Rekonštrukcia rozhlasového vysielania z r. 1927 vo Veľkom štúdiu (Rekonstrukce rozhlasového vysílání z roku 1927 ve Velkém studiu, 2017)

Rekonstrukce rozhlasového vysílání z roku 1927 ve Velkém studiu. Tvůrci nezjištěni.

Připravil Slovenský Rozhlas Košice v roce 2017.  Premiéra 18. 4. 2017 (Rádio Regina Východ, 9.05-10.00 h.) k 90. výročí vysílání z Košic.

Pes Jejího Veličenstva a jeho mise (2017)

David Michie. Audiokniha. Filozofický příběh vyprávění očima psa.

Čte Borek Kapitančik.

Natočeno 2017. Vydal Synergie Publishing v roce 2017 (MP3, celková délka 6 hodin 42 minut).

Pozn.: Štěně corgiho, kterého se jeho bezohlední chovatelé chtějí kvůli převislému uchu nemilosrdně zbavit, zachrání britská královna, a tak se malý corgi ocitne na zámku ve Windsoru, ve světě rudých koberců a přepychových komnat – a bez hromad špinavého prádla.

Okouzlující Nelson si rychle získává náklonnost všech členů královské domácnosti a dává nahlédnout do života královny ze své psí perspektivy.

Je zima a magnólie jsou průšvih (2017)

Jiří Stránský. Komentář.

Natočeno 2017. Premiéra 20. 4. 2017 (ČRo Plus, 18:33 h.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: anonym: Jiří Stránský: Je zima a magnólie jsou průšvih. In web ČRo Plus, 20. 4. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V lékárně přede mnou čekaly dvě postarší dámy na své léky a při tom hořekovaly, že teda takhle je té zimy opravdu, ale opravdu už moc, a to si ještě nejsou jisté, jestli jim nepřestanou topit.

Jedna už docela přesvědčivě kašlala a druhá si při tom neustále měnila u nosu papírové kapesníčky. Za mnou mladý muž řekl svému děvčeti, že by to byla paráda, kdyby ještě napadlo těch 40 čísel sněhu, jak říkali v rádiu. Že by si krásně prodloužili snowboardování, které jim tak chutná.

Děvče moc nadšeně nevypadalo a řeklo „Jen aby“. Třeba zadoufalo, že bude brzy zase oněch pětadvacet jak onehdy.

S islandskou pastilkou v puse jsem se pak vydal domů, abych včas nakročil do každodenní dopolední tříkilometrové vycházky po vrstevnicích svahu nad mým bydlením. Sice se mi v té zimě moc nechtělo, ale coby oldskaut si dovedu nejen poručit, ale i se poslechnout. Obalil jsem se teplem a vyrazil.

Už jsem měl vystoupanou polovinu svahu, když jsem někde nad sebou uslyšel zvýšené hlasy. Jen jsem je uviděl, hned mi bylo jasné, proč tak křičí: podobní starci jako já a nejspíš stejně nedoslýchaví. Křičeli ale tolik, že jsem jim po pár krocích rozuměl a pochopil, že se hádají o počasí a že jen prosazují své názory. 
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Pro a proti – Turecké referendum (2017)

Pro změnu tureckého politického systému se v referendu vyslovilo téměř 60 % zahraničních Turků. Co to vypovídá o dnešním Turecku? Připravila Veronika Sedláčková. Hosty byli Matyáš Zrno ze think-tanku Občanský institut a novinář časopisu Respekt Tomáš Lindner.

Natočeno 2017. Premiéra 20. 4. 2017 (ČRo Plus, 9:34 h.). K poslechu zde.

Lit.: Sedláčková, Veronika – Čihák, Ondřej: Německým Turkům nikdo za desítky let nevysvětlil, co je to demokracie, soudí novinář. In web ČRo Plus, 20. 4. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Oficiální výsledky změn, které výrazně posilují pravomoci prezidenta Erdogana, budou známé až příští týden. Pro navrhovanou změnu tureckého politického systému, kterou prosazuje hlava tureckého státu, se vyslovilo skoro 60 % hlasujících Turků žijících v zahraničí.

„Ukázalo se, jak silné páky turecký stát má na turecké menšiny v zahraničí,“ uvedl v pořadu Pro a proti redaktor časopisu Respekt Tomáš Lindner.

Ten popsal své čerstvé zkušenosti s berlínskými Turky. „Když se bavíte přímo s Erdoganovými voliči, tak nemají pocit, že by volili diktaturu, totalitu a autoritáře. Mají autentický pocit, že takto vypadá demokracie a Erdogan je její zárukou.“

„Když se bavíte přímo z Erdoganovými voliči v Německu, tak nemají pocit, že by volili diktaturu, totalitu a autoritáře. Mají autentický pocit, že takto vypadá demokracie a Erdogan je její zárukou… Jejich pohled na to, jak fungují media, je pod vlivem různých konspiračních teorií, jako že veškerá západní kritika Erdogana je způsobena tím, že se Západ bojí vzestupu Turecka a chce ho zadupat do země.“
Tomáš Lindner
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Ars rádio – Divadlo Jána Palárika v Trnave (2017)

Pořad připravila Zuzana Golianová.

Hovoří dramaturgyně Lucia Mihálová, recenzentka Martina Mašlárová a divadelník Jakub Nvota.

Natočeno 2017. Premiéra 21. 4. 2017 (Rádio Devín, 14:00 – 15:00 h.).

