Spolek mladých (1960)

Přidal: Přemek |

Listopad 9, 2005

Henrik Ibsen. Překlad Božena Köllnová-Ehrmannová. Úprava Jaroslav Beránek. Dramaturg Dalibor Chalupa. Režie Vladimír Vozák.

Osoby a obsazení: Komoří Bratsberg (Miloš Hájek), Erik, jeho syn (Karel Šebesta), Thora, jeho dcera (Helena Kružíková), Selma, Erikova manželka (Eva Kubešová), Doktor Fjeldbe (Otakar Dadák), Advokát Stensgaard (Rudolf Krátký), Velkostatkář Monsen (František Šlégr), Bastian, jeho syn (Dobroslav Čech), Ragna, jeho dcera (Jiřina Prokšová), Ringdal, správce hnutí (Zdeněk Kampf), Lundestad, statkář (Karel Hospodský), Hejre (Rudolf Chromek), Paní Rundholmenová (Jana Kalášková), Aslakcen, tiskař (Karel Kabíček), Služebná v rodině komořího (Milada Sigmundíková), Služebná u paní Rundholmenové (Olga Hegerová), Sluha (Miloš Chmelař), Vrchní (Karel Adam).

Nastudovalo Brno v roce 1960. Repríza 18. 5. 1964 (Československo II – VKV, 19:30 h.) v cyklu Cyklus klasiků). Obnovená premiéra 14. 1. 2012 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h) v cyklu Rozhlasové jeviště.

Lit.: Hložková, Hana: {Spolek mladých} (anotace). – Cit.: Méně známá hra Henrika Ibsena z roku 1869 je žánrově označena za veselohru. V pojetí norského dramatika se však pod „veselohrou“ skrývá spíš třaskavá směs palčivé ironie s radikální kritikou pokrokového hnutí, nazvaného Spolek mladých. Hlavou organizace je charismatický řečník a plamenný obhájce nových pořádků advokát Stensgaard. Ačkoliv se mu nemůže upřít umění strhnout dav, cílem snah sebestředného muže je přece jenom vlastní prospěch. Ve zkostnatělé společnosti, jíž vládnou spory mezi dědičnými vlastníky a novopečenými podnikateli, advokát projevuje nebývalou schopnost být vždy na té správné straně. Komediální ráz hry udává množství lehkovážných intrik, jichž se Stensgaard dopouští, a zejména samotných charakter hlavního představitele. Muž, který z každé situace dokáže vyváznout s blahosklonným úsměvem – přitom je ztělesněním nehorázné drzosti, je fascinující karikaturou novodobého politika.
K zajímavostem, týkajícím se vzniku hry, patří fakt, že předobrazem k postavě amorálního advokáta byl politicky a společensky angažovaný norský spisovatel Björnsterne Björnson. Patřil k úspěšným a váženým lidem, dokonce Ibsenovi několikrát dopomohl k veřejnému uznání. Dramatik ho však považoval za konkurenta, proto ho neváhal ve Spolku mladých krutě zesměšnit.
Inscenaci z roku 1960 dominuje množství hereckých výkonů, připomeňme alespoň Rudolfa Krátkého (Advokát Stensgaard), Miloše Hájka (Komoří Bratsberg) a Karla Hospodského (Statkář Lundestad) v hlavních rolích. V brněnském studiu Českého rozhlasu natočil hru režisér Vladimír Vozák.

Rozhlasové hry