Osudy – Alena Wagnerová 1/10 (2015)

Přidal: Premek |

Říjen 12, 2015

Rozhlasové vzpomínání spisovatelky ze skupiny Šestatřicátníků. Připravila Alena Zemančíková. Technická spolupráce Ladislav Reich.

Natočeno 2015. Premiéra 12. – 16. a 19. – 23. 10. 2015 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.; 10 x cca 28 min). Repríza 11. – 14. 5. a 17. – 21. 5. 2020 (ČRo 3 Vltava, 16:00 h.).

Lit.: Zemančíková, Alena: Osudy Aleny Wagnerové. In web ČRo 3 Vltava, říjen 2015 (článek). – Cit.: Alena Wagnerová, česká spisovatelka v Německu říká hned zpočátku svého životopisného vyprávění: „Jsem bytostná Moravanka“. Ve svých literárních počátcích patřila mezi Šestatřicátníky, mezi nimiž však, snad proto, že je žena, jež odešla z Brna do Německa, uváděna nebývá, ve svých Osudech však vřele vypráví o přátelství s Jiřím Paukertem (básníkem Jiřím Kuběnou) i s filozofem Pavlem Švandou.

Alena Wagnerová otevřeně a přímočaře hovoří také o své zkušenosti z odchodu ze socialistického Československa v roce 1969 do vzdáleného Sárska, zatíženého těžkým průmyslem, o svém zklamání německou univerzitou, která ještě vězela v zastydlé revoluci roku 1968, o konfrontaci emancipované pracující ženy s konzervativní německou společností. Mluví i o své zkušenosti matky dvou osvojených dětí, kdy se jí stal velkým pomocníkem český dětský psychiatr Zdeněk Matějček. Stála po roce 1989 spolu s Rút Kolínskou u založení mateřských center v Česku.

Alena Wagnerová je po roce 1989 jednou z průkopnic orálně historické metody výzkumu dějin. Sestavila tak několik knih, týkajících se soužití Čechů a Němců v pohraničí i jejich nucených i dobrovolných odchodů. Jako jedna z prvních se věnovala osudům německých antifašistů. V češtině i v němčině vydala knihy o Mileně Jesenské, Sidonii Nádherné a o rodině Franze Kafky, všude využívá jako literární metodu kombinaci dokumentů a jejich dovyprávění a úvahy nad nimi.

Připravila řadu rozhlasových pořadů pro německé stanice i pro Vltavu – za všechny třeba deset originálních portrétů německých žen ve všech historických obdobích, dokument o německých antifašistech A zapomenuti vejdeme do dějin a řadu příspěvků o Mileně Jesenské. Pro operu v Basileji přeložila Alena Wagnerová libreto Leoše Janáčka (Z mrtvého domu), věnovala se jeho korespondenci s Kamilou Stösslovou a přispěla jejími překlady do České knižnice, kde s podporou nadace Roberta Bosche vyšel u německého vydavatele výběr základních děl české literatury. Důležitou kapitolou v jejím životě je hudba.

Radiodokument