„Kdo je unaven Londýnem, je unaven životem.“ (2014)

Přidal: Premek |

Leden 9, 2015

David Vaughan. První ze série putování po evropských metropolích na téma: Jak se město odráží v naší fantazii? Londýn není krásný. Je velký, hlučný, chaotický. Ale všichni tam chtějí žít. Město roste závratným tempem. V dokumentu „Kdo je unaven Londýnem, je unaven životem“ nás doprovází novodobým Babylonem plným dramatických kontrastů a nečekaných krás, v jehož ulicích je slyšet přes 300 světových jazyků.

Natočeno 2014. Premiéra 7. 1. 2015 (ČRo 3 Vltava, 21:45 h.; 60 min) v cyklu Radiodokument. Repríza 25. 8. 2022 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Radiodokument.

Lit.: Vaughan, David: Kdo je unaven Londýnem, je unaven životem. In web ČRo 3 Vltava, leden 2015 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Londýn je nejošklivější město v nejošklivější zemi, v nejošklivějším ze všech možných světů,“ prohlásil herec a spisovatel David Thewlis. Britská metropole je obrovská, chaotická – v Londýně a jeho nejbližším okolí žije neuvěřitelných 20 milionů lidí a ani to nestačí. Město stále roste a roste. Pan Thewlis má pravdu. Tento mnohohlavý drak opravdu není nejhezčím městem světa…

Ale v Londýně to žije. Podle statistik je Londýn nejvíce kosmopolitní město světa a v jeho ulicích je slyšet přes 300 jazyků. Tady najdeme celý svět, a asi to vždy tak bylo, alespoň pokud budeme věřit slovům Samuela Johnsona z druhé poloviny 18. století:

„Tím, že jsem viděl Londýn, poznal jsem všechno, co svět nabízí.“

Další citát velkého lexikografa Johnsona dal název dokumentu, který pro Vltavu o Londýně připravil David Vaughan:

„Kdo je unaven Londýnem, je unaven životem.“

Dokument mapuje minulost a současnost Londýna jako město, které vždy bylo otevřeno světu. Na příkladu jedné malé čtvrti východně od finanční čtvrti City poznáme charakteristickou londýnskou kontinuitu v diskontinuitě. Pestrou čtvrť Spitalfields založili protestanti, uprchlíci z Francie, v 18. století, postupně se asimilovali a pak tu dlouho byli převážně Židé; na ulicích byla místo francouzštiny slyšet jidiš. Dnes tu ale slyšíme Bengálštinu a v hlavní ulici Spitalfieldsu Brick Lane je všude cítit vůně asijského koření. Židy, kteří se postupně přestěhovali do lepších čtvrtí, nahradili přistěhovalci z Bangladéše. Jejich mešita na rohu Brick Lane a Fournier Street byla kdysi synagoga a úplně původně francouzský protestantský kostel.

Finanční čtvrť City je svět sám pro sebe. Už 700 let funguje City nezávisle od zbytku města. Za jejím vznikem byl obchod a do jejího chodu se nikdy nesměli moc plést ani králové, ani politici. Tak je to dodnes a City má silné a rozporuplné postavení v městě. Zatímco tady jsou patrné známky pohádkového bohatství, obzvlášť v okrajových čtvrtích Londýna se šíří chudoba.

Londýn je zároveň městem trhů jiného rázu. V metropoli najdeme přes sto pouličních trhů, kde se dá koupit všechno, od ústřic až po starožitné stříbro. Jak zjistíme v průběhu dokumentu, mají některé tyto trhy velmi dlouhou tradici.

Všude se něco děje. Londýn je ve stálém pohybu a dokonce i chodci se pohybují tempem, které je rychlejší než kdekoliv jinde v Evropě. Život je krátký a musí se toho hodně stihnout. Jen řeka Temže se chová podle jiných pravidel. Toto hnědé srdce města bije pomalu, dvakrát denně v pravidelném rytmu přílivu a odlivu.

Londýn se stále obnovuje a není žádným překvapením, že v jeho domech najdeme zvláštní směs různých stylů a měřítek. V dokumentu poznáme jednu z nejkurióznějších staveb Londýna, extravagantní novogotické nádraží Saint Pancras, které ztělesňuje všechny krásy a absurdity města. Ale i tato dnes obdivovaná budova před několika lety málem zmizela. S dynamikou Londýna jsou spojené obrovské tlaky. Stále hrozí, že město spolkne samo sebe. Všude se bourá a staví… a to někdy dost divoce.

Co zbyde ze starého Londýna pod obrovským tlakem developerů a globálního kapitálu? Mají Londýňané vůbec šanci, ovlivnit vývoj města? Na tuto otázku se snaží odpovídat urbanista Michael Edwards, který se už 40 let zabývá vývojem Londýna. Obává se, že stále vzrůstající ceny nemovitostí nakonec převálcují i dobře fungující demokratické mechanismy, které nabízí občanům možnost, připojit se do procesu rozhodování. V současné době je Londýn nejdynamičtější město Evropy, ale za jakou cenu?

Radiodokument