Rappacciniho dcera (1992)
Nathaniel Hawthorne. Povídka. Překlad Stanislava Menšíková. Připravil Zdeněk Milt. Režie Ilja Racek.
Účinkuje Veronika Forejtová.
Nastudoval ČRo Ostrava v roce 1992. Premiéra (?) 26. 11. 1993 (Vltava, 15:00 h.) v cyklu Příběhy. Repríza srpen 2012; 19. 8. 2015 (ČRo 3 Vltava, 0:30 h.; 30 min) v cyklu Noční bibliotéka; 4. 7. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Pozn.: V programu ČRo z roku 1993 je jako překladatel uveden Martin Procházka a jako upravovatelka Dagmar Joklová.
Lit.: Mačas, Dominik: Temný vypravěč ze Salemu. Poslechněte si sedm povídek spisovatele Nathaniela Hawthorna. In web ČRo 3 Vltava, 4. červenec 2024 (článek). – Cit.: Autor slavného románu Šarlatové písmeno bývá řazen mezi temné romantiky i zakladatele žánru fantasy. Pro jeho příběhy je typická ponurá magická atmosféra. Nathaniel Hawthorne pocházel ze Salemu, jeho prapradědeček se podílel na nechvalně proslulých čarodějnických procesech, on sám se však od této historie snažil distancovat. (…..)
Nathaniel Hawthorne (1804–1864) se narodil do rodiny námořního kapitána v přístavním městě Salemu, oblasti, kde vznikly nejstarší osady přistěhovalců. Lásku k literatuře v sobě odhalil již v dětství, kdy po smrti otce a svém vlastním zranění byl izolovanější od ostatních vrstevníků a čas věnoval četbě. Po studiu na vysoké škole začal sám psát.
Hawthorne nabízí čtenářům nový pohled do nitra člověka a prohlubuje psychologickou analýzu. Podobně jako například E. A. Poe, se kterým ho můžeme řadit mezi „temné“ romantiky, i Nathaniel Hawthorne ve své tvorbě čerpá ze zločinu, lidských slabostí a temných stránek společnosti i jedince. Hawthorne patří mezi klasické autory ranné americké literatury, zabýval se také otázkami puritanismu a raného anglického osídlování Severní Ameriky. Pro jeho texty je typická tajuplná, až snová atmosféra, proti sobě stojí přísnými pravidly svázané společenství a vymykající se jedinec. Jeho nejslavnější román Šarlatové písmeno se věnuje otázkám viny, trestu, společenského odsouzení a pokrytectví. K dalším významným dílům patří Dům se sedmi štíty či Mramorový faun.
(….) Mladý Giovanni Giasconti přijede studovat do Padovy. Z okna svého pokojíku má výhled přímo do sousední zahrady, izolované od okolního světa. Spatří, že se tu mezi květinami prochází krásná dívka – Beatrice, neobyčejná dcera doktora Rappacciniho, který pěstuje jedovaté rostliny a extrahuje z nich léčiva. Giovanni se do Beatrice zamiluje, ona jeho city opětuje. Proč však nikdy neopouští zdi zahrady? A jakou roli v tom hraje její otec? Goticky laděná povídka z roku 1844. (…)
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku