Akademie – 90 let rozhlasového hudebního vysílání z Brna (2014)

Přidal: Premek |

Září 29, 2014

Komponovaný hudební pořad k letošnímu 90. výročí ČRo Brno – pořad Akademie o historii hudebního vysílání napříč žánry – klasika, folklór, jazz a populární hudba. Připravil Jan Hlaváč.

Připravil ČRo Brno v roce 2014. Premiéra 1. 10. 2014 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h).

Lit.: Hlaváč, Jan: 90 let rozhlasového hudebního vysílání z Brna. In web ČRo 3 Vltava, září 2014 (článek). – Cit.: Když se v květnu roku 1924 z telegrafního vysílače v Brně-Komárově ozvalo první hlášení, nikdo si nedovedl představit, jaká významná událost to byla.

Potřeba zaplnit rozhlasové vysílání hudbou vznikala přirozeně v krátkém období počátků, kdy se vysílaly čtené zprávy. Již v září roku 1924 byly ve čtvrtek a v neděli z provizorního studia na střeše Zemského domu v Brně vysílány první hudební pořady v podobě pěveckých a nástrojových produkcí. Od března roku 1925 bylo toto vysílání denně, a tak byl vytvořen základ hudebního rozhlasového oddělení. Kromě živých koncertů, které se však zvukově nezaznamenávaly, protože záznam na fólie byl v Brně až od roku 1936, se vysílala také hudba z gramofonových desek.

Mezi tehdejší průkopnické tvůrčí osobnosti předválečné etapy patřil Jan Janota, dirigent orchestru a zároveň první vedoucí brněnské hudební redakce.Ve třicátých letech 20.století byla navázána spolupráce na koncertech také s Klubem Moravských skladatelů. Dr.Karel Vetterl byl v té době dramaturgem spolu s dirigentem Břetislavem Bakalou. Rozhlasový notový archiv měl už v té době téměř 40 000 inventárních čísel.

V roce 1938 bylo zprovozněno rozhlasové studio v dnešní Kounicově ulici v Brně. Celý komplex studií v této funkcionalistické budově Stadionu sloužil rozhlasu až do roku 2013. Brněnské studio Českého rozhlasu má také od roku 1950 své sídlo v budově v Beethovenově ulici.

Zábavná taneční hudba byla nejprve tvořena Malým brněnským rozhlasovým orchestrem, od roku 1951 proslulým Brněnským Estrádním Rozhlasovým Orchestrem. S ním se objevují jména tvůrčích osobností jako Ladislav Kozderka, Jiří Hudec, Bohuslav Sedláček a další. Byl to základ pro vznik a vývoj tehdejší populární hudby, mnohdy vysoké umělecké kvality.

V oblasti jazzové a swingové hudby našel v brněnském rozhlase svůj domov Orchestr Gustava Broma. Zanechal nám více jak 2 000 hudebních snímků. Od padesátých let 20. století je hudební historie doložitelná nespočtem hudebních snímků. Začíná zde počátek rozhlasové výroby, která existuje a ze které se čerpá až do současnosti. Fonotéka studia Českého rozhlasu v Brně je druhá největší u nás. Má jen ve svém zlatém fondu přibližně kolem 1100 hodin hudby a v dalších vlastních hudebních nahrávkách řádově přes 40 000 titulů!

Hudební redakci symfonické, vokální a komorní hudby vedl od roku 1952 Zdeněk Cupák, žák Břetislava Bakaly, který má svůj podíl na výjimečných dramaturgických počinech. V rozhlase pracoval až do roku 1982. I poté byl s hudební redakcí spjat nejen duchovně, ale často i autorsky.

Mezi neopomenutelné interprety patřil dirigent, klavírista, varhaník a hudební skladatel Břetislav Bakala, který stihnul v poválečné době natočit velkou část domácího i světového symfonického repertoáru. Své hudební vzdělání získal přímo u Leoše Janáčka, od roku 1926 působil v rozhlase jako klavírista a dirigent a od roku 1937 se stal šéfem Orchestru Brněnského rozhlasu. Tato všestranná hudební osobnost je dodnes inspirujícím fenoménem.

Symfonický orchestr brněnského rozhlasu se 1. ledna 1956 sloučil se symfonickým orchestrem Brněnského kraje, aby mohlo vzniknout nové těleso – Státní filharmonie Brno. Z domácích dirigentů zde působili například Otakar Trhlík, Václav Neumann, Jiří Waldhans, Zdeněk Mácal, Jiří Bělohlávek, Petr Vronský, Leoš Svárovský a především dnes nejvíce ceněný janáčkovský dirigent profesor František Jílek.

Lidová hudba a folklor, tak typické žánry pro moravský region byly soustředěny nejprve okolo proslulého festivalu ve Strážnici, kde rozhlasové mikrofony nikdy nechyběly. V roce 1952 vzniká Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů tzv. BROLN. Za 60 let své umělecké činnosti zanechává v rozhlasových nahrávkách jedinečný hudební odkaz pro příští generace. Do rozhlasové historie se v této oblasti zapsal dramaturg a redaktor Jaromír Nečas.

V šedesátých letech 20.století se hudební produkce díky rozhlasové technice obohacené o stereofonii dostala dalším krokem vývojově dopředu. Významnou kapitolou dramaturgie hudební redakce bylo postupné systematické unikátní kompletování díla Bohuslava Martinů, redakčně připravované Zdeněkem Zouharem. V Brně byla natočena například i většina opusů skladatele Vítězslava Nováka a dalších unikátních titulů autorů české hudby.

Na půdě rozhlasu vznikl také orchestr Studia autorů, který prováděl díla „průkopníků“ hudební nové vlny 60. let u nás. Byli to skladatelé Josef Berg, Miloslav Ištvan, Alois Piňos a další. Dnes, v době vyspělé elektroniky se můžeme jenom obdivovat tehdejším tvůrcům, hudebním skladatelům a zvukovým mistrům, kteří tehdejší kompozice tvořili prakticky bez speciálních zvukových zařízení. Originalitu této tvorbě dávalo především propojení zvuku akustických nástrojů s elektronikou.

Na společném zasedání rozhlasových organizací OIRT a EBU byl v roce 1966 přijat návrh na uspořádání soutěže Československého rozhlasu „Prix musical de Radio Brno“. Tato soutěž probíhající až do roku 1998 se stala velmi konkrétní platformou pro výměnu hodnot, které jsou v hudbě velmi dobře souměřitelné a dobře slyšitelné. I když tato mezinárodní soutěž postupně proměnila svou podobu a časem podtrhla svůj rozhlasový charakter podmínkou tématu a důrazem na slovní komentář hudebních komponovaných pořadů, přece stále nesla základní hudební poselství a určitý kvalitativní nárok na interpretaci a technické provedení přihlášených projektů.

Brněnská fonotéka také uchovává velmi vzácné nahrávky umělců, kteří v Brně koncertovali jako například A. Harasiewicz, J. Normen, J. Obrazcovová, L. Kogan, S. Richter, H. Grimaud, Ch. Mackerras, N. Harnoncourt, Ch. Münch, Alban Berg kvartet, Arditti Quartet a mnohé další světové osobnosti včetně komorních ansámblů a orchestrů.

V pořadu Akademie mnohé archivní klenoty z Brna napříč hudebními žánry znovu pustíme do rozhlasového éteru. I když je čas na jubilejní ohlédnutí, život brněnského studia Českého rozhlasu běží bez zastávky dále a my, současní tvůrci mu od srdce přejeme jen to nejlepší!

Radiodokument