Politické dějiny Itálie 20. století 1/6 (2014)

Itálie jako politická laboratoř Evropy. Připravila Michaela Krčmová. Dále spolupracovali Petr Sobotka, Daniela Vrbová a Libor Vacek. Texty vybrala a přeložila Alice Flemrová. Technická spolupráce Jitka Procházková. Režie Yvona Žertová.

Diskutují Václav Bělohradský a Radek Buben.

Natočeno 2014. Premiéra 3. dílu 22. 3. 2014 (ČRo Plus, 21:10 h.; 30 min) v cyklu Historie Plus.

Obsah: : Fašismus za námi, Historický kompromis a vražda Alda Mora, Italské vysílání v Československu a poválečná imigrace z Itálie, Historické kořeny mafie, Čisté ruce a nástup Berlusconiho, Římský kongres 1918 a československá legie v Itálii.

3. Ve třetí části historie o politických dějinách Itálie 20. století otevřeme kapitolu o historickém kompromisu 70. let, totiž společné vládě křesťanských demokratů a komunistů. Vyjednávání skončila politickou vraždou Alda Mora, kterého levicoví teroristé z Rudých brigád unesli 16. března 1978. K poslechu zde.

Pozn.: V letošním roce zazní v Historii Plus dva tematické celky. Jeden je věnován politickým dějinám Itálie, které od doby Impéria předurčily staletí vývoje politiky a právního systému v celé Evropě. Proto má tento občasný cyklus titulek Itálie jako laboratoř Evropy. Připravuje jej Michaela Krčmová se zaměřením na události minulého století.

Lit.: Krčmová, Michaela: Historický kompromis a vražda Alda Mora. In web ČRo Plus, březen 2014 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ozbrojené komando levicové teroristické organizace Rudé brigády uneslo 16.března 1978 Alda Mora. Vyjednávání o propuštění svého lídra překvapivě Křesťanská demokracie odmítla a tak byl jeho život obětován ve jménu státu. Touto bezprecedentní politickou vraždou skončil pokus o politiku historického kompromisu v podobě společné vlády křesťanských demokratů a komunistů.

S myšlenkou sblížení rozdílných politických názorů, které svou podstatou formují i odlišné režimy, přišel komunistický předák Enrico Berlinguer v roce 1973 po pravicovém puči v Chile. Vyjednávání na vládní straně byl pověřen Aldo Moro.

K historickému kompromisu měly dojít dvě nejsilnější politické strany s masovou voličskou základnou. „Mě však rétorika politiků o tom, že tyto strany zastupují lid, dosti vyděsila“, říká filozof Václav Bělohradský, který od konce šedesátých let 20.století žije v Itálii.

To, že Křesťanská demokracie po druhé světové válce na desetiletí opanovala Itálii, je zvláštností italské politiky. Podle druhého hosta pořadu Historie Plus Radka Bubna podobné příklady v Evropě nenajdeme. Co však najdeme na celém západním území kontinentu je vlna levicového terorismu sedmdesátých let, která se s nebývalou silou projevila také v Itálii a skončila de facto únosem a vraždou Alda Mora.

Z bývalých radikálů „olověných let“ levicového i pravicového teroru se stali kajícníci a po procesech a výkonu trestu ( často částečně prominutém) se vrátili do běžného života společnosti. V politických spekulacích oněch 54 dnů věznění Alda Mora se vytratilo to podstatné, totiž snaha o záchranu lidského života.

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)