Když film poprvé promluvil (2014)
Před pětaosmdesáti lety, v srpnu roku 1929, film v Československu poprvé promluvil. David Hertl se vydal po stopách zvukového filmu. Prvenství si chtějí přivlastnit Praha a Ústí nad Labem. Jak to bylo s promítáním prvního mluveného filmu doopravdy?
Hovoří David Hertl, vedoucí katedry filmových studií FF UK Ivan Klimeš, historik Vladimír Kaiser, ředitel kina Lucerna Bedřich Němec.
Natočeno 2014. Premiéra 2. 8. 2014 (ČRo Plus, 21:10 h.; 30 min.) v cyklu Historie Plus. K poslechu zde.
Lit.: Hertl, David: Když film poprvé promluvil. In Týdeník Rozhlas 31/2014 (článek). – Cit.: Víte, jaká byla první slova, vyřčená ve zvukovém filmu? „Say, Ma, listen to this…“ (Mami, poslechni si tohle…). Stalo se tak 6. října 1927 – a od těch dob poslouchají nejen maminky, posloucháme a díváme se všichni.
Tím prvním zvukovým filmem byl hudební snímek Jazz Singer (Jazzový zpěvák) společnosti Warner Brothers; první slova na plátně zazněla z úst Ala Jolsona. Připojit k pohyblivým obrázkům zvuk se filmaři snažili už dřív, poprvé to bylo na světové výstavě v Paříži roku 1900. Jenže tehdy byl ještě zvuk od obrazu oddělený. Zatímco promítačka „dělala“ obraz, vedle stojící fonograf s příslušným fonografickým válečkem obstarával zvuk. Když vývoj pokročil, byl fonograf nahrazen gramofonem s velkými gramodeskami o průměru téměř půl metru. Mělo to nevýhodu: stačilo, aby se film přetrhl (což se stávalo často) – a po slepení dokonalá synchronizace desky s filmem zanikla. A naopak, stačilo pár škrábanců na desce, přeskakující jehla… a deska „mluvila“ jinak než obrázky na plátně. Bylo jasné, že jedinou cestou je zaznamenat zvuk přímo na filmový pás. Pracovalo na tom současně několik firem a první byli nakonec Američané.
Do Československa doputoval zvukový film roku 1929. Nárok na prvenství si dělají Praha a Ústí nad Labem. Obě města mají svým způsobem pravdu. V pražském kině Lucerna se poprvé promítal zvukový film 13. srpna 1929, byl to americký snímek Loď komediantů. Šlo o vůbec první hraný zvukový film u nás. Slovo „hraný“ má význam – film v Československu totiž poprvé promluvil už 26. dubna 1929 v kině Alhambra v Ústí nad Labem na Střekově. „První uvedení zvukového filmu se uskutečnilo za vydatné finanční podpory továrníka Heinricha Schichta, kterou poskytl německé společnosti Wolframfilm. Rozměrná zvuková aparatura stála tehdy půl milionu,“ říká ředitel Archivu města Ústí nad Labem Vladimír Kaiser. Prvním, kdo tehdy z plátna promluvil, byl právě továrník Schicht. Nepřekvapí, že v krátkém snímku zdůraznil význam ozvučeného filmu pro reklamu. Po Schichtově natočeném projevu bylo připraveno několik kratších německých a amerických zvukových filmů. A tak pokud se „počítá“ reklama mezi zvukové filmy, patří pomyslné první místo Ústí nad Labem.
Zvukový film rychle ovládl kina po celém světě. Zatímco v roce 1928 bylo v USA jen pět set zvukových kin a asi dvacet tisíc němých, koncem roku 1929 bylo zvukových už téměř šest tisíc. A podobně to šlo u nás – zatímco v srpnu 1929 byla Lucerna jediná, o rok později bylo zvukových biografů v Praze osm. Všechna kina byla v Československu definitivně zvuková až v roce 1938. (…)
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku