Audiodějiny klasického blues 1/9 (2015)

Přidal: Premek |

Srpen 6, 2015

Připravil Luboš Zajíček.

Natočeno 2015. Premiéra 1. dílu 24. 7. 2015 (ČRo 3 Vltava, 9:00 h.) v cyklu Jazzofon. Premiéra 9. dílu 28. 8. 2015 (ČRo 3 Vltava, 9:00 h.) v cyklu Jazzofon.

Obsah: 1. Audiodějiny klasického blues – úvod – 2. Orchestrální blues – 3. Blues jako komerční název skladby – 4. „Černé“ blues – 5. „Bílé“ blues – 6. Boogie Woogie – 7. Rhythm & Blues – 8. Blues a jeho lidová podoba – 9. Slavná blues.

Lit.: Zajíček, Luboš: Audiodějiny klasického blues. In web ČRo 3 Vltava, červenec 2015 (anotace + nahrávky k poslechu). – Cit.: Páteční pořady Jazzofon věnujeme o prázdninách blues, ale to vůbec neznamená, že nás čeká seriál zamračených dopolední. Vždyť blues bylo od svého počátku také zářivě orchestrální a nakonec i zpívané blues bylo často plné humoru a ironie.

Připomeneme si vznik blues, oprášíme všechny jeho klasické podoby a pokusíme se naznačit jeho další cestu ve vývoji hudby. Posluchači se mohou těšit na kolekci historicky (ale i hudebně) zajímavých snímků, které přiblíží opravdu různorodé podoby blues.

Seriál Audiodějiny klasického blues premiérově vysíláme každý pátek dopoledne o letních prázdninách od 9:00. Řadou o klasickém blues navazujeme na Audiodějiny klasického jazzu.

Lit.: Zajíček, Luboš: Audiodějiny klasického blues – Orchestrální blues. In web ČRo 3 Vltava, červenec 2015 (článek + youtube video). – Cit.: Ačkoli blues původně vzniklo jako vokální projev Afroameričanů, první nahrávky tohoto žánru byly kupodivu orchestrální a ryze instrumentální (už v roce 1914). Navíc mu dominovaly spíše bílé kapely. Zpívaná černá blues na deskách samozřejmě rychle následovala.

Seriál Audiodějiny klasického blues premiérově vysíláme každý pátek dopoledne o letních prázdninách od 9:00. Zobrazit všechny díly.

Blues v orchestrálním provedení prochází celou historií jazzu, a to až do dnešní doby. Existuje dokonce mnoho kompozic na bázi blues, které v době svého vzniku žádný text neměly. Pokud se ovšem taková skladba ukázala jako úspěšná, velmi rychle se slovního doplnění dočkala.

Jazzofon nabídne kolekci orchestrálních blues, vesměs vycházejících z typické 12-ti taktové struktury, někdy jednoduché, jindy harmonicky výrazně obohacené.

Výběr z orchestrálních verzí blues:

Bugle Call Rag (Red Nichols & His Five Pennies), Memphis Blues (Victor Military Band), Discontented Blues (New Orleans Rhythm Kings/Friars Society Orchestra), Henpecked Blues (Original Memphis Five), Beale Street Blues (University Six), Savoy Blues (Louis Armstrong & His Hot Five), Ben’s Bad Boys (B. Pollack & His Ben’s Bad Boys), Tickle Britches Blues (R. M. Jones & His Jazz Wizards)

Lit.: Zajíček, Luboš: Blues jako komerční název skladby. In web ČRo 3 Vltava, červenec 2015 (článek + youtube video). – Cit.: Netrvalo dlouho a producenti gramofonových společností pochopili, že blues je vynikající obchodní artikl.

Zpočátku byly desky s touto tématikou určeny téměř výlučně pro černošské obyvatelstvo, ovšem rychle se ukázalo, že už jen pouhé slůvko „blues“ v titulu kompozice přitahuje potenciální kupce desek jako magnet. Zde je třeba hledat příčinu, proč mnohé skladby mají ve svém názvu ono magické slůvko „blues“, ačkoli ani formálně, ani svým emočním obsahem nemají s opravdovým blues nic společného.

Jazzofon představí výběr kdysi oblíbených titulů, lákajících právě na ono slovíčko; podle zájmu publika se zdá, že tento čistě formální a průhledně komerční přístup autorů hudby i muzikantů samotných nikomu vůbec nevadil.

Výběr z komerčních názvů skladeb:

What Cha Call ‚Em Blues (Tennessee Tooters), Davenport Blues (Red & Miff Stompers), Farewell Blues (J. Oliver & Dixie Stompers), Basin Street Blues (L. Armstrong & His Hot Five), Bay Bay Blues (F. Trumbauer & His Orchestra), Singin‘ The Blues (F. Henderson & Connis Inn Orchestra), Limehouse Blues (D. Ellington & His Orchestra), Jazz Me Blues (Original Memphis Five)

Lit.: Zajíček, Luboš: Audiodějiny blues – „Černé“ blues. In web ČRo 3 Vltava, červenec 2015 (anotace + nahrávky k poslechu). – Cit.: Že se blues zrodilo jako vokální projev někdejších černošských otroků, to je všeobecně uznávaná věc. A že se v prvních desetiletích minulého století blues stalo významným projevem kultury afro-amerického etnika, je rovněž nade vší pochybnost.

Ve 20. letech dosáhlo blues svého vrcholu především v podání mnoha set vynikajících zpěváků, tedy především zpěvaček, specializovaných na tento žánr. Ne všechny zachytila gramofonová deska, ale i tak se dochovalo obrovské množství velmi zajímavého hudebního materiálu, který dokládal nejen všeobecnou oblibu blues, ale také jeho vysoké umělecké hodnoty.

Seriál Audiodějiny klasického blues premiérově vysíláme každý pátek dopoledne o letních prázdninách od 9:00 h.

Jazzofon přinese kolekci významných nahrávek „černého“ blues:

Canal Street Blues – King Oliver & His Creole Jazz Band (1923)
Pratt City Blues – Chippie Hill & Louis Armstrong (1926)
Saratoga Swing – Duke Ellington & His Orchestra (1929)
Jones Law Blues – Bennie Moten & His Orchestra (1929)
Snag It – Andy Kirk & Twelve Clouds Of Joy (1930)
St. Louis Blues – Cab Calloway & His Orchestra Clouds Of Joy (1930)
Memphis Blues – Fletcher Henderson & His Orchestra (1934)
Hard Lovin‘ Blues – Louis Jordan & Tympany Five & Yack Taylor (1940)