Pistolník (19??, 2005, 2010)

František Nepil. Vybral a sestavil Pavel Procházka. Spolupráce na titulu Světlana Popovičová, Blanka Špalková a Český rozhlas Hradec Králové.

Čte František Nepil.

Z nahrávek rozhlasových pořadů Na nedělní vlně Prahy, Letokruhy kraje a Dobré jitro z Prahy. Vydal Radioservis v roce 2005 (1 CD, CR 0319-2 801, 57:33). Reedice Radioservis (?) 31. 8. 2010 v edici Českého rozhlasu č. 30 (1 CD).

Obsah: 1. Pistolník, 2. Ochutnávka zvěřiny, 3. O cestování, 4. Můj největší trapas, 5. František Nepil a chalupa, 6. Libovice, 7. Kacanovy, 8. Českomoravská vysočina, 9. Zbudovská blata, 10. Vysoké Tatry, 11. Sny a vzpomínky,12. Příbram.

Pozn.: Úsměvná vyprávění o mužské statečnosti, cestování do dalekých krajů a návratech domů, o všem, co je možné nalézt na talíři, o betonování zahrady, o matce jabloní, o žebrajících tatranských medvědech nebo tom, jak se dá ztratit dítě – to vše v neopakovatelném podání spisovatele Františka Nepila. (anotace)

Lit.: Tamchyna, Robert: František, řečený Vypravěč. In Týdeník Rozhlas 7/2015 (recenze). – Cit.: „Kdybych měl říct, čím František je, řekl bych, že vypravěčem. A to je vzácné. To je, řekl bych, čím dál tím vzácnější, protože vypravěčů ubývá. A vypravěčů ubývá po celém světě proto, že mizí posluchači. Ono totiž vyprávět je těžké. Skoro tak těžké jako naslouchat…“ Tak o svém příteli v úvodu knihy Dobré aještě lepší jitro píše a přemýšlí Miroslav Horníček. A jeho slova jako by dnes měla ještě větší váhu než před lety. Vypravěčů – v tom pravém a původním slova smyslu – ubývá, zatímco bavičů od doby ranních fejetonů Františka Nepila znatelně přibylo.

Není tedy divu, že v Radiotéce, e-shopu Českého rozhlasu, patří nahrávky s nezaměnitelným měkkým Nepilovým hlasem k nejvyhledávanějším. A díky rozhlasovému archivu zde zájemci najdou i skutečné nepilovské unikáty! Intimní zpověď oblíbeného spisovatele nabízí v rozhovoru s Vlado Príkazským Nepilův Soukromý dotazník, reportáž z návštěvy Dany a Emila Zátopkových na chalupě u Zdeny a Františka Nepilových – Zátopkovi u Nepila – na jaře roku 1988 zaznamenal a později pro vysílání připravil Karel Tejkal. A stejný autorský rukopis doprovází také jeden z dílů rozhlasového cyklu Naše století: František Nepil v Dobrém jitru, kde Karel Tejkal ve zkratce za pomoci dochovaných ukázek připomíná poslední rozhlasové vysílání Františka Nepila a zároveň ve vzpomínkách spolupracovníků jednou provždy zaznamenal pohled do zákulisí tehdejšího čtyřhodinového ranního bloku na stanici Praha.

„I kdyby Přemysl ty střevíce z lýčí schovati nedal, mezi námi není ani jediného, jehož předek nebo prapředek by nepocházel z venkova. Jenž by nebyl buď chalupníkem, rolníkem či domkářem, anebo alespoň podruhem, děvečkou či čeledínem. Všem nám, kdo máme to štěstí i trápení, že žijeme u nás a že sem patříme, vykukuje sláma z bot.“ Těmito slovy přivítal František Nepil čtenáře a posluchače nejen nad stránkami knihy Střevíce z lýčí, ale i v tříhodinové rozhlasové nahrávce, která je vlastně audioknihou z časů, kdy se tak četbě na pokračování ještě neříkalo.

V kategorii mluveného slova našeho e-shopu najdete i starší CD Pistolník sestavené z dalších rozhlasových vyprávěnek Františka Nepila plné úsměvných příběhů ze života o mužské statečnosti, cestování do dalekých krajů a návratech domů, o všem, co je možné nalézt na talíři, o betonování zahrady, 0 matce jabloní, o žebrajících tatranských medvědech nebo o tom, jak lze ztratit dítě. A pokud byste si snad chtěli dopřát vánoční atmosféru kdykoliv během roku, jistě vám k tomu pomohou alba Vánoce a předvánoce nebo Písničky u kamen. Protože od chvíle, kdy František Nepil poprvé na rozhlasových vlnách vzpomínal na Vánoce svého dětství, od toho okamžiku v Čechách 1 na Moravě platí, že jeho rady, jak strojit vánočkonstrukci ní stromeček nebo rozbalovat dárky, patří v mnoha rodinách ke sváteční náladě na konci roku stejně neodmyslitelně jako koledy nebo zasněžené obrázky Josefa Lady.

V Radiotéce Českého rozhlasu se ve zvukových záznamech zastavil čas, František Nepil nám proto vlastně nikdy nezestárne. A když slyším jeho mazlivé přání „dobrého a ještě lepšího jitra“, které už dávno zlidovělo, ani se mi věřit nechce, že letos osmého září uplyne už dlouhých dvacet let od chvíle, kdy nás tak náhle opustil.

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)