Poslepu (2015)

Přidal: Premek |

Květen 26, 2015

Jolana Nováková. Dokument. Do Budějovic se zakoukal už v mládí. Z nedalekého Týna nad Vltavou pocházela maminka, táta tam byl na vojně, on jezdil na jih zkoušet s kapelou a na praxi byl kdysi v místní redakci rozhlasu… Za barevnými obrázky z dětství a mládí publicisty a spisovatele Ilji Kučery mladšího vyjedeme i do dalších míst. Už je nevidí. Přesto je popisuje barvitěji než mnohý z nás vidoucích. Jak se Ilja pere se ztrátou zraku? Možná vás překvapí humorem a dobrou náladou!

Natočeno 2015. Premiéra 31. 5. 2015 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.). Repríza 31. 1. 2016 (ČRo 2 Praha, 22:00 h); 1. 1. 2017 (ČRo 2 Praha, 22:00 h).

Pozn.: 1. cena v rozhlasové sekci soutěže XXII. ročníku Ceny VVZPO za publicistické práce zaměřené na problematiku zdravotního postižení.

Pozn.: Rozhlasový pořad Poslepu je dokumentem o putování redaktorky Jolany Novákové s nevidomým Iljou Kučerou po oblíbených místech jeho dětství a mládí – po místech, která už nevidí. Je ale především dokumentem o tom, že i s handicapem je možno žít naplno a brát život s humorem a optimismem. (anotace)

Lit.: Nováková, Jolana: Poslepu: cestopis Ilji Kučery ml. po místech, která už nevidí. In web ČRo 2 Praha, leden 2016 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Do Budějovic, Týna nebo Příbrami. Za barevnými obrázky z dětství a mládí publicisty a spisovatele Ilji Kučery mladšího. I když je už nevidí, přesto je popisuje barvitěji než mnohý z nás vidoucích.

„Máme všechno?“

Protože oční vada Ilji Kučery je progresivní, vidění se postupně zhoršovalo. Až se zhoršilo takřka stoprocentně.

„Počkej, někde mám lísteček, kudy pojedu…“

„Ten klidně schovej, protože z Prahy do Budějovic znám cestu doslova poslepu.“

Slepá láska: vlaky

Ilja Kučera ml. má rád vlaky a nádraží. Jako mladý kluk se dokonce vydal do náborové kanceláře Československých drah. Zeptat se, co má udělat proto, aby se mohl stát strojvedoucím. Nepochyboval, že jednou bude „mašinfírou“, i když v té době to už s jeho očima zdaleka nebylo ideální.

„Jako dítě jsem viděl relativně normálně. Přesto si rodiče už tehdy všímali různých momentů. Třeba když mi spadla hračka pod stůl, tak jsem se po ní nepodíval, ale našel jsem ji rukama. Tam začínala šeroslepost. Nechodil jsem ale do speciálních škol, ani na střední, ani na vysokou…“

Sešli jsme se ve studiu u bráchy Vladimíra, uměleckým jménem Raven. Místo něčeho ostřejšího, jak by se na muzikanty slušelo, mi nabízejí kafe a dorty! Jsou tu s námi i Emil a Bugy. Vodicí psi. Emil je Vladimírův a Bugy Iljův. Bratři Kučerovi tady ve studiu v uplynulých 20 letech natočili spoustu rozhlasových pořadů nebo audioknih. Dnes připravují nové vydání audiožurnálu Voko.

České Budějovice a Týn nad Vltavou

V centru Budějovic hledáme Masné krámy. Tam se kdysi s kamarádem vypravili z Prahy na pivo. A když se řeklo „zajdeme si“, tak šli. Tři dny jim to trvalo. Na zahrádce kavárny v Týně nad Vltavou zase vzpomíná, jak se tady kdysi s bráchou učili plavat a jezdit na kole.

Příbram

Cestou z jihu Čech do Prahy jsme se zastavili v Příbrami. Jedno z tamních náměstí nese jméno dědečka, hornického básníka Fráni Kučery. Vztah k literatuře a sklony k psaní Ilja s bratrem Vladimírem zdědili po něm.

