Frantovy práva (2015)

Přidal: Premek |

Duben 1, 2015

Připravil Michal L. Hořejší. Předmluva Jana Mantuana. Zvuková režie Amák Golden.

Účinkují Petr Gojda, Eva Hazdrová-Kopecká, Jan Hyhlík.

Natočeno 2015. Vydal Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i., Praha 2015 (mp3). K poslechu zde.

Obsah: 1. Úvod (02:44). Eva Hazdrová-Kopecká – 2. Frantovy práva, Předmluva Jana Mantuana (04:10). Petr Gojda, Jan Hyhlík – 3. Frantovy práva, 1. část (09:45). Petr Gojda – 4. Frantovy práva, 2. část (06:13). Petr Gojda – 5. Frantovy práva, 3. část, O kováři Paškovi (12:26). Petr Gojda – 6. Frantovy práva, 4. část (02:35). Petr Gojda – 7. Frantovy práva, 5. část, O lvu, vlku a oslu (04:10). Petr Gojda – 8. Frantovy práva, 6. část (04:45). Petr Gojda – 9. Frantovy práva, 7. část, O klamu a lži (07:02). Petr Gojda – 10. Frantovy práva, 8. část (01:30). Petr Gojda – 11. Frantovy práva, 9. část, O penězích (05:37). Petr Gojda – 12. Frantovy práva, 10. část (06:21). Petr Gojda – 13. Frantovy práva, 11. část, O ukradených nohavicích (07:19). Petr Gojda – 14. Frantovy práva, 12. část (07:56). Petr Gojda – 15. Frantovy práva, 13. část, O ženách (21:06). Petr Gojda, Jan Hyhlík – 16. Frantovy práva, 14. část, O líkařích (17:16). Petr Gojda, Eva Hazdrová-Kopecká, Jan Hyhlík – 17: Frantovy práva, 15. část, O krčmářiech (fragment) (02:22). Petr Gojda.

Pozn.: V pořadí druhá audiokniha, která vznikla na půdě oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky při řešení projektu č. DF12P01OVV028 Informační technologie ve službách jazykového kulturního bohatství (IT JAKUB), který je financován v rámci programu Národní a kulturní identity Ministerstvem kultury ČR, obsahuje text Frantových práv, která jsou specifickou památkou české raně novověké literatury.

Tento prozaický text vznikl pravděpodobně někdy počátkem 16. století jako adaptace jinojazyčné, německé, předlohy.

Frantovy práva – soubor naučení a pravidel tzv. „frantovského cechu“ – jsou příkladem ve své době oblíbeného satiricko-parodického literárního žánru, který je založen na principu vložení nepatřičného obsahu do formálně ustálené struktury.

Tisk Frantových práv z roku 1518, který byl vysázen v Norimberku v dílně Jana Mantuana, je uložen v petrohradské Knihovně Ruské akademie věd pod signaturou 2589.q 19788-793 (dříve XXX δ 287). Jedná se o jediný dnes známý exemplář. Ani ten však není úplný – dochovalo se jen 17 listů a text končí uprostřed věty.

Dílo, jehož autorem je fiktivní postava Johannese Franty, je kompozičně vystavěno jako soubor stanov „cechu lehké živnosti“. Jednotlivé kapitolky přinášejí podrobný návod k tomu, jak by se každý příslušník tohoto zvláštního cechu měl chovat v běžných životních situacích. Leitmotivem Frantových pravidel je pak přikazování pravého opaku toho, co je standardní a očekávané. Členové cechu tak nepracují, zadlužují se, opíjejí se či smilní. Veškeré příkazy jsou pak zpravidla podepřeny argumentem, kterým bývá biblický citát či rozsáhlejší historka – exemplum. Parodický charakter Frantových práv je tak utvořen nejen specifickým využitím formy cechovních regulí, ale například i zapojením biblického textu. To vše je dotvořeno užitým jazykem, v němž se mísí prvky stylu vyššího s prostředky lidovými či vulgárními.

Frantovy práva jsou v kontextu památek starší české literatury textem jedinečným, který barvitě dotváří obraz své doby. Jedná se zároveň o text humorný, dobře srozumitelný, a proto snad i čtenářsky atraktivní. Jsme přesvědčení, že v této své nové podobě dokáže zaujmout také dnes. (anotace)

Mluvené slovo na zvukových nosičích