Pozn.: O pár dní to bude 195 rokov od narodenia dramatika Jána Chalupku a to nás inšpirovalo venovať sa divadlu, ktoré nesie jeho meno. Trnavské divadlo sídli v nádhernej historickej budove spred približne 170 rokov, dalo ho postaviť mesto a na jej priečelí je dodnes latinský nápis: Isthanc aedem Thaliae po suit senatus ac popolus Tirnaviensis (Tento dom Tálie postavil senát a obyvateľstvo Trnavy). Ako prvé profesionálne divadlo v Trnave pôsobilo v rokoch 1960 – 1965 Krajové divadlo Trnava, po jeho zániku žilo divadlo v meste a na jeho okolí najmä zásluhou ochotníkov. Od roku 1974 to bolo Divadlo pre deti a mládež a od roku 2002 nesie meno Divadlo Jána Palárika v Trnave.

To bola história, jej ale zďaleka nie len minulosti sa budeme venovať v dnešnom Ars rádiu so Zuzana Golianová.
Na túto tému budete počuť dramaturgičku Luciu Mihálovú, recenzentku Martinu Mašlárovú a doslova z detsva a na detstvo v tomto divadle bude spomínať, dnes už sám divadelník – Jakub Nvota.

Čajovna Jaroslavy Haladové – Jan Těsnohlídek (2017)

Jaroslava Haladová hovoří s básníkem Janem Těsnohlídkem o psaní, letech strávených v Polsku a jeho zatím poslední sbírce nazvané Hlavně zachraň sebe.

Natočeno 2017. Premiéra 23. 4. 2017 (ČRo 3 Vltava, 23:15 h.).

Moje Jevany 1/5 (2017)

Marie Fantová. Výběr z nevydaných vzpomínek kosmopolitní novinářky a překladatelky, jedné z výrazných osobností redakce Lidových novin dvacátých let minulého století. Připravila Vladimíra Bezdíčková.

Natočeno 2017. Premiéra 1. dílu 23. 4. 2017 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h) v cyklu Stránky na dobrou noc.

 

Utajený světoběžník z Drnovic (2017)

Rakouský kabaretiér, spisovatel a humorista Alexandr Roda Roda očima Arnošta Goldflama. Dále hovoří Jaroslav Střítecký a Milan Tvrdík. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.

Nastudovalo Brno v roce 2017. Premiéra 23. 4. 2017 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Rakouský rok a Schůzky s literaturou.

Ohlédnutí za Tomášem Mazáčem (2017)

V magazínu Zelný rynk se pásmem veršů ohlédneme za básníkem a publicistou Tomášem Mazáčem, který náhle zemřel 22. února ve věku nedožitých 55 let. Básně vybral a úvodem hovoří Zdeněk Volf. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Připravilo Brno v roce 2017. Premiéra 22. 4. 2017 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 18:00 – 19:00 h). K poslechu zde.

Lit.: Blažejovská, Alena: Poslechněte si verše nedávno zemřelého básníka Tomáše Mazáče. In web ČRo Brno, 21. 4. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V magazínu Zelný rynk se pásmem veršů ohlédneme za básníkem a publicistou Tomášem Mazáčem, který náhle zemřel 22. února ve věku nedožitých 55 let. Básně vybral a úvodem hovoří Zdeněk Volf.

Tomáš Mazáč se narodil 24. října 1962 v Zábřehu na Moravě. Vystudoval historii na brněnské Filozofické fakultě a v letech 1990-94 působil v brněnské redakci deníku Lidová demokracie. Spolupracoval i s časopisy Akord a Proglas. V letech 2000 – 2007 přispíval eseji o výtvarném umění do ekologického časopisu Veronica.

Podílel se na editování básnických sbírek jiných autorů a uváděl vernisáže brněnských výtvarníků. V letech 1994-96 a poté opět v letech 2004 – 2006 vedl kulturního přílohu měsíčníku Kam za kulturou v Brně. Básnicky debutoval v roce 1992 sbírkou Vzdálená setkání. Následovaly knihy veršů Bezmála noc, Básně a Jak chutná sova. 
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Učit se žít 1/15 (2017)

Peter Härtling. Vzpomínky na dětství na Moravě, nucený odchod i svébytná cesta po rozličných redakcích v poválečném Německu, kde autor zblízka sledoval dějiny 20. století. Překlad Ingeborg Fialová-Fürstová. Připravila Iryna Shkaruba. Režie Tomáš Soldán.

Nastudoval ČRo Olomouc v roce 2017. Premiéra 1. dílu 23. 4. 2017 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h).

Pozn.: Tato Härtlingova kniha memoárů vyšla v Německu v roce 2003 pod titulem ‚Leben lernen – Erinnerungen‘ a její překlad ‚Učit se žít – Vzpomínky‘ je jedním z vrcholů knižní edice univerzitního Centra pro výzkum moravské německé literatury Poetica Moraviae. Härtling v knize v prvních dvou kapitolách vzpomíná na válečná léta na Moravě, od třetí kapitoly je už ovšem jeho osud spojen s Německem a český čtenář má ideální příležitost seznámit se s nelehkým poválečným vývojem této země až do současných dnů. Hlavním hrdinou tohoto ‚vývojového románu‘ je Peter Härtling sám, vyhnanec, sirotek, který nedůvěřuje dospělým a jejich frázím, tře bídu s nouzí, revoltuje, miluje a píše básně, stává se novinářem, vydavatelem a nakonec slavným spisovatelem, aniž by ale přestal revoltovat, milovat a nedůvěřovat.  (anotace)