu 1943 vydali z tábora v Buzuluku v SSSR do Sokolova. Asi 350 km museli pěšky, mnozí si sáhli na dno svých sil. V bitvě u Sokolova a Bílé Cerkve se vyznamenal Dimitrij Popjuk. Připravil Mikuláš Kroupa.

Natočeno 2017. Premiéra 10. 12. 2017 (ČRo Plus, 20:10 h.). K poslechu zde.

Lit.: Kroupa, Mikuláš: Kulky se mu na frontě vyhýbaly. Zasáhly jeho čepici a kabát. In web ČRo Plus, 10. 12. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Zhruba tisíc československých vojáků se v březnu 1943 vydalo z tábora v Buzuluku v SSSR do bitvy u Sokolova. Část cesty, přes 350 km, museli pěšky.

Stovky z nich si sáhly na dno svých sil. Skoro polovina z nich trpěla nemocemi a celkovou slabostí z dvouletého věznění v sovětských gulazích. Tahali s sebou až 17kilové protitankové pušky, kulomety, chůzi jim ztěžovaly napěchované kabáty plné munice a granátů. 8. března 1943 je čekal „křest ohněm“. U Sokolova čelili víc než dvojnásobné přesile wehrmachtu.

Čechoslováci ztratili 90 mužů, německých vojáků padlo nejméně tři sta. Peklo vojáci prožili i o pár měsíců později u Bílé Cerkve. Obě bitevní vřavy přežil Rusín Dimitrij Popjuk v četě protitankových pušek. Jakoby se mu kulky vyhýbaly, dvakrát mu Němci prostřelili ušanku, jedna zasáhla i granát v jeho kapse. Než vybouchl, stačil ho odhodit. 
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Osobnost Plus – Dan Bárta (2017)

Připravila a moderuje Barbora Tachecí. Host Osobnosti Plus, zpěvák Dan Bárta prozradí, jak se to stalo, že je po něm pojmenované jedno šídlo v Peru, proč se pustil do vysokoškolského studia ekologie a jak se cítí na zkouškách.

Natočeno 2017. Premiéra 10. 12. 2017 (ČRo Plus, 11:10 h). K poslechu zde.

Lit.: Tachecí, Barbora: Jako liberální člověk mám z xenofobního vedení společnosti strach, říká Dan Bárta. In web ČRo Plus, 10. 12. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  „Zatím to ještě jde, ale je otázka, co ve věci svobody přinesou dny příští. A do jaké míry potenciál obrovského nebezpečí, které tady je, tedy otevřených rasistů, xenofobů a populistů ve vedení společnosti, bezskrupolozních podnikatelů ve vedení společnosti a navrátivších se komunistů ve vedení společnosti, to celé pod jednou vlajkou: dáme vám, co chcete, stačí, když budete držet hubu, svobodu ovlivňuje. Z toho jako liberál a člověk, který se zabývá svobodnou tvorbou, strach mám,“ říká o stavu společnosti muzikant Dan Bárta, host nedělní Osobnosti Plus a Barbory Tachecí.

„Obávám se, že si toho pro samou práci nevšimnu. A pak už bud pozdě, protože nemohu vidět do logiky a struktury státní správy. Zabývám se muzikou, starám se o rodinu a mám spoustu obyčejných starostí jako ostatní lidé. Může se stát, že se za rok dozvím, že je všechno v loji a poznám to podle toho, že nějaké věci už nepůjdou, svoboda slova se změní v dehonestaci …a tak dál,“ přemýšlí Bárta nad obsahem svobody a demokracie.  
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Nejkurióznější filmová zpracování operace Anthropoid (2017)

Připravil Rostislav Taud.

Natočeno 2017. Premiéra 27. 5. 2017 (ČRo 2 Praha, 8:00 h).

Lit.: Taud, Rostislav: Nejkurióznější filmová zpracování operace Anthropoid aneb Když se českých hrdinů zmocní Hollywood. In web ČRo 2 Praha, 27. 5. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Operace Anthropoid byla zfilmována několikrát. Poprvé dokonce ještě za války. Jen rok po události se skutečně vědělo málo. A bylo taky třeba posílit v zahraničí povědomí o českém odboji. Výbuchy smíchu ale vzbudí i americký TV film z 80. let.

Už rok po události vznikly v USA hned dva snímky, které reflektovaly atentát na Heydricha. Jejich cíl byl evidentně propagandistický. Měly Američanům přiblížit, jakých hrůz se nacisti v Evropě dopouštějí a zároveň posilovat vědomí o síle našeho odboje.

Where is my home?

Prvním filmovým zpracováním atentátu na Heydricha a následného vypálení Lidic je snímek Hitler’s Madman (1943) Douglese Sirka. Heydricha v něm zastřelí jeden z obyvatelů Lidic za to, že protektor znesvětil jejich náboženské procesí. Podívejte se na klíčovou scénu útoku.
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Příběhy 20. století – Karel Boček (2017?)

Připravil Adam Drda. Mladý Karel Boček prodělal výslechy v Pečkárně, ale bylo mu necelých 17 let – po třech měsících ho propustili. Zažil „na uranu“ nejhorší období 50. let, kdy v dolech dřely desítky tisíc politických vězňů.

Natočeno 2017 (?). Premiéra (?)  23. 7. 2017 (ČRo Plus, 20:05 h.).

Lit.: -adr- (= Drda, Adam): Útěk generálního ředitele Československého uranového průmyslu. Příběh Karla Bočka. In web ČRo Plus, 23. 7. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Bylo horké letní odpoledne – 6. července 1971. Z okna budovy na pražském Náměstí hrdinů, v níž sídlila Generální prokuratura, vyskočil asi pětačtyřicetiletý muž a dal se na útěk.

Brzy začalo celostátní pátrání: uprchlík měl totiž rozsáhlé znalosti o těžbě uranu nejen v Československu, ale i na území Sovětského svazu. Jmenoval se Karel Boček a v letech 1968-1969 pracoval jako generální ředitel Československého uranového průmyslu.

Státní bezpečnost zatkla Karla Bočka 2. září 1970 a hrozilo mu více než desetileté vězení za sabotáž. Podle obvinění totiž „v srpnu 1968 v Příbrami jako generální ředitel Československého uranového průmyslu zneužil své funkce, když pod heslem ´ani gram uranu okupantům´ vydal rozhodnutí pokračovat ve stávce, čímž mařil splnění důležitého úkolu stanoveného státním plánem při těžbě U-kovu, které mělo za následek ztrátu ve výkonech ve výši cca 83,5 mil. Kčs.“ 
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Egipcjanin Sinuhe (Egypťan Sinuhet, 1976)

Miki Waltari. Dramatizace románu. Režie Zdzisław Nardelli.

Osoby a obsazení: starý Sinuhet (Jan Świderski), mladý Sinuhet (Andrzej Seweryn), Kipa, jeho matka (Barbara Ludwiżanka), Senmut, jeho otec (Henryk Borowski), Ptahor (Jan Matyjaszkiewicz), Horemheb (Bogusz Bilewski), faraon (Tadeusz Borowski), Teje, matka faraona (Zofia Rysiówna), Nefernefernefer (Ewa Wiśniewska), Kiptah (Janusz Kłosiński), Minea (Joanna Jędryka), Minotaurus (Krzysztof Chamiec), Merit (Anna Ciepielewska), kněžka Baketamon (Anna Seniuk), Eje, kněz (Zdzisław Mrożewski).

Natočeno 1976.