Nacistické zločiny! (2015)

Přidal: Premek |

Červen 11, 2015

Připravili Martin Čáp a Jindřich Marek. Dokument mapující závěrečné období druhé světové války. Příkoří, které se dostávalo krátce po válce pražským Němcům, nesmíte vidět v nějaké sterilně izolované zkumavce. Bestialita nacistů dosáhla během pražského povstání vrcholu. Dramaturgie a režie Bronislava Janečková.

Natočeno 2015. Premiéra 3. 6. 2015 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.; 27 min.) v cyklu Hrdinové z barikád – 9. díl. K poslechu zde.

Lit.: Marek, Jindřich – Čáp, Martin: Bestialitě rozzuřených nacistů vůči povstalcům se pořád nechce věřit. Kdo sel bouři, sklízel pak jenom vítr. In web ČRo 2 Praha, červen 2015 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Tendence dnes omlouvat nacisty, že například za tragédii Lidic může odboj, jsou ostudně trapné. Během šesti let okupace byly na Češích vykonány tresty smrti i za vyprávění politického vtipu nebo poslouchání zahraničního rozhlasu. Povstání ještě vyostřily kruté zločiny nacistů v posledních dnech války.

Míra německých zločinů byla tak vysoká, že se uznání principu kolektivní viny na české straně málokdo vzpíral. Projevy msty a odvety byly za této situace celkem pochopitelné a k stejným jevům docházelo i v třeba v Paříži nebo Miláně.

Válečné a poválečné (zlo)činy

Ty nejbrutálnější zločiny české lůzy na Němcích po skončení bojů jsou sice neomluvitelné, ale stejně tak zcela neomluvitelné a nepatřičné jsou na (sudeto)německé straně nikdy nekončící snahy měnit příčiny za následky.

Příkoří, které se dostávalo krátce po válce pražským Němcům, nesmíme vidět v nějaké sterilně izolované zkumavce. Německých válečných zločinů v Praze a jejím okolí v květnu 1945 bylo dost.

Projevy „nordické lsti“

Můžete klidně pominout projevy „nordické lsti“. Jako třeba nedodržování termínů příměří nebo převážení zbraní i vojáků na sanitních vozech označených červeným křížem. Anebo úmyslné zakládání požárů, krádeže a rabování.

Němci se v Česku dopustili hlavně těchto válečných zločinů:

vraždy parlamentářů,
střelba na vozy a zdravotníky viditelně označené znamením Červeného kříže,
brutální mučení zajatých povstalců,
vraždy a popravy zajatých povstalců,
ničím neodůvodnitelné vraždy bezbranných civilistů,
braní rukojmí z řad civilního obyvatelstva a jejich terorizování,
ohrožování životů zajatců a civilních obyvatel, když byli násilím nuceni uprostřed bojů odstraňovat barikády a nebo byli uvazováni na německé tanky a automobily jako „živé štíty“,
zákeřná střelba německých civilistů z úkrytů na neozbrojené Pražany,
spolupodíl německých civilistů na dalších zločinech a iniciování těchto zločinů, podněcováním německých vojáků k nim,
úmyslné pokračování v boji i v míru po vypršení termínu německé bezpodmínečné kapitulace 9. května 1945 v 00:01

Kdo sel bouři
Proč se prakticky nikdo z českých Němců neustrnul ani na samém konci války nad zuboženými a masově umírajícími koncentráčníky z pochodů smrti? Je třeba hledat křesťanskou pokoru v sobě a nepožadovat ji urputně a jednostranně jen u svých bývalých otroků.

Smrtí to nekončilo

Nacisti se často nespokojovali pouze se zastřelením zajatců a rukojmí. Zuřivost a nenávist k Čechům projevovali obzvlášť bestiálně: uřezávali uši, vypíchávali oči, stříleli do týla, usmýkali lidi za opasky, přelámali nohy, ubíjeli pažbou.

Mezi nejodpornější německé válečné zločiny v Praze v květnu 1945 patří vraždy bezbranných civilních obyvatel, především žen, dětí a starců. Nejmasovějšímu teroru byli vystaveni obyvatelé Pankráce, kterým se nacisté mstili za své dosavadní bojové neúspěchy.

Terorizování civilistů

Z domů zde vyhnali na 2500 osob. Několik mužů i žen hned v blízkosti restaurace v ulici Sdružení zastřelili. Ostatní vzali jako rukojmí za německé linie do ulice Za Zelenou liškou a bloky jejich domů byly po vyrabování zapáleny! Podobným způsobem byli terorizováni i občané Spořilova.

Vraždění civilistů probíhalo i v okolí sídla velitele jednotek SS hraběte Pücklera u budovy právnické fakulty a na Františku. Těla zavražděných házeli nacisti do řeky.

A nejhorší byla žena

V Kobylisích vraždili Weidingerovi nacisté české civilní obyvatele především v úseku Pelc-Tyrolky a také v úseku dnešní Zenklovy ulice. Tam vypálili lékárnu a bezdůvodně povraždili obyvatele domu, kde byla umístěna. A obyvatele protějšího domu.

V úterý 8. května trojice uniformovaných esesáků (včetně asi 30leté ženy) na Hradčanech u Jelení příkopu povraždila skupinu 21 zajatých Čechů obojího pohlaví. Ranou do týla. Zvláště krutě se chovala pološílená esesačka s dlouhou bodnou zbraní. Po válce nalezená těla zavražděných měla nejen střelné rány, ale i rozpáraná břicha, probodnutá ústa, vypíchané oči a vyrvané kusy masa z těla.

Radiodokument