„Tady, v kavárně na Pražské třídě, okolo sebe ve dvacátých letech sdružoval mladé literáty. Diskutovali o knížkách. Dokonce založil vlastní malé nakladatelství Druza. V něm vydával literární souputníky. Kromě toho ale denně tvrdě pracoval na šachtě. Zemřel velmi mladý.“

Slapy

Cestování jsme zakončili na Slapech. Třešinka na dortu, milované místo. Sem jezdili s rodiči už od konce šedesátých let. Scházeli se tu přátelé, kteří milovali tatínkův laskavý humoru. Odpočíváme pod starými jabloněmi a Ilja vypráví…

Ilja Kučera ml.

narodil se roku 1962 v Praze v rodině rozhlasového redaktora a soudničkáře Ilji Kučery a učitelky Marie Kučerové
je vnukem příbramského básníka Fráni Kučery
nedostudoval Fakultu žurnalistiky UK
pracoval jako knihovník, zeměměřič, pošťák, pomocník u archeologie apod.
knižně debutoval v roce 1992 novelou Když už jsem se narodil
je autorem hudebních monografií a publikací s tématikou hudebního divadla (ve spolupráci s Jaroslavem Panenkou)
publikoval (nebo publikuje) v časopisech Rocknoviny, Rock & pop, Rock Revue, Zrcadlo, Spark, Bang!, Muzikus, Xantipa, Květy, Instinkt a v různých denících
7 let byl scénáristou TV Prima a ČT (Receptář prima nápadů, Nikdo není dokonalý, To je fór atd.)
připravuje (společně s bratrem) a moderuje internetový audiožurnál Voko pro nevidomé a slabozraké
je autorem a moderátorem Nočního proudu a Divadla pro vaše uši (původně Divadla Noc) v Českém rozhlase
jako moderátor se pravidelně objevuje na pódiích rockových festivalů jako Rock for People, Kvílení, Zádveřice apod.
v 80. letech byl basistou a textařem jihočeské rockové skupiny Hubertus
s bratrem Vladimírem (Ravenem) spoluzaložili formaci Nasycen, se kterou koncertují i v současnosti

Jolana Nováková získala ocenění za dokument Poslepu XXII. ročník Ceny Vládního výboru pro zdravotně postižené občany za publicistické práce zaměřené na téma zdravotního postižení ocenil v roce 2015 v rozhlasové kategorii Jolanu Novákovou za dokument Poslepu. Získal I. místo.

Lit.: Hošna, Jiří: Dokumenty Českého rozhlasu získaly ceny Vládního výboru pro zdravotně postižené. In web ČRo, 9. 12. 2015 (tisková zprava). – Cit.: Dokumenty Českého rozhlasu obsadily v pátek všechna tři vítězná místa při udělování Cen Vládního výboru pro zdravotně postižené občany. V rozhlasové kategorii publicistických prací zaměřených na téma zdravotního postižení získala první cenu Jolana Nováková za dokument Poslepu, druhou a třetí cenu obdrželi Lenka Svobodová a Radim Nejedlý za pořady z cyklu Dobrá vůle.

„Ceny, které Český rozhlas získal, jsou dokladem toho, že naše vysílání dobře naplňuje své veřejnoprávní poslání. Pracujeme i s tématy a žánry, kterým se komerční média běžně nevěnují, podporujeme tvořivost a zaujetí a usilujeme o sociální soudržnost a začlenění všech skupin do společnosti. Všem oceněným autorům gratuluji k jejich úspěchu,“ uvedl náměstek pro program a vysílání René Zavoral.

Rozhlasový pořad Poslepu je dokumentem o putování redaktorky Jolany Novákové s nevidomým Iljou Kučerou po oblíbených místech jeho dětství a mládí. Po místech, která už nevidí. Je ale především dokumentem o tom, že i s handicapem je možno žít naplno a brát život s humorem a optimismem.

Dokument Hlava mi zůstala aneb O ženě, která právem nosila své příjmení autorky Lenky Svobodové vypráví o nejvýznamnější české aktivistce za práva lidí s postižením Janě Hrdé, které v roce 2014 zemřela. Pořad měl premiéru na vlnách Českého rozhlasu Dvojka letošního 1. srpna.

Třetí místo obsadil pořad Radima Nejedlého Dcerka aneb Sen nevidomých o rodičovství z června tohoto roku. Jde o unikátní časosběrný materiál na téma otázky života slepých rodičů a hlídaní zdravých, vidoucích dětí.

Dokument Poslepu vysílal Český rozhlas Dvojka 31. května 2015. Jeho repríza se chystá na 31. ledna 2016. Stejně tak budou v lednu reprízovány i další dva vítězné pořady v rámci cyklu Dobrá vůle.

Radiodokument