Lékařem proti své vůli (1978)
Jean-Baptiste Poquelin – Moliére. Komedie. Přeložil Hanuš Jelínek. Rozhlasová úprava Jarmila Stárková. Scénická hudba Zdeněk Pololánik. Zvuk Jaromír Pěnčík. Záznam a střih Jana Kuchovská. Dramaturgie Jaroslava Strejčková. Režie Jan Tůma a Zdeněk Kozák.
Osoby a obsazení: Sganarel (Leopold Franc), Martinka, jeho žena (Libuše Billová), pan Robert, Sganarelův soused (Maxmilián Hornyš), Valér, Gerontův sluha (Oldřich Slavík), Lukáš, Jakubčin muž (Jaroslav Kuneš), Geront, Lucindin otec (Rudolf Krátký), Jakubka, kojná u Geronta (Drahomíra Hofmanová), Lucinda, Gerontova dcera (Drahomíra Kočová) a Leandr, Lucindin milý (Zdeněk Maryška).
Nastudovalo Brno. Natočeno 23. 5. 1978 (studio 6, 18:30 – 22:30 h.). Premiéra 10. 9. 1978 (Vltava, 18:42-19:34 h.; 51 min.).
Repríza 25. 1. 2014 (ČRo 3 Vltava, 14 hod.); 15. 1. 2022 (ČRo 2 Praha, 1304 h.) ke 400. výročí narození Moliéra.
Lit.: Hložková, Hana: Moliére: Lékařem proti své vůli. In web ČRo 3 Vltava, leden 2014 (článek – na webu silně zkráceno). – Cit.: Slavný francouzský komediograf Moliére se ve frašce Lékařem proti své vůli vysmívá léčebným postupům šarlatánů a hlouposti těch, kteří na ně vůbec přistoupí. Na počátku příběhu stojí manželská půtka mezi Sganarelem a Martinkou a následná pomsta této chytré ženy. Obhroublý dřevorubec je záměrně označen za lékaře a shodou několika náhod se skutečně vrhne do nové profese. V duchu komedie dell´arte, z jejíchž principů Moliére vychází, je příběh vystavěn jako sled humorných zápletek a bláznivých situací.
Poté, co se Sganarel podrobí falešnému přiznání, že je zázračným lékařem, uplatňuje svoje dovednosti v domě bohatého Geronta. Je přizván k tomu, aby vyléčil jeho dceru Lucindu, která trpí němotou. O tom, že záhadné onemocnění mladé dívky má co dočinění s nešťastnou láskou a záměrným trucováním, není pochyb. Bystrý Sganarel Lucindinu lest prokoukne, ale hodlá jí a jejímu milému Leandrovi pomoci. Přitom však hledí, jak z dané situace pro sebe vytěžit co nejvíc. Tak se kvůli podezřelému léčení a zejména kvůli vlastní prohnanosti málem dostane před šibenici.
I když komedie vznikla v roce 1666, její humor příliš nestárne. Terčem dramatikova výsměchu není totiž jen lékařské povolání, častokráte znesvěcené činy pokoutných mastičkářů, ale zejména lidská hloupost, velmi často vévodící v domech nevzdělaných měšťanů.
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Uvedeno 10.9.1978, 18:42-19:34 (Vltava)