Sklárny / Glashütten (2015)

Dokument připravili Hana Soukupová, Jitka Lněničková a Martin Sichinger. Historie a současnost šumavských skláren v dokumentu z česko-bavorské hranice. Hudební a zvuková spolupráce Libor Soukup.

Hovoří spisovatel Martin Sichinger, historička umění Jitka Lněničková a skláři, kteří v této oblasti dokázali udržet starou řemeslnou tradici.

Natočeno 2015. Premiéra 20. 5. 2015 ČRo Vltava, 21.45 h.).

Lit.: Soukupová, Hana: Sklárny na šumavské hranici. In Týdeník Rozhlas 21/2015 (článek). – Cit.:  „Vyučil jsem se sklářem a pracoval jsem tady ve sklárně dvacet let. Potom přišla privatizace, sklárna v devadesátých letech skončila a všichni jsme ztratili práci. Musel jsem si hledat něco jiného…“

Jiří Kozel se po letech zahraniční praxe vrátil do Čech, aby si splnil sen a založil na okraji Vimperka vlastní huť

Tahle slova uslyšíte ve Vimperku nebo v Lenoře s malými obměnami často. Zánik skláren, jejichž tradice a sláva sahá hluboko do minulosti, poznamenal osudy mnoha rodin. Někteří skláři odešli za prací jinam, mnozí změnili profesi, ale jen pár z nich našlo odvahu začít na vlastní pěst.

„Nakonec jsme se rozhodli založit sklárnu v Bavorsku,“ říká lenorský sklář Pavel Filo, který dnes s kolegou Václavem Sobotkou úspěšně podniká ve vesničce Mauth kousek za hranicemi. „Podmínky pro založení firmy jsme měli v Německu mnohem lepší než u nás,“ vzpomínají na své začátky v roce 2008. Paradoxně se trefili do doby hospodářské krize, ale přesto dnes jejich sklárna prosperuje. Pracují v ní pouze oni dva, zaměřují se na drobné ozdobné předměty, vázy, sklenice nebo mísy a v rozlehlé hale je denně navštěvují nejen zákazníci, ale i lidé, které sklářská výroba zajímá. Tady si mohou prohlédnout šikovné řemeslníky přímo při práci, a dokonce si sami vyzkoušet práci se sklářskou píšťalou.

Mauth leží v oblasti Národního parku Bavorský les, kde se stará sklářská tradice využívá k podpoře turistického ruchu, ať už jde například o unikátní specializované muzeum ve Frauenau, nebo „město skla“ Zwiesel s pyramidou tvořenou více než devadesáti třemi tisíci vinnými sklenkami z křišťálového skla.

O to smutnější je návrat na českou stranu hranic. O podobných atrakcích si tu můžeme nechat jen zdát a někdejší slávu šumavského skla připomínají jen stateční jednotlivci. Jaroslav Zedník si se svou malou vimperskou brusírnou musí připadat jako poslední mohykán a sám přiznává, že jednou těžko najde nástupce. Jiří Kozel se po letech zahraniční praxe vrátil do Čech, aby si splnil sen a založil vlastní huť. Ve své sklárně na kraji Vimperka, která je přístupná veřejnosti a kde ho uvidíte přímo při práci, vyrábí originální sklenice, karafy, mísy i svícny. Spolupracuje s norskou návrhářkou Kari Ulleberg a může se pochlubit, že sklenice na víno z jeho dílny dnes zdobí norský královský stůl.

Tradice i současnost šumavských skláren příblíží rozhlasový dokument Sklárny/Glashütten (středa 20. května, ČRo Vltava, 21.45), který natočila autorka tohoto článku ve spolupráci s naší přední odbornicí na historické sklo Jitkou Lněničkovou a spisovatelem Martinem Sichingerem.

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)