Julius Caesar (2013)

Přidal: Premek |

Duben 22, 2014

William Shakespeare. Je lepší demokracie zmítaná nesváry nebo vláda charismatického vůdce? Na pozadí jednoho z nejslavnějších atentátů všech dob klade Shakespeare překvapivě aktuální otázky o technologii moci. Překlad a rozhlasová úprava Jiří Josek. Hudba Milan Svoboda. Dramaturg Hynek Pekárek. Režie Jiří Josek.

Osoby a obsazení: Trebonius (Michal Pavlata), Decius (Jaromír Meduna), Julius Caesar (Alois Švehlík), Casca (Pavel Nečas), Calpurnia, Caesarova manželka (Apolena Veldová), Marcus Antonius (Igor Bareš), Marcus Brutus (Radek Valenta), Cassius (Ivan Řezáč), Lucius (Martin Sucharda), Porcia, Brutova manželka (Lucie Štěpánková), věštec (Stanislav Oubram), Artemidorus (Ilja Racek), Caesarův sluha (Miroslav Hruška), Antoniův sluha (Michal Slaný), Octavianus Caesar (Jiří Racek), Lepidus (Milan Stehlík), básník Trebonius (Jan Přeučil), jiný básník (Karel Weinlich), Pindarus, Cassiův sluha (Jacob Erftemeijer) a další.

Natočeno v roce 2013. Premiéra 26. 4. 2014 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h.; 105 min) k výročí narození Williama Shakespeara. Repríza 26. 10. 2014 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.); 25. 6. 2016 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h); 12. 8. 2018 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h) k úmrtí J. Joska; 1. 1. 2024 (ČRo 3 Vltava, 15:30 h.).

Lit.: Pekárek, Hynek: William Shakespeare: Julius Caesar. In web ČRo 3 Vltava, duben 2014 (článek + ukázka k poslechu). – Cit.: Je lepší demokracie zmítaná nesváry, nebo vláda charismatického vůdce? Na pozadí jednoho z nejslavnějších atentátů všech dob klade William Shakespeare překvapivě aktuální otázky o technologii moci.

Shakespearův Julius Caesar je jednou z jeho her inspirovaných antickými dějinami. V dramatické zkratce předvedl Shakespeare události předcházející spiknutí proti Caesarovi a následně osudy spiklenců, kteří byli poraženi v bitvě u Filipp a potrestáni.

Historicky první nastudování tragédie v Českém rozhlase uvádíme u příležitosti výročí 450 let od narození velkého dramatika. Režie se ujal překladatel hry Jiří Josek, který svěřil titulní úlohu Aloisovi Švehlíkovi.

Shakespearovy sonety natočí 150 herců na 150 místech světa

V rozmezí pouhých dvou let proběhnou v tomto století dvě významná shakespearovská výročí. Zanedlouho si připomeneme 450 let od narození nejslavnějšího britského dramatika ve Stratfordu nad Avonou. Přesné datum není známo, dochoval se pouze záznam o křestu, který se konal 26. dubna 1564. Téměř na den o dva roky později nás čeká „kulatější“ výročí, tentokrát již čtyřsté: Shakespeare skonal 23. dubna 1616.

Na letošní duben se chystají shakesperovské oslavy a projekty takřka na celém světě. New York již ohlásil globální multimediální projekt. Všech 150 sonetů bude natočeno video technikou v interpretaci 150 různých herců, a na 150 různých místech města. Kromě internetové prezentace budou pro zájemce připraveny mobilní aplikace včetně QR kódů v ulicích.

V Paříži se bude v dubnu konat týdenní odborná konference, k níž se svým programem přidají divadla, muzea a kulturní instituce.

V autorově vlasti Británii uvede soubor nesoucí dramatikovo jméno (The Royal Shakespere Company) premiéry Dvou šlechticů z Verony a Bouře. A Victoria and Albert Museum vystaví tzv. První Folio, vůbec první souborné vydání většiny Shakespearových dramat vytištěné v roce 1623.

Pozadu nezůstane ani rozhlasová společnost BBC. Stanice BBC 3 již od ledna vysílá tři nové inscenace a BBC 4 spustí 20. března seriál Shakespeare’s Restless World (Shakespearův neklidný svět), v němž ředitel Britského muzea v Londýně, Neil MacGregor provede posluchače ve dvaceti dílech rozmanitou shakespearovou dobou prostřednictvím dvaceti různých dobových předmětů.

Julius Caesar jako obraz dnešní doby

Český rozhlas se na výročí připravil již minulý rok, kdy v karlínském studiu vznikala nová inscenace tragédie Julius Caesar. Naše stálé posluchače jistě zaujme již jméno režiséra, kterým je tentokrát překladatel Jiří Josek. Vlastní překlad tragédie pro rozhlas také sám adaptoval a ke spolupráci přizval i herce, kteří měli doposud malou nebo žádnou zkušenost s rozhlasem.

Sázka na méně známé hlasy režisérovi vyšla, například herec Radek Valenta vytvořil ve svém Brutovi živou, současnou postavu politika hnaného ctižádostí, ale zároveň zmítaného pochybnostmi o svých činech. Titulní roli Josek svěřil zkušenému Aloisi Švehlíkovi.

K hudební spolupráci pak přizval Milana Svobodu, jehož nepatetická, ale dramaticky pulsující hudba přispívá k celkovému vyznění inscenace jako uměleckému obrazu dnešní doby.

Lit.: Kamberský, Jakub: Podlost, vášně, nesváry… In Týdeník Rozhlas 21/2014 (recenze). – Cit.: Dvacátý šestý duben připadl na 450. výročí křtu Williama Shakespeara, snad nejvýznamějšího světového dramatika všech dob. Toto význačné jubileum se logicky odrazilo ve vysílání Českého rozhlasu. Nejvíce prostoru Shakespearovi věnovala samozřejmě kulturní stanice Vltava, ovšem ani ostatní okruhy ČRo nezůstaly pozadu.

Z opravdu bohaté nabídky se zaměřím na tři pořady tří stanic, které spolu souvisejí. Magazín Týden v kultuře na stanici ČRo Plus poskytl prostor jednomu z překladatelů a znalců Shakespeara Jiřímu Joskovi. Ten se pokusil osvětlit různé mýty, které kolem dramatika panují, ale hlavně přiblížil vznik rozhlasového nastudování tragédie Julius Caesar, kterou nejen přeložil a pro rozhlas upravil, ale také režíroval coby svůj rozhlasový debut. Joskův projev byl možná trochu překotný, ale nadmíru poutavý.

Snad ještě hlubší ponor do spisovatelova politického vnímání nabídl posluchačům Dvojky dokument Jiřího Hubičky Shakespeare politický (27. dubna). Autor v něm rozmlouvá s dalším shakespearovským znalcem – překladatelem Martinem Hilským. Citlivě kladené otázky mířily k meritu věci, příkladem budiž úvaha nad rozdíly síly davu a lidu v
Shakespearově pojetí. I v tomto dokumentu bylo možné dovědět se něco o genezi postav ve hře Julius Caesar. Rozmlouvání doplňovaly citáty a ukázky z her. Ty ostatně zaznívaly i v rozhovoru s Jiřím Joskem.

Oba zmíněné pořady byly jakýmsi dovětkem k vrcholu oslav – premiéře výpravného rozhlasového nastudování historické hry Julius Caesar. Na pozadí notoricky známého atentátu předestírá Shakespeare pompézní politické drama odkrývající mechanismy moci, drama plné nesvárů, manipulace s davem, drama vášní, touhy po moci vedené krutostí a podlostí, drama, jež de facto nemá žádných vítězů.

Jiří Josek zredukoval ve své úpravě počet osob zhruba na polovinu a bezmála dvouhodinová nahrávka (přesná délka 105 minut) tím nabyla na soudržnosti a srozumitelnosti. Dynamičnost celku podporuje podmanivá hudba a bohaté zvukové plátno při davových či bojových scénách. Josek pracuje dobře nejen s komparzem, ale i s herci, byť mnozí nemají s rozhlasem bohaté zkušenosti. Nebylo to však ke škodě věci, třeba takový Radek Valenta ztvárnil Bruta zcela uvěřitelně – jako ideologa, ale v zásadě člověka, který to myslí s Římem dobře, je však natolik zmítán pochybnostmi a natolik naivní, že se nechá zneužít podlým Cassiem (Ivan Řezáč), aniž by si zprvu uvědomoval následky svého podlého činu. Velmi potěší i obsazení menších rolí (Pavel Nečas, Jan Přeučil, Jaromír Meduna, Michal Pavlata, Lucie Štěpánková, Ilja Racek, Karel Weinlich, Alois Švehlík či Igor Bareš). Zastavím se u výkonů posledně dvou jmenovaných.

Barešův Marcus Antonius je plný spravedlivého hněvu, pln zármutku nad Caesarovým skonem, ale zároveň pln odhodlání jeho smrt pomstít, třeba i za pomoci manipulace s davem. Aloise Švehlíka už často v rozhlase neslýcháme, proto jeho obsazení do role Caesara upřímně potěší. Už třeba jen proto, že přes veškeré hlasové indispozice, způsobené nešťastnou shodou okolností, zde předvedl obdivuhodný, strhující výkon. Jeho Caesar je silný, pevný, odhodlaný muž znělého hlasu. Nad jeho výkonem smekám pomyslný klobouk z hlavy a smekám jej i před Jiřím Joskem, který dokázal zdůraznit aktuální vyznění díla.

Drobnou výhradu si nemohu odpustit k autoru hudby Milanu Svobodovi. Odvedl dobrou práci, až na drobné výstřelky v předělech mezi scénami. Znějí příliš moderně, chvílemi jakoby se zdá, že patří do sci-fi hry, a ne do Shakespeara.

Rozhlasové